Promlčení
Pojem promlčení
-jeden z právních následků marného uplynutí doby (právní následky nastávají po uplynutí zákonem stanovené doby, aniž oprávněný subjekt své P uplatnil resp. vykonal u soudu)
-uplynutí doby dává dlužníkovi P dovolat se promlčení - namítne-li před soudem, nemůže být věřiteli promlčené P přiznáno (uplatnění námitky = zánik autoritativní vynutitelnosti P)
-nutný kumulativní účinek:
a) marné uplynutí stanovené doby
b) námitka promlčení vznesená před soudem
-i po zániku nároku trvá subj. OP jako naturální právo (protipól dlužníkovy naturální obligace) - D může po právu splnit (i po pravomocném rozsudku) a zpětně se nemůže domáhat vrácení z titulu bezdůvodného obohacení (plnil, co dluhoval)
-soud k promlčení nepřihlíží z úřední povinnosti a ani je nezkoumá (uplatnění plně v dispozici D)
-jen výjimečně soud k námitce nepřihlédne (§107/3; účastníci neplatné či zrušené smlouvy jsou povinni vzájemně si vrátit vše, co dle ní dostali (§457) - soud uzná jen pokud může promlčení namítnout i druhá strana)
-uznat lze i promlčený dluh
-po písemném uznání pomíjejí právní účinky nastalého promlčení a začíná nová promlčecí lhůta (tentokrát 10 let)
-upraveno §100… X pro obchod §387… OBZ
-zajišťovací prostředky promlčeného P:
a) zástavní P se nepromlčuje dříve nežli zajištěná pohledávka (§100/2)
b) ručení (ručitel může dle § 548/2 namítnou jen promlčení hlavního dluhu , i když ho nenamítl dlužník - dovolává se ale účinků jen pro sebe X úspěšná námitka hl. dlužníka má účinky i pro ručitele)
-dle §100/2 se promlčují všechna majetková P s výjimkami uvedenými v Z
- jiná nežli majetková P se nepromlčují (osobní autorská P, P tvořící součást ochrany osobnosti dle §11…)
-nepromlčitelná majetková P dle §100/2:
a) P vlastnické (mimo případu, kdy se domáhá P pravý dědic proti nepravému)
-včetně P na zrušení spoluvlastnictví a provedení vypořádání
b) P z vkladů na vkladních knížkách nebo jiných formách vkladů, pokud vkladový poměr trvá (§100/3)
-týká se i běžných účtů u peněžních ústavů - derogováno (lex specialis + posteriori) OBZ (bankovní běžné účty) = promlčení dle §396 OBZ
-smysl promlčení
-ochrana před složitými spory při časově neomezené možnosti uplatnit P
-P nejsou odňata, ale promlčena
PROMLČECÍ DOBA
-délka:
-obecně (§101) tříletá - tj. platí pokud není lex specialis
-zvl.:
1) kratší:
a) 1 - práva z přepravy s výjimkou P na náhradu škody z přepravy osob (platí zde režim náhrady škody)
b) 2 – subjektivní, pokud jde o práva z náhrady škody a bezdůvodného obohacení (§106/1 + §107/1)
2) delší (10)
a) objektivní pokud jde o nároky z náhrady škody a BO, pokud vznikly ÚMYSLNĚ (§106/2 + §107/2)
b) P přiznaná pravomocným rozhodnutím SO (§110)
c) P písemně uznaná dlužníkem (důvod a výše)
d) úroky a opakující se dávky pravomocně přiznané či písemně uznané (jen ty, co dospěly do právní moci rozhodnutí či do uznání) X )roky a dávky, které se staly splatnými později = 3 roky (§110/3)
-většinou objektivní povahy (tj. počítají se od určité zkušenosti + nezávislé na dlužníkově vědomí o této skutečnosti) X subjektivní povaha (od doby, kdy se o tom dověděl – odpovědnost za způsobenou škodu + BO)
-subjektivní nemůže skončit později, nežli objektivní (může se uplatnit toliko v jejím rámci a skončí nejpozději s ní) - počátek v době po uplynutí obj. = nepočne subj. vůbec běžet (P je již promlčené)
-subj. může skončit dříve nežli obj.
- P SE PROMLČUJE UPLYNUTÍM KTERÉKOLI Z TĚCHTO LHŮT
-obj. neplatí, pokud jde o náhradu škody na zdraví (§106/2) - jediný případ výlučnosti subj.
-počátek:
-obecně (§101): dnem, kdy P mohlo být poprvé vykonáno (actio nata); tj. kdy mohlo být poprvé uplatněno u soudu (většinou den splatnosti pohledávky)
-pokud je povinnost v patti či omittere, je actio nata dnem, kdy došlo k 1st porušení či odporu
-P odpovídající věcným břemenům se promlčují, pokud nebudou 10 let vykonávána (§109) - promlčecí lhůta počíná jejich vznikem
-pokud nemá závazek dobu plnění stanovenou PN, nebo není určena (§563) či určitelná (§564)rozhodnutím soudu, je dle soudní praxe dnem počátku den následující po vzniku závazku
-pokud musí být P dle Z nejprve uplatněno u FO či PO (tj. P musí být nejprve reklamováno), počíná dnem reklamace (§102)
-P na plnění pojištění začíná rok po pojistné události
-P oprávněného dědice na vydání D (dle §485 resp. §486 = hereditatis petitio) ode dne právní moci rozhodnutí, jímž bylo skončeno dědické řízení (§105)
-náhrada škody + BO počíná
a) subjektivní dnem, kdy se poškozený doví o škodě a odpovědném subjektu (resp. o BO a subjektu tohoto obohacení)
b) objektivní dnem, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla, resp. kdy bylo získáno BO
-P přiznaná pravomocným rozhodnutím SO = den, kdy mělo být dle rozhodnutí plněno
-P uznané
a) dnem, kdy došlo k uznání (písemné uznání došlo věřiteli)
b) pokud byla v uznání lhůta k plnění, tak po jejím uplynutí
-splátkové plnění - zvl. pro každou splátku
-pokud vede nesplacení splátky ke splatnosti celého závazku za podmínek §565 (ztráta lhůt), počíná doba pro celý dluh dnem splatnosti poslední splátky
-běh:
-P dovolat se promlčení náleží kterémukoli dlužníkovi daného PV - změna osoby dlužníka (KO, převzetí dluhu, etc) nemění nic na podmínkách dovolání (podobně může dlužník uplatnit námitku vůči novému věřitele stejně jako vůči původnímu)
-změny v osobě dlužníka (věřitele) nemají vliv na běh promlčecí lhůty - běží dál, jako by k tomu nedošlo (§111)
-stavění promlčení
1) užší smysl
-promlčecí doba neběží (staví se) pro určitou zákonnou překážku + po odpadnutí pokračuje (někdy ale prodloužená)
2) širší smysl
a) nemožnost započetí běhu PD
-odsunutí počátku dle §113 (u P osob, které musí mít zák. zástupce či P proti těmto osobám, jestliže PD nezačala již běžet - staví se do doby stanovení ZZ)
-P mezi ZZ a zastupovanými
- neplatí pro úroky a opakující se plnění (běží obecná PD bez zřetele na vzájemný stav dlužníka a věřitele)
-stejná úprava i pro P mezi manželi (§114)
b) nemožnost pokračování PD
-sčítá se PD před vznikem a po odpadnutí překážky
-např. mezi ZZ a zastoupenými a mezi manželi - mezi těmito osobami promlčení nepočíná (viz. sub. a) ani nepokračuje (§114)
c) nemožnost skončení PD
-uplatnění P (věřitelem) u soudu či jiného příslušného SO - neběží po dobu řízení (pokud v něm věřitel řádně pokračuje)
-podobně i při řízením vykonávacím (exekučním)
-jde o to, aby v době řízení nedošlo k uplynutí PD - P je uplatněno včas, jestliže je návrh na zahájení řízení doručen soudu nejpozději v poslední den PD (promlčecí lhůta je lhůta hmotněP, tj. neprodlužuje se po dobu dopravy)
-uplatnění P nemusí být jen v civilním řízení, ale i v trestním
-PD nemůže také skončit u osob které musejí mít ZZ (pokud začala, tak běží, ale nemůže skončit dříve, nežli rok po ustanovení ZZ či po odpadnutí překážky - §113)
-přerušení (přetržení) promlčení
-nepřihlíží se k části uplynulé PD (stává se právně irelevantní) a počíná nová desetiletá PD
-nastává:
a) P bylo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu či jiného příslušného orgánu (§110)
b) dlužníkem písemně uznáno od výše a důvodu (kvalifikované uznání)
-D nemusí vědět, že uznává promlčené P
-dle soudní praxe lze uznávat opětovně - posouvání PD do nekonečna X OBP je limit 10 let (§408/1 OBZ)
-kogentní charakter PD:
-námitky promlčení se nelze vzdát předem (§574/2) - taková dohoda by byla neplatná
-z kogentního charakteru §101-110 vyplývá i nemožnost zkrácení/prodloužení zákonné PD dohodou účastníků
Prekluze
-dle Z je s nedodržením lhůty spojen vedle zániku nároku i zánik samého P (nezůstává ani naturální obligace)
-soud přihlíží i bez návrhu dlužníka
-zákl. obecné ustanovení = §583 X specifické případy hl. v obligacích (např. §675)
-většinou se nestaví ani nepřerušuje
-vydržení: narozdíl od promlčení či prekluze (zánik nároku, resp. P) se P (hl. vlastnické) originálním způsobem nabývá uplynutím
23. Předmět občanskoprávních vztahů
- dvojí předmět:
1) přímý = lidské chování, jímž se realizují p&p stran neboli chování subjektů podle svých p&p
2) druhotný – to, čeho se toto chování subjektů týká (§ 118)
-dle §118:
1) věci
2) byty NP jako jednotky
3) práva, pokud to jejich povaha připouští
4) jiné majetkové hodnoty
Věci
věci v právním smyslu
-OZ nedefinuje, ale má na mysli hmotné předměty (res corporales), za předpokladu, že jsou ovladatelné a užitečné (kumulativně) tj. slouží potřebám lidí)
-ovladatelnost i užitečnost nutno posuzovat objektivně (např. nezáleží na tom, že auto je někdy neovladatelné)
-více věcí tvoří někdy 1 předmět OPV, neboť je s ním nakládáno jako s celkem - může být hospodářsky:
a) dělitelný
b) nedílný
-nutno posuzovat individuálně
-v teorii používán pojem věc hromadná
-majetek = soubor věcí a majetkových práv bez pasiv X jmění = majetek v širším slova smyslu, tzn. všechna aktiva a pasiva
- ObZ: obchodní majetek = souhrn majetkových hodnot, věcí, pohledávek a jiných práv, jakož i penězi ocenitelných jiných hodnot, které patří podnikateli, FO anebo jsou určeny k jeho podnikání neboli souhrn aktiv
obchodní jmění = soubor obchodního majetku a závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním
čistý obchodní majetek = výsledný obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním
vymezuje pojem podnik jako předmět majetkových práv podnikatele
- předměte p&p jsou i cenné papíry, hl. listinné – řídí se právním režimem věcí movitých
-některé věci mohou být vyňaty z OP styku (res extra commercium) či dispozice s nimi může být omezená (třaskaviny, drogy, jedy, devizy, etc)
Třídění věcí
1) nemovité (§119) = pozemky (část povrchu zemského, včetně pokrytí vodou, oddělená od sousední částí viditelným rozhraničením, hranicí vlastnickou, hranicí držby + označení parcelního čísla a názvu katastrál. území) bez omezení a stavby spojené se zemí pevným základem) X movité (všechny zbylé)
-OZ nedefinuje pojem „stavba“
-některé stavby jsou předmětem evidence (hl. budovy, tj. nadzemní stavby prostorově soustředěné a navenek uzavřené obvodovými stěnami), jiné nikoli - důležité pro převod (nutný zápis do KN)
-stavba není součástí pozemku (§120 odst. 2)
2) zastupitelné (hl. peníze)X nezastupitelné
-ne/záleží na identitě
3) druhově určené X jednotlivě určené
-význam pro určování smluvních typů (půjčka X výpůjčka)
-rozhodující jsou druhové znaky (váha, míra, etc)
-kvalifikace věci jako druhové může být ovlivněna i subjekty
- věci určené jednotlivě jsou určeny znaky, které je individualizují a činí nezaměnitelnými s jinými
- nemovitosti určeny vždy individuálně a jednoznačně
4) zuživatelné X nezuživatelné
-i nezuživatelné se časem zničí opotřebením X zuživatelné poskytují užitek spotřebováváním
5) reálně dělitelné X nedělitelné
- u dělitelným věcí rozdělení na části nemá za následek změnu hospodářského určení těchto věcí nebo jejich znehodnocení X nedělitelným (např. stroje, jednotlivé kusy nábytku apod.)
- významné při podílovém spoluvlastnictví (při zrušení a vypořádání)
Věc hlavní a její příslušenství
-dle §121/2 jsou příslušenstvím hl. věci věci, které náležejí vlastníkovi věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s věcí trvale užívány
-znaky:
1) jedna věc je hlavní, druhá příslušenstvím -musí být samostatná věc nikoli jen součást věci; např. klíč a zámek, rezervní kolo u automobilu
2) příslušenství musí náležet vlastníkovi věci hlavní
3) musí být vlastníkem určeno k trvalému užívání spolu s věcí hlavní
4) může být od věci hlavní odděleno či může s ní být technicky spojeno (např. obraz rámu, ale nikoli již motor auta)
-PÚ týkající se věci hl. se zásadně týkají i příslušenství X naopak nikoli => příslušenství sdílí osud věci hlavní
-některé PÚ se mohou týkat jen příslušenství (např. zapůjčení pumpičky na kolo či klíče od domu)
-ustanovení o příslušenství jsou dispositivní
-vlastník může věc zbavit právního charakteru příslušen- ství tím, že ji trvale určí k jinému užívání => charakter příslušenství věci je dán vůlí vlastníka ale důležitý je i faktický stav
-dle OZ jsou příslušenstvím bytu vedlejší místnosti (spíš) a prostory (sklep) určené k tomu, aby byly s bytem užívány
-dle OZ jsou příslušenstvím pohledávky úroky, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním X smluvní pokuta ani penále nejsou
Součást věci
-vše, co k věci náleží a nemůže být od ní odděleno bez znehodnocení věci jako celku (nikoli oddělené součásti) - § 120
-není samostatnou věcí a tvoří s věcí věc jedinou
-vedle funkčního znehodnocení se připouští i vzhledové (estetické) znehodnocení
-součástí auta je motor (rezerva nikoli); součást domu jsou okna, dveře, zábradlí, etc
-dle praxe je např. i meliorizační zařízení pod povrchem pozemku jsoucí fnčně spjato s pozemkem
-porosty (keře, stromy) jsou součástí pozemku (vlastník pozemku je vlastníkem porostů na něm vzešlých)
-stavba není součástí pozemku
Byty a nebytové prostory
-dvojí povaha
a) jen prostá část domu – většinou - nejsou samostatnými předměty OPV
b) jednotky dle 72/1994 Sb.
-byt = místnost (soubor místností) určená dle rozhodnutí stavebního úřadu k bydlení
-NP = místnost (soubor místností) určená k jinému účelu nežli k bydlení
- jednotky mají řadu shodných znaků s nemovitostmi, takže na p&p k nim je třeba používat úpravu p&p týkající se nemovitostí
Právo a povinnost
-P může být předmětem p&p pokud to připouští jeho povaha (§118) a povaha PV :
a) ne každé P může být pro svou předmětem p&p - např. právo na jméno nikoli, zatímco pohledávka ano = nejčastěji
b) P nemůže být předmětem kteréhokoli p&p - např. pohledávka nemůže být předmětem V
-nejobvyklejší případy: zastavení pohledávky, resp. subpignus (podzástavní právo) či postoupení pohledávky
-předmětem p&p může být i povinnost: převzetí dluhu
Jiné majetkové hodnoty
-mohou být předmětem p&p, za podobné podmínky jako P tj. pokud to připouští jejich povaha
-OZ nevysvětluje, co se rozumí MH, ale lze vyčíst:
a) MH tj. nikoli ideální (nemajetková) hodnota
-OZ není důsledný, neboť poskytuje ochranu i zcela nemajetkovým hodnotám (§11…)
b) jiný předmět než věc, byt či NP nebo p&p
-tj. nemateriální hodnoty včetně předmětů smíšených (imateriální hodnoty vtělené ve věc hmotnou => zvl. právní režim; autorské dílo, vynález, kniha (důl. dílo, ne papír), etc)
-předmětem může být i know how = soubor znalostí a zkušeností o výrobním postupu i o složení určitého výrobku, receptura atp. bez zřetele na to, zda jsou vtěleny do materiálního substrátu či nikoli
-podobně i CP (hl. listinné, ale i zaknihované)
-nehmotná hodnota:
- nemají hmotný substrát
- §11 a násl., autorská díla (nezachycená na hmotné
médium – přednáška) či přírodní síly (jsou-li užitečné a
ovladatelné – nutno posuzovat z hlediska vývoje)
-v poslední době hl. mnoho otázek ohledně rozvoje mírového využití jaderné energie a ionizujícího záření - hl. odpovědnost za škodu (upraveno v „atomovém Z“ 18/1997 Sb., který se řídí M úmluvami – na rozdíl od OZ omezení výše odpovědnosti a promlčecí doby)
-dalším problémem je transplantace orgánů a tkání či krevní transfůze - jak daleko lze disponovat s částmi vl. těla (inter vivos i mortis causa) + hl. souhlas o odebrání orgánů
-dále je potřebná úprava v obl. genetiky, etc
- Úmluva o ochraně LP a důstojnosti lidské bytosti (1977)
- základní lidské hodnoty (život, zdraví, nedotknutelnost osoby, osobní svoboda a rovnost) nejsou běžnými OP předměty p&p – hodnoty, které jsou i součástí Ú pořádku (upraveno i MÚ)
- osobnostní práva jsou nepřevoditelná, avšak jejich porušení může mít majetkové následky ve formě sankcí
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
8. Základní zásady SP
7. Občanské právo závazkové
SYSTÉM PRÁVA
13. Občanskoprávní vztahy
22. Subjektivní práva a povinnosti - Obsah občanskoprávních vztahů
23. Předmět občanskoprávních vztahů
2. ČÁST DRUHÁ - VĚCNÁ PRÁVA 1
5. ČÁST OSMÁ – ZÁVAZKOVÉ PRÁVNÍ VZTAHY 2
Druhy závazkových právních vztahů 3
OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY, PODSTATA OBCHODNÍCH ZÁVAZKOVÝCH VZTAHŮ
Články na hledaný výraz "Občanské právo" naleznete na bezuceni.cz
1) přímý = lidské chování, jímž se realizují p&p stran neboli chování subjektů podle svých p&p
2) druhotný – to, čeho se toto chování subjektů týká (§ 118)
-dle §118:
1) věci
2) byty NP jako jednotky
3) práva, pokud to jejich povaha připouští
4) jiné majetkové hodnoty
Věci
věci v právním smyslu
-OZ nedefinuje, ale má na mysli hmotné předměty (res corporales), za předpokladu, že jsou ovladatelné a užitečné (kumulativně) tj. slouží potřebám lidí)
-ovladatelnost i užitečnost nutno posuzovat objektivně (např. nezáleží na tom, že auto je někdy neovladatelné)
-více věcí tvoří někdy 1 předmět OPV, neboť je s ním nakládáno jako s celkem - může být hospodářsky:
a) dělitelný
b) nedílný
-nutno posuzovat individuálně
-v teorii používán pojem věc hromadná
-majetek = soubor věcí a majetkových práv bez pasiv X jmění = majetek v širším slova smyslu, tzn. všechna aktiva a pasiva
- ObZ: obchodní majetek = souhrn majetkových hodnot, věcí, pohledávek a jiných práv, jakož i penězi ocenitelných jiných hodnot, které patří podnikateli, FO anebo jsou určeny k jeho podnikání neboli souhrn aktiv
obchodní jmění = soubor obchodního majetku a závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním
čistý obchodní majetek = výsledný obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním
vymezuje pojem podnik jako předmět majetkových práv podnikatele
- předměte p&p jsou i cenné papíry, hl. listinné – řídí se právním režimem věcí movitých
-některé věci mohou být vyňaty z OP styku (res extra commercium) či dispozice s nimi může být omezená (třaskaviny, drogy, jedy, devizy, etc)
Třídění věcí
1) nemovité (§119) = pozemky (část povrchu zemského, včetně pokrytí vodou, oddělená od sousední částí viditelným rozhraničením, hranicí vlastnickou, hranicí držby + označení parcelního čísla a názvu katastrál. území) bez omezení a stavby spojené se zemí pevným základem) X movité (všechny zbylé)
-OZ nedefinuje pojem „stavba“
-některé stavby jsou předmětem evidence (hl. budovy, tj. nadzemní stavby prostorově soustředěné a navenek uzavřené obvodovými stěnami), jiné nikoli - důležité pro převod (nutný zápis do KN)
-stavba není součástí pozemku (§120 odst. 2)
2) zastupitelné (hl. peníze)X nezastupitelné
-ne/záleží na identitě
3) druhově určené X jednotlivě určené
-význam pro určování smluvních typů (půjčka X výpůjčka)
-rozhodující jsou druhové znaky (váha, míra, etc)
-kvalifikace věci jako druhové může být ovlivněna i subjekty
- věci určené jednotlivě jsou určeny znaky, které je individualizují a činí nezaměnitelnými s jinými
- nemovitosti určeny vždy individuálně a jednoznačně
4) zuživatelné X nezuživatelné
-i nezuživatelné se časem zničí opotřebením X zuživatelné poskytují užitek spotřebováváním
5) reálně dělitelné X nedělitelné
- u dělitelným věcí rozdělení na části nemá za následek změnu hospodářského určení těchto věcí nebo jejich znehodnocení X nedělitelným (např. stroje, jednotlivé kusy nábytku apod.)
- významné při podílovém spoluvlastnictví (při zrušení a vypořádání)
Věc hlavní a její příslušenství
-dle §121/2 jsou příslušenstvím hl. věci věci, které náležejí vlastníkovi věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s věcí trvale užívány
-znaky:
1) jedna věc je hlavní, druhá příslušenstvím -musí být samostatná věc nikoli jen součást věci; např. klíč a zámek, rezervní kolo u automobilu
2) příslušenství musí náležet vlastníkovi věci hlavní
3) musí být vlastníkem určeno k trvalému užívání spolu s věcí hlavní
4) může být od věci hlavní odděleno či může s ní být technicky spojeno (např. obraz rámu, ale nikoli již motor auta)
-PÚ týkající se věci hl. se zásadně týkají i příslušenství X naopak nikoli => příslušenství sdílí osud věci hlavní
-některé PÚ se mohou týkat jen příslušenství (např. zapůjčení pumpičky na kolo či klíče od domu)
-ustanovení o příslušenství jsou dispositivní
-vlastník může věc zbavit právního charakteru příslušen- ství tím, že ji trvale určí k jinému užívání => charakter příslušenství věci je dán vůlí vlastníka ale důležitý je i faktický stav
-dle OZ jsou příslušenstvím bytu vedlejší místnosti (spíš) a prostory (sklep) určené k tomu, aby byly s bytem užívány
-dle OZ jsou příslušenstvím pohledávky úroky, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním X smluvní pokuta ani penále nejsou
Součást věci
-vše, co k věci náleží a nemůže být od ní odděleno bez znehodnocení věci jako celku (nikoli oddělené součásti) - § 120
-není samostatnou věcí a tvoří s věcí věc jedinou
-vedle funkčního znehodnocení se připouští i vzhledové (estetické) znehodnocení
-součástí auta je motor (rezerva nikoli); součást domu jsou okna, dveře, zábradlí, etc
-dle praxe je např. i meliorizační zařízení pod povrchem pozemku jsoucí fnčně spjato s pozemkem
-porosty (keře, stromy) jsou součástí pozemku (vlastník pozemku je vlastníkem porostů na něm vzešlých)
-stavba není součástí pozemku
Byty a nebytové prostory
-dvojí povaha
a) jen prostá část domu – většinou - nejsou samostatnými předměty OPV
b) jednotky dle 72/1994 Sb.
-byt = místnost (soubor místností) určená dle rozhodnutí stavebního úřadu k bydlení
-NP = místnost (soubor místností) určená k jinému účelu nežli k bydlení
- jednotky mají řadu shodných znaků s nemovitostmi, takže na p&p k nim je třeba používat úpravu p&p týkající se nemovitostí
Právo a povinnost
-P může být předmětem p&p pokud to připouští jeho povaha (§118) a povaha PV :
a) ne každé P může být pro svou předmětem p&p - např. právo na jméno nikoli, zatímco pohledávka ano = nejčastěji
b) P nemůže být předmětem kteréhokoli p&p - např. pohledávka nemůže být předmětem V
-nejobvyklejší případy: zastavení pohledávky, resp. subpignus (podzástavní právo) či postoupení pohledávky
-předmětem p&p může být i povinnost: převzetí dluhu
Jiné majetkové hodnoty
-mohou být předmětem p&p, za podobné podmínky jako P tj. pokud to připouští jejich povaha
-OZ nevysvětluje, co se rozumí MH, ale lze vyčíst:
a) MH tj. nikoli ideální (nemajetková) hodnota
-OZ není důsledný, neboť poskytuje ochranu i zcela nemajetkovým hodnotám (§11…)
b) jiný předmět než věc, byt či NP nebo p&p
-tj. nemateriální hodnoty včetně předmětů smíšených (imateriální hodnoty vtělené ve věc hmotnou => zvl. právní režim; autorské dílo, vynález, kniha (důl. dílo, ne papír), etc)
-předmětem může být i know how = soubor znalostí a zkušeností o výrobním postupu i o složení určitého výrobku, receptura atp. bez zřetele na to, zda jsou vtěleny do materiálního substrátu či nikoli
-podobně i CP (hl. listinné, ale i zaknihované)
-nehmotná hodnota:
- nemají hmotný substrát
- §11 a násl., autorská díla (nezachycená na hmotné
médium – přednáška) či přírodní síly (jsou-li užitečné a
ovladatelné – nutno posuzovat z hlediska vývoje)
-v poslední době hl. mnoho otázek ohledně rozvoje mírového využití jaderné energie a ionizujícího záření - hl. odpovědnost za škodu (upraveno v „atomovém Z“ 18/1997 Sb., který se řídí M úmluvami – na rozdíl od OZ omezení výše odpovědnosti a promlčecí doby)
-dalším problémem je transplantace orgánů a tkání či krevní transfůze - jak daleko lze disponovat s částmi vl. těla (inter vivos i mortis causa) + hl. souhlas o odebrání orgánů
-dále je potřebná úprava v obl. genetiky, etc
- Úmluva o ochraně LP a důstojnosti lidské bytosti (1977)
- základní lidské hodnoty (život, zdraví, nedotknutelnost osoby, osobní svoboda a rovnost) nejsou běžnými OP předměty p&p – hodnoty, které jsou i součástí Ú pořádku (upraveno i MÚ)
- osobnostní práva jsou nepřevoditelná, avšak jejich porušení může mít majetkové následky ve formě sankcí
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
8. Základní zásady SP
7. Občanské právo závazkové
SYSTÉM PRÁVA
13. Občanskoprávní vztahy
22. Subjektivní práva a povinnosti - Obsah občanskoprávních vztahů
23. Předmět občanskoprávních vztahů
2. ČÁST DRUHÁ - VĚCNÁ PRÁVA 1
5. ČÁST OSMÁ – ZÁVAZKOVÉ PRÁVNÍ VZTAHY 2
Druhy závazkových právních vztahů 3
OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY, PODSTATA OBCHODNÍCH ZÁVAZKOVÝCH VZTAHŮ
Články na hledaný výraz "Občanské právo" naleznete na bezuceni.cz
22. Subjektivní práva a povinnosti - Obsah občanskoprávních vztahů
Pojem subjektivních práv
-objektivní OP se realizuje subj. p&p = konkrétní p&p subjektů OP vznikající na základě objektivního P, a to zpravidla v důsledku nějaké právní skutečnosti, která je jejich právním důvodem
-subj. P = míra a způsob možného chování jeho subjektu, které obj. P dovoluje, zaručuje a chrání (zpravidla poskytnutím st. donucení k jeho prosazení))
- subjekt si sám určuje míru a způsob svého chování
-nárok = oprávnění domoci se s úspěchem svého subj. P uplatněním donucení u SO (hl. soudní rozhodnutí a jeho nucený výkon)
- ot. zda se veškerá SP mohou realizovat výlučně prostřednictvím PV – názor, že existují i SP mimo PV => těmi jsou SP, která se uplatňují vůči všem a jimž odpovídá pouze povinnost ostatních nerušit
- proto se dělí SP na absolutní a relativní
-PV jsou jen korelativní vztahy určitého subjektu P a určitého subjektu povinnosti (tj. nikoli absolutní subj. P)
TŘÍDĚNÍ SUBJEKTIVNÍCH PRÁV
-zákl. třídění:
1) absolutní
-P určitého individuálně určeného subjektu odpovídá povinnost neurčitého počtu neurčených subjektů
-působí erga omnes a spočívají v nekonání (nerušení oprávněného v P)
-hl. V a další věcná P, autorské P, průmyslová P, „všeobecná osobnostní P“, dědické (P na nabytí zděděného majetku)
2) relativní
-vztahy určitého subjektu P a určitého subjektu povinnosti
-facere i non facere
-p&p navzájem, tj. subj. p&p jsou korelativní
-hl. ZPV
-porušením absolutního P vzniká relativní P
-další třídění:
1) věcná – bezprostřední ovládání věci (bez součinnosti dlužníka) + předmětem je věc hmotná; abs. charakter
- druhem absolutních práv, jejichž předmětem je věc
hmotná
2) závazková – korelativnost vzájemných p&p; rel. char.
- dlužníkova povinnost směřuje, aby něco dal, konal,
opomenul anebo strpěl
-zvl. kategorie = P k nehmotným statkům:
1) výsledky tvůrčí duševní činnosti (P duševního V a P průmyslového V = pr. autorské, vč. práv výkonných umělců; práva k vynálezům, průmyslovým vzorům a zlepšovacím návrhům)
2) P zabezpečované ustanoveními 11 a násl. o ochraně osobnosti (ryze osobní P) = všeobecná osobní práva
VÝKON SP
- jeden ze způsobů realizace norem OP
= uplatňování SP takových chováním, které OP svým subjektům dovoluje (k němuž je opravňuje a které zároveň směřuje k výsledku (stavu) objektivním právem sledovanému
- může spočívat v chování, které je PÚ nebo ve faktickém chování (užívání bytu)
- uskutečňuje se aktivitou subjektu (výjimečně i pasivitou):
1) činností subjektu práva
a) druhému subjektu něco dá nebo (dare)
b) pro něj koná něco jiného (facere)
2) nečinností subjektu práva
a) strpí nějakou činnost druhého, kterou by jinak
trpět nemusel (omitere)
b) se zdrží nějaké činnosti, kterou by jinak mohl
vyvíjet (pati)
\- omezeno § 3 odst. 1: nikdo bez právního důvodu nesmí zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí vykonávat své právo v rozporu s dobrými mravy– týká se všech subj. P, hl. V\
-nepředpokládá se zavinění ani vědomí
-následkem je, že soud takovému výkonu neposkytne ochranu
OCHRANA SUBJEKTIVNÍCH PRÁV
PRÁVO NA OCHRANU OBECNĚ
- pr. na ochran zabezpečuje svým subjektům celý právní řád jako celek a různá pr. odvětví v mezích své působnosti
- prioritní postavení má soudní ochrana práv občanů – čl.37 odst 3 LZPS (všichni jsou si v řízení rovni)
- správní orgány vystupují současně jako strana řízení i jako ten, kdo rozhoduje
- rovné postavení v soudním řízení, kde soud vystupuje jako 3. nezávislýa nezainteresovaný subjekt
- každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými SO či orgány veřejné správy (čl.37 odst. 2 Llzps); k tomu slouží advokátský stav
-subj. P chrání dále TP a SPRÁVA
-OP ochrana = poskytnutí st. donucení směřující k:
1) odvrácení hrozícího ohrožení práva
2) právo, které bylo porušeno tím, že nebyla splněna jemu odpovídající povinnost, bylo realizováno, tj. aby dotyčná povinnost byla splněna, resp. aby škoda, která byla porušením práva způsobena, byla nahrazena (následná ochrana reparační), popř. aby v případě vzniku nemajetkové újmy bylo dáno přiměřené zadostiučinění (následná ochrana satisfakční)
OCHRANA SOUDNÍ
-všeobecné ustanovení (§4): proti tomu, kdo P ohrozí/poruší se lze domáhat ochrany u orgánu, který je k tomu povolán; pokud z nestanoví jinak, je to soud - dvojí charakter:
a) zabezpečení P na ochranu (+ zákaz denegatio iustitiae) - i povinnost SO tuto ochranu poskytnout
b) pravomoc k poskytnutí ochrany – v OP věcech má
obecně soud
-souvisí s čl. 36 L
- základními formami poskytnutí ochrany subjektivního P jsou rozhodnutí soudu
-neuposlechne-li rušitel P rozhodnutí soudu, bude na něm toto plnění SM vynuceno rozhodnutím (exekucí)
OCHRANA DLE §5
-ochrana pokojného stavu (§5) u příslušného orgánu st. správy (obecní úřad v jehož obvodě došlo k zásahu)
- předpokladem je zřejmý zásah do pokojného stavu
-podmínky:
1) existence pokojného stavu
2) jeho zřejmé porušení seznatelné na první pohled (rozhodují laici)
-jde o okamžitou a provizorní ochranu
-zjistí-li OÚ zásah, tak bez zkoumání právních otázek zakáže rušení, resp. uloží rušiteli obnovení předešlého stavu = předběžné opatření - každý účastník řízení se může obrátit na soud
-ač má HP základ v OZ, jde o správní řízení
-OÚ neřeší právní podmínky, zkoumá jen faktické narušení
-rozhodnutí OÚ není pro soud závazné a soud ho může zrušit a přiřknou P
-žádost o předběžnou ochranu není předpokladem (1st stupněm) před obrácením se na soud dle §4
-OÚ ji musí poskytnou (tj. nejen může)
SVÉPOMOC
-výjimečná možnost bránit své ohrožené P svépomocí ( §6)
-jediná a velmi omezená výjimka ze st. monopolu na poskytování právní ochrany
-není povinná
- povolena, když hrozba bezprostředního (chystá se či již nastal) neoprávněného zásahu do P + přiměřenost
- při ochraně svého práva nesmí tomu, kdo jej ohrožuje, způsobit újmu, nepřiměřenou té, která jemu samotnému ze zásahu hrozí nebo vzniká
- svépomocně se nelze bránit oprávněnému zásahu
-např. zadržovací P, sousedská P, krajní nouze či nutná obrana
SPECIFICKÁ OCHRANA SUBJEKTIVNÍCH PRÁV
-§5 + §6 + §126/2 (ochrana držby a detence) + §126/1 (ochrana V) + §485 (ochrana oprávněného dědice) + §499 a násl. (odpovědnost za vady) + §451 a násl. (odpovědnost za způsobenou škodu)
-k ochraně nehmotných statků lze použít vedle obecných prostředků ochrany subj. P (OZ) i specifických prostředků poskytovaných jinými Z (§32 AZ a §75 ZPP)
SUBJEKTIVNÍ POVINNOST
POJEM
= subj. P odpovídající míra a způsob nuceného chování subjektu, kterému obj. P ukládá, vynucuje a sankcionuje porušení povinnosti
= právem uložená míra nutnosti (vynutitelnosti) určitého chování subjektu
-dare, facere, omitere, pati
DRUHY SUBJEKTIVNÍCH POVINNOSTÍ
- v intenzitě povinností určitá gradace:
1) povinnost uložená každému kategoricky – nejintenzivněj-
ší; př. § 128 odst. 1 či § 127 odst. 1 a 3
2) povinnost vzniklá v důsledku aktu aplikace práva úředním
výrokem – př. zřízení věcného břemene
3) povinnosti typicky vznikají z PÚ
a) ze smluv (i např. jednatelství bez příkazu)
b) výjimečně z jednostranného PÚ (př. veřejná soutěž)
4) povinnost vzniklá i z jiných v Z uvedených skutečností (př.
nálezné, náhrada apod.)
- dle vzniku:
1) vzniká nepodmíněně přímo ze Z – sub 1)
2) vzniká podmíněně po naplnění urč. PS – zbylé
- vynutitelnost povinnosti může být:
1) přímá (odebrání majetku v exekuci)
2) nepřímá (ukládání peněžitých pokut)
OBČANSKOPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST
= sekundární povinnost, která vzniká v důsledku porušení primární povinnosti
- je následná a vždy je povinností relativní
- na právní povahu různé názory:
1) O je hrozba sankcí, vzniká zároveň s povinností primární a trvá latentně až do porušení této právní povinnosti, kdy se aktivizuje a působí právní následky
2) O je totožná se sankcí, tj. s určitou újmou, která nastupuje za porušení povinnosti, protože dříve se neprojeví a nepůsobí žádné právní následky
3) O je totožná s odpovědností za škody, neboť "někdo je odpovědný vždy, je-li povinen nahradit nějakou škodu"
4) O je míra rozšíření povinností odpovědného subjektu v důsledku porušení povinností
= svou podstatou povinností a to relativní; relativizuje se i tehdy, byla-li porušena absolutní povinnost nebo bylo-li porušeno něčí absolutní právo
- 1) O p. může nahradit původní p. tak, že primární p. zaniká a sekundární odpovědností p. nastupuje místo ní – např. náhrada škody v penězích místo vrácení neprávem odňaté věci)´
2) O p. může trvat vedle původní (smluvní pokuta vedle p. dodat věc)
3) O p. může být totožná s primární, ale přistupuje k ní další právní důvod, nebo-li primární p. se posiluje o další právní důvod (naturální restituce u náhrady škody)
= míra rozšíření p&p subjektu v důsledku porušení primární p.
- vznik:
1) porušení smluvní p. – tj. smluvní kontraktní O
2) porušení mimosmluvní p. – tj. deliktní O
3) následkem protiprávní stavu vzniklého bez lidského přičinění (§ 432)
4) v důsledku povolené činnosti
- druhy:
1) O za škodu – pouze zde dělení na subj. a objektivní
2) O za vady
3) O za prodlení
4) bezdůvodné obohacení – nazývá se kvazidelikt
1) O subjektivní – tj. O za zavinění
2) O objektivní – tj. O za výsledek; mimoO povinnost
- subjekty:
- u subjektivní O stíhá O toho, kdo škodu zavinil
- odpovědný subjekt nemusí být totožný se škůdcem
- funkce:
1) prevenční – má hrozbou sankce odradit od protispolečenského chování
2) reparační, resp. satisfakční – má sloužit k vyrovnání porušené ekvivalentní majetkové rovnováhy (též k odčinění nemajetkové újmy)
3) represivní – potrestání protispolečenského chování narušitele práva do budoucna
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
8. Základní zásady SP
7. Občanské právo závazkové
SYSTÉM PRÁVA
13. Občanskoprávní vztahy
22. Subjektivní práva a povinnosti - Obsah občanskoprávních vztahů
23. Předmět občanskoprávních vztahů
2. ČÁST DRUHÁ - VĚCNÁ PRÁVA 1
5. ČÁST OSMÁ – ZÁVAZKOVÉ PRÁVNÍ VZTAHY 2
Druhy závazkových právních vztahů 3
OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY, PODSTATA OBCHODNÍCH ZÁVAZKOVÝCH VZTAHŮ
Články na hledaný výraz "Občanské právo" naleznete na bezuceni.cz
-objektivní OP se realizuje subj. p&p = konkrétní p&p subjektů OP vznikající na základě objektivního P, a to zpravidla v důsledku nějaké právní skutečnosti, která je jejich právním důvodem
-subj. P = míra a způsob možného chování jeho subjektu, které obj. P dovoluje, zaručuje a chrání (zpravidla poskytnutím st. donucení k jeho prosazení))
- subjekt si sám určuje míru a způsob svého chování
-nárok = oprávnění domoci se s úspěchem svého subj. P uplatněním donucení u SO (hl. soudní rozhodnutí a jeho nucený výkon)
- ot. zda se veškerá SP mohou realizovat výlučně prostřednictvím PV – názor, že existují i SP mimo PV => těmi jsou SP, která se uplatňují vůči všem a jimž odpovídá pouze povinnost ostatních nerušit
- proto se dělí SP na absolutní a relativní
-PV jsou jen korelativní vztahy určitého subjektu P a určitého subjektu povinnosti (tj. nikoli absolutní subj. P)
TŘÍDĚNÍ SUBJEKTIVNÍCH PRÁV
-zákl. třídění:
1) absolutní
-P určitého individuálně určeného subjektu odpovídá povinnost neurčitého počtu neurčených subjektů
-působí erga omnes a spočívají v nekonání (nerušení oprávněného v P)
-hl. V a další věcná P, autorské P, průmyslová P, „všeobecná osobnostní P“, dědické (P na nabytí zděděného majetku)
2) relativní
-vztahy určitého subjektu P a určitého subjektu povinnosti
-facere i non facere
-p&p navzájem, tj. subj. p&p jsou korelativní
-hl. ZPV
-porušením absolutního P vzniká relativní P
-další třídění:
1) věcná – bezprostřední ovládání věci (bez součinnosti dlužníka) + předmětem je věc hmotná; abs. charakter
- druhem absolutních práv, jejichž předmětem je věc
hmotná
2) závazková – korelativnost vzájemných p&p; rel. char.
- dlužníkova povinnost směřuje, aby něco dal, konal,
opomenul anebo strpěl
-zvl. kategorie = P k nehmotným statkům:
1) výsledky tvůrčí duševní činnosti (P duševního V a P průmyslového V = pr. autorské, vč. práv výkonných umělců; práva k vynálezům, průmyslovým vzorům a zlepšovacím návrhům)
2) P zabezpečované ustanoveními 11 a násl. o ochraně osobnosti (ryze osobní P) = všeobecná osobní práva
VÝKON SP
- jeden ze způsobů realizace norem OP
= uplatňování SP takových chováním, které OP svým subjektům dovoluje (k němuž je opravňuje a které zároveň směřuje k výsledku (stavu) objektivním právem sledovanému
- může spočívat v chování, které je PÚ nebo ve faktickém chování (užívání bytu)
- uskutečňuje se aktivitou subjektu (výjimečně i pasivitou):
1) činností subjektu práva
a) druhému subjektu něco dá nebo (dare)
b) pro něj koná něco jiného (facere)
2) nečinností subjektu práva
a) strpí nějakou činnost druhého, kterou by jinak
trpět nemusel (omitere)
b) se zdrží nějaké činnosti, kterou by jinak mohl
vyvíjet (pati)
\- omezeno § 3 odst. 1: nikdo bez právního důvodu nesmí zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí vykonávat své právo v rozporu s dobrými mravy– týká se všech subj. P, hl. V\
-nepředpokládá se zavinění ani vědomí
-následkem je, že soud takovému výkonu neposkytne ochranu
OCHRANA SUBJEKTIVNÍCH PRÁV
PRÁVO NA OCHRANU OBECNĚ
- pr. na ochran zabezpečuje svým subjektům celý právní řád jako celek a různá pr. odvětví v mezích své působnosti
- prioritní postavení má soudní ochrana práv občanů – čl.37 odst 3 LZPS (všichni jsou si v řízení rovni)
- správní orgány vystupují současně jako strana řízení i jako ten, kdo rozhoduje
- rovné postavení v soudním řízení, kde soud vystupuje jako 3. nezávislýa nezainteresovaný subjekt
- každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými SO či orgány veřejné správy (čl.37 odst. 2 Llzps); k tomu slouží advokátský stav
-subj. P chrání dále TP a SPRÁVA
-OP ochrana = poskytnutí st. donucení směřující k:
1) odvrácení hrozícího ohrožení práva
2) právo, které bylo porušeno tím, že nebyla splněna jemu odpovídající povinnost, bylo realizováno, tj. aby dotyčná povinnost byla splněna, resp. aby škoda, která byla porušením práva způsobena, byla nahrazena (následná ochrana reparační), popř. aby v případě vzniku nemajetkové újmy bylo dáno přiměřené zadostiučinění (následná ochrana satisfakční)
OCHRANA SOUDNÍ
-všeobecné ustanovení (§4): proti tomu, kdo P ohrozí/poruší se lze domáhat ochrany u orgánu, který je k tomu povolán; pokud z nestanoví jinak, je to soud - dvojí charakter:
a) zabezpečení P na ochranu (+ zákaz denegatio iustitiae) - i povinnost SO tuto ochranu poskytnout
b) pravomoc k poskytnutí ochrany – v OP věcech má
obecně soud
-souvisí s čl. 36 L
- základními formami poskytnutí ochrany subjektivního P jsou rozhodnutí soudu
-neuposlechne-li rušitel P rozhodnutí soudu, bude na něm toto plnění SM vynuceno rozhodnutím (exekucí)
OCHRANA DLE §5
-ochrana pokojného stavu (§5) u příslušného orgánu st. správy (obecní úřad v jehož obvodě došlo k zásahu)
- předpokladem je zřejmý zásah do pokojného stavu
-podmínky:
1) existence pokojného stavu
2) jeho zřejmé porušení seznatelné na první pohled (rozhodují laici)
-jde o okamžitou a provizorní ochranu
-zjistí-li OÚ zásah, tak bez zkoumání právních otázek zakáže rušení, resp. uloží rušiteli obnovení předešlého stavu = předběžné opatření - každý účastník řízení se může obrátit na soud
-ač má HP základ v OZ, jde o správní řízení
-OÚ neřeší právní podmínky, zkoumá jen faktické narušení
-rozhodnutí OÚ není pro soud závazné a soud ho může zrušit a přiřknou P
-žádost o předběžnou ochranu není předpokladem (1st stupněm) před obrácením se na soud dle §4
-OÚ ji musí poskytnou (tj. nejen může)
SVÉPOMOC
-výjimečná možnost bránit své ohrožené P svépomocí ( §6)
-jediná a velmi omezená výjimka ze st. monopolu na poskytování právní ochrany
-není povinná
- povolena, když hrozba bezprostředního (chystá se či již nastal) neoprávněného zásahu do P + přiměřenost
- při ochraně svého práva nesmí tomu, kdo jej ohrožuje, způsobit újmu, nepřiměřenou té, která jemu samotnému ze zásahu hrozí nebo vzniká
- svépomocně se nelze bránit oprávněnému zásahu
-např. zadržovací P, sousedská P, krajní nouze či nutná obrana
SPECIFICKÁ OCHRANA SUBJEKTIVNÍCH PRÁV
-§5 + §6 + §126/2 (ochrana držby a detence) + §126/1 (ochrana V) + §485 (ochrana oprávněného dědice) + §499 a násl. (odpovědnost za vady) + §451 a násl. (odpovědnost za způsobenou škodu)
-k ochraně nehmotných statků lze použít vedle obecných prostředků ochrany subj. P (OZ) i specifických prostředků poskytovaných jinými Z (§32 AZ a §75 ZPP)
SUBJEKTIVNÍ POVINNOST
POJEM
= subj. P odpovídající míra a způsob nuceného chování subjektu, kterému obj. P ukládá, vynucuje a sankcionuje porušení povinnosti
= právem uložená míra nutnosti (vynutitelnosti) určitého chování subjektu
-dare, facere, omitere, pati
DRUHY SUBJEKTIVNÍCH POVINNOSTÍ
- v intenzitě povinností určitá gradace:
1) povinnost uložená každému kategoricky – nejintenzivněj-
ší; př. § 128 odst. 1 či § 127 odst. 1 a 3
2) povinnost vzniklá v důsledku aktu aplikace práva úředním
výrokem – př. zřízení věcného břemene
3) povinnosti typicky vznikají z PÚ
a) ze smluv (i např. jednatelství bez příkazu)
b) výjimečně z jednostranného PÚ (př. veřejná soutěž)
4) povinnost vzniklá i z jiných v Z uvedených skutečností (př.
nálezné, náhrada apod.)
- dle vzniku:
1) vzniká nepodmíněně přímo ze Z – sub 1)
2) vzniká podmíněně po naplnění urč. PS – zbylé
- vynutitelnost povinnosti může být:
1) přímá (odebrání majetku v exekuci)
2) nepřímá (ukládání peněžitých pokut)
OBČANSKOPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST
= sekundární povinnost, která vzniká v důsledku porušení primární povinnosti
- je následná a vždy je povinností relativní
- na právní povahu různé názory:
1) O je hrozba sankcí, vzniká zároveň s povinností primární a trvá latentně až do porušení této právní povinnosti, kdy se aktivizuje a působí právní následky
2) O je totožná se sankcí, tj. s určitou újmou, která nastupuje za porušení povinnosti, protože dříve se neprojeví a nepůsobí žádné právní následky
3) O je totožná s odpovědností za škody, neboť "někdo je odpovědný vždy, je-li povinen nahradit nějakou škodu"
4) O je míra rozšíření povinností odpovědného subjektu v důsledku porušení povinností
= svou podstatou povinností a to relativní; relativizuje se i tehdy, byla-li porušena absolutní povinnost nebo bylo-li porušeno něčí absolutní právo
- 1) O p. může nahradit původní p. tak, že primární p. zaniká a sekundární odpovědností p. nastupuje místo ní – např. náhrada škody v penězích místo vrácení neprávem odňaté věci)´
2) O p. může trvat vedle původní (smluvní pokuta vedle p. dodat věc)
3) O p. může být totožná s primární, ale přistupuje k ní další právní důvod, nebo-li primární p. se posiluje o další právní důvod (naturální restituce u náhrady škody)
= míra rozšíření p&p subjektu v důsledku porušení primární p.
- vznik:
1) porušení smluvní p. – tj. smluvní kontraktní O
2) porušení mimosmluvní p. – tj. deliktní O
3) následkem protiprávní stavu vzniklého bez lidského přičinění (§ 432)
4) v důsledku povolené činnosti
- druhy:
1) O za škodu – pouze zde dělení na subj. a objektivní
2) O za vady
3) O za prodlení
4) bezdůvodné obohacení – nazývá se kvazidelikt
1) O subjektivní – tj. O za zavinění
2) O objektivní – tj. O za výsledek; mimoO povinnost
- subjekty:
- u subjektivní O stíhá O toho, kdo škodu zavinil
- odpovědný subjekt nemusí být totožný se škůdcem
- funkce:
1) prevenční – má hrozbou sankce odradit od protispolečenského chování
2) reparační, resp. satisfakční – má sloužit k vyrovnání porušené ekvivalentní majetkové rovnováhy (též k odčinění nemajetkové újmy)
3) represivní – potrestání protispolečenského chování narušitele práva do budoucna
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
8. Základní zásady SP
7. Občanské právo závazkové
SYSTÉM PRÁVA
13. Občanskoprávní vztahy
22. Subjektivní práva a povinnosti - Obsah občanskoprávních vztahů
23. Předmět občanskoprávních vztahů
2. ČÁST DRUHÁ - VĚCNÁ PRÁVA 1
5. ČÁST OSMÁ – ZÁVAZKOVÉ PRÁVNÍ VZTAHY 2
Druhy závazkových právních vztahů 3
OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY, PODSTATA OBCHODNÍCH ZÁVAZKOVÝCH VZTAHŮ
Články na hledaný výraz "Občanské právo" naleznete na bezuceni.cz
21. Smluvní zastoupení
-FO i PO (na obou stranách)
-udělením plné moci
-rozsah oprávnění musí být uveden (pod sankcí neplatnosti) přímo v PM
-může být jeden i více (pokud nevymezeno ve smlouvě, tak musí jednat společně – kolektivní plná moc) zástupců zároveň
-PM = jednostranný PÚ adresovaný osobám, jímž se osvědčuje existence a rozsah zástupcova oprávnění
1) generální
2) speciální (skupina, druh či 1 PÚ)
-nezbytnost písemné moci (§31/4):
a) všeobecná či na určitý druh PÚ (např. uzavírání kupních smluv) - omezená moc
b) pr. předpis či dohoda stran vyžadují pro PÚ učiněný zástupcem písemnou formu
- ústní pouze při určitém PÚ nevyžadujícím zvl. formu
-zmocněnec může udělit plnou moc jiné osobě:
a) výslovné oprávnění v Z či S
b) zmocněncem je PO
- z PÚ dalšího zmocněnce je zavázán přímo zmocnitel (§33a)
-vnitřní pokyny (=omezení PM nejsoucí patrné z PM, ale dané zmocnitelem zmocněnci) zavazují zmocněnce, nikoli 3rd stranu (pokud o nich nevěděla)
-překročení oprávnění zmocněnce:
-dle §33 váže zmocnitele pouze při ratihabici, ztn. dodatečném schválení (zmocnitele bez zbytečného odkladu po zjištění překročení mezí neoznámil svůj nesouhlas dotyčné 3rd osobě) X jinak je vázán zmocněnec (může na něm být požadována náhrada škody či splnění závazku), což neplatí, pokud o tom věděla (objektivně) jednající osoba
-prokura
-nejširší forma smluvního zastoupení v obchodněprávní oblasti (§14… OBZ)
-zmocnění prokuristy podnikatelem ke všem PÚ, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvl. PM
-lze udělit jen FO
-pokud není výslovně uvedeno, tak nezahrnuje oprávnění zcizovat a zatěžovat nemovitosti
-zánik PM:
1) provedením vymezeného PÚ
2) jednostranným PÚ zmocnitele (odvolání – pro zmocněnce účinné okamžikem, kdy se to dověděl – do té doby působí právní následky pro zastoupeného) či zmocněnce (výpovědí)
3) KO zmocněnce či KO zmocnitele (pokud S nestanoví jinak)
4) zánikem PO bez sukcese
5) uplynutím času na který byla omezena (ač Z výslovně neuvádí)
-ve vztahu k 3rd osobám účinné od doby, kdy se to dověděly
-po zániku výpovědí či KO zastoupeného je zástupce povinen učinit to, co nesnese odkladu, aby nedošlo k újmě na právech - stejné právní následky, jako by zastoupení stále trvalo (nesmí ale odporovat nařízení zastoupeného či jeho právních nástupců)
-udělením plné moci
-rozsah oprávnění musí být uveden (pod sankcí neplatnosti) přímo v PM
-může být jeden i více (pokud nevymezeno ve smlouvě, tak musí jednat společně – kolektivní plná moc) zástupců zároveň
-PM = jednostranný PÚ adresovaný osobám, jímž se osvědčuje existence a rozsah zástupcova oprávnění
1) generální
2) speciální (skupina, druh či 1 PÚ)
-nezbytnost písemné moci (§31/4):
a) všeobecná či na určitý druh PÚ (např. uzavírání kupních smluv) - omezená moc
b) pr. předpis či dohoda stran vyžadují pro PÚ učiněný zástupcem písemnou formu
- ústní pouze při určitém PÚ nevyžadujícím zvl. formu
-zmocněnec může udělit plnou moc jiné osobě:
a) výslovné oprávnění v Z či S
b) zmocněncem je PO
- z PÚ dalšího zmocněnce je zavázán přímo zmocnitel (§33a)
-vnitřní pokyny (=omezení PM nejsoucí patrné z PM, ale dané zmocnitelem zmocněnci) zavazují zmocněnce, nikoli 3rd stranu (pokud o nich nevěděla)
-překročení oprávnění zmocněnce:
-dle §33 váže zmocnitele pouze při ratihabici, ztn. dodatečném schválení (zmocnitele bez zbytečného odkladu po zjištění překročení mezí neoznámil svůj nesouhlas dotyčné 3rd osobě) X jinak je vázán zmocněnec (může na něm být požadována náhrada škody či splnění závazku), což neplatí, pokud o tom věděla (objektivně) jednající osoba
-prokura
-nejširší forma smluvního zastoupení v obchodněprávní oblasti (§14… OBZ)
-zmocnění prokuristy podnikatelem ke všem PÚ, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvl. PM
-lze udělit jen FO
-pokud není výslovně uvedeno, tak nezahrnuje oprávnění zcizovat a zatěžovat nemovitosti
-zánik PM:
1) provedením vymezeného PÚ
2) jednostranným PÚ zmocnitele (odvolání – pro zmocněnce účinné okamžikem, kdy se to dověděl – do té doby působí právní následky pro zastoupeného) či zmocněnce (výpovědí)
3) KO zmocněnce či KO zmocnitele (pokud S nestanoví jinak)
4) zánikem PO bez sukcese
5) uplynutím času na který byla omezena (ač Z výslovně neuvádí)
-ve vztahu k 3rd osobám účinné od doby, kdy se to dověděly
-po zániku výpovědí či KO zastoupeného je zástupce povinen učinit to, co nesnese odkladu, aby nedošlo k újmě na právech - stejné právní následky, jako by zastoupení stále trvalo (nesmí ale odporovat nařízení zastoupeného či jeho právních nástupců)
20. Plná moc
-dle §23 jde o jednostranný PÚ adresovaný 3rd osobám(ě), jímž při smluvním zastoupení dává zastoupený na vědomí (obecně či určitému adresátovi), že určitá osoba je oprávněna jej zastupovat v určitém rozsahu
-PM je na rozdíl od smlouvy o zastoupení (resp. smlouvy o PM) pouhým osvědčením existence P určité osoby zastupovat jinou
-PM může být (v případě písemného vyhotovení) obsažena ve stejné listině jako smlouva o zastoupení, pravidla je ale vyhotovena v samostatné listině
- při smluvním zastoupení rozlišujeme:
a) smlouvu zakládající právní vztah zastoupení (dle OZ §23 nevhodně nazýváno dohodou o plné moci)
b) zastoupení jakožto právní vztah mezi zástupcem a zastoupeným založený smlouvou
c) PM jako osvědčení existence právního vztahu zastoupení
Obecná ustanovení o zastoupení
-zastoupeným i zástupcem může být FO i PO
-zástupce musí mít způsobilost k PÚ, který má vykonat (§22/2)
-zastoupený musí mít způsobilost k právním úkonům pouze při smluvním (nikoli zákonném) zastoupení, a to nejen k uzavření smlouvy o zastoupení , nýbrž i k požadovanému PÚ
-zástupce musí jednat osobně, pokud Z či smlouva (§24) nestanoví jinak
-zástupcův zástupce (substitut) si již dalšího zástupce ustanovit nemůže
-právní vztah zástupce a dalšího zástupce je dle §24 PV specifický (nejde o zastoupení, neboť z PÚ dalšího zástupce nevznikají p&p zástupci, ale osobě zastoupené) Ve vztahu k 3. osobě vystupuje další zástupce jménem zastoupeného, své právo zastupovat jej však odvozuje od zástupce.
-rozsah zastoupení může být neomezený nebo se podle PM může týkat jen určitého právního úkonu.
Zákonné zastoupení
-zákonný zástupce se dle OZ zřizuje:
1) osobám nezpůsobilým k PÚ:
a) nezletilci (§27/1 ZoR)
b) omezená PZ (rozhodnutím soudu omezená - soudem obligatorně zřízený opatrovník)
c) odňatá PZ (….zbavení…. opatrovník – jednat za tyto osoby v mezích, ve kterých se jim samým způsobilosti k PÚ nedostává)
2) osobám, jejichž pobyt není znám a osobám neznámým
-bude zřízen opatrovník, pokud je to třeba k ochraně jejich zájmů nebo při veřejném zájmu (§29 – fakultativní ustanovení opatrovníka)
-neznámý pobyt není krátkodobý stav (např. dovolená sice neznámo kde, ale ví se, že se za týden vrátí)
-zastoupení zaniká objevením - osoba učiní potřebný úkon sama
3) z jiných vážných důvodů
-k ochraně zájmu občana či společnosti
-posuzuje soud
-např. pokud osoba postižená těžkou fyzickou chorobou komplikující výkon PÚ sama požádá soud o zřízení opatrovníka
4) odůvodněná kolize (střet) zájmu zákonného zástupce a zastupovaného či více osob zastupovaných stejným zástupcem
-„kolizní opatrovník“ dle §30 bude zřízen tehdy, jestliže dojde ke kolizi zájmů
▪ zastoupeného a jeho zákonného zástupce
▪ více osob zastoupených týmž zákonným zástupcem
-např. při nároku na náhradu škody proti jejímu opatrovníkovi
-stávající zástupce vyloučen pouze pro kolizní kauzu (jinak je oprávnění zastupovat osoby, jejichž je zák. zástupcem není dotčeno) X při celkové kolizi třeba s přihlédnutím k §22/2 zastoupení zrušit)
5) další specifické případy
-např. §20/2 (PO), §145/1 (společné věci manželů), §701/1 (společný nájem bytu)
-dále i v jiných Z: OBZ (zastoupení při provozu podniku), etc
-dle OZ i ZoR rozhoduje o zřízení soud (jiný SO jen výjimečně)
-opatrovník může být vždy stanoven na návrh (pokud je zákonný opatrovník nezbytný, stanoví ho soud i bez návrhu)
-dle OZ (§27/3) může být opatrovbníkem občan (FO) (příbuzný či jiná vhodná osoba splňující podmínky a vyjádřivší souhlas) nebo orgán místní správy (obec jako PO – veřejný opatrovník) Nemůže-li být opatrovníkem ustanovena FO, ustanoví soud podle § 37 z. o rodině opatrovníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí.
-PÚ učiněné jménem zastoupeného nevyžadují autorizaci Soud.O (pokud to Z výslovně nepožaduje – dle §28 v případě, že je spravován i majetek)
-u opatrovníka nezletilce vyžaduje schválení soudu každé rozhodnutí v podstatné věci. Zákonné zastoupení zaniká absolutně tehdy, jestliže skončilo zastoupení určitým zástupcem a zastoupený již nadále zastoupen nebude anebo relativně, tj. z hlediska určitého z. zástupce, místo něhož bude ustanoven jiný, protože zastoupený ho ještě potřebuje.
-zánik:
1) absolutní
a) KO zastoupeného
b) odpadnutí důvodů, pro které vzniklo a trvalo, a to:
b1) buď bez dalšího (dosažení zletilosti, vykonáním určitého úkonu, pro který bylo zastoupení zřízeno atd.) anebo
b2) tím, že bude pro odpadnutí důvodů zrušeno soudem (bude li např. s. zrušeno zbavení způsobilosti k právním úkonům)
2) relativní
a) smrtí zástupce (ipso facto)
b) ztráta způsobilosti zástupce zastupovat (ipso facto)
c) zbavení/omezení rodičovských práv
d) odvolání zástupce
-PM je na rozdíl od smlouvy o zastoupení (resp. smlouvy o PM) pouhým osvědčením existence P určité osoby zastupovat jinou
-PM může být (v případě písemného vyhotovení) obsažena ve stejné listině jako smlouva o zastoupení, pravidla je ale vyhotovena v samostatné listině
- při smluvním zastoupení rozlišujeme:
a) smlouvu zakládající právní vztah zastoupení (dle OZ §23 nevhodně nazýváno dohodou o plné moci)
b) zastoupení jakožto právní vztah mezi zástupcem a zastoupeným založený smlouvou
c) PM jako osvědčení existence právního vztahu zastoupení
Obecná ustanovení o zastoupení
-zastoupeným i zástupcem může být FO i PO
-zástupce musí mít způsobilost k PÚ, který má vykonat (§22/2)
-zastoupený musí mít způsobilost k právním úkonům pouze při smluvním (nikoli zákonném) zastoupení, a to nejen k uzavření smlouvy o zastoupení , nýbrž i k požadovanému PÚ
-zástupce musí jednat osobně, pokud Z či smlouva (§24) nestanoví jinak
-zástupcův zástupce (substitut) si již dalšího zástupce ustanovit nemůže
-právní vztah zástupce a dalšího zástupce je dle §24 PV specifický (nejde o zastoupení, neboť z PÚ dalšího zástupce nevznikají p&p zástupci, ale osobě zastoupené) Ve vztahu k 3. osobě vystupuje další zástupce jménem zastoupeného, své právo zastupovat jej však odvozuje od zástupce.
-rozsah zastoupení může být neomezený nebo se podle PM může týkat jen určitého právního úkonu.
Zákonné zastoupení
-zákonný zástupce se dle OZ zřizuje:
1) osobám nezpůsobilým k PÚ:
a) nezletilci (§27/1 ZoR)
b) omezená PZ (rozhodnutím soudu omezená - soudem obligatorně zřízený opatrovník)
c) odňatá PZ (….zbavení…. opatrovník – jednat za tyto osoby v mezích, ve kterých se jim samým způsobilosti k PÚ nedostává)
2) osobám, jejichž pobyt není znám a osobám neznámým
-bude zřízen opatrovník, pokud je to třeba k ochraně jejich zájmů nebo při veřejném zájmu (§29 – fakultativní ustanovení opatrovníka)
-neznámý pobyt není krátkodobý stav (např. dovolená sice neznámo kde, ale ví se, že se za týden vrátí)
-zastoupení zaniká objevením - osoba učiní potřebný úkon sama
3) z jiných vážných důvodů
-k ochraně zájmu občana či společnosti
-posuzuje soud
-např. pokud osoba postižená těžkou fyzickou chorobou komplikující výkon PÚ sama požádá soud o zřízení opatrovníka
4) odůvodněná kolize (střet) zájmu zákonného zástupce a zastupovaného či více osob zastupovaných stejným zástupcem
-„kolizní opatrovník“ dle §30 bude zřízen tehdy, jestliže dojde ke kolizi zájmů
▪ zastoupeného a jeho zákonného zástupce
▪ více osob zastoupených týmž zákonným zástupcem
-např. při nároku na náhradu škody proti jejímu opatrovníkovi
-stávající zástupce vyloučen pouze pro kolizní kauzu (jinak je oprávnění zastupovat osoby, jejichž je zák. zástupcem není dotčeno) X při celkové kolizi třeba s přihlédnutím k §22/2 zastoupení zrušit)
5) další specifické případy
-např. §20/2 (PO), §145/1 (společné věci manželů), §701/1 (společný nájem bytu)
-dále i v jiných Z: OBZ (zastoupení při provozu podniku), etc
-dle OZ i ZoR rozhoduje o zřízení soud (jiný SO jen výjimečně)
-opatrovník může být vždy stanoven na návrh (pokud je zákonný opatrovník nezbytný, stanoví ho soud i bez návrhu)
-dle OZ (§27/3) může být opatrovbníkem občan (FO) (příbuzný či jiná vhodná osoba splňující podmínky a vyjádřivší souhlas) nebo orgán místní správy (obec jako PO – veřejný opatrovník) Nemůže-li být opatrovníkem ustanovena FO, ustanoví soud podle § 37 z. o rodině opatrovníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí.
-PÚ učiněné jménem zastoupeného nevyžadují autorizaci Soud.O (pokud to Z výslovně nepožaduje – dle §28 v případě, že je spravován i majetek)
-u opatrovníka nezletilce vyžaduje schválení soudu každé rozhodnutí v podstatné věci. Zákonné zastoupení zaniká absolutně tehdy, jestliže skončilo zastoupení určitým zástupcem a zastoupený již nadále zastoupen nebude anebo relativně, tj. z hlediska určitého z. zástupce, místo něhož bude ustanoven jiný, protože zastoupený ho ještě potřebuje.
-zánik:
1) absolutní
a) KO zastoupeného
b) odpadnutí důvodů, pro které vzniklo a trvalo, a to:
b1) buď bez dalšího (dosažení zletilosti, vykonáním určitého úkonu, pro který bylo zastoupení zřízeno atd.) anebo
b2) tím, že bude pro odpadnutí důvodů zrušeno soudem (bude li např. s. zrušeno zbavení způsobilosti k právním úkonům)
2) relativní
a) smrtí zástupce (ipso facto)
b) ztráta způsobilosti zástupce zastupovat (ipso facto)
c) zbavení/omezení rodičovských práv
d) odvolání zástupce
19. Zastoupení
Pojem a druhy zastoupení
Zastoupení přímé a nepřímé
-zástupce se od posla (sděluje cizí vůli) liší tím, že činí vždy vlastní projev vůle
-nepřímé (náhradnictví)
-zástupce činí vlastní prohlášení vůle svým jménem a na cizí účet (účet zastoupeného) - tento nepřímý zástupce (náhradník) nabývá sám p&p, ale dle smlouvy (se zastoupeným) má povinnost nabytá p&p na něj převést
-OZ ho neupravuje přímo, ale nevylučuje ho (např. §733 obstarání prodeje věci)
-přímé
-zástupce činí ve vztahu k 3rd osobě vlastní prohlášení vůle jménem a na účet zastupovaného => p&p vznikají přímo zastoupenému
-upravuje OZ (H3/Č1)
-smyslem této OP instituce: umožnit to, aby někdo činil PÚ za osobu, která není způsobilá nebo to aby osoba způsobilá je dala za sebe a s účinky pro sebe činit někým jiným.
-PÚ zástupce nejsou považovány za PÚ zastoupeného, ale jsou to PÚ osoby od něj odlišné, ale mající právní následky pro zastoupeného
-vznik:
1) zákonné
a) na základě Z (zákonný zástupce dítěte či právo manželů vzájemně se zastupovat v běžných záležitostech)
b) z rozhodnutí soudu či jiného SO (opatrovnictví)
2) smluvní (ze smlouvy §23)
-dobrovolné (zmocnění)
Zastoupení přímé a nepřímé
-zástupce se od posla (sděluje cizí vůli) liší tím, že činí vždy vlastní projev vůle
-nepřímé (náhradnictví)
-zástupce činí vlastní prohlášení vůle svým jménem a na cizí účet (účet zastoupeného) - tento nepřímý zástupce (náhradník) nabývá sám p&p, ale dle smlouvy (se zastoupeným) má povinnost nabytá p&p na něj převést
-OZ ho neupravuje přímo, ale nevylučuje ho (např. §733 obstarání prodeje věci)
-přímé
-zástupce činí ve vztahu k 3rd osobě vlastní prohlášení vůle jménem a na účet zastupovaného => p&p vznikají přímo zastoupenému
-upravuje OZ (H3/Č1)
-smyslem této OP instituce: umožnit to, aby někdo činil PÚ za osobu, která není způsobilá nebo to aby osoba způsobilá je dala za sebe a s účinky pro sebe činit někým jiným.
-PÚ zástupce nejsou považovány za PÚ zastoupeného, ale jsou to PÚ osoby od něj odlišné, ale mající právní následky pro zastoupeného
-vznik:
1) zákonné
a) na základě Z (zákonný zástupce dítěte či právo manželů vzájemně se zastupovat v běžných záležitostech)
b) z rozhodnutí soudu či jiného SO (opatrovnictví)
2) smluvní (ze smlouvy §23)
-dobrovolné (zmocnění)
18. Právnické osoby
pojem PO
- poměrně nový pojem; OBČ.Z: z poč. 19.st. jej neznaly, pův. osoba mystická či duchovní
- vznikl pod tlakem společenské nutnosti z důvodu narůstajícího zájmu lidí sdružovat se za účelem uspokojování společných cílů a potřeb; ty umocněny narůstající potřebou využívat PO pro podnikatelské aktivity
- pův. několik základních typů, resp. teorií, přístup:
- pozitivistický (Savigny, Puchta) – PO nemají svou existenci v reálném světě, status naturális vykazují jen osoby fyzické; PO = právnětechnická konstrukce odvozená zákonodárcem z existujících právních institutů (definice má nedostatky); patří do teorie fikce
- patří k ní teorie normativní, která vyšla z principu, že PO je jeden „z bodu přičitatelnosti“ práva, aniž se blíže zabývala její právní podstatou
- organický (Gierke) – řadí se mezi teorie reality; PO = právní realita, vlastnostmi podobná FO a existující nezávisle na vůli zákonodárce; připodobňují PO živému organismu
- OZ výslovně nedefinuje; charakterizuje, který subjekt lze považovat za PO a které vlastnosti takový subjekt má vykazovat (§18n.)
- u nás teorie fikce, je to umělý výtvor, který je následně právní realitou (teorie přenesené reality) ale v judikatuře lze pozorovat dílčí tendence, které toto pojetí narušují
- ALE I TAK JE NÁZOROVÝ PRŮNIK - definiční znaky:
1) samostatná právní subjektivita – tzn. způsobilost k p&p (účelově zaměřena)
2) způsobilost k PÚ (odvozena od subjektivity a lze ji omezit či zbavit, ale jen zákonem)
3) způsobilost deliktní – zejm. odpovědnost za škodu; ; PO nemůže být subjektem trestní odpovědnosti
4) majetková samostatnost – ve smyslu odděleného vlastního majetku PO od majetku subjektu na PO se účastnící, ale pochybnosti neboť se často poukazuje na to, že PO může existovat i bez vlastního relevantního jmění (spolky apod.)
5) určitý stupeň formalizace organizační struktury PO – tj. určení jejich orgánů a vymezení jejich působnosti a pravomoci
- identifikační znaky:
1) název
2) sídlo
3) předmět činnosti PO
4) zákonná forma jejího vzniku – princip registrace ve veřejnoprávním rejstříku; princip koncese (souhlas správního orgánu); princip volného zakládání (na návrh k evidenci, doručený státnímu orgánu → odborové org. a org. zaměstnavatelů)
druhy PO
- třídění není jednotné; nejčastěji na:
- 1) korporace – sdružení několika osob (FO či PO) za účelem konání určité společné činnosti; základem osobní substrát; tj. samostatný subjekt práva odlišný od svých členů
2) nadace – účelové sdružení (vymezení) majetku FO či PO; základem věcný substrát, který po svém vymezení a odlišení od majetku tvůrce, vykazuje vlastní právní subjektivitu
- 1) PO veřejnoprávní
2) PO soukromoprávní
POV x POS - rozdíl v pr. důvodu jejich vzniku a v povaze Ppředpisů, které se na ně vztahují a ve fnci PO. Také, zda do její činnosti spadá výkon veřejné správy. Existují i PO stojící na rozhraní PS a PV (napr. politické strany)
- OZ dělí PO do 3 skupin:
1) sdružení F nebo PO (korporace):
- do této supiny spadají všechny PO s osobním substrátem – jedno zda VP či SP
- především občanská sdružení (spolky), politické strany a hnutí, církevní a náboženské společnosti, různé samosprávné komory, obchodní společnosti a družstva, zájmová sdružení PO, svazek obcí, stát (PO sui generis)
- PO sui generis je také komoditní burza
- od korporace nutno odlišit společnost občanského práva (societas iuris civilis), která není PO (typické je sdružení (konsorcium) – smlouva - § 829 n. nebo tiché společen. Podle § 673 OBZ)
- * zájmová sdružení PO - § 20 f n. – zakladatelská smlouva, zánik je vázán na výmaz z registru.
- * z. 128/2000 Sb o obcích rovněž za PO i svazek obcí.
- * STÁT – v OPV rovné postavení, ale vzhlede k mocenskému postavení je PO sui generis
- - ministerstva, jiné správní úřady státu, soudy a další organizační složky státu, PO nejsou, avšak jejich vedoucí mohou v PV vystupovat jménem státu
2) účelová sdružení majetku (nadace):
= majetkové soubory sloužící pro dosahování obecně prospěšných cílů, zejm. k rozvoji duševních hodnot, ochraně LP nebo jiných humanitárních hodnot…
- základem je věcná složka
- nadační fond (soukromoprávní) a fond (veřejnoprávní)
- zřízení: písemnou smlouvou, zakládací listinou (je-li zřizovatel jediný), závětí
- vznik zápisem do nadačního rejstříku X výmaz
- při rušení nutná likvidace, ledaže by její majetek přecházel sloučením na jinou nadaci, n.f.
- nadace (musí mít nezcizitelné nadační jmění 500 000 Kč) X nadační fond (nemá omezení ohledně jmění, nemusí sloužit trvalému účelu ale nadace ANO )
- nutný statut – zákl. pravidla pro jednání navenek, poskytování nad. příspěvků etc.
- zákl. orgány: správní rada a dozorčí rada (revizor)
- podobné jim jsou obecně prospěšné společnosti: jejich účelem je poskytování obecně prospěšných služeb veřejnosti; existence věcného substrátu (jmění vzniklé z vkladů zakladatelů – tím však neberou na „společnosti“ účast jako její členové – slovo společnost matoucí – nejedná se vzhledem k absenci os. Substrátu o korporace ani o společnosti)
- Pokud se zřizuje PO nadačního typu podle práva veřejného, zejména speciálním zákonem, užívá se pro ni označení fond: Fond národního majetku, Pozemkový fond, Státní fond kultury
3) Jednotky územní samosprávy:
= čl. 100 Ú - společenství občanů =>jde o veřejnoprávní korporace (tedy o PO se všemi relevantními atributy)
- zákl. celky územní samosprávy jsou obce a kraje – čl. 99 Ú (13), Praha je také samostatný územní samosprávný celek. Obec je vždy s součástí v.ú.s.c. – tedy kraje.
4) Jiné subjekty o kterých to stanoví zákon:
- PO může vniknout pouze na základě Z, resp. v jeho mezích
- § 18 – „sběrná skupina PO“, nelze je zařadit do předchozích
- Státní podniky (věcný i osobní substrát); České dráhy, Česká pošta, státní peněžní ústavy
- Státní příspěvkové organizace (př. Středisko cenných papírů) X rozpočtové organizace již PO nejsou – jsou to org. složky státu podle z. 219/2000Sb.
- společenství vlastníků jednotek – subjektem způsobilý vykonávat práva a zavazovat se ve všech věcech spojených se správou domu; dům min. s 5 jednotkami. Spol. se zapisuje do rejstříku spol. vlastníků j., který vede příslušný soud.
- PO podle zvl. zákonů i ČNB, ČT, Český rozhlas, Česká tisková kancelář, VZP. Sporné je to u Komise pro cenné papíry, kterou zákon výslovně neprohlašuje za PO – jde o správní úřad – tedy PO není.
Identifikační znaky PO
1) název (§19b)
- musí být určen při zřízení, vzhledem k důležitosti – tedy ne až v okamžiku vzniku !
- platí uřč. pravidla – př. pouze 1 název a je povinna jej používat v té podobě, v jaké byla zapsána do příslušné veřejnoprávní evidence x může být ale i změněn; PO individualizuje, musí být pravdivý, ne nemravný, zaměnitelný apod.
- podle z. na ochranu před důsledky neoprávněného použití názvu právnické osoby stanoví, že je možné se u soudu domáhat, aby se neoprávněný uživatel zdržel „takového“ jednání a odstranil závadný stav. Rovněž možno i přiměřené zadostiučinění (za mater. újmu), náhradu škody. Chráněna i dobrá pověst PO - § 19b/3 (reputace, goodwill, image). Pro „soutěžní“ vztahy i OBCH.Z.
- obchodní firma – je-li PO je podnikatelem (ve smyslu §2 odst.2 ObZ) a zapsána do Ob. rejstříku; pro její tvorbu a užívání platí přísnější pravidla – je zde veřejnoprávní aspekt.
2)sídlo(§19c)
- pouze jedno a určeno při zřizování.
- v materiálním smyslu - rozhodující odkud je PO řízena a spravována X ve formálním smyslu rozhodující sídlo uvedené v zakladatelském dokumentu, resp. sídlo jako adresa v přísl. VP registratuře - toto je preferováno českou úpravou .
- samotné sídlo PO být určeno konkrétně, skutečnou adresou, kde se veřejnost může s PO stýkat (§ 19c/2).
- může být změněno – nutný následný zápis do evidence s konst. účinkem.
3) předmět činnosti
- určen při zřízení
- musí být dovolený, možný a prostý rozporu s dobrými mravy a nutné získat povolení k této činnosti (živn. úřad). Může být rovněž změněn.
ZŘÍZENÍ (ZALOŽENÍ) →A PAK AŽ VZNIK
vznik PO
- poslední z nutných předpokladů existence PO je zákonná forma vzniku
- obecně 3 základní způsoby zakládání:
1) způsob volného zakládání
2) způsob registrační (po zřízení zapsána do příslušné evidence)
3) způsob koncesní (předchozí udělení st. souhlasu)
- v ČR příklon k reg. principu - proces vzniku má 2 fáze:
1) založení PO – sepsání smlouvy nebo zakládací listiny či jiným Z předpokládaným způsobem, může být např. přísnější možnost – notář. zápis
- založením PO nevzniká; => tzv. předběžná společnost (§ 64 OBCH.Z.) (založena, ale právně nevznikla); může za ní jednat kdokoliv ale z případných jednání je dotyčný zavázán sám. Spol. může následně příp. jednání relevantní jednání schválit → má se za to, že tímto jednáním je spol. vázána od počátku.
- obdobné u nadace, za které v tomto čase jednají zřizovatelé, nebo jimi zmocněný zřizovatel, popř. vykonavatel závěti. Závazky takto převzaté však na nadaci nebo nadační fond přecházejí automaticky okamžikem vzniku nadace a nemůžou být odmítnuty
2) vznik zápisem do příslušné veřejnoprávní evidence
- teprve v důsledku právní mocí rozhodnutí o povolení zápisu vzniká PO jako subjekt práva
- zpr. konstitutivní účinek zápisu ale jsou i deklaratorní zápisy (zapisuje se jen z evidenčních důvodů – Pozemkový fond ČR)
- obchodní rejstřík – obchodní společnosti a družstva, jiné PO, o kterých to stanoví zvl. Z
- jiné Z určené registry – nadační rejstřík, registr Ministerstva vnitra ČR pro evidenci obč. sdružení či PS a hnutí atd. …,
právní způsobilost PO
- na rozdíl od FO, plnou způsobilost získává PO až okamžikem svého vzniku
- 1) zp. k právům a povinnostem zakládá faktickou existenci PO. Může být omezena pouze Z X nutně omezena svou umělou povahou. Z může tuto zp. omezit v různé kvalitě i kvantitě (př. období likvidace či konkurzního řízení); lze omezit i dispozici s urč. částí majetku
2) způsobilost k PÚ – PO mohou činit takové PÚ, které nejsou v rozporu se Z či dobrými mravy n. Z neobcházejí
- PO mohou jednat (prostřednictvím lidí):
1) osobně – jednání statutárních orgánů jejím jménem
- statutární orgány jsou orgány za tímto účelem vytvořeny ve zřizovacích dokumentech a oprávněny jednat ve všech věcech týkajících se PO
- statutární orgány individuální a kolektivní (nutno stanovit, jak bude jednat); jejich působnost se objevuje i uvnitř. Působnost může přejít také na jinou osobu – likvidátor…
2) v zastoupení:
- a) zákonném – PÚ činí její pracovníci nebo členové za předpokladů stanovených ve vnitřních předpisech a nebo je-li to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé.
b) smluvním – oprávnění nevzniklo ex lege, ale ze smlouvy (ex contractu); u advokátu či prokuristy
- jejich jednání je přímo přičitatelné PO, ledaže by osoba vybočila z mezí svých zástupných oprávnění (exces); pokud se tak stane, vznikají p&p PO pouze za předpokladu, že:
a) se sporný PÚ týká předmětu činnosti (objektivní hledisko) a zároveň
b) druhý účastník PÚ o takovém vybočení nemohl vědět, ani při náležité pečlivosti, kterou od něho lze v konkrétním případě očekávat (subj.hledisko)
- jestliže 1 z podmínek není splněná, PO není zavázána. Pokud poškozenému účastníkovi vznikne škoda, může se domáhat její náhrady po pracovníkovi či členovi PO překračujícím své oprávnění (§ 420).
zánik PO
- 2 fáze.
1) zrušení soukromoprávní PO v okamžiku, kdy již nemůže nebo nemá dál plnit svůj účel může dojít kvalifikovanou dohodou jejich členů (společníků apod.), usnesením nejvyššího orgánu PO, uplynutím času, na který byla zřízena, splněním účelu, pro který byla zřízena, popř. rozhodnutím SO
- u veřejnopr. Osob - také Z či autoritativním rozhodnutím zřizovatele. Zvl. Možnost zániku PO – je konkurzní řízení.
2) k zániku většinou nutný výmaz z příslušné veřejnoprávní evidence – výmaz má konstitutivní účinky. Návrh na výmaz podává st. org, případně jiný org. – likvidátor.
- mezi fázemi se obvykle provádí likvidace – dochází k urovnání a vypořádání závazků zanikající PO. Vzhledem k vysokému stupni podrobnosti OBCH. právní úpravy, OZ stanoví, že se použije i pro likvidaci jiné právnické osoby. OBCH.Z. v tomto směru – jako lex generalis. Ale např. státní podniky mají svou vlastní úpravu likvidace.
- likvidaci provádí likvidátor, kterého zpr. stanoví statutární orgán, popř. soud. LIKVIDÁTOR je oprávněn činit veškeré úkony, které směřují k likvidaci PO.
- zvl. Z může stanovit, že není nutná, jestliže celé jmění přechází na právního zástupce
- poměrně nový pojem; OBČ.Z: z poč. 19.st. jej neznaly, pův. osoba mystická či duchovní
- vznikl pod tlakem společenské nutnosti z důvodu narůstajícího zájmu lidí sdružovat se za účelem uspokojování společných cílů a potřeb; ty umocněny narůstající potřebou využívat PO pro podnikatelské aktivity
- pův. několik základních typů, resp. teorií, přístup:
- pozitivistický (Savigny, Puchta) – PO nemají svou existenci v reálném světě, status naturális vykazují jen osoby fyzické; PO = právnětechnická konstrukce odvozená zákonodárcem z existujících právních institutů (definice má nedostatky); patří do teorie fikce
- patří k ní teorie normativní, která vyšla z principu, že PO je jeden „z bodu přičitatelnosti“ práva, aniž se blíže zabývala její právní podstatou
- organický (Gierke) – řadí se mezi teorie reality; PO = právní realita, vlastnostmi podobná FO a existující nezávisle na vůli zákonodárce; připodobňují PO živému organismu
- OZ výslovně nedefinuje; charakterizuje, který subjekt lze považovat za PO a které vlastnosti takový subjekt má vykazovat (§18n.)
- u nás teorie fikce, je to umělý výtvor, který je následně právní realitou (teorie přenesené reality) ale v judikatuře lze pozorovat dílčí tendence, které toto pojetí narušují
- ALE I TAK JE NÁZOROVÝ PRŮNIK - definiční znaky:
1) samostatná právní subjektivita – tzn. způsobilost k p&p (účelově zaměřena)
2) způsobilost k PÚ (odvozena od subjektivity a lze ji omezit či zbavit, ale jen zákonem)
3) způsobilost deliktní – zejm. odpovědnost za škodu; ; PO nemůže být subjektem trestní odpovědnosti
4) majetková samostatnost – ve smyslu odděleného vlastního majetku PO od majetku subjektu na PO se účastnící, ale pochybnosti neboť se často poukazuje na to, že PO může existovat i bez vlastního relevantního jmění (spolky apod.)
5) určitý stupeň formalizace organizační struktury PO – tj. určení jejich orgánů a vymezení jejich působnosti a pravomoci
- identifikační znaky:
1) název
2) sídlo
3) předmět činnosti PO
4) zákonná forma jejího vzniku – princip registrace ve veřejnoprávním rejstříku; princip koncese (souhlas správního orgánu); princip volného zakládání (na návrh k evidenci, doručený státnímu orgánu → odborové org. a org. zaměstnavatelů)
druhy PO
- třídění není jednotné; nejčastěji na:
- 1) korporace – sdružení několika osob (FO či PO) za účelem konání určité společné činnosti; základem osobní substrát; tj. samostatný subjekt práva odlišný od svých členů
2) nadace – účelové sdružení (vymezení) majetku FO či PO; základem věcný substrát, který po svém vymezení a odlišení od majetku tvůrce, vykazuje vlastní právní subjektivitu
- 1) PO veřejnoprávní
2) PO soukromoprávní
POV x POS - rozdíl v pr. důvodu jejich vzniku a v povaze Ppředpisů, které se na ně vztahují a ve fnci PO. Také, zda do její činnosti spadá výkon veřejné správy. Existují i PO stojící na rozhraní PS a PV (napr. politické strany)
- OZ dělí PO do 3 skupin:
1) sdružení F nebo PO (korporace):
- do této supiny spadají všechny PO s osobním substrátem – jedno zda VP či SP
- především občanská sdružení (spolky), politické strany a hnutí, církevní a náboženské společnosti, různé samosprávné komory, obchodní společnosti a družstva, zájmová sdružení PO, svazek obcí, stát (PO sui generis)
- PO sui generis je také komoditní burza
- od korporace nutno odlišit společnost občanského práva (societas iuris civilis), která není PO (typické je sdružení (konsorcium) – smlouva - § 829 n. nebo tiché společen. Podle § 673 OBZ)
- * zájmová sdružení PO - § 20 f n. – zakladatelská smlouva, zánik je vázán na výmaz z registru.
- * z. 128/2000 Sb o obcích rovněž za PO i svazek obcí.
- * STÁT – v OPV rovné postavení, ale vzhlede k mocenskému postavení je PO sui generis
- - ministerstva, jiné správní úřady státu, soudy a další organizační složky státu, PO nejsou, avšak jejich vedoucí mohou v PV vystupovat jménem státu
2) účelová sdružení majetku (nadace):
= majetkové soubory sloužící pro dosahování obecně prospěšných cílů, zejm. k rozvoji duševních hodnot, ochraně LP nebo jiných humanitárních hodnot…
- základem je věcná složka
- nadační fond (soukromoprávní) a fond (veřejnoprávní)
- zřízení: písemnou smlouvou, zakládací listinou (je-li zřizovatel jediný), závětí
- vznik zápisem do nadačního rejstříku X výmaz
- při rušení nutná likvidace, ledaže by její majetek přecházel sloučením na jinou nadaci, n.f.
- nadace (musí mít nezcizitelné nadační jmění 500 000 Kč) X nadační fond (nemá omezení ohledně jmění, nemusí sloužit trvalému účelu ale nadace ANO )
- nutný statut – zákl. pravidla pro jednání navenek, poskytování nad. příspěvků etc.
- zákl. orgány: správní rada a dozorčí rada (revizor)
- podobné jim jsou obecně prospěšné společnosti: jejich účelem je poskytování obecně prospěšných služeb veřejnosti; existence věcného substrátu (jmění vzniklé z vkladů zakladatelů – tím však neberou na „společnosti“ účast jako její členové – slovo společnost matoucí – nejedná se vzhledem k absenci os. Substrátu o korporace ani o společnosti)
- Pokud se zřizuje PO nadačního typu podle práva veřejného, zejména speciálním zákonem, užívá se pro ni označení fond: Fond národního majetku, Pozemkový fond, Státní fond kultury
3) Jednotky územní samosprávy:
= čl. 100 Ú - společenství občanů =>jde o veřejnoprávní korporace (tedy o PO se všemi relevantními atributy)
- zákl. celky územní samosprávy jsou obce a kraje – čl. 99 Ú (13), Praha je také samostatný územní samosprávný celek. Obec je vždy s součástí v.ú.s.c. – tedy kraje.
4) Jiné subjekty o kterých to stanoví zákon:
- PO může vniknout pouze na základě Z, resp. v jeho mezích
- § 18 – „sběrná skupina PO“, nelze je zařadit do předchozích
- Státní podniky (věcný i osobní substrát); České dráhy, Česká pošta, státní peněžní ústavy
- Státní příspěvkové organizace (př. Středisko cenných papírů) X rozpočtové organizace již PO nejsou – jsou to org. složky státu podle z. 219/2000Sb.
- společenství vlastníků jednotek – subjektem způsobilý vykonávat práva a zavazovat se ve všech věcech spojených se správou domu; dům min. s 5 jednotkami. Spol. se zapisuje do rejstříku spol. vlastníků j., který vede příslušný soud.
- PO podle zvl. zákonů i ČNB, ČT, Český rozhlas, Česká tisková kancelář, VZP. Sporné je to u Komise pro cenné papíry, kterou zákon výslovně neprohlašuje za PO – jde o správní úřad – tedy PO není.
Identifikační znaky PO
1) název (§19b)
- musí být určen při zřízení, vzhledem k důležitosti – tedy ne až v okamžiku vzniku !
- platí uřč. pravidla – př. pouze 1 název a je povinna jej používat v té podobě, v jaké byla zapsána do příslušné veřejnoprávní evidence x může být ale i změněn; PO individualizuje, musí být pravdivý, ne nemravný, zaměnitelný apod.
- podle z. na ochranu před důsledky neoprávněného použití názvu právnické osoby stanoví, že je možné se u soudu domáhat, aby se neoprávněný uživatel zdržel „takového“ jednání a odstranil závadný stav. Rovněž možno i přiměřené zadostiučinění (za mater. újmu), náhradu škody. Chráněna i dobrá pověst PO - § 19b/3 (reputace, goodwill, image). Pro „soutěžní“ vztahy i OBCH.Z.
- obchodní firma – je-li PO je podnikatelem (ve smyslu §2 odst.2 ObZ) a zapsána do Ob. rejstříku; pro její tvorbu a užívání platí přísnější pravidla – je zde veřejnoprávní aspekt.
2)sídlo(§19c)
- pouze jedno a určeno při zřizování.
- v materiálním smyslu - rozhodující odkud je PO řízena a spravována X ve formálním smyslu rozhodující sídlo uvedené v zakladatelském dokumentu, resp. sídlo jako adresa v přísl. VP registratuře - toto je preferováno českou úpravou .
- samotné sídlo PO být určeno konkrétně, skutečnou adresou, kde se veřejnost může s PO stýkat (§ 19c/2).
- může být změněno – nutný následný zápis do evidence s konst. účinkem.
3) předmět činnosti
- určen při zřízení
- musí být dovolený, možný a prostý rozporu s dobrými mravy a nutné získat povolení k této činnosti (živn. úřad). Může být rovněž změněn.
ZŘÍZENÍ (ZALOŽENÍ) →A PAK AŽ VZNIK
vznik PO
- poslední z nutných předpokladů existence PO je zákonná forma vzniku
- obecně 3 základní způsoby zakládání:
1) způsob volného zakládání
2) způsob registrační (po zřízení zapsána do příslušné evidence)
3) způsob koncesní (předchozí udělení st. souhlasu)
- v ČR příklon k reg. principu - proces vzniku má 2 fáze:
1) založení PO – sepsání smlouvy nebo zakládací listiny či jiným Z předpokládaným způsobem, může být např. přísnější možnost – notář. zápis
- založením PO nevzniká; => tzv. předběžná společnost (§ 64 OBCH.Z.) (založena, ale právně nevznikla); může za ní jednat kdokoliv ale z případných jednání je dotyčný zavázán sám. Spol. může následně příp. jednání relevantní jednání schválit → má se za to, že tímto jednáním je spol. vázána od počátku.
- obdobné u nadace, za které v tomto čase jednají zřizovatelé, nebo jimi zmocněný zřizovatel, popř. vykonavatel závěti. Závazky takto převzaté však na nadaci nebo nadační fond přecházejí automaticky okamžikem vzniku nadace a nemůžou být odmítnuty
2) vznik zápisem do příslušné veřejnoprávní evidence
- teprve v důsledku právní mocí rozhodnutí o povolení zápisu vzniká PO jako subjekt práva
- zpr. konstitutivní účinek zápisu ale jsou i deklaratorní zápisy (zapisuje se jen z evidenčních důvodů – Pozemkový fond ČR)
- obchodní rejstřík – obchodní společnosti a družstva, jiné PO, o kterých to stanoví zvl. Z
- jiné Z určené registry – nadační rejstřík, registr Ministerstva vnitra ČR pro evidenci obč. sdružení či PS a hnutí atd. …,
právní způsobilost PO
- na rozdíl od FO, plnou způsobilost získává PO až okamžikem svého vzniku
- 1) zp. k právům a povinnostem zakládá faktickou existenci PO. Může být omezena pouze Z X nutně omezena svou umělou povahou. Z může tuto zp. omezit v různé kvalitě i kvantitě (př. období likvidace či konkurzního řízení); lze omezit i dispozici s urč. částí majetku
2) způsobilost k PÚ – PO mohou činit takové PÚ, které nejsou v rozporu se Z či dobrými mravy n. Z neobcházejí
- PO mohou jednat (prostřednictvím lidí):
1) osobně – jednání statutárních orgánů jejím jménem
- statutární orgány jsou orgány za tímto účelem vytvořeny ve zřizovacích dokumentech a oprávněny jednat ve všech věcech týkajících se PO
- statutární orgány individuální a kolektivní (nutno stanovit, jak bude jednat); jejich působnost se objevuje i uvnitř. Působnost může přejít také na jinou osobu – likvidátor…
2) v zastoupení:
- a) zákonném – PÚ činí její pracovníci nebo členové za předpokladů stanovených ve vnitřních předpisech a nebo je-li to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé.
b) smluvním – oprávnění nevzniklo ex lege, ale ze smlouvy (ex contractu); u advokátu či prokuristy
- jejich jednání je přímo přičitatelné PO, ledaže by osoba vybočila z mezí svých zástupných oprávnění (exces); pokud se tak stane, vznikají p&p PO pouze za předpokladu, že:
a) se sporný PÚ týká předmětu činnosti (objektivní hledisko) a zároveň
b) druhý účastník PÚ o takovém vybočení nemohl vědět, ani při náležité pečlivosti, kterou od něho lze v konkrétním případě očekávat (subj.hledisko)
- jestliže 1 z podmínek není splněná, PO není zavázána. Pokud poškozenému účastníkovi vznikne škoda, může se domáhat její náhrady po pracovníkovi či členovi PO překračujícím své oprávnění (§ 420).
zánik PO
- 2 fáze.
1) zrušení soukromoprávní PO v okamžiku, kdy již nemůže nebo nemá dál plnit svůj účel může dojít kvalifikovanou dohodou jejich členů (společníků apod.), usnesením nejvyššího orgánu PO, uplynutím času, na který byla zřízena, splněním účelu, pro který byla zřízena, popř. rozhodnutím SO
- u veřejnopr. Osob - také Z či autoritativním rozhodnutím zřizovatele. Zvl. Možnost zániku PO – je konkurzní řízení.
2) k zániku většinou nutný výmaz z příslušné veřejnoprávní evidence – výmaz má konstitutivní účinky. Návrh na výmaz podává st. org, případně jiný org. – likvidátor.
- mezi fázemi se obvykle provádí likvidace – dochází k urovnání a vypořádání závazků zanikající PO. Vzhledem k vysokému stupni podrobnosti OBCH. právní úpravy, OZ stanoví, že se použije i pro likvidaci jiné právnické osoby. OBCH.Z. v tomto směru – jako lex generalis. Ale např. státní podniky mají svou vlastní úpravu likvidace.
- likvidaci provádí likvidátor, kterého zpr. stanoví statutární orgán, popř. soud. LIKVIDÁTOR je oprávněn činit veškeré úkony, které směřují k likvidaci PO.
- zvl. Z může stanovit, že není nutná, jestliže celé jmění přechází na právního zástupce
17. Ochrana osobnosti fyzické osoby
Právní úprava ochrany osobnosti fyzické osoby
-OZ v §11 a násl.
-rozumí se jí ochrana ryze osobních P (všeobecných osobnostních P) – týká se jen FO
- ústavní základ tvoří LZPS cl. 6,7,10+ Úmluva o ochraně LP a ZS, Ú na ochranu LP a důstojnosti lidské bytosti, Ú o biomedicíně, Dodatkový protokol o zákazu klonování lidských bytostí
-rozsah ochrany stanoven §11 velmi široce a pouze příkladně:
a) takže ochrana života, zdraví a ŽP má těžiště hl. v TP a SPRÁVĚ
b) kromě ž a z uvádí § 11 obč. čest, lidskou důstojnost, soukromí, jméno a projevy osobní povahy
- výčet je pouze příkladmý, takže s OPO nejsou vyloučena ani jiná práva sloužící rozvoji osobnosti
-další možno vyčíst z §13 (ochrana proti neoprávněnému zásahu do práva na osobní svobodu, do práva na zachování listovního tajemství, lékařského tajemství, etc) X široký okruh P sloužící rozvoji osobnosti se OP ochraně vymyká chráněny jinými odvětvími
-autorská a průmyslová P chráněna AZ, etc X není však vyloučeno subsidiární použití OZ (někdy)
-významný doplněk obecné OP ochrany tvoří tiskový Z (nepravdivý či zkreslující údaj dotýkající se cti FO; u PO ochrana dobré pověsti - goodwill) a zákon o rozhlasovém a televizním vysílání (jedná se o právo na odpověď a právo na uveřejnění dodatečného sdělení)
- uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, týkající se cti, důstojnosti nebo soukromí určité FO nebo jména či dobré pověsti PO atd. → právo na uveřejnění odpovědi, ta se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Po smrti právo odpovědi manželovi a dětem a není-li jich, tak rodičům.
Dále pak právo požadovat - byla-li uveřejněna informace o trestním stíhání a nebylo-li pravomocně rozhodnuto – uveřejnění informace o výsledku tohoto řízení jako dodatečného sdělení.
- ochraně os. slouží i zákon o ochraně osobních údajů (č. 101/2000 Sb.- provedení čl. 10/3 L) – úprava ochranu údajů o FO, práva a povinnosti při zpracování a podmínky jejich předávání do ciziny. Vztahuje se na údaje, které zpracovávají státní orgány, orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné moci a též FO a PO → z porušení s nakládáním vznikají zvláštní nároky : na odstranění závadného stavu, na omluvu nebo jiné zadostiučinění, či souběžně může být uplatněno i P na zaplacení peněžití náhrady (škody).
- nejde o ochranu dle §11, takže v 1st stupni je věcně příslušný okresní soud X dle §11 je to krajský soud (resp. městský)
-dalším doplňkem OPO osobnosti –
1) ochrana poskytovaná FO jako zaměstnanci (§7 ZP) a
2) právo na vydání pracovního posudku (§60 odst.1 ZP) – do 15 dnů od požádání zaměstnavatel povinen vydat posudek (nemusí však dříve než 2 měsíce před skončením pracovního poměru) PP jsou veškeré písemnosti, jež mají vztah k výkonu práce. Nesouhlasí-li z-nec s obsahem PP – ve lhůtě 3 měsíců. kdy se o jeho obsahu dozvěděl, možnost se u soudu domáhat, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně pracovní posudek upravit.
- obdobná možnost i u potvrzení o zaměstnání – při skončení pracovního poměru je z-tel povinen vydat z-nci, popř. jinému z-teli na jeho žádost POZ. Jiné info je z-tel oprávněn o z-nci podávat pouze s jeho souhlase.
-dalším doplňkem je §49 z.č. 200/1990 Sb. o přestupcích (správněprávní ochrana) a TŘ (§ 206 - pomluva)
Obsah nároků na ochranu osobnostních práv
- rozsah ochrany osobnostních práv je vymezen prostředky, které OZ k jejich ochraně poskytuje – není úplná…
-OP prostředky se nehodí k ochraně proti všeobecnému ohrožení, resp. k všeobecnému poškozování práv uvedených v § 11. Nikdo se proto nemůže OP prostředky domáhat zlepšení závadné kanalizace nebo zákazu vypouštění výfukových plynů pod okny na křižovatce) X hodí se k určitému konkrétnímu zásahu do P (plíseň v najatém bytě)
-třídění aspektů ochrany osoby FO v OP zakotvených v §11:
1) P na tělesnou integritu (ochrana života a zdraví; 6 a 7 L)
-vztahuje se i na KO lidské tělo – srov. Úmluvu o biomedicíně; 20/1966 Sb. (důl. v souvislosti s transplantacemi orgánů a tkání – tedy s jejich přenesením z mrtvého těla na živé)
- v současné době návrh zákona: předpokládaný souhlas dárce; vytvoření registru osob, které souhlasí, aby jim po smrti byly odebrány orgány (viz. TPAZ)
2) P na osobní svobodu - §11 výslovně neuvádí; 8 a 10 L
- rušena fyzickým násilím nebo psychickým nátlakem i vně ustanovení o ochr. Os. (§ 37 a 49??)
- ochrana hl. z jiných PP (TZ,TŘ, OSŘ, SP aj.)
3) P na jméno – tím se rozumí hl. příjmení + křestní a pseudonym (krycí jméno) I samostatně, je-li dostatečným individualizačním znakem…
4) P na občanskou čest a důstojnost (10 L) – právo především spočívá v zákazu různých druhů neoprávněných zneucťujících zásahů (př. pomluva)
- chráněna i profesní čest (lékaře apod.)
5) P na podobu a P k podobizně - pod. = hmotné zobrazení člověka živého i zemřelého, pokud je na ní identifikovatelný. OZ poskytuje ochranu i obrazovým snímkům, které se od podobizny liší tím, že primárně zobrazují něco jiného něž člověka.
6) P na slovní projevy (včetně záznamů) = právo uplatnit svůj slovní projev a právo k záznamům slovního projevu. Záznamy se vyskytují ve formě písemností a zvukových snímků.
-u písemností osobní povahy - korespondence, deník atd. Dopis může být písemností os.povahy především pro pisatele a příjemce, ale někdy i pro 3. osobu (syn příjemce – jako rodinná památka)
- zvukový záznam - nahrávka hlasového projevu na nějaký nosič etc
-NEOPRÁVNĚNÝ ZÁSAHA = neoprávněná dispozice či již neoprávněné zachycení hlasového projevu jiného
7) P na soukromí
- spočívá v právu jednotlivce rozhodnout podle vlastního uvážení, zda, popř. v jakém rozsahu mají být skutečnosti jeho soukromého života zpřístupněny jiným. Předmět p na s tvoří vnitřní – intimní sféra života – součástí je též rodinný život – do nich patří nejen sociální vztahy ale i materiální (vyživovací povinnost)
- specifický příklad ochrany p na os. s - je neoprávněné poskytnutí či získání INFO o FO, resp. proti zneužití takové informace; 10/2,3 L; 101/2000 Sb.)
Prostředky ochrany osobnostních práv
1) obecné (§16)
2) specifické (§13) – ten, jehož osobnostní právo bylo neoprávněným zásahem, který je objektivně způsobilý toto právo porušit se může bez ohledu na zavinění původce zásahu zejm.:
a) domáhat se, aby od pokračování neoprávněných zásahů do jeho práv bylo upuštěno, nebo-li domáhat se zdržení takových zásahů (tzv. zdržovací žaloba-negatorní)
b) domáhat se odstranění následků neoprávněného zásahu do svého práva, především obnovením původního stavu, ale i jinak – např. zničením neoprávněně poř. snímků (odstraňovací žaloba)
c) domáhat se podle povahy věci, aby bylo dáno přiměřené zadostiučinění = satisfakce (např. ve formě omluvy)
(morální – pokud nedostačující, byla-li zejména ve značné míře snížena důstojnost FO či její vážnost ve spol. → materiální /náhrada nemajetkové újmy v penězích/ → výši určuje soud, ale nemůže překročit návrh žalobce)
-byla-li neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti FO způsobena majetková újma - škoda, tak se použijí PN odpovědnosti za Š pro vznik závazku k náhradě škody, pro rozsah náhrady… (§ 420n.)
Aktivní legitimace k uplatnění ochrany osobnostních práv
- v první řadě legitimován sám subjekt dotčeného osobnostního práva
-po KO FO mohou uplatňovat děti a manžel; pokud nejsou tak i rodiče (§15 posmrtná – postmortální ochrana) – uplatňují toto právo nikoli jako dědicové ale jako zvl. právní nástupci určeni originárně zákonem
Omezení všeobecných osobnostních práv
-písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky, zvukové záznamy, etc. týkající se FO (či jejích projevů) smějí být pořízeny nebo použity (§12)
1) zásadně jen se svolením toho, koho se týkají
2) bez jeho svolení - k úředním účelům na základě Z (zákonná úřední licence)
3) bez jeho svolení (jde-li podobizny, obrazové snímky a zvukové záznamy, nikoli písemnosti), pokud mají být použity přiměřeným způsobem pro vědecké, umělecké účely anebo tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství (zákonná umělecká a zpravodajská, reportážní licence)
- žádné z těchto použití, byť i zákonem dovolené však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy FO (tj. s její důstojnou existencí); §12. Sankce dle § 13. Podobně jako pro televizi nebo tisk, je možno použít i bez svolení za účelem demonstrace v procesu výuky nebo lékař rentgenový snímek – kryto pojmem vědecké účely…
Ochrana poskytovaná PO
- PO má podobná P ale z povahy věci ne právo na ochranu osobnosti (§19b/2,3)
-ochrana názvu a dobré pověsti
- při neoprávněnému zásahu do těchto práv se i PO může domáhat soudní cestou, aby se neoprávněný uživatel jeho jména zdržel užívání a odstranil závadný stav; může se domáhat přiměřeného zadostiučinění (může být požadováno i v penězích)
-obchodní jméno chrání i OBZ – pro případ neop. užívání firmy podnikatele podle § 12 OBCH.Z, § 44-55.
-OZ v §11 a násl.
-rozumí se jí ochrana ryze osobních P (všeobecných osobnostních P) – týká se jen FO
- ústavní základ tvoří LZPS cl. 6,7,10+ Úmluva o ochraně LP a ZS, Ú na ochranu LP a důstojnosti lidské bytosti, Ú o biomedicíně, Dodatkový protokol o zákazu klonování lidských bytostí
-rozsah ochrany stanoven §11 velmi široce a pouze příkladně:
a) takže ochrana života, zdraví a ŽP má těžiště hl. v TP a SPRÁVĚ
b) kromě ž a z uvádí § 11 obč. čest, lidskou důstojnost, soukromí, jméno a projevy osobní povahy
- výčet je pouze příkladmý, takže s OPO nejsou vyloučena ani jiná práva sloužící rozvoji osobnosti
-další možno vyčíst z §13 (ochrana proti neoprávněnému zásahu do práva na osobní svobodu, do práva na zachování listovního tajemství, lékařského tajemství, etc) X široký okruh P sloužící rozvoji osobnosti se OP ochraně vymyká chráněny jinými odvětvími
-autorská a průmyslová P chráněna AZ, etc X není však vyloučeno subsidiární použití OZ (někdy)
-významný doplněk obecné OP ochrany tvoří tiskový Z (nepravdivý či zkreslující údaj dotýkající se cti FO; u PO ochrana dobré pověsti - goodwill) a zákon o rozhlasovém a televizním vysílání (jedná se o právo na odpověď a právo na uveřejnění dodatečného sdělení)
- uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, týkající se cti, důstojnosti nebo soukromí určité FO nebo jména či dobré pověsti PO atd. → právo na uveřejnění odpovědi, ta se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Po smrti právo odpovědi manželovi a dětem a není-li jich, tak rodičům.
Dále pak právo požadovat - byla-li uveřejněna informace o trestním stíhání a nebylo-li pravomocně rozhodnuto – uveřejnění informace o výsledku tohoto řízení jako dodatečného sdělení.
- ochraně os. slouží i zákon o ochraně osobních údajů (č. 101/2000 Sb.- provedení čl. 10/3 L) – úprava ochranu údajů o FO, práva a povinnosti při zpracování a podmínky jejich předávání do ciziny. Vztahuje se na údaje, které zpracovávají státní orgány, orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné moci a též FO a PO → z porušení s nakládáním vznikají zvláštní nároky : na odstranění závadného stavu, na omluvu nebo jiné zadostiučinění, či souběžně může být uplatněno i P na zaplacení peněžití náhrady (škody).
- nejde o ochranu dle §11, takže v 1st stupni je věcně příslušný okresní soud X dle §11 je to krajský soud (resp. městský)
-dalším doplňkem OPO osobnosti –
1) ochrana poskytovaná FO jako zaměstnanci (§7 ZP) a
2) právo na vydání pracovního posudku (§60 odst.1 ZP) – do 15 dnů od požádání zaměstnavatel povinen vydat posudek (nemusí však dříve než 2 měsíce před skončením pracovního poměru) PP jsou veškeré písemnosti, jež mají vztah k výkonu práce. Nesouhlasí-li z-nec s obsahem PP – ve lhůtě 3 měsíců. kdy se o jeho obsahu dozvěděl, možnost se u soudu domáhat, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně pracovní posudek upravit.
- obdobná možnost i u potvrzení o zaměstnání – při skončení pracovního poměru je z-tel povinen vydat z-nci, popř. jinému z-teli na jeho žádost POZ. Jiné info je z-tel oprávněn o z-nci podávat pouze s jeho souhlase.
-dalším doplňkem je §49 z.č. 200/1990 Sb. o přestupcích (správněprávní ochrana) a TŘ (§ 206 - pomluva)
Obsah nároků na ochranu osobnostních práv
- rozsah ochrany osobnostních práv je vymezen prostředky, které OZ k jejich ochraně poskytuje – není úplná…
-OP prostředky se nehodí k ochraně proti všeobecnému ohrožení, resp. k všeobecnému poškozování práv uvedených v § 11. Nikdo se proto nemůže OP prostředky domáhat zlepšení závadné kanalizace nebo zákazu vypouštění výfukových plynů pod okny na křižovatce) X hodí se k určitému konkrétnímu zásahu do P (plíseň v najatém bytě)
-třídění aspektů ochrany osoby FO v OP zakotvených v §11:
1) P na tělesnou integritu (ochrana života a zdraví; 6 a 7 L)
-vztahuje se i na KO lidské tělo – srov. Úmluvu o biomedicíně; 20/1966 Sb. (důl. v souvislosti s transplantacemi orgánů a tkání – tedy s jejich přenesením z mrtvého těla na živé)
- v současné době návrh zákona: předpokládaný souhlas dárce; vytvoření registru osob, které souhlasí, aby jim po smrti byly odebrány orgány (viz. TPAZ)
2) P na osobní svobodu - §11 výslovně neuvádí; 8 a 10 L
- rušena fyzickým násilím nebo psychickým nátlakem i vně ustanovení o ochr. Os. (§ 37 a 49??)
- ochrana hl. z jiných PP (TZ,TŘ, OSŘ, SP aj.)
3) P na jméno – tím se rozumí hl. příjmení + křestní a pseudonym (krycí jméno) I samostatně, je-li dostatečným individualizačním znakem…
4) P na občanskou čest a důstojnost (10 L) – právo především spočívá v zákazu různých druhů neoprávněných zneucťujících zásahů (př. pomluva)
- chráněna i profesní čest (lékaře apod.)
5) P na podobu a P k podobizně - pod. = hmotné zobrazení člověka živého i zemřelého, pokud je na ní identifikovatelný. OZ poskytuje ochranu i obrazovým snímkům, které se od podobizny liší tím, že primárně zobrazují něco jiného něž člověka.
6) P na slovní projevy (včetně záznamů) = právo uplatnit svůj slovní projev a právo k záznamům slovního projevu. Záznamy se vyskytují ve formě písemností a zvukových snímků.
-u písemností osobní povahy - korespondence, deník atd. Dopis může být písemností os.povahy především pro pisatele a příjemce, ale někdy i pro 3. osobu (syn příjemce – jako rodinná památka)
- zvukový záznam - nahrávka hlasového projevu na nějaký nosič etc
-NEOPRÁVNĚNÝ ZÁSAHA = neoprávněná dispozice či již neoprávněné zachycení hlasového projevu jiného
7) P na soukromí
- spočívá v právu jednotlivce rozhodnout podle vlastního uvážení, zda, popř. v jakém rozsahu mají být skutečnosti jeho soukromého života zpřístupněny jiným. Předmět p na s tvoří vnitřní – intimní sféra života – součástí je též rodinný život – do nich patří nejen sociální vztahy ale i materiální (vyživovací povinnost)
- specifický příklad ochrany p na os. s - je neoprávněné poskytnutí či získání INFO o FO, resp. proti zneužití takové informace; 10/2,3 L; 101/2000 Sb.)
Prostředky ochrany osobnostních práv
1) obecné (§16)
2) specifické (§13) – ten, jehož osobnostní právo bylo neoprávněným zásahem, který je objektivně způsobilý toto právo porušit se může bez ohledu na zavinění původce zásahu zejm.:
a) domáhat se, aby od pokračování neoprávněných zásahů do jeho práv bylo upuštěno, nebo-li domáhat se zdržení takových zásahů (tzv. zdržovací žaloba-negatorní)
b) domáhat se odstranění následků neoprávněného zásahu do svého práva, především obnovením původního stavu, ale i jinak – např. zničením neoprávněně poř. snímků (odstraňovací žaloba)
c) domáhat se podle povahy věci, aby bylo dáno přiměřené zadostiučinění = satisfakce (např. ve formě omluvy)
(morální – pokud nedostačující, byla-li zejména ve značné míře snížena důstojnost FO či její vážnost ve spol. → materiální /náhrada nemajetkové újmy v penězích/ → výši určuje soud, ale nemůže překročit návrh žalobce)
-byla-li neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti FO způsobena majetková újma - škoda, tak se použijí PN odpovědnosti za Š pro vznik závazku k náhradě škody, pro rozsah náhrady… (§ 420n.)
Aktivní legitimace k uplatnění ochrany osobnostních práv
- v první řadě legitimován sám subjekt dotčeného osobnostního práva
-po KO FO mohou uplatňovat děti a manžel; pokud nejsou tak i rodiče (§15 posmrtná – postmortální ochrana) – uplatňují toto právo nikoli jako dědicové ale jako zvl. právní nástupci určeni originárně zákonem
Omezení všeobecných osobnostních práv
-písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky, zvukové záznamy, etc. týkající se FO (či jejích projevů) smějí být pořízeny nebo použity (§12)
1) zásadně jen se svolením toho, koho se týkají
2) bez jeho svolení - k úředním účelům na základě Z (zákonná úřední licence)
3) bez jeho svolení (jde-li podobizny, obrazové snímky a zvukové záznamy, nikoli písemnosti), pokud mají být použity přiměřeným způsobem pro vědecké, umělecké účely anebo tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství (zákonná umělecká a zpravodajská, reportážní licence)
- žádné z těchto použití, byť i zákonem dovolené však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy FO (tj. s její důstojnou existencí); §12. Sankce dle § 13. Podobně jako pro televizi nebo tisk, je možno použít i bez svolení za účelem demonstrace v procesu výuky nebo lékař rentgenový snímek – kryto pojmem vědecké účely…
Ochrana poskytovaná PO
- PO má podobná P ale z povahy věci ne právo na ochranu osobnosti (§19b/2,3)
-ochrana názvu a dobré pověsti
- při neoprávněnému zásahu do těchto práv se i PO může domáhat soudní cestou, aby se neoprávněný uživatel jeho jména zdržel užívání a odstranil závadný stav; může se domáhat přiměřeného zadostiučinění (může být požadováno i v penězích)
-obchodní jméno chrání i OBZ – pro případ neop. užívání firmy podnikatele podle § 12 OBCH.Z, § 44-55.
16. příbuzenství, osoby blízké a domácnost
-v OPV někdy význam, zda účastníci jsou os. blízké, zejména příbuzné (stejný předek)
-vymezení osob blízkých, resp. příbuzných v OZ (§116) je lex generalis i pro jiná právní odvětví
-osoby blízké (o.b. ipso facto - přímé příbuzenství, sourozenci, manžel) X osoby, které se za jistých okolností pokládají za blízké
-osoby blízké:
1) příbuzní v přímé řadě bez omezení a v řadě pobočné sourozenci - osoby blízké ipso facto (ze samého faktu příbuzenství)
-stupeň se dle §117 stanoví počtem zrození / příbuzenstvím se rozumí vztah předků a potomků (přímá) a vztah osob poch. ze společného předka (pobočná)
- řada přímá – předci (ascendenti), potomci (descendenti), řada pobočná – společný předek a nikoli příbuzní v řadě přímo. 1. stupeň v pob. řadě není → vždy jsou min. dvě zrození (bratr – sestra – 2.stupeň)
-plnorodí příbuzní (oba rodiče) X polorodí (1) - nemá právní význam, stejně jako ne/zrození v manželství
-o osvojení platí fikce o vzniku příbuzenství X nevzniká vztah mezi příbuznými osvojence a osvojitelem, naopak příbuzenství zde zaniká mezi osvojencem a jeho vlastními pokrevními příbuznými (obnoví se při zrušení zrušitelného osvojení)
-genetické příbuzenství je tedy v tomto případě bezvýznamné, ale může být relevantní např. pokud jde o uzavření manželství
- příbuzenství založené osvojením zakládá všechna P & P jako pokrevní p. – i v právu dědickém
2) ipso facto také manžel/ka po dobu trvání M, bez zřetele žijou-li společně, či nikoliv.
3) jiné osoby
-blízké pouze za 2 podmínek (kumulativně):
a) jsou navzájem v rodinném či obdobném poměru a
-např. i vzdálenější příbuzní (strýc, teta), osoby žijící ve společné domácnosti (druh, družka), event. rodiče a ostatní pokrevní příbuzní osvojence či sešvagřené osoby (OZ nezná tento pojem)
- švagrovství samo právně relevantní vztah nezakládá
b) jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní
-rozhoduje soud
- ot. zda se má či nemá speciálně právně regulovat partnerský vztah spolužijících osob stejného pohlaví; nakonec převážil názor, že dosavadní úprava dostačuje
- někdy také názor na regulaci druha a družky
-domácnost (§115) = FO trvale žijící a společně uhrazující náklady na své potřeby
-není závislé na blízkosti / determinující znaky jsou kumulative – soužití FO, trvalé, společně uhra…
-zpravidla předpokládáno i společné bydlení, nejen žití (ale např. nezaniká na vojně či VŠ)
-vymezení osob blízkých, resp. příbuzných v OZ (§116) je lex generalis i pro jiná právní odvětví
-osoby blízké (o.b. ipso facto - přímé příbuzenství, sourozenci, manžel) X osoby, které se za jistých okolností pokládají za blízké
-osoby blízké:
1) příbuzní v přímé řadě bez omezení a v řadě pobočné sourozenci - osoby blízké ipso facto (ze samého faktu příbuzenství)
-stupeň se dle §117 stanoví počtem zrození / příbuzenstvím se rozumí vztah předků a potomků (přímá) a vztah osob poch. ze společného předka (pobočná)
- řada přímá – předci (ascendenti), potomci (descendenti), řada pobočná – společný předek a nikoli příbuzní v řadě přímo. 1. stupeň v pob. řadě není → vždy jsou min. dvě zrození (bratr – sestra – 2.stupeň)
-plnorodí příbuzní (oba rodiče) X polorodí (1) - nemá právní význam, stejně jako ne/zrození v manželství
-o osvojení platí fikce o vzniku příbuzenství X nevzniká vztah mezi příbuznými osvojence a osvojitelem, naopak příbuzenství zde zaniká mezi osvojencem a jeho vlastními pokrevními příbuznými (obnoví se při zrušení zrušitelného osvojení)
-genetické příbuzenství je tedy v tomto případě bezvýznamné, ale může být relevantní např. pokud jde o uzavření manželství
- příbuzenství založené osvojením zakládá všechna P & P jako pokrevní p. – i v právu dědickém
2) ipso facto také manžel/ka po dobu trvání M, bez zřetele žijou-li společně, či nikoliv.
3) jiné osoby
-blízké pouze za 2 podmínek (kumulativně):
a) jsou navzájem v rodinném či obdobném poměru a
-např. i vzdálenější příbuzní (strýc, teta), osoby žijící ve společné domácnosti (druh, družka), event. rodiče a ostatní pokrevní příbuzní osvojence či sešvagřené osoby (OZ nezná tento pojem)
- švagrovství samo právně relevantní vztah nezakládá
b) jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní
-rozhoduje soud
- ot. zda se má či nemá speciálně právně regulovat partnerský vztah spolužijících osob stejného pohlaví; nakonec převážil názor, že dosavadní úprava dostačuje
- někdy také názor na regulaci druha a družky
-domácnost (§115) = FO trvale žijící a společně uhrazující náklady na své potřeby
-není závislé na blízkosti / determinující znaky jsou kumulative – soužití FO, trvalé, společně uhra…
-zpravidla předpokládáno i společné bydlení, nejen žití (ale např. nezaniká na vojně či VŠ)
15. Fyzické osoby
právní způsobilost FO
1) způsobilost k p&p
-způsobilost mít práva – zákl. občanské P (čl. 5 L) - nelze zbavit ani omezit/obdobné i u povinností… . Z k p&p podle hmotného práva určující i pro způsobilost být účastníkem řízení před soudy.
-vznik narozením (nasciturus se musí narodit živý, (jinak se považuje, jako by nikdy práv nenabylo, pak bez omezení ) a trvá po celý život člověka - nemůže být omezena ani se nerozšiřuje
-zaniká KO (úřední zjištění smrti) a stejné právní následky má prohlášení za mrtvého:
a) KO nelze prokázat předepsaným způsobem (úředním zjištěním a vydáním úmrtního listu), ale soud zjistí KO jinými prostředky (havárie letadla)
-jiné zjištění KO
b) prohlášení nezvěstné osoby za KO (dle všech relevantních okolností – doba nezvěstnosti, věk osoby, žádné zprávy, že je naživu…)
-vysoká pravděpodobnost KO
-pokud se objeví osoba živá, soud rozhodnutí zruší ex tunc (protože skutečný zánik právní subjektivity působí jen KO) - obnovení p&p (výjimkou je manželství, pokud se již manžel znovu oženil, a to i kdyby mezitím zaniklo)
- o tom, kdo je oprávněn podat návrh na prohlášení za mrtvého – OSŘ; v rozsudku o prohlášení za mrtvého soud uvede pravděpodobný (presumptivní) den smrti.
2) způsobilost k PÚ (v novém OZ se uvažuje o staronovém pojmu svéprávnost)
-způsobilost FO nabývat vlastními PÚ p&p resp. působit jiné právní následky
-vzniká postupně dle stavu psychické vyspělosti - v plném rozsahu až zletilostí (§8/2):
a) dosažením 18 let
b) uzavřením manželství (i neplatného) před dovršením 18 let (jednou provždy)
-vedle neporušenosti vůle se vyžaduje i intelektuální vyspělost (dle §9 „rozumová a volní“) tj. rozpoznat charakter a adekvátnost jednání + ovládat dle tohoto své chování - možno omezit/zbavit: x od způsobilosti mít P & P
a) ze Z (§9) v důsledku nedostatku věku (nezletilost); omezení úpadce v konkurzu, nezávisle na své intelektuální a volní vyspělosti
-nezletilci způsobilí pouze k takovým PÚ, které odpovídají jejich intelektuální úrovni (resp. věku) - chrání nezletilce i kontrahenta (BF)
-novorozenec nemá vůbec (není vyvinuta vůle)
b) rozhodnutím soudu (§10) v důsledku nepřechodné duševní poruchy či nadměrnému požívání alkoholu či omamných prostředků a jedů lze způsobilosti zbavit či ji omezit
- o přechodnosti vypovídá znalecký posudek; alkohol.. posoudí soud, ale i zde
musí být jistá trvalost
- rozdíl mezi zbavením a omezením:
1) zbavení může být provedeno, jen není-li člověk schopen činit PÚ vůbec, kdežto omezení tehdy, nemůže-li konat jen některé
2) zbavení může být provedeno výlučně pro duševní poruchu, která není jen přechodná, kdežto omezení může být provedeno i v důsledku nadměrného požívání alkohol. prostředků nebo jedu (ale jestliže nadměrné požívání způsobí u někoho kvalifikovanou duševní poruchu → zbavení pro duš. poruchu, která tím byla způsobena, právním důvodem nebude nadměrné p.)
3) zbavení má za následek úplný zánik způsobilosti k PÚ; omezení má za následek její zánik jen potud, pokud jde o PÚ, uvedené ve výroku rozhodnutí soudu
c) ze Z (§38/2), jestliže osoba, jejíž způsobilost nebyla omezena, resp. vyloučena rozhodnutím soudu, vykonává PÚ v duševní poruše činící osobu k němu nezpůsobilou
-týká se i přechodné poruchy
-omezen či zbaven může být i nezletilec
- způsobilosti k PÚ se nabývá dle objektivních hledisek (věk) a ztrácí/omezuje dle subjektivních odchylek od normálního psychického vývoje člověka
-PÚ osoby zbavené SOUDEM způsobilosti jsou neplatné bez zkoumání, zda ,je vykonala ve stavu choroby či jasném okamžiku X u osoby nezbavené/omezené nutno posuzovat její okamžitý stav (zda byl učiněn v jasném okamžiku – lucidum intervallum – nebo stavu duševní poruchy)
-zbavení/omezení - stanovení opatrovníka (jedná za osobu v mezích nedostatku její vlastní způsobilosti) §27 odst.2 a 3
-zbavení/omezení může být změněno či omezeno, pokud odpadnou či se změní důvody
- způsobilost k PÚ dle hmotného práva je určující i pro procesní způsobilost; předseda senátu za
urč. okolností může nařídit zákonného zástupce FO, která nemá úplnou způsobilost k p&p ale v tomto případě může jednat samostatně
3) deliktní způsobilost (způsobilost k zaviněným protiprávním úkonům)
-v OZ upravena v souvislosti s odpovědností za Š (§422,423), ale není s ní totožná
-jde o způsobilost založit vlastními zaviněnými protiprávními úkony svou odpovědnost
-v plném rozsahu zletilostí (tedy stejně jako zp. k PÚ), před dosažením zletilosti se DZ posoudí dle okolností (bez zřetele na věk, duševní poruchu či zbavení/omezení k PÚ), zda byla osoba schopna ovládnout své chování a posoudit jeho následky (stejně i u osoby postižené duševní chorobou)
-výjimečně je podle zákona odpovědný i ten, kdo se do stavu dostal zaviněným, tedy vlastní vinou (§ 423)
1) způsobilost k p&p
-způsobilost mít práva – zákl. občanské P (čl. 5 L) - nelze zbavit ani omezit/obdobné i u povinností… . Z k p&p podle hmotného práva určující i pro způsobilost být účastníkem řízení před soudy.
-vznik narozením (nasciturus se musí narodit živý, (jinak se považuje, jako by nikdy práv nenabylo, pak bez omezení ) a trvá po celý život člověka - nemůže být omezena ani se nerozšiřuje
-zaniká KO (úřední zjištění smrti) a stejné právní následky má prohlášení za mrtvého:
a) KO nelze prokázat předepsaným způsobem (úředním zjištěním a vydáním úmrtního listu), ale soud zjistí KO jinými prostředky (havárie letadla)
-jiné zjištění KO
b) prohlášení nezvěstné osoby za KO (dle všech relevantních okolností – doba nezvěstnosti, věk osoby, žádné zprávy, že je naživu…)
-vysoká pravděpodobnost KO
-pokud se objeví osoba živá, soud rozhodnutí zruší ex tunc (protože skutečný zánik právní subjektivity působí jen KO) - obnovení p&p (výjimkou je manželství, pokud se již manžel znovu oženil, a to i kdyby mezitím zaniklo)
- o tom, kdo je oprávněn podat návrh na prohlášení za mrtvého – OSŘ; v rozsudku o prohlášení za mrtvého soud uvede pravděpodobný (presumptivní) den smrti.
2) způsobilost k PÚ (v novém OZ se uvažuje o staronovém pojmu svéprávnost)
-způsobilost FO nabývat vlastními PÚ p&p resp. působit jiné právní následky
-vzniká postupně dle stavu psychické vyspělosti - v plném rozsahu až zletilostí (§8/2):
a) dosažením 18 let
b) uzavřením manželství (i neplatného) před dovršením 18 let (jednou provždy)
-vedle neporušenosti vůle se vyžaduje i intelektuální vyspělost (dle §9 „rozumová a volní“) tj. rozpoznat charakter a adekvátnost jednání + ovládat dle tohoto své chování - možno omezit/zbavit: x od způsobilosti mít P & P
a) ze Z (§9) v důsledku nedostatku věku (nezletilost); omezení úpadce v konkurzu, nezávisle na své intelektuální a volní vyspělosti
-nezletilci způsobilí pouze k takovým PÚ, které odpovídají jejich intelektuální úrovni (resp. věku) - chrání nezletilce i kontrahenta (BF)
-novorozenec nemá vůbec (není vyvinuta vůle)
b) rozhodnutím soudu (§10) v důsledku nepřechodné duševní poruchy či nadměrnému požívání alkoholu či omamných prostředků a jedů lze způsobilosti zbavit či ji omezit
- o přechodnosti vypovídá znalecký posudek; alkohol.. posoudí soud, ale i zde
musí být jistá trvalost
- rozdíl mezi zbavením a omezením:
1) zbavení může být provedeno, jen není-li člověk schopen činit PÚ vůbec, kdežto omezení tehdy, nemůže-li konat jen některé
2) zbavení může být provedeno výlučně pro duševní poruchu, která není jen přechodná, kdežto omezení může být provedeno i v důsledku nadměrného požívání alkohol. prostředků nebo jedu (ale jestliže nadměrné požívání způsobí u někoho kvalifikovanou duševní poruchu → zbavení pro duš. poruchu, která tím byla způsobena, právním důvodem nebude nadměrné p.)
3) zbavení má za následek úplný zánik způsobilosti k PÚ; omezení má za následek její zánik jen potud, pokud jde o PÚ, uvedené ve výroku rozhodnutí soudu
c) ze Z (§38/2), jestliže osoba, jejíž způsobilost nebyla omezena, resp. vyloučena rozhodnutím soudu, vykonává PÚ v duševní poruše činící osobu k němu nezpůsobilou
-týká se i přechodné poruchy
-omezen či zbaven může být i nezletilec
- způsobilosti k PÚ se nabývá dle objektivních hledisek (věk) a ztrácí/omezuje dle subjektivních odchylek od normálního psychického vývoje člověka
-PÚ osoby zbavené SOUDEM způsobilosti jsou neplatné bez zkoumání, zda ,je vykonala ve stavu choroby či jasném okamžiku X u osoby nezbavené/omezené nutno posuzovat její okamžitý stav (zda byl učiněn v jasném okamžiku – lucidum intervallum – nebo stavu duševní poruchy)
-zbavení/omezení - stanovení opatrovníka (jedná za osobu v mezích nedostatku její vlastní způsobilosti) §27 odst.2 a 3
-zbavení/omezení může být změněno či omezeno, pokud odpadnou či se změní důvody
- způsobilost k PÚ dle hmotného práva je určující i pro procesní způsobilost; předseda senátu za
urč. okolností může nařídit zákonného zástupce FO, která nemá úplnou způsobilost k p&p ale v tomto případě může jednat samostatně
3) deliktní způsobilost (způsobilost k zaviněným protiprávním úkonům)
-v OZ upravena v souvislosti s odpovědností za Š (§422,423), ale není s ní totožná
-jde o způsobilost založit vlastními zaviněnými protiprávními úkony svou odpovědnost
-v plném rozsahu zletilostí (tedy stejně jako zp. k PÚ), před dosažením zletilosti se DZ posoudí dle okolností (bez zřetele na věk, duševní poruchu či zbavení/omezení k PÚ), zda byla osoba schopna ovládnout své chování a posoudit jeho následky (stejně i u osoby postižené duševní chorobou)
-výjimečně je podle zákona odpovědný i ten, kdo se do stavu dostal zaviněným, tedy vlastní vinou (§ 423)
14. Subjekty občanskoprávních vztahů
Právní způsobilost
-Subjekty práv a povinností - FO a PO (vč. státu - §21) včetně cizích FO a PO (s výjimkami)
-právní způsobilost:
1) způsobilost k p&p = právní subjektivita (caput)
-způsobilost mít v mezích právního řádu p&p tj. být jejich subjektem
- v OP ji mají všechny osoby
2) způsobilost k PÚ a deliktní způsobilost (k protiPÚ – založení odpovědnosti)
- u kterých jsou objektivně dány předpoklady potřebné psychické (tj. volní a intelektuální)
vyspělosti
- v OP ji mají pouze subjekty, jejichž chování objektivní právo uzná za právně relevantní (OP neuznává za právně relevantní chování všech osob – i ochrana těchto osob…)
-způsobilost (k PÚ) vlastními úkony způsobovat právní následky (hl. nabývat p&p)
- u PO je vznik a zánik právní subj. a způsobilosti k PU jsou v zásadě totožné
- způsobilost k zaviněným protiPÚ (deliktní způsobilost)– vlastními zaviněnými protiPÚ založit svou odpovědnost, a tedy nést jejich nepříznivé P následky
-Subjekty práv a povinností - FO a PO (vč. státu - §21) včetně cizích FO a PO (s výjimkami)
-právní způsobilost:
1) způsobilost k p&p = právní subjektivita (caput)
-způsobilost mít v mezích právního řádu p&p tj. být jejich subjektem
- v OP ji mají všechny osoby
2) způsobilost k PÚ a deliktní způsobilost (k protiPÚ – založení odpovědnosti)
- u kterých jsou objektivně dány předpoklady potřebné psychické (tj. volní a intelektuální)
vyspělosti
- v OP ji mají pouze subjekty, jejichž chování objektivní právo uzná za právně relevantní (OP neuznává za právně relevantní chování všech osob – i ochrana těchto osob…)
-způsobilost (k PÚ) vlastními úkony způsobovat právní následky (hl. nabývat p&p)
- u PO je vznik a zánik právní subj. a způsobilosti k PU jsou v zásadě totožné
- způsobilost k zaviněným protiPÚ (deliktní způsobilost)– vlastními zaviněnými protiPÚ založit svou odpovědnost, a tedy nést jejich nepříznivé P následky
13. Občanskoprávní vztahy
Pojem
-druh právních vztahů, jejichž obsah tvoří subjektivní p&p upravené OP
-od jiných PVZTAHŮ se liší hl. předmětem a vztahem svých subjektů
-PV někdy nahrazováno synonymem právní poměr X pouze v PRACKU je pracovněPV širší (zahrnuje dohody o pracích mimo PP - §232… ZP) nežli pracovní poměr
-OZ zmiňuje PV v §1-3 i jinde (např. §853)
-relikt z OZ 1964 (nejasnost vztahu subj. p&p a OPV) - OPV mají dvojí smysl:
1) stricto sensu = ve smyslu přesném
-§2/2 (postavení účastníků OPV)
-§2/3 (obecná dispozitivnost PN OP)
2) OZ hovoří o OPV šířeji - largo sensu = v širokém smyslu
-šířeji než je pojato v učebnici
-rozumí jimi jakákoliv objektivní občanská p&p (včetně těch, co nejsou obsahem PV)
-např. §1/1.2 + §2/1 a hl. §3 (mluví o p&p plynoucích z OPV, ale má na mysli jakákoli subjektivní Op&p - výrazný projev koncepce OPV založených na tom, že subjektivní p&p tvoří vždy součást OPV)
X dle učebnice existují Sp&p mimo PV (tj. ne všechna Sp&p jsou vždy součástí OPV)
- existují i p&p mimo PV => ne všechna Sp&p součástí OPV
-PV lze také definovat jako společenské vztahy upravené P (resp. společenské vztahy, ve kterých jejich subjekty navzájem vystupují jako nositelé p&p) - PV je specifický společenský vztah, jehož předmětem je jistý společenský vztah materiální (faktický) a jehož subjektům se v důsledku právní úpravy dostává postavení subjektů p&p
-z obecného vymezení PV vyplývá, že OPV je PV, jehož předmět je upraven PN OP a jehož subjekty navzájem vystupují jako nositelé Sp&p
-předmět OPV je dán předmětem OP. Předmět určitého OPV je konkretizací zákonného předmětu OP - (vztah konkrétního k abstraktnímu)
-např. kupní smlouva konkretizuje (cena, doba dodání, místo, etc) daný právní vztah (vzájemná p&p stanovená Z) z kupní smlouvy
-charakteristickým znakem OPV je vzájemné postavení jeho subjektů vyjádřené v §2/2 („v OPV mají účastnící ROVNÉ POSTAVENÍ“)
Druhy občanskoprávních vztahů
-OPV (a PV vůbec) jsou vždy vícestranné (vyplývá přímo z pojmu) - dva subjekty v opačném právním postavení (postavení stran) tj. P nezná vztah k sobě samému, ale na každé straně může být i více subj.
-dělení OPV:
a) Dvoustranné (jde o vzájemné plnění stran)
b) Vícestranné -více osob sdružuje svoje přičinění (či věc) za účelem dosažení společného výsledku (prospěchu)
-jednostranné OPV = OPV s jednostranným plněním (např. darování) - výstižnější je OPV jednostranně zavazující
-dvoustranné OPV dělíme na:
1) synallagmatické
-původně (dle ŘP) měly obě strany postavení dlužníků i věřitelů = za hodnotu poskytnutou jednou stranou je 2nd strana povinna poskytnout protihodnotu
-poskytované plnění by také mělo být vzájemně ekvivalentní (např. koupě za kupní cenu)
-v OZ např. vyplývá z §560 („mají-li si ze smlouvy plnit účastníci navzájem, může se splnění domáhat jen ten, kdo sám splnil svůj závazek dříve, anebo je připraven ho splnit“ - jde o vzájemnou podmíněnost plnění smluvních stran)
2) asynallagmatické
-např. dar či bezúročná půjčka
-podobně i koupě smíšená s darováním tj. negotium mixtum cum donatione (prodej za nepřiměřeně nízkou cenu)
-v současném OP nemá velký praktický význam a je chápáno nejednotně
-OZ tyto kategorie výslovně nezná
-OPV založené PÚ lze také třídit dle charakteru PÚ jímž byly založeny na:
1) úplatné (synal…) a bezúplatné (asynal…)
2) kauzální a abstraktní
3) pojmenované a nepojmenované
Vznik občanskoprávních vztahů (§ 2/1)
1) ze zákona
-v OP výjimečné
-např. zákonné zastoupení (§23)
-podobně i v §151b předvídané zákonné zástavní právo (resp. §672/1??)
2) z konstitutivního rozhodnutí soudu či správního úřadu
-v OP také výjimečné
-např. zřízení věcného břemene ve smyslu §151o
3) z úkonů
-typické pro OP
-dělíme na:
a) právní úkony
b) úkony protiprávní (hl. způsobení škody, vadné plnění, etc)
4) z události a protiprávních stavů
-např. odpovědnost za škodu způsobenou provozem zvl. nebezpečným (§432)
5) z jiných právních důvodů (ex variis causarum figuris)
-např. vznik nálezcova P na nálezné (§135/2)
-vznik OPV může být podmíněn souběžnou existencí několika právních důvodů (všechny jsou nutné pro vznik PV, ale dostatečným důvodem je až jejich souběžnost – všechny zároveň)
-např. kontrakt s odkládací podmínkou (ve smyslu §36/3) - ke vzniku PV je třeba PÚ (smlouva) a události (splnění odkládací podmínky)
Prvky (složky) občanskoprávních vztahů
1) subjekty
-libovolně seskupené FO a PO včetně státu jako PO (§21)
-v PV musí být nejméně 2 subjekty; stranu může tvořit více osob
-spoludlužníci či spoluvěřitelé tvoří vždy jen jednu stranu smluvního závazku
- o subj.PV platí totéž co o subjekteh p&p
2) obsah
-vzájemná Sp&p účastníků PV
3) předmět
-věci, práva a jiné majetkové hodnoty
- objektem je lidské chování, týkající se uvedených předmětů
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
8. Základní zásady SP
7. Občanské právo závazkové
SYSTÉM PRÁVA
13. Občanskoprávní vztahy
22. Subjektivní práva a povinnosti - Obsah občanskoprávních vztahů
23. Předmět občanskoprávních vztahů
2. ČÁST DRUHÁ - VĚCNÁ PRÁVA 1
5. ČÁST OSMÁ – ZÁVAZKOVÉ PRÁVNÍ VZTAHY 2
Druhy závazkových právních vztahů 3
OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY, PODSTATA OBCHODNÍCH ZÁVAZKOVÝCH VZTAHŮ
Články na hledaný výraz "Občanské právo" naleznete na bezuceni.cz
-druh právních vztahů, jejichž obsah tvoří subjektivní p&p upravené OP
-od jiných PVZTAHŮ se liší hl. předmětem a vztahem svých subjektů
-PV někdy nahrazováno synonymem právní poměr X pouze v PRACKU je pracovněPV širší (zahrnuje dohody o pracích mimo PP - §232… ZP) nežli pracovní poměr
-OZ zmiňuje PV v §1-3 i jinde (např. §853)
-relikt z OZ 1964 (nejasnost vztahu subj. p&p a OPV) - OPV mají dvojí smysl:
1) stricto sensu = ve smyslu přesném
-§2/2 (postavení účastníků OPV)
-§2/3 (obecná dispozitivnost PN OP)
2) OZ hovoří o OPV šířeji - largo sensu = v širokém smyslu
-šířeji než je pojato v učebnici
-rozumí jimi jakákoliv objektivní občanská p&p (včetně těch, co nejsou obsahem PV)
-např. §1/1.2 + §2/1 a hl. §3 (mluví o p&p plynoucích z OPV, ale má na mysli jakákoli subjektivní Op&p - výrazný projev koncepce OPV založených na tom, že subjektivní p&p tvoří vždy součást OPV)
X dle učebnice existují Sp&p mimo PV (tj. ne všechna Sp&p jsou vždy součástí OPV)
- existují i p&p mimo PV => ne všechna Sp&p součástí OPV
-PV lze také definovat jako společenské vztahy upravené P (resp. společenské vztahy, ve kterých jejich subjekty navzájem vystupují jako nositelé p&p) - PV je specifický společenský vztah, jehož předmětem je jistý společenský vztah materiální (faktický) a jehož subjektům se v důsledku právní úpravy dostává postavení subjektů p&p
-z obecného vymezení PV vyplývá, že OPV je PV, jehož předmět je upraven PN OP a jehož subjekty navzájem vystupují jako nositelé Sp&p
-předmět OPV je dán předmětem OP. Předmět určitého OPV je konkretizací zákonného předmětu OP - (vztah konkrétního k abstraktnímu)
-např. kupní smlouva konkretizuje (cena, doba dodání, místo, etc) daný právní vztah (vzájemná p&p stanovená Z) z kupní smlouvy
-charakteristickým znakem OPV je vzájemné postavení jeho subjektů vyjádřené v §2/2 („v OPV mají účastnící ROVNÉ POSTAVENÍ“)
Druhy občanskoprávních vztahů
-OPV (a PV vůbec) jsou vždy vícestranné (vyplývá přímo z pojmu) - dva subjekty v opačném právním postavení (postavení stran) tj. P nezná vztah k sobě samému, ale na každé straně může být i více subj.
-dělení OPV:
a) Dvoustranné (jde o vzájemné plnění stran)
b) Vícestranné -více osob sdružuje svoje přičinění (či věc) za účelem dosažení společného výsledku (prospěchu)
-jednostranné OPV = OPV s jednostranným plněním (např. darování) - výstižnější je OPV jednostranně zavazující
-dvoustranné OPV dělíme na:
1) synallagmatické
-původně (dle ŘP) měly obě strany postavení dlužníků i věřitelů = za hodnotu poskytnutou jednou stranou je 2nd strana povinna poskytnout protihodnotu
-poskytované plnění by také mělo být vzájemně ekvivalentní (např. koupě za kupní cenu)
-v OZ např. vyplývá z §560 („mají-li si ze smlouvy plnit účastníci navzájem, může se splnění domáhat jen ten, kdo sám splnil svůj závazek dříve, anebo je připraven ho splnit“ - jde o vzájemnou podmíněnost plnění smluvních stran)
2) asynallagmatické
-např. dar či bezúročná půjčka
-podobně i koupě smíšená s darováním tj. negotium mixtum cum donatione (prodej za nepřiměřeně nízkou cenu)
-v současném OP nemá velký praktický význam a je chápáno nejednotně
-OZ tyto kategorie výslovně nezná
-OPV založené PÚ lze také třídit dle charakteru PÚ jímž byly založeny na:
1) úplatné (synal…) a bezúplatné (asynal…)
2) kauzální a abstraktní
3) pojmenované a nepojmenované
Vznik občanskoprávních vztahů (§ 2/1)
1) ze zákona
-v OP výjimečné
-např. zákonné zastoupení (§23)
-podobně i v §151b předvídané zákonné zástavní právo (resp. §672/1??)
2) z konstitutivního rozhodnutí soudu či správního úřadu
-v OP také výjimečné
-např. zřízení věcného břemene ve smyslu §151o
3) z úkonů
-typické pro OP
-dělíme na:
a) právní úkony
b) úkony protiprávní (hl. způsobení škody, vadné plnění, etc)
4) z události a protiprávních stavů
-např. odpovědnost za škodu způsobenou provozem zvl. nebezpečným (§432)
5) z jiných právních důvodů (ex variis causarum figuris)
-např. vznik nálezcova P na nálezné (§135/2)
-vznik OPV může být podmíněn souběžnou existencí několika právních důvodů (všechny jsou nutné pro vznik PV, ale dostatečným důvodem je až jejich souběžnost – všechny zároveň)
-např. kontrakt s odkládací podmínkou (ve smyslu §36/3) - ke vzniku PV je třeba PÚ (smlouva) a události (splnění odkládací podmínky)
Prvky (složky) občanskoprávních vztahů
1) subjekty
-libovolně seskupené FO a PO včetně státu jako PO (§21)
-v PV musí být nejméně 2 subjekty; stranu může tvořit více osob
-spoludlužníci či spoluvěřitelé tvoří vždy jen jednu stranu smluvního závazku
- o subj.PV platí totéž co o subjekteh p&p
2) obsah
-vzájemná Sp&p účastníků PV
3) předmět
-věci, práva a jiné majetkové hodnoty
- objektem je lidské chování, týkající se uvedených předmětů
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
8. Základní zásady SP
7. Občanské právo závazkové
SYSTÉM PRÁVA
13. Občanskoprávní vztahy
22. Subjektivní práva a povinnosti - Obsah občanskoprávních vztahů
23. Předmět občanskoprávních vztahů
2. ČÁST DRUHÁ - VĚCNÁ PRÁVA 1
5. ČÁST OSMÁ – ZÁVAZKOVÉ PRÁVNÍ VZTAHY 2
Druhy závazkových právních vztahů 3
OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY, PODSTATA OBCHODNÍCH ZÁVAZKOVÝCH VZTAHŮ
Články na hledaný výraz "Občanské právo" naleznete na bezuceni.cz
12. Právní domněnky a fikce
-d. stanoveny Z
-domněnky zavazují SO aby, buď bezpodmínečně nebo podmínečně, předpokládal existenci něčeho, o čem není jisté, že je (či dokonce je jisté, že není)
-dělení PD podle toho, zda jsou závazné bezp. nebo podm.:
1) vyvratitelné („má se za to“, „považuje se“)
-podmínečně závazné - přípustný důkaz opaku
-SO přihlíží, pokud nebyla vyvrácena
-např. domněnka otcovství § 51, 52 z. o rodině …
2) nevyvratitelné („hledí se“, „platí“)
-bezpodmínečně závazné, platí kategoricky - důkaz opaku není přípustný
-např. §47/2 = účastníci za podmínek tam uvedených od smlouvy odstoupili
-v OP používány zřídka
fikce
-v OP výjimečné
-na rozdíl od PD → skutečnost domn. předpokládána většinou existuje - vychází se z lidské zkušenosti x u FIKCE →
-je známo, že fingovaná skutečnost neexistuje, ale z praktických důvodů se za existující považuje - F je P konstrukce
-např. legální vznik příbuzenského poměru mezi osvojencem a příbuznými osvojitele nebo doručení podle § 46/2 OSŘ k němuž dojde i tehdy, jestliže se o něm adresát písemnosti vůbec nedozvěděl.
-domněnky zavazují SO aby, buď bezpodmínečně nebo podmínečně, předpokládal existenci něčeho, o čem není jisté, že je (či dokonce je jisté, že není)
-dělení PD podle toho, zda jsou závazné bezp. nebo podm.:
1) vyvratitelné („má se za to“, „považuje se“)
-podmínečně závazné - přípustný důkaz opaku
-SO přihlíží, pokud nebyla vyvrácena
-např. domněnka otcovství § 51, 52 z. o rodině …
2) nevyvratitelné („hledí se“, „platí“)
-bezpodmínečně závazné, platí kategoricky - důkaz opaku není přípustný
-např. §47/2 = účastníci za podmínek tam uvedených od smlouvy odstoupili
-v OP používány zřídka
fikce
-v OP výjimečné
-na rozdíl od PD → skutečnost domn. předpokládána většinou existuje - vychází se z lidské zkušenosti x u FIKCE →
-je známo, že fingovaná skutečnost neexistuje, ale z praktických důvodů se za existující považuje - F je P konstrukce
-např. legální vznik příbuzenského poměru mezi osvojencem a příbuznými osvojitele nebo doručení podle § 46/2 OSŘ k němuž dojde i tehdy, jestliže se o něm adresát písemnosti vůbec nedozvěděl.
10. VÝKLAD PÚ / 11. PRÁVNÍ NÁSLEDKY VADNÝCH PRÁVNÍCH ÚKONŮ
10. VÝKLAD PÚ
-výklad právních úkonů
-slovy vyjádřený PÚ se interpretuje dle smyslu použitých slov a spojení (§35/2) + v pochybnostech se přihlíží k vůli autora
-PÚ vyjádřeně jinak nežli jazykovým výrazem se vykládají dle toho, co takové vyjádření obvykle znamená (§35/3) + přihlédnutí k vůli + ochrana dobré víry (BF) adresáta
- zvl. Pro oblast obchodních z.v. upraveno v § 266 OBCHZ.
11. PRÁVNÍ NÁSLEDKY VADNÝCH PRÁVNÍCH ÚKONŮ
1) neplatnost PÚ (negotium nullum)
-absence náležitosti požadované Z pod sankcí neplatnosti
-PÚ vzniká, ale je neplatný (hledí se na něj jakoby nevznikl) mimo případu, kdy se PÚ může ze Z konvalidovat – „původně neplatný právní úkon se stane platným“ (Z výslovně a taxativně neprohlašuje za neplatné – viz. konvalidace závazku neplatného jen pro nedostatek formy - § 455/1) resp. ledaže se oprávněný neplatnosti nedovolal (ač mohl)
ZÁSADA – neplatné PÚ jsou neplatné abs., pokud je Z výslovně a tax. neprohl. za rel.n.
-dělení:
a) absolutní neplatnost (negotium nullum)
- neplatnost nastává bez dalšího ex lege
- všechny neplatné PÚ, které Z výslovně a taxativně neprohlašuje za relativně neplatné (§40a)
-PÚ není prohlašován za neplatný a hledí se na něj, jakoby nebyl
-v praxi se neliší od zdánlivého PÚ
-plnění k němuž z absolutně neplatného PÚ došlo, musí být vráceno na základě BO
-soud či jiný SO přihlíží k neplatnosti bez návrhu
-může se jí dovolávat každý, kdo má na tom právní zájem
-nemůže být zhojena dodatečným schválením (ratihabicí) a nemůže ani konvalidovat dodatečným odpadnutím důvodu
-nepůsobí právní následky ani v případě kladného rozhodnutí o vkladu do KN
-nepromlčuje se
b) relativní neplatnost
- nenastává ze samotného Z. RNeplatný PÚ působí právní následky, jakoby byl platný, pokud jich není zbaven rozhodnutím soudu či příslušného SO nebo dohodou účastníků, a to v obou případech ex tunc
- RN PÚ tj. konkrétní sml. Nastává jednostranným uplatněním, tj. v okamžiku, kdy projev toho, který je neplatností dotčen a jenž se jí domáhá, dojde druhému účastníku PÚ
-pomine ratihabicí, dodatečným odpadnutím důvodu nebo se ho oprávněný nedovolal (konvalidace)
-soud přihlíží pouze na návrh (aktivně legitimován dotčený subjekt, nejen spolukontrahent, pokud ji ovšem sám (třeba i nezaviněně) nezpůsobil)
-promlčecí doba = 3 roky (dle praxe od učinění PÚ-KNIHA → ode dne uskutečněného věcného plnění)
ZVLÁŠTNOSTI NEPLATNOSTI PÚ PRO OBCH Z.V.→ § 267 a § 268 OBCHZ.
-OZ připouští konverzi neplatného PÚ (za okolností v §41a/1), pokud obsahuje náležitosti jiného PÚ, který má stejný či obdobný hospodářský cíl a u něhož důvody neplatnosti nejsou dány - platí tento PÚ (pokud lze předpokládat, že taková by byla vůle jednající osoby, kdyby o tom věděla - PÚ zůstává neplatný (nespraví to ani ratihabice), ale projev vůle je posouzen jako jiný PÚ) X konvalidace (odpadnutí důvodů neplatnosti a právní úkon původně neplatný se stal platným) X ratihabice (dodatečné schválení)
-neplatnost tedy může být dále:
a) úplná
b) částečná
-důvod se týká jen části PÚ - zbytek platí (jedině pokud by oddělení neplatné části nebylo možno oddělit od ostatního obsahu - §41)
-zjišťováno interpretací projevu vůle
-relativní i absolutní neplatnost působí ex tunc (od počátku; jakoby nikdy nevznikl)
-u RN platí pouze při zbavení platnosti
-kdo plnil, může žádat o vrácení (§451/2 a §457)
-vzniklá škoda - dle §42 možnost domáhat se náhrady (dle §420 proti tomu, kdo zavinil – culpa in contrahendo) - platí pokud poškozený důvěřoval bez zanedbání obvyklé péče v platnost PÚ
2) odporovatelnost PÚ
-dle §42a PÚ učiněné s úmyslem zkrátit uspokojení pohledávky věřitele (in fraudem creditoris)
-vymahatelnou je pohledávka, pro jejíž uspokojení má věřitel exekuční titul vůči dlužníkovi
-PÚ zůstávají v platnosti vůči 3rd osobám, ale mohou být rozhodnutím soudu (na návrh věřitele) v odpůrčí žalobě zbaveny právních následků vůči němu = tzv. relativní bezúčinnost PÚ vůči zkrácenému věřiteli (např. ten co krátí prodal prsten, kupující věděl, že tím krátí věřitele – odp. žaloba věřitele – pozbytí následků, zabavení věci – jakoby k prodeji nedošlo)
-důležitá je BF 3rd osoby
-u osob blízkých věřiteli stanoví Z vyvratitelnou právní domněnku, že o tom věděly
-odpor se vznáší vůči osobě, v jejíž prospěch byl PÚ učiněn či které vznikl z odporovatelného PÚ dlužníka prospěch, a to v souvislosti s PÚ dlužníka za poslední 3 roky
-speciální úprava platí v konkurzním řízení (je připuštěna i neúčinnost PÚ) – doplněk odporovatelnosti v občanském zákoníku.
- ODPOROV. – jen § 42 – nedostatečná úprava !!!
3) možnost jednostranně odstoupit od smlouvy
-např. u smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek
-vedle Z stanovené možnosti odstoupení možné i odstoupení smluvní neboli smluvené (§48/1 a §497)
-od PÚ neplatných nutno teoreticky odlišit PÚ zdánlivé – nicotné (non negotium)
-projevy vůle nemající náležitosti PÚ (chybí nějaký pojmový znak PÚ)
-v (soudní) praxi spojovány s PÚ absolutně neplatnými
-např. ústní závěť bude PÚ zdánlivý (a nikoli neplatným pro nedostatek formy)
(jde o takové chování, které sice je PÚ podobné, či dělá zdání…, ale ve skutečnosti pro své základní vady právním úkonem není)
OZ – PÚ zdánlivý nepoužívá, jen teorie…
Protiprávní úkony a protiprávní stavy
Protiprávní úkony
-také spočívají ve volním lidském chování
-mohou být komisivní či omisivní – nekonání je protip.úkonem jen tehdy, když měl povinnost něco konat.
-volní lidské chování právem reprobované (zakázané)
-jde o porušení právní povinnosti (lhostejno zda smluvní či deliktní (mimosmluvní)) tj. porušení P
-nepříznivé následky vyvolány nezávisle (někdy i proti) na vůli jednajícího
-např. způsobení škody, vadné či nevčasné plnění, nekalá soutěž, etc
-dělíme na:
a) zaviněné
b) nezaviněné
-právními skutečnostmi OP mohou být i protiprávní stavy
-většinou vznikají v úzké spojitosti s určitou událostí
-od události se liší tím, že nejde o dění, ale stav jsoucí objektivně v rozporu s P - nutnost odstranění (NAPŔ. vichřicí porušená střecha která ohrožuje soused. stavbu nebo jeho os. bezp.)
-může být způsobeno i lidským chováním, která samo o sobě není protiprávním úkonem (důlní činnost)
Jiné právní skutečnosti
Vytvoření věci a nehmotných statků
- právně relevantní skutečností je může být i určitá lidská činnost spočívající ve vytvoření určité hmotné (výroba, práce) či duchovní (tvůrčí duševní činnost – autorské dílo; hl. vytvoření autorského díla či vynález) hodnoty
-vždy dojde minimálně k nabytí vlastnictví (nějakým subjektem) – nevyhnutelný následek
Konstitutivní rozhodnutí státního orgánu
-v drtivé většině char. deklaratorní (autoritativní osvědčení ne/existence konkrétního OP vztahu ex tunc) - nepůsobí hmotně právní následky, pouze procesně právní (např. povinnost splnit dluh do určité lhůty stanovené v rozhodnutí) Nijak také nemění dobu splatnosti dluhu, která již předtím nastala na základě hmot.p. ustanovení či skutečností.
- výjimečně v občanskopr. věcech i konstitutivní charakter rozhodnutí SO
-působí (ex nunc) procesněprávní i hmotněprávní následky (od okamžiku právní moci) - ZMR OP vztahy popř. působí jiné HP následky (ZMR = zakl., mění, ruší)
-např. rozhodnutí o zrušení a vypořádání podíl. spoluvlastnictví a vypořádání mezi spoluvlastníky podle § 142/1 anebo rozhodnutí soudu o přikázání stavby do vlastnictví pozemku…
Události
pojem
-skutečnosti nespočívající v lidské vůli a jsoucí na ní nezávislé
-PS je to tehdy, pokud s ním PN OP spojují právní následky (např. s uplynutím času je spojeno promlčení)
-velmi různorodé
-hl. působení přírodních sil (vichřice, náledí, selhání počítače) či výsledek biologických procesů (narození, KO – smrt)
-patří sem i mimovolní lidské chování
-dělíme na:
a) předvídatelné
b) nepředvídatelné
-nebo na:
a) odvratitelné
b) neodvratitelné
-zvl. případem je tzv. vyšší moc (vis major) - vnější událost, která je při vyvinutí veškeré péče nepředvídatelná a zároveň při vynaložení veškerého možného úsilí neodvratitelná
-teorie na rozdíl od OZ (resp. OBZ) stále užívá tento termín (ale méně než dřív)
-typický příklad např. událost v §428 (2nd věta)
význam času a počítání času
-zvl. významná PS (událostí)
-několik významů slova „čas“:
1) určitý okamžik (den, konec dne)
2) plynutí času (lhůta, doba)
3) dovršení určitého času (dovršení zletilosti, zralost neboli dospělost pohledávky)
-mezi PS patří i tzv. „doložka času“, kdy účinky PÚ závisí na budoucí jisté události, na které se strany dohodly (smlouva) či kterou strana určila (JPÚ – 1str. PÚ) - od podmínky se liší jistotou
-rozeznává se čas, od kterého právní následky
a) počínají (dies a quo)
b) končí (dies ad quem)
-podobně jako u podmínek suspensivních a resolutivních – ale tady je jasné zda a kdy.
-často ve spojení s jinou PS - součástí komplexních PS - konec plynutí času (většinou ve spojení s jinou P skutečností – př. úkon nebo nevykonání něčeho) možno být stanoven čtverým způsobem - jako den o němž:
a) je jisto zda nastane a kdy nastane – CERTUS AN, CERTUS QUANDO (prekluze u reklamace)
b) je jisto zda nastane, ale ne kdy – CA, INCERTUS Q. (KO člověka)
c) není jisto, zda nastane, ale je jisto kdy – IA, CQ(dosažení věku)
d) není jisto zda ani kdy – IA, IQ (např. manželství)
-kromě prvního případu (tzv. čisté stanovení času, resp. doložku času) jde o podmínky
-OP zná i atypické určení časového úseku (splnění dluhu „až dlužník bude chtít“ či „moci“ - neurčitá doba splatnosti - na návrh věřitele může stanovit soud dle §564 = dodatečné upřesnění); podobně i „ihned“, „bez zbytečných odkladů“, „neprodleně“, etc
-právní význam má i skutečnost, zda něco nastalo dříve či později než něco jiného (resp. zároveň) – tak je tomu v příp. KO více osob – která dříve, odvolání nabídky smlouvy (§ 43/3), 2 závěti (§ 480)…
-zvl. význam mají lhůty
1) HP (působí právní následky v oblasti OPH (zánik závazku) X PP (pouze procesní význam, aniž by působily též právní následky v oblasti hmotného práva) např. lhůta ke splnění dluhu, stanovená ve výroku rozsudku, nepůsobí splatnost pohledávky, nýbrž má jen právní následky procesní; možnost výkonu rozhodnutí)
2) pořádkové (jejich marné uplynutí nepůsobí zánik p&p, ale jiné právní následky)
3) zákonné X stanovené PÚ (smluvní)
-L zpravidla stanoveny
a) určením posledního dne – do 1. července
b) určitým časovým obdobím – počet týdnů…
-ZÁKONNÁ PRAVIDLA PRO POČÍTÁNÍ LHŮT STANOVÍ §122 (patrně jde o ius cogens)
-L stanovena počtem dní - začíná dnem, který následuje po dni, ve kterém vznikla skutečnost rozhodující pro její běh (od tohoto dne běží lhůta tolik dní, kolik je stanoveno) NAPŘ. 10ti denní lhůta dne 10. května – (1. den 11. května → konec 20. května)
-L určená podle týdnů končí v ten den posledního týdne, který se shoduje s dnem, kdy nastala skutečnost zakládající běh L (Po + 3 týdny - opět v Po)
-L dle měsíců/let končí v ten den posledního měsíce lhůty, který se shoduje se dnem, kdy nastala skutečnost dávající vznik běhu L (1R+3M dne 23.5.1999 - 23.8.2000), pokud není odpovídající den (31. etc), tak končí posledním dnem
-půl měsíce je vždy 15 dnů
-připadne-li konec lhůty počítané v D/T/M/R na So, Ne, či svátek, posouvá se konec na nejbližší pracovní den - platí pro všechny lhůty (interpretací???)
-Z neřeší, zda lhůta končí počátkem či koncem posledního dne - teorie i praxe:
a) L pro nabývání P (zletilost) končí počátkem posledního dne (tj. v 00.00 hod)
b) L pro pozbývání P končí koncem posledního dne (tj. 24.00 hod)
-pokud má být v L vykonán bezprostřední adresovaný (vůči adresátovi bezprostředně, tedy osobně) PÚ a adresát má v pracovní dny určeny pracovní hodiny, končí lhůta už koncem pracovní doby (a ne až ve 24.00)
-doručování adresovaného PÚ poštou
-v OPH lhůtách platí obdobné pravidlo jako u bezprostředního (osobně učiněného) PÚ - tj. MUSÍ POSLEDNÍ DEN DOJÍT (nestačí, že byl podán na poště)
-výjimky stanoví výslovně PP (§ 567/2 - plnění peněžitého dluhu prostřednictvím pošty či bankovního ústavu – pokud nebylo stanoveno jinak je dluh splněn poukázáním peněz, nebylo-li dohodnuto jinak)
x u promlčení a prekluze musí dojít soudu včas (v posl. den prom. doby a prekl. lhůty) – obdobné platí pro běh vydržecí doby, pokud ji chce vlastník přerušit.
-Z ač § 122 je zřejmě kog. nevylučuje L kratší nežli 1 den (např. dnes do 16:00, od teď do 6 ti h.) - běh se počítá od hodiny a minuty (a momento ad momentum)
-obecné pravidlo pro dovršení věku (např. §8/2 zletilost - nabývá se jí poč. dne) = 00.00 X kde se zákon vyjadřuje ve smyslu, že určitá práva a povinnosti má osoba starší nežli určitý počet let = 24.00 (nabývá jich tedy od 00:00 h. dne následujícího po dovršení tohoto věku)
Komplexní právní skutečnost
-často se PN aktivizují teprve na základě několika PS - (zároveň nebo postupně) konečný právní následek nastává až splněním poslední právní skutečnosti (postupně)
-do té doby mohou nastat mezitimní právní následky
-mohou spočívat i v kombinaci PÚ a úředního aktu (např. převod nemovitosti)
-právní následek může nastat i kumulací úkonu (protiprávního úkonu či události)
-např. odpovědnost za škodu způsobenou zaviněným usmrcením člověka (§ 448n.), kde povinnost k náhradě vznikne zaviněným protápe chováním
(PROTIP. Ú), a tím způsobenou smrtí člověka (událostí).
-výklad právních úkonů
-slovy vyjádřený PÚ se interpretuje dle smyslu použitých slov a spojení (§35/2) + v pochybnostech se přihlíží k vůli autora
-PÚ vyjádřeně jinak nežli jazykovým výrazem se vykládají dle toho, co takové vyjádření obvykle znamená (§35/3) + přihlédnutí k vůli + ochrana dobré víry (BF) adresáta
- zvl. Pro oblast obchodních z.v. upraveno v § 266 OBCHZ.
11. PRÁVNÍ NÁSLEDKY VADNÝCH PRÁVNÍCH ÚKONŮ
1) neplatnost PÚ (negotium nullum)
-absence náležitosti požadované Z pod sankcí neplatnosti
-PÚ vzniká, ale je neplatný (hledí se na něj jakoby nevznikl) mimo případu, kdy se PÚ může ze Z konvalidovat – „původně neplatný právní úkon se stane platným“ (Z výslovně a taxativně neprohlašuje za neplatné – viz. konvalidace závazku neplatného jen pro nedostatek formy - § 455/1) resp. ledaže se oprávněný neplatnosti nedovolal (ač mohl)
ZÁSADA – neplatné PÚ jsou neplatné abs., pokud je Z výslovně a tax. neprohl. za rel.n.
-dělení:
a) absolutní neplatnost (negotium nullum)
- neplatnost nastává bez dalšího ex lege
- všechny neplatné PÚ, které Z výslovně a taxativně neprohlašuje za relativně neplatné (§40a)
-PÚ není prohlašován za neplatný a hledí se na něj, jakoby nebyl
-v praxi se neliší od zdánlivého PÚ
-plnění k němuž z absolutně neplatného PÚ došlo, musí být vráceno na základě BO
-soud či jiný SO přihlíží k neplatnosti bez návrhu
-může se jí dovolávat každý, kdo má na tom právní zájem
-nemůže být zhojena dodatečným schválením (ratihabicí) a nemůže ani konvalidovat dodatečným odpadnutím důvodu
-nepůsobí právní následky ani v případě kladného rozhodnutí o vkladu do KN
-nepromlčuje se
b) relativní neplatnost
- nenastává ze samotného Z. RNeplatný PÚ působí právní následky, jakoby byl platný, pokud jich není zbaven rozhodnutím soudu či příslušného SO nebo dohodou účastníků, a to v obou případech ex tunc
- RN PÚ tj. konkrétní sml. Nastává jednostranným uplatněním, tj. v okamžiku, kdy projev toho, který je neplatností dotčen a jenž se jí domáhá, dojde druhému účastníku PÚ
-pomine ratihabicí, dodatečným odpadnutím důvodu nebo se ho oprávněný nedovolal (konvalidace)
-soud přihlíží pouze na návrh (aktivně legitimován dotčený subjekt, nejen spolukontrahent, pokud ji ovšem sám (třeba i nezaviněně) nezpůsobil)
-promlčecí doba = 3 roky (dle praxe od učinění PÚ-KNIHA → ode dne uskutečněného věcného plnění)
ZVLÁŠTNOSTI NEPLATNOSTI PÚ PRO OBCH Z.V.→ § 267 a § 268 OBCHZ.
-OZ připouští konverzi neplatného PÚ (za okolností v §41a/1), pokud obsahuje náležitosti jiného PÚ, který má stejný či obdobný hospodářský cíl a u něhož důvody neplatnosti nejsou dány - platí tento PÚ (pokud lze předpokládat, že taková by byla vůle jednající osoby, kdyby o tom věděla - PÚ zůstává neplatný (nespraví to ani ratihabice), ale projev vůle je posouzen jako jiný PÚ) X konvalidace (odpadnutí důvodů neplatnosti a právní úkon původně neplatný se stal platným) X ratihabice (dodatečné schválení)
-neplatnost tedy může být dále:
a) úplná
b) částečná
-důvod se týká jen části PÚ - zbytek platí (jedině pokud by oddělení neplatné části nebylo možno oddělit od ostatního obsahu - §41)
-zjišťováno interpretací projevu vůle
-relativní i absolutní neplatnost působí ex tunc (od počátku; jakoby nikdy nevznikl)
-u RN platí pouze při zbavení platnosti
-kdo plnil, může žádat o vrácení (§451/2 a §457)
-vzniklá škoda - dle §42 možnost domáhat se náhrady (dle §420 proti tomu, kdo zavinil – culpa in contrahendo) - platí pokud poškozený důvěřoval bez zanedbání obvyklé péče v platnost PÚ
2) odporovatelnost PÚ
-dle §42a PÚ učiněné s úmyslem zkrátit uspokojení pohledávky věřitele (in fraudem creditoris)
-vymahatelnou je pohledávka, pro jejíž uspokojení má věřitel exekuční titul vůči dlužníkovi
-PÚ zůstávají v platnosti vůči 3rd osobám, ale mohou být rozhodnutím soudu (na návrh věřitele) v odpůrčí žalobě zbaveny právních následků vůči němu = tzv. relativní bezúčinnost PÚ vůči zkrácenému věřiteli (např. ten co krátí prodal prsten, kupující věděl, že tím krátí věřitele – odp. žaloba věřitele – pozbytí následků, zabavení věci – jakoby k prodeji nedošlo)
-důležitá je BF 3rd osoby
-u osob blízkých věřiteli stanoví Z vyvratitelnou právní domněnku, že o tom věděly
-odpor se vznáší vůči osobě, v jejíž prospěch byl PÚ učiněn či které vznikl z odporovatelného PÚ dlužníka prospěch, a to v souvislosti s PÚ dlužníka za poslední 3 roky
-speciální úprava platí v konkurzním řízení (je připuštěna i neúčinnost PÚ) – doplněk odporovatelnosti v občanském zákoníku.
- ODPOROV. – jen § 42 – nedostatečná úprava !!!
3) možnost jednostranně odstoupit od smlouvy
-např. u smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek
-vedle Z stanovené možnosti odstoupení možné i odstoupení smluvní neboli smluvené (§48/1 a §497)
-od PÚ neplatných nutno teoreticky odlišit PÚ zdánlivé – nicotné (non negotium)
-projevy vůle nemající náležitosti PÚ (chybí nějaký pojmový znak PÚ)
-v (soudní) praxi spojovány s PÚ absolutně neplatnými
-např. ústní závěť bude PÚ zdánlivý (a nikoli neplatným pro nedostatek formy)
(jde o takové chování, které sice je PÚ podobné, či dělá zdání…, ale ve skutečnosti pro své základní vady právním úkonem není)
OZ – PÚ zdánlivý nepoužívá, jen teorie…
Protiprávní úkony a protiprávní stavy
Protiprávní úkony
-také spočívají ve volním lidském chování
-mohou být komisivní či omisivní – nekonání je protip.úkonem jen tehdy, když měl povinnost něco konat.
-volní lidské chování právem reprobované (zakázané)
-jde o porušení právní povinnosti (lhostejno zda smluvní či deliktní (mimosmluvní)) tj. porušení P
-nepříznivé následky vyvolány nezávisle (někdy i proti) na vůli jednajícího
-např. způsobení škody, vadné či nevčasné plnění, nekalá soutěž, etc
-dělíme na:
a) zaviněné
b) nezaviněné
-právními skutečnostmi OP mohou být i protiprávní stavy
-většinou vznikají v úzké spojitosti s určitou událostí
-od události se liší tím, že nejde o dění, ale stav jsoucí objektivně v rozporu s P - nutnost odstranění (NAPŔ. vichřicí porušená střecha která ohrožuje soused. stavbu nebo jeho os. bezp.)
-může být způsobeno i lidským chováním, která samo o sobě není protiprávním úkonem (důlní činnost)
Jiné právní skutečnosti
Vytvoření věci a nehmotných statků
- právně relevantní skutečností je může být i určitá lidská činnost spočívající ve vytvoření určité hmotné (výroba, práce) či duchovní (tvůrčí duševní činnost – autorské dílo; hl. vytvoření autorského díla či vynález) hodnoty
-vždy dojde minimálně k nabytí vlastnictví (nějakým subjektem) – nevyhnutelný následek
Konstitutivní rozhodnutí státního orgánu
-v drtivé většině char. deklaratorní (autoritativní osvědčení ne/existence konkrétního OP vztahu ex tunc) - nepůsobí hmotně právní následky, pouze procesně právní (např. povinnost splnit dluh do určité lhůty stanovené v rozhodnutí) Nijak také nemění dobu splatnosti dluhu, která již předtím nastala na základě hmot.p. ustanovení či skutečností.
- výjimečně v občanskopr. věcech i konstitutivní charakter rozhodnutí SO
-působí (ex nunc) procesněprávní i hmotněprávní následky (od okamžiku právní moci) - ZMR OP vztahy popř. působí jiné HP následky (ZMR = zakl., mění, ruší)
-např. rozhodnutí o zrušení a vypořádání podíl. spoluvlastnictví a vypořádání mezi spoluvlastníky podle § 142/1 anebo rozhodnutí soudu o přikázání stavby do vlastnictví pozemku…
Události
pojem
-skutečnosti nespočívající v lidské vůli a jsoucí na ní nezávislé
-PS je to tehdy, pokud s ním PN OP spojují právní následky (např. s uplynutím času je spojeno promlčení)
-velmi různorodé
-hl. působení přírodních sil (vichřice, náledí, selhání počítače) či výsledek biologických procesů (narození, KO – smrt)
-patří sem i mimovolní lidské chování
-dělíme na:
a) předvídatelné
b) nepředvídatelné
-nebo na:
a) odvratitelné
b) neodvratitelné
-zvl. případem je tzv. vyšší moc (vis major) - vnější událost, která je při vyvinutí veškeré péče nepředvídatelná a zároveň při vynaložení veškerého možného úsilí neodvratitelná
-teorie na rozdíl od OZ (resp. OBZ) stále užívá tento termín (ale méně než dřív)
-typický příklad např. událost v §428 (2nd věta)
význam času a počítání času
-zvl. významná PS (událostí)
-několik významů slova „čas“:
1) určitý okamžik (den, konec dne)
2) plynutí času (lhůta, doba)
3) dovršení určitého času (dovršení zletilosti, zralost neboli dospělost pohledávky)
-mezi PS patří i tzv. „doložka času“, kdy účinky PÚ závisí na budoucí jisté události, na které se strany dohodly (smlouva) či kterou strana určila (JPÚ – 1str. PÚ) - od podmínky se liší jistotou
-rozeznává se čas, od kterého právní následky
a) počínají (dies a quo)
b) končí (dies ad quem)
-podobně jako u podmínek suspensivních a resolutivních – ale tady je jasné zda a kdy.
-často ve spojení s jinou PS - součástí komplexních PS - konec plynutí času (většinou ve spojení s jinou P skutečností – př. úkon nebo nevykonání něčeho) možno být stanoven čtverým způsobem - jako den o němž:
a) je jisto zda nastane a kdy nastane – CERTUS AN, CERTUS QUANDO (prekluze u reklamace)
b) je jisto zda nastane, ale ne kdy – CA, INCERTUS Q. (KO člověka)
c) není jisto, zda nastane, ale je jisto kdy – IA, CQ(dosažení věku)
d) není jisto zda ani kdy – IA, IQ (např. manželství)
-kromě prvního případu (tzv. čisté stanovení času, resp. doložku času) jde o podmínky
-OP zná i atypické určení časového úseku (splnění dluhu „až dlužník bude chtít“ či „moci“ - neurčitá doba splatnosti - na návrh věřitele může stanovit soud dle §564 = dodatečné upřesnění); podobně i „ihned“, „bez zbytečných odkladů“, „neprodleně“, etc
-právní význam má i skutečnost, zda něco nastalo dříve či později než něco jiného (resp. zároveň) – tak je tomu v příp. KO více osob – která dříve, odvolání nabídky smlouvy (§ 43/3), 2 závěti (§ 480)…
-zvl. význam mají lhůty
1) HP (působí právní následky v oblasti OPH (zánik závazku) X PP (pouze procesní význam, aniž by působily též právní následky v oblasti hmotného práva) např. lhůta ke splnění dluhu, stanovená ve výroku rozsudku, nepůsobí splatnost pohledávky, nýbrž má jen právní následky procesní; možnost výkonu rozhodnutí)
2) pořádkové (jejich marné uplynutí nepůsobí zánik p&p, ale jiné právní následky)
3) zákonné X stanovené PÚ (smluvní)
-L zpravidla stanoveny
a) určením posledního dne – do 1. července
b) určitým časovým obdobím – počet týdnů…
-ZÁKONNÁ PRAVIDLA PRO POČÍTÁNÍ LHŮT STANOVÍ §122 (patrně jde o ius cogens)
-L stanovena počtem dní - začíná dnem, který následuje po dni, ve kterém vznikla skutečnost rozhodující pro její běh (od tohoto dne běží lhůta tolik dní, kolik je stanoveno) NAPŘ. 10ti denní lhůta dne 10. května – (1. den 11. května → konec 20. května)
-L určená podle týdnů končí v ten den posledního týdne, který se shoduje s dnem, kdy nastala skutečnost zakládající běh L (Po + 3 týdny - opět v Po)
-L dle měsíců/let končí v ten den posledního měsíce lhůty, který se shoduje se dnem, kdy nastala skutečnost dávající vznik běhu L (1R+3M dne 23.5.1999 - 23.8.2000), pokud není odpovídající den (31. etc), tak končí posledním dnem
-půl měsíce je vždy 15 dnů
-připadne-li konec lhůty počítané v D/T/M/R na So, Ne, či svátek, posouvá se konec na nejbližší pracovní den - platí pro všechny lhůty (interpretací???)
-Z neřeší, zda lhůta končí počátkem či koncem posledního dne - teorie i praxe:
a) L pro nabývání P (zletilost) končí počátkem posledního dne (tj. v 00.00 hod)
b) L pro pozbývání P končí koncem posledního dne (tj. 24.00 hod)
-pokud má být v L vykonán bezprostřední adresovaný (vůči adresátovi bezprostředně, tedy osobně) PÚ a adresát má v pracovní dny určeny pracovní hodiny, končí lhůta už koncem pracovní doby (a ne až ve 24.00)
-doručování adresovaného PÚ poštou
-v OPH lhůtách platí obdobné pravidlo jako u bezprostředního (osobně učiněného) PÚ - tj. MUSÍ POSLEDNÍ DEN DOJÍT (nestačí, že byl podán na poště)
-výjimky stanoví výslovně PP (§ 567/2 - plnění peněžitého dluhu prostřednictvím pošty či bankovního ústavu – pokud nebylo stanoveno jinak je dluh splněn poukázáním peněz, nebylo-li dohodnuto jinak)
x u promlčení a prekluze musí dojít soudu včas (v posl. den prom. doby a prekl. lhůty) – obdobné platí pro běh vydržecí doby, pokud ji chce vlastník přerušit.
-Z ač § 122 je zřejmě kog. nevylučuje L kratší nežli 1 den (např. dnes do 16:00, od teď do 6 ti h.) - běh se počítá od hodiny a minuty (a momento ad momentum)
-obecné pravidlo pro dovršení věku (např. §8/2 zletilost - nabývá se jí poč. dne) = 00.00 X kde se zákon vyjadřuje ve smyslu, že určitá práva a povinnosti má osoba starší nežli určitý počet let = 24.00 (nabývá jich tedy od 00:00 h. dne následujícího po dovršení tohoto věku)
Komplexní právní skutečnost
-často se PN aktivizují teprve na základě několika PS - (zároveň nebo postupně) konečný právní následek nastává až splněním poslední právní skutečnosti (postupně)
-do té doby mohou nastat mezitimní právní následky
-mohou spočívat i v kombinaci PÚ a úředního aktu (např. převod nemovitosti)
-právní následek může nastat i kumulací úkonu (protiprávního úkonu či události)
-např. odpovědnost za škodu způsobenou zaviněným usmrcením člověka (§ 448n.), kde povinnost k náhradě vznikne zaviněným protápe chováním
(PROTIP. Ú), a tím způsobenou smrtí člověka (událostí).
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)