Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Skutkovou podstatu t.č.charakterizují spol.hodnoty, proti nimž čin směřuje:

a) objekt t.č. – např. u krádeže je to zájem na ochraně majetku
b) objektivní stránka t.č. – zahrnuje jednání, následek a příčinný vztah mezi jednáním a následkem, místo a čas jednání, předmět útoku
c) subjekt t.č. = pachatel – muže jím být kdokoliv, kdo je trestně odpovědný; u některých skutkových podstat t.č. je okruh pachatelů omezen (např. zneužívání pravomoci veřejného činitele – pachatel může být pouze veřejný činitel)
d) subjektivní stránka t.č. – je obligatorním znakem; myslí se tím zavinění (vyjímečně je znakem subjektivní str.t.č. pohnutka jednání – ublížení na zdraví jinému pro jeho národnost, rasu…)

- skutková podstata t.č.je zde tehdy přítomny všechny znaky, které trestní zákon žádá:
o obligatorní = musí být u každé skutkové podstaty jakéhokoliv t.č. (objekt, jednání, některá forma zavinění…)
o fakultativní = nemusí být u všech skutkových podstat; např.určitý čas a místo jednání (pokud sk.podstata vyžaduje, aby byl čin spáchán v určitém místě – „prostor váleč.operací“ nebo době „za branné pohotovosti státu“, pak musí být tento znak splněn, aby byla naplněna skutková podstata tohoto činu)

Třídění skutkových podstat:

A) podle vyjádření v zákoně – popisné, odkazovací, blanketní
B) podle závažnosti t.č. – základní, kvalifikované, privilegované

ad B)
o základní skutkové podstaty
- uvádějí znaky běžného typu daného t.č., byvají uvedeny v prvních odstavcích příslušných ustanovení
o kvalifikované skutkové podstaty
- jsou tvořeny základními znaky a nějakým dalším znakem, kt.typizuje vyšší stupeň nebezpečnosti (např. vydírání se zbraní)
- bývají uvedeny v druhém a dalších odstavcích příslušného ustanovení a jsou spojené s vyšší trestní sazbou
o privilegované skutkové podstaty
- charakterizují t.č.menší typické závažnosti než skutkové podstaty základní - - - např.udávání padělaných peněz,kterými bylo pachateli placeno jako pravými

C) podle struktury jednoduché a složité

ad C)
o jednoduché – neobsahují více znaků stejného druhu – vražda, omezování osobní svobody
o složité – charakterizována plralitouznaků, vznikají např.spojením znaků dvou jiných skutkových podstat jednoduchých - - - např. ublížení na zdraví a násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci

II) SKUTKOVÁ PODSTATA TRESTNÉHO ČINU (ZNAKY A VÝZNAM)

- zákl.trestní odpovědnosti je podle platného českého trestního práva trestný čin

- def.: souhrn typových znaků t.č.určitého druhu, typických pro nebezpečnost činu tohoto druhu pro společnost (typovou nebezpečnost), se v nauce označuje jako skutková podstata trestného činu

- souhrn typových znaků, kterými se od sebe odlišují různé druhy t.č. – vyzvědačství, vražda, krádež, …
- uvedeny v trestním zákoně v části zvláštní i obecné
- přesné a jasné vymezení skutkových podstat vylučuje libovůli při rozhodování o tom, co je trestné, jsou také jednou ze záruk zákonnosti trestněprávního postihu s ovlivňující kvalitu práce orgánů činných v trestním řízení
- znaky skutkové podstaty t.č. - - - skut.pod. je souhrn znaků určujících o jaký t.č.jde – vražda, vydírání – ale je třeba od ní odlišovat konkrétní skutkový děj = skutek, kt.má znaky skutkové podstaty t.č.
- skutková podstata je dorazem skutku…tzn.jednotlivé skutky se vyznačují různými okolnostmi a mají odlišnou nebezpečnost pro společnost - - - jejich abstrakcí a generalizací vznikl pojem skutkové podstaty, která má věrně odrážet všechny podstatné znaky onoho skutku …

II) SKUTKOVÁ PODSTATA TRESTNÉHO ČINU (ZNAKY A VÝZNAM)

- skutková podstata činu vyplývá z dispozice, není však třeba, aby všechny tyto znaky byly v dispozici výslovně vyjádřeny; znakem skutkové podstaty t.č.je tedy taky objekt t.č. (= znaky skutkové podstaty charakterizující objekt t.č.), třebaže není v dispozici výslovně uveden
- skupiny znaků charakterizující skutkovou podstatu:
o objekt
o objektivní stránka
o pachatel (subjekt t.č.)
o subjektivní stránka

- trestným činem může být pouze čin nedovolený, protiprávní; znak protiprávnosti je rovněž typovým znakem t.č., ale uvádí se zvlášť; protiprávnost se dovozuje z právního řádu jako celku – vyplývá z porušení právních norem mimotrestních  např. pravidla silničního provozu, předpisy o bezpečnosti práce, apod… v některých skutkových podstatách je znak protiprávnosti zdůrazněn výrazy „neoprávněně“, „bez povolení“, „v rozporu s předpisy“ …

Protispolečenská jednání rozdělujeme podle závažnosti do těchto kategorií:

- podle závažnosti rozlišuje trestní právo hmotné a procesní – z hlediska stupně nebezpečnosti pro společnost:
o t.č.mimořádně vysokého stupně nebezpečnosti (lze uložit doživotí???)
o velmi vysokého stupně nebezpečnosti (sazba 15 – 25 let)
o menšího stupně nebezpečnosti (lze za určitých podmínek od potrestání upustit)
o malého stupně nebezpečnosti (u mladistvých tyto činy nejsou soudně trestné)

- z hlediska závažnosti typové:
o zvlášť závažné, u těchto činů trestná i příprava – úmyslné trestné činy, horní hranice je 8 let, pachatel je zvlášť nebezpečný recidivista
o trestné činy s horní hranicí 5 let, soud může uložit trest obecně prospěšných prací… viz. §45, §45a TZ a §307, §309 TŘ
o trestné činy s horní hranicí do 3 let – za určitých podmínek nemají povahu soudně trestných deliktů
o trestné činy s horní hranicí odnětí svobody do 1 roku – uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody je u nich jen výjimkou

Trestný čin, přestupek:

- v obou případech jde o protispolečenské činy
- mají společný atribut – vyžadují zavinění jednajícího, jeho příčetnost, dosažení věku 15 let
- trestné činy se od přestupků liší v materiálním znaku – stupni společenské nebezpečnosti - - - ze zákona vyplývá, že t.č.jsou činy, jejichž stupeň nebezpečnosti pro společnost je vyšší než nepatrný
- přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je přestupkem přímo označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.
- Rozdíl mezi t.č.a přestupkem je i v právních následcích, za přestupky se udělují sankce mírnější (napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci), jako sankci nelze uložit odnětí svobody.
- Pravomocná odsouzení za t.č.vyslovená soudem se zapisují do Rejstříku trestů, za přestupek ne…

- doba a místo trestného činu - - - t.č.může být proveden v krátkém časovém období (usmrcení výstřelem); trvání trestného činu může být důležité z hlediska věku pachatele, pro určení časové působnosti trestního zákona, pro promlčení …
Trestný čin, který trvá déle, může být prováděn na různých místech - - - z hlediska místa to má vliv na místní působnost trestního zákona a místní příslušnost soudu.

Trestný čin, přestupek:

- pojem pokračování v trestné činu - - - takové jednání, jehož jednotlivé útoky vedené pod jednotným záměrem naplňují stejnou skutkovou podstatu t.č., jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí a předmětem útoku
 současně musí být spojeny tyto znaky:
o stejná skutková podstata
o stejný/obdobný způsob provedení
o objektivní souvislost (čas, místo, předmět útoku)
o subjektivní souvislost (společný záměr)

- trestný čin trvající – pachatel vyvolá protiprávný stav a pak jej udržuje (zbavení osobní svobody) anebo udržuje protiprávní stav, aniž zákon požaduje, aby jej také vyvolal - - - u trvajícího trestného činu musí trvat jednání, kterým je udržován protiprávní stav; t.č.trvající se posuzují jako jediné jednání, ať protiprávní stav trvá sebedéle; jejich stupeň se postupem doby nemění nebo se zvětšuje čím déle trvá
- mezník, který odděluje jeden pokrač.t.č.od druhého, je sdělení obvinění
- moment ukončení trestné činnosti - - - u pokračování t.č., u t.č. hromadných a trvajících je důležitý: pro časovou působnost trestního zákona, z hlediska posuzování předepsaného věku pachatele, pro případnou amnestii, pro posouzení začátku běhu promlčecí doby, popř.posouzení místní působnosti trestního zákona a místní příslušnosti soudu v trestním řízení

MATERIÁLNÍ POJEM TRESTNÉHO ČINU

– je základem kriminalizace trestného činu; vyjadřuje představu společnosti, co smí být pod trestem zakázáno a je důležitým kriminálně politickým instrumentem
- FORMÁLNÍ POJEM TRESTNÉHO ČINU – má být naproti tomu zákl.platného trestního práva; má umožnit rozlišení trestných a beztrestných činů a být tak rozhodující pro garanční funkci trestního zákona
- Trestnost je vylučována u dvou skupin případů:
1. jednání, k nimž došlo za okolností vylučujících protiprávnost
2. u jednání bagatelních, u nichž jsou jejich některé znaky pouze v nepatrné míře

- protispolečenská jednání rozdělujeme podle závažnosti do těchto kategorií:
a) trestné činy
b) přestupky a jiné správní delikty (fyz.os.,disciplinární – u vojáků, pořádkové)
c) občanskoprávní delikty
d) jiné společensky nežádoucí činy, které nelze kvalifikovat jako protiprávní

- třídění trestných činů podle různých hledisek - - - podle druhu chráněných hodnot, podle formy zavinění (úmyslné, z nedbalosti), podle způsobu jednání (t.č.spáchané konáním, opominutím), z hlediska jejich závažnosti

I) TRESTNÝ ČIN (PROVINĚNÍ) A JEHO ZNAKY

- zákadem trestného činu – trestní odpovědnost
- „trestným činem je pro spol.nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně § 3 odst. 1. Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činu (§ 3 odst.2)
- U mladistvých je vyžadován stupeň nebezpečnosti vyšší než malý
- Viz. Trestní zákon 140/1961 Sb.
(1) Trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v tomto zákoně.

(2) Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činu.

(3) K trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li tento zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti.

(4) Stupeň nebezpečnosti činu pro společnost je určován zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou.

Pojmové znaky trestného činu:

A) nebezpečnost činu pro společnost – materiální znak trestného činu (u dospělých nepatrný, u mladistvých – vyšší než malý stupeň nebezpečnosti)
B) znaky uvedeny v zákoně – formální znaky trestného činu
- znaky skutkové podstaty – charakterizují objekt, objektivní stránku, subjektivní stránku, protiprávnost
- stanovený věk / příčetnost

- podle ustanovení trestního zákona se trestným činem rozumí i příprava zvlášť závažného trestného činu, pokus trestného činu a účastenství trestného činu ve formě organizátorství, návodu a pomoci.
- Materiální pojetí trestného činu – aby se jednalo o trestný čin, musí být zároveň splněny 2 podmínky – čin musí vykazovat znaky uvedené v zákoně (formální podmínka), musí být nebezpečný pro společnost (materiální podmínka) ==== pokud NE, nejedná se o trestný čin
- ZA T.Č. NELZE POVAŽOVAT ČIN, KTERÝ NEMÁ FORMÁLNÍ ZNAKY TRESTNÉHO ČINU UVEDENÉ V ZÁKONĚ, I KDYŽ JE PRO SPOLEČNOST NEBEZPEČNÝ X NEBO MÁ FORMÁLNÍ ZNAKY ALE V KONKRÉTNÍM PŘÍPADĚ NENÍ PRO SPOLEČNOST NEBEZPEČNÝ

TRESTNÍ PRÁVO A BOJ PROTI KORUPCI – PŘÍPRAVA KE ZKOUŠCE

I) TRESTNÝ ČIN (PROVINĚNÍ) A JEHO ZNAKY
II) SKUTKOVÁ PODSTATA TRESTNÉHO ČINU (ZNAKY A VÝZNAM)
III) OBJEKT TRESTNÉHO ČINU
IV) OBJEKTIVNÍ STRÁNKA TRESTNÉHO ČINU
V) SUBJEKT TRESTNÉHO ČINU
VI) SUBJEKTIVNÍ STRÁNKA TRESTNÉHO ČINU
VII) NUTNÁ OBRANA
VIII) KRAJNÍ NOUZE
IX) POUŽITÍ ZBRANĚ, VÝKON POVOLÁNÍ A PRÁVA
X) VÝVOJOVÁ STÁDIA TRESTNÉ ČINNOSTI
XI) SOUČINNOST A ÚČASTENSTVÍ
XII) PŘIJÍMÁNÍ ÚPLATKU
XIII) PODPLÁCENÍ
XIV) NEPŘÍMÉ ÚPLATKÁŘSTVÍ
XV) ZÁNIK TRESTNOSTI ÚPLATKÁŘSTVÍ
XVI) TRESTNÉ ČINY PROTI HOSPODÁŘSKÉ SOUSTAVĚ (NEOPRÁVNĚNÉ PODNIKÁNÍ, POŠKOZOVÁNÍ SPOTŘEBITELE, PORUŠOVÁNÍ PŘEDPISU V OBĚHU ZBOŽÍ VE STYKU S CIZINOU)
XVII) ZNEUŽÍVÁNÍ INFORMACÍ V OBCHODNÍM STYKU
XVIII) TRESTNÉ ČINY DAŇOVÉ (NEODVEDENÍ DANĚ, POJISTNÉHO NA SOC.ZABEZPEČENÍ, NA ZRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI, ZKRÁCENÍ DANĚ, POPLATKU A PODOBNÉ POVINNÉ PLATBY, NESPLNĚNÍ OZNAMOVACÍ POVINNOSTI V DAŇ.ŘÍZENÍ)
XIX) TRESTNÉ ČINY PROTI MAJETKU (KRÁDEŽ, ZPRONEVĚRA, PODVOD, POJISTNÝ PODVOD, ÚVĚROVÝ PODVOD, PORUŠOVÁNÍ POVINNOSTI PŘI SPRÁVĚ CIZÍHO MAJETKU)

NEMOCENSKÉ POJ.

- z otázek

SSP
- nárok na dávku SSP vzniká splněním všech podmínek nároku, kt. stanoví ZoSSP
- nárok na výplatu : splnit nároky na dávku + podání žádosti o přiznání dávky (na tiskopise MPSV)
- nárok jen v případě, že oprávněná osoba a os. s ní posuzované dají pís. souhlas k tomu, aby st. orgány a další FO a PO sdělily orgánům SSP a MPSV výši příjmu těchto osob
- nezaop. dítěte se také ověřuje, u rod. příspěvku zase v jaké míře navštěvuje jesle, mateř. školku…
- příjemcem dávky je oprávněná osoba, pokud nemůže -) Z zástupce, ústav pro péči o dítě či mládež…
- úřad SSP může stanovit, že se bude vyplácet zvl. příjemci -) pokud se výplatou dosavad. příjemci nedosáhlo účelu dávky, musí dávku použít ve prospěch opr. osoby…
- opakující se dávky : zaniká nárok na výplatu dávky ve lhůtě 3 měsíců ode dne co náleží
- nároky na dávky SSP nejsou předmětem dědictví
- opakující se vyplácejí v kal. měsíci po kal. měsíci za nějž náleží
- dávky vyplácí úřad SSP podle TP -) úřad práce / úřad městské části Prahy
- nevyplácejí se do ciziny
- povinnosti příjemců : písemně oznámit plátci dávky změny v rozh. skutečnostech pro přiznání dávky / výši / výplatu do 8 DNŮ do změny, pokud je vyzván tak do 8 dnů osvědčit skutečnosti od dor. výzvy, pokud je podmínkou zdr. stav – nechat se vyšetřit…
- odp. za přeplatek -) má i osoba spol. posuzovaná

SOCIÁLNÍ PÉČE

- upravuje ZoSZ
- nárok vzniká splněním podmínek pro přiznání dávky a trvá pokud jsou splněny
- nárok však zaniká dnem úmrtí oprávněného
- nárok na výplatu -) to samý + podání žádosti -) nejsou náležitosti – jen aby bylo jasné o co jde
- nárok na výplatu zaniká po 3 letech ode dne za nějž náleží
- příjemcem jen FO, primárně oprávněný / jeho Z zástupce
- také zvl. příjemce


- 15B) – z otázky 13A, je to „financování sociálního pojištění“
- důchodové pojištění OSVČ – z www.cssz.cz
- reforma zdravotnictví – www.mzcr.cz
- koncepce důch. reformy – www.mpsv.cz
- 23B) – 48 / 1997 ZoVZP, v podstatě jen povinnost platit pojistné (vzniká dnem nástupu do zaměstnání / zahájení samostatné výdělečné činnosti) a do 8 dnů oznamovací povinnost ohledně určitých skutečností ( o nástupu do práce a její ukončení, zahájení a ukončení činnosti OSVČ, o změně pojišťovny, o skutečnostech rozhodných pro to, aby platil pojistné stát), PRÁVA : na hrazení zdrav. péče ve sml. zdrav. zařízeních, na ústavní péči, LDN, lázeňská péče..

Podmínky nároku, jeho trvání a zánik

- nezaop. dítě : vždy do skončení PŠD, nad pokud :
- se soust. připravuje na bud. povolání (studium) / toto nemůže nebo vykonávat výděl. činnost pro nemoc či úraz / z důvodu DNZS není schopno vykonávat soust. VČ / je v evidenci ÚP jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti ani při rekvalifikaci a nedovršilo 18 let
- nárok zaniká, pokud přestane být nezaopatřené -) nejčastěji dovršením 26 let, osvojením, úmyslně způsobilo smrt rodiče..
- všechny PD se při souběhu s výdělkem nijak neupravují

- výše dávek
- základní výměra PD činí 1400 Kč měsíčně
- % výměra vdovského a vdov. činí 50% proc. výměry D, na kt. měl / by měl nárok pozůstalý manžel
- % výměra sirotčího důchodu je 40% uvedeného přímého důchodu

21A) VZNIK, ZMĚNA A ZÁNIK NÁROKU NA DÁVKY A SLUŽBY SZ

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ
- podmínky pro starobní, PID / ČID, pozůstalostní – viz otázky

ZDRAVOTNÍ POJ.
- z otázek na VZP

ZVÝŠENÍ D PRO B

- podmínkou je posudkové uznání B a pobírání někt. D z DůchP
- zvýšení sirotčího pro B od 7 roku dítěte
- zvýšení -) při částečné 20%, převážné 40% a úplné 75% částky ŽM k zajištění os.potřeb a výživy

VÝPLATA PID A ČID A ZVÝŠENÍ D PRO B PŘI DALŠÍ VÝDĚL. ČINNOSTI
- na trvání nároku na PID nemá vliv souběh PID s příjmem z VČ (ale ne VČ v cizině)
- u PID ne moc pravděpodobný, ale ne vyloučený
- u ČID : přiznává se v plné výši, pokud prům. měs. příjem z VČ nepřesahuje určité % srovnatelného vym. základu této osoby / úhrnný příjem nepřesahuje 12násobek ŽM pro jednotlivce, jenž je poživatelem SD / dosáhl 65 let
- je-li vyšší než stan. % -) ČID se vyplácí v polovině výměry

7B) POZŮSTALOSTNÍ DŮCHODY (PD)

- patří mezi hist. nejstarší dávky, důchody pro vdovy a sirotky zavedl již rakouský penzijní normál 1771
- alimentační fce (vyživovací) a vyrovnávací (kompenzovat rozdíl v živ. úrovni rodiny)
- SU je úmrtí manžela / rodiče (/ osoby na níž je dítě výživou odkázáno)
- PD je odvozen z důchodových nároků zemřelého -) na kt. měl / by měl nárok
- u vdovského / vdoveckého se rozlišuje nárok bezpodmínečný (po určitou dobu) a podmíněný (po skončení bezpodm., vyžaduje splnění urč. podmínek – I, věk, péče o děti) a smíšený
- okruh oprávněných osob : manžel, manželka a děti
- v případě úmrtí je PD přiznáván zpravidla každé opr. osobě zvlášť
- PD jsou obligatorními dávkami

Podmínky nároku, jeho trvání a zánik

a) vdovský D
- náleží vdově vždy po dobu 1 roku od smrti manžela (bezpod. nárok)
- nemá nárok družka ani bývalá manželka
- po uplynutí roku má nárok, jestliže splňuje alesp. 1 z podmínek :
- pečuje o nezaop. dítě / pečuje o nezlet. dlouhodobě TZP dítě vyžadující mim.péči nebo zletilé, kt. je převážně nebo úplně bezmocné / pečuje o přev. nebo úplně bezmocného svého rodiče nebo rod. manžela nebo částečně a starší 80 let / je plně invalidní / dosáhla 55 let nebo důch. věku (je-li nižší)
- nárok zaniká : zanikla nějaká tato podmínka / uzavřením nového manželství / dnem P moci R soudu že se podílela na smrti manžela
- nárok vznikne znovu, pokud někt. podmínku splní do 5 roků

b) vdovecký D
- obdobně, ale u věku 58 let

c) sirotčí D
- má nárok nezaop. dítě, zemřel-li rodič (osvojitel) dítěte) / osoba kt. ho převzala do trvalé péče nahr. péči rodičů + dítě na ní bylo v době její smrti převážně odkázáno výživou
- nárok nevzniká po pěstounovi / jeho manželovi
- pokud zemřou oba rodiče -) nárok po obou

Invalidita:

- medicínské pojetí (dlouhodob. / trvalé onemocnění), ekonomické pojetí (omezení / ztráta výdělečné činnosti), sociologické (společenské důsledky)
- právní pojetí I -) souhrn předpokladů pro její uznání, kt. stanoví P řád
- u nás ZoDP 155 / 1995 a prov. vyhláška (DPVyh) -) vychází se z posuzování tzv. zbytkového pracovního potenciálu pojištěnce u něhož byl zjištěn dlouhodobě nepř. zdrav. stav
- plně invalidní =pojištěnec, jehož schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla z důvodu DNZS nejméně o 66% + ten, kdo je schopen pro DNZS soustavné výděl. činnosti jen za zcela mimoř. podmínek
- částečně invalidní = ….poklesla min. o 33%, ale méně než o 66% + ten, jemuž DNZS značně ztěžuje obecné životní podmínky
- P úprava posouzení plné / částečné I a procentní míry poklesu schopnosti soustavné VČ -) v prováděcí vyhlášce MPSV
- soustavná VČ -) činnost vykonávaná tak, že výdělek z ní je stálým zdrojem příjmu
- při určování % poklesu soust. VČ -) vychází se z výsledků lék. vyšetření, v potaz vzdělání, zkušenosti…
- pokud je zdrav. postižení více, hodnoty poklesu se NEsčítají -) určí se, kt. postižení je dominantní příčinou DNZS -) % hodnota podle něho + přihlédne se k ostatním

Bezmocnost:

- uznání B zakládá důchodcům nárok na zvýšení pobíraného D
- P úprava (DPVyh) rozeznává 3 stupně bezmocnosti : částečnou, převážnou a úplnou
- částečně B -) potřebuje dlouhodobě pomoc jiné osoby při nezbyt. živ. úkonech (vždy částečně nevidomí)
- převážně B -) kromě toho potřebuje i pravidelnou pomoc / soustavný dohled (při chůzi..) – vždy nevidomí
- úplně B -) zcela pozbyla schopnosti sebeobsluhy -)trvale odkázána na pomoc jiné osoby při všech úkonech
- základní podmínkou uznání B pojištěnce je dlouhodobost jeho potřeby ošetřování, ne přechodné zhoršení zdrav. stavu
- také ne pomoc peč. služby -) úklid, praní…

- posuzování DNZS, I a B
- posuzují lékaři OSSZ (PSSZ), příslušných podle TP pojištěnce
- zjišťovací prohlídky a kontrolní prohlídky (zanikl-li důvod D -) odejme se)
- zdrav. stav a prac. schopnost (míru poklesu) posuzují lékaři OSSZ z úřední povinnosti, pokud se u pojištěnce zjistí DNZS, a je práce neschopen po dobu min. 6 měsíců, jemuž náleží nemocenské a kt. sám nepožádal o některý ID
- přezkumné soudní řízení ohledně zdrav. stavu a poklesu…-) MPSV, i stupeň B

DRUHY DÁVEK PODMÍNĚNÝCH I NEBO B
- plný / částečný ID, orgán SZ, kt. rozhoduje o plném / částečném musí R o částečném / plném, pokud zjistí,že je jen částečně / naopak plně
- plná I podmiňuje i další nárok na vdovecký / vdovský D po uplynutí 1 roku, pokud vznikla do 5 let od zániku nároku na vd.D
- zvýšení D pro B -) není dávkou DůchP, ale důch. zabezpečení, upravuje ZoSZ, zvyšuje D z DůchP, lze ji poskytnout jen s D

PLNÝ I D

- na PID má nárok :
a) pojištěnec, kt. se stal plně I a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku PI podmínky nároku na SD
b) ---- „ ------, kt. se stal PI následkem prac. úrazu / nem. z povolání
c) osoba, kt. sice nebyla účastna DůchP po potřebnou dobu, ale dosáhla alespoň 18 let, má TP v ČR, je PI a plná I vznikla před 18 rokem
- potřebná doba pojištění -) odstupňována podle věku (do 20 let méně než rok – nad 28 let 5 let)
- zjišťuje se z doby před vznikem PI, u staršího 28 z posledních 10 let před jejím vznikem
- pro tyto účely se za dobu pojištění považuje i příprava na bud. povolání / uchazeči o zaměstnání
- nárok na PID trvá pokud trvají podmínky poskytování -) zánik pokud změnu zjistí posud. lékař a následně tak R orgán SZ
- výše PID : -) v zásadě je dávková formule shodná se SD

ČÁSTEČNÝ ID
- na ČID má nárok pojištěnec, kt. se stal ČI a :
a) získal potř. dobu pojištění (stejně jako u PID)
b) nebo následkem prac. úrazu / nem. z povolání (doba poj. se nevyžaduje)
- výše ČID : - podobně jako PID, výše % výměry činí ale za každý rok pojištění 0,75% výpočtového základu měsíčně (u PID je to 1,5%)

5B) STAROBNÍ DŮCHOD

- je nejčetnějším z druhů D (důchodů), nejdůležitější, vzorový, náklady na něj nejvyšší
- jde o D, kt. má nahradit ztrátu / omezení prac. příjmu, kt. jsou způsobeny věkem jako SU
- starobní důchod (SD) -) dávka přímá a základní
VZNIK NÁROKU, JEHO TRVÁNÍ A ZÁNIK
- § 54 ZoDP -) nárok na D vzniká dnem splnění podmínek stan. tímto Z
- podmínky nároku : podmínka věková + podmínka potřebné doby pojištění, u předčasných SD další podmínky
- věková podmínka : D věk se mění, postupně se prodlužuje
- D věk : muži 60 let, ženy 57-53 podle počtu vychovaných dětí pokud dosáhli do konce 1995
- u těch co dosáhnou od 1996 do 2012 -) u mužů se připočítají 2 kal. měsíce za každý kal. rok po 1995, u žen se přičtou 4 kal. měsíce
- po 2012 : muži 63 let, ženy 63-59 podle dětí
- nárok na SD :
a) doba pojištění min. 25 let + důch. věk
b) doba poj. min. 15 let a nejm. 65 let věku

Předčasný SD
a) doba poj. min. 25 let + ke dni od něhož má být SD přiznán požívá částečný inv.důchod + k tomuto dni mu zbývá max. 2 roky do důch.věku
b) poj. min. 25 let + pobíral nepřetržitě plný invalid. D alesp. 5 let + tento D zanikl a ke dni zániku mu do důch. věku zbývá max. 5 let

VÝŠE DŮCHODU

- % sazba za dobu pojištění před vznikem nároku na D -) činí 1,5% výpočtového základu za každý rok doby pojištění, resp. náhradní doby pojištění
- % sazba za dobu výdělečné činnosti po vzniku nároku na D -) 1,5% výpočt. základu za každých 90 kal. dnů takové výděl. činnosti (před 2001 jen 1%)
- existuje i záporná % sazba -) 1,3 % výp. základu za každé celé 90denní období chybějících od přiznání důchodu do dosažení důch. věku
- výdělečná činnost a důchod
- NE u předčasných SD -) musí se vyplácení zastavit
- u řádného SD -) sjednání pracP vztahu na max.1 rok, lze-li jej podle zvl. předpisu na tuto dobu sjednat -) neplatí u soudců, osob ve služebním poměru (nejsou to pracP vztahy)

6B) INVALIDNÍ DŮCHODY, ZVÝŠENÍ DŮCHODU PRO BEZMOCNOST

- navazuje na čl. 30 LZPAS : P na přiměřené hmot. zabezpečení, podrobnosti stan. Z
- mezin. závazky : především úmluva MOP č.102 o minim.normách SZ
- u dočasné prac. neschopnosti -) řeší se systémem NemP, dlouhodobě nepříznivý zdr.stav -) DůchP
- dlouhodobě nepříznivý stav -) jeho lékařské zjištění je podmínkou pro přiznání plného / částečného ID
- podle ZoDP : takový nepříznivý stav, kt. má podle poznatků lék. vědy trvat déle než 1 rok

Vyměřovací základ:

- prvek dynamičnosti důch. systému -) koeficient nárůstu všeob.vyměřovacího základu, slouží k vyjádření reálné hodnoty vym. základu v době co nejbližší kal. roku, do něhož spadá den od něhož se přiznává D (důchod)
- roční vym. základ = výsledek násobení úhrnu vym. základů za daný kal. rok a koef. nárůstu všeob.vym.základu příslušného za daný kal. rok, a to účinného v roce přiznání důchodu

- rozhodné období -) časový úsek, v němž se zjišťují 2 z prvků rozhodných pro stanovení osobního vym. základu, a to vym. základy a vyloučené doby
- cílovým stavem ZoDP má být ucelené období 30 kal. roků bezprostředně před rokem přiznání důchodu
- ZoDP : „do rozh. období se nezahrnují kal. roky před rokem 1986“ – tedy je 10 let ?
- vyloučené doby -) doby v nichž pojištěnec z objektivních důvodů uznávaných Z nedosahoval příjmy, kt. by byly zahrnuty do vym. základu – jde o to, aby se tím zabránilo snížení výsledné částky, nejčastěji jde o pobírání nemocenského

- osobní vym. základ (OVZ) – z ročních VZ za rozhodné období se stanoví měsíční průměr
- redukční hranice – část OVZ se do určité částky (1.red.hranice) užije v plné výši, část mezi 1.a 2. red. hranicí se použije jen v míře 30% a část přesahující 2.red.hranici jen v míře 10%
- red. hranice se postupně zvyšují

Výpočtový základ - výsledkem řady početních úkonů:

a) určí se rozhodné období
b) v něm se zjistí vym. základy
c) pomocí koef. nárůstu všeob.vym. základu se úhrny vym. základů za jednotlivé kal. roky rozhodného období převedou na roční vym. základy
d) z ročních vym. základů se za pomoci převodního koeficientu a s přihlédnutím k vylouč. dobám vypočte měsíční průměr -) tj. osobní vym. základ
e) přesahuje-li alespoň první red. hranici -) upraví se

- dynamizace -) jednak výpočtových prvků, jednak vyplácených důchodů

SOUBĚH NÁROKŮ NA DŮCHODY A JEJICH VÝPLATU
- nejčastěji souběh přímého a pozůstalostního, dále vdovecký a sirotčí, PID /ČID, vdovský a sirotčí, nebo to samé ale po sirotčí po obou rodičích – jde o 4 důchody
- základní pravidlo : nejvyšší z důchodů náleží v plné výši, ostatní polovina

ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODŮ
- valorizace -) růst cen a mezd
- formy : ad hoc, poloautomatická, automatická
- zvyšuje vláda nařízením, zatím od ZoDP 10x, naposledy od 1.1.2005
- pravidla v ZoDP -) pravidelně v lednu, podmínkou je že zvýšení min. o 2%
- mimořádně : pátý kal. měsíc po měsíci, v němž růst cen dosáhl 10%

PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ

= pen. dávka NemP, kt. náleží Za v době pokročilého těhotenství a po porodu v souv. s péčí o narozené dítě
- nárok jestliže :
a) porodila / převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči mateřskou,
b) je účastna NemP ke dni nástupu na MD / pobírá dávky NemP / jí trvá ochranná lhůta počátkem 6.týdne před oček. porodem,
c) je účastna NemP v posl. 2 letech před porodem alesp. po dobu 270 dnů,
d) nemá započitatelný příjem ze zaměstnání, ze kt. je tato dávka poskytována
- všechny podmínky musí být splněny současně
- podmínka že těhotenství skončilo porodem, ne potratem
- poskytuje se po dobu 28 týdnů MD , a to od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve od 8. týdne před
- u osamělé Za / u Za kt. porodila zároveň 2 a více dětí -) poskytuje se po 37 týdnů, stejně i osamělým ženám
- stanoví se stejně jako nemocenské od 15. dne prac. neschop., ke dni nástupu na MD
- za kal. den 69% denního vym. základu, poskytuje se za kal. dny
- vše v 88 / 1968 o prodloužení MD, dávkách v mateřství…

23B) PRÁVA A POVINNOSTI POJIŠTĚNCE VE VZP

- asi z otázek týkajících se ZdravP – platit pojistné, oznamovací povinnosti, P měnit pojišťovnu, P na úhradu nákladů ZP…
- zák. 48 / 1997 ZoVZP

16A) POJEM DŮCH. POJIŠTĚNÍ A DÁVKOVÝ SYSTÉM

- stejně zkusit povídat to z 15A), dávkový systém -) asi obecně o starobním, invalidním, pozůstalostních

ZPŮSOB VÝPOČTU DŮCHODU
- teorie mluví o „dávkové formuli“

- výše procentní výměry přímých důchodů -) stanoví se kombinací 3 prvků – doby pojištění, procentní sazby a výpočtového základu
- výpočtový základ je výsledkem matematických postupů, při nichž se vyměřovací základy násobí koeficienty nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, z takto vzniklých ročních vyměřovacích základů za rozhodné období se vypočte osobní vyměřovací základ, kt. se zpravidla – za pomocí tzv. redukčních hranic – převede na konečný příjem, tj. výpočtový základ

- výše procentní výměry pozůstalostních důchodů – se stanoví procentní sazbou z procentní výměry přímého důchodu zemřelé osoby

- vyměřovací základ
- je jím – v období od 1.1.1996 – vyměřovací základ rozhodný pro stanovení pojistného na SZ a PNSPZ
- z předchozí doby -) „hrubý výdělek“

18B) PODPORA PŘI OŠETŘOVÁNÍ ČLENA RODINY

- podpora se poskytuje po dobu prvních 9 kal. dnů, pokud ošetřování trvá
- u osamělých zaměstnanců, kt. mají v trvalé péči alesp. 1 dítě ve věku do skončení PŠD, se podpora poskytuje nejvýše po dobu prvních 16 kal. dnů, pokud ošetř. trvá
- podpora se stanoví stejně jako nemocenské
- poskytuje se za kal. dny, výše 69% denního vyměř. základu (stejně jako u nemocenského)
- na rozdíl od nemocenského nenáleží za část dne
- nárok se uplatňuje předložením předep. tiskopisu, kt. vystavuje a potvrzuje přísl. lékař (vých.zařízení / škola)



19B) DÁVKY NEMOC. POJIŠTĚNÍ V TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ

VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK V TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ
- náleží zaměstnankyni (Za), kt. konala práci, jež je těhotným ženám / matkám do konce 9.měs.po porodu zakázána / podle lék. posudku ohrožuje její těhotenství či mateřství -) proto se dočasně převedla na jinou práci, při níž dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu
- příspěvek se poskytuje v těhotenství nejdéle do nástupu MD a po ukončení MD nejdéle do konce 9.měs. po porodu
- stanoví se jako rozdíl denního vym. základu Za zjištěného ke dni jejího převedení na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajícího na jeden kal.den v jednotlivých kal. měsících po tomto převedení
- denní vym. základ se stanoví jako u nemocenského od 15.dne prac.neschop., zjišťuje se ke dni převedení

17B) NEMOCENSKÉ

- posuzování dočasné prac.neschop. je upraveno vyhláškou MPSV 31 / 1993

- poskytuje se za kal. dny, od 1.dne PN (prac.nesch.) do jejího skončení nebo do uznání plné / částečné invalidity
- doba, po kt. lze nemocenské poskytovat, je stanovena na 1 rok od PN (tzv. podpůrčí doba)

- další podmínkou je skutečnost, že zaměstnanec nemůže pracovat pro nemoc / úraz (event.karanténu) a proto nemá započitatelný příjem
- nevadí, pokud má příjem z jiného zaměstnání – nemocenské se poskytne
- započitatelným příjmem se rozumí mzda, plat a další příjmy, kt. se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na SZ (ZPSZ)

- nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu, a to % sazbou
- výše činí za kal. den 69% denního vym. základu, za první 3 dny 25%
- rozhodným obdobím je 12 kal. měsíců před kal.měsícem,ve kt. vznikla PN
- pokud PN vznikne v měsíci, ve kt. vstoupil do zaměstnání -) rozh. obdobím je od vstupu do konce tohoto kal.měsíce

17B) NEMOCENSKÉ

- doba po kt. se poskytuje – „podpůrčí doba“, max. rok od PN
- při nové PN se do ní započítávají předchozí období PN, pokud spadají do 1 roku před vznikem nové PN
- nezapočtou se když :
a) pokud zaměstnání trvalo alesp. 6 měsíců od skončení posl. PN pro nemoc
b) pokud nová PN byla způsobena prac. úrazem / nemocí z povolání podle předpisů o DůchP
- nezapočítává se do ní také předchozí období PN způsobené prac.úrazem nebo nem. z povolání
- zaměstnanci, kt. podp. doba uplyne, se zastaví nemocenské ode dne násl. po posledním dni PN
- někdy je podp. doba kratší – u poživatelů starobního důchodu / plného invalidního důchodu -) nejdéle 84 kal. dnů

18B) PODPORA PŘI OŠETŘOVÁNÍ ČLENA RODINY

= peněžitá dávka NemP, kt. náleží zaměstnanci , kt. nemůže pracovat, protože musí :
a) ošetřovat nemocné dítě mladší 10 let
b) pečovat o dítě mladší 10 let protože :
- dětské výchovné zařízení, v jehož péči jinak je, bylo uzavřeno z nařízení přísl.orgánů
- dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči vých. zařízení / docházet do školy
- osoba, kt. jinak o dítě pečuje, onemocněla / nařízena karanténa -) nemůže o dítě pečovat
c) ošetřuje jiného nemoc. člena rodiny, jestliže jeho zdrav. stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou

16B) POJISTNÉ NA VZP

- u OSVČ je vym. základem 45% příjmu z podnikání a jiné SVČ v 2005 a od 2006 50% po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů
- minim. vym. základ je 50% prům. měsíční mzdy v národním hospodářství za kal. rok o 2 roky předcházející roku, pro kt. je vym. základ stanovován, stanovuje se jen pro osoby, pro kt. je výdělečná činnost hl. zdrojem příjmů a kt. nepatří pod § 7
- výši prům. měsíční mzdy vyhlašuje MinZdrav (?) ve Sbírce sdělením
- maximální roční vym. základ stan. Z činí 486 000 Kč
- u osob kt. nemá příjmy, ani za ni neplatí stát -) vym. základem je minim. mzda
- u osob za kt. platí stát je vym. základem pro 2005 3556 Kč a výše pojistného na jednoho pojištěnce je 481 Kč

17B) NEMOCENSKÉ

- je peněžitou dávkou NemP nahrazující mzdu, náleží zaměstnanci, kt. je uznán dočasně neschopným svého dosavadního zaměstnání a kt. z tohoto důvodu nemá započitatelný příjem z činnosti, za níž je poskytováno (ZoNPZ)
- nenáleží za období prac. neschopnosti, za níž je podle zvl. předpisu poskytován započitatelný příjem
- náleží jen zaměstnanci, kt. je účasten NemP v den vzniku prac.neschopnosti / jestliže mu plyne v den vzniku prac.neschop. ochranná lhůta ze skončeného zaměstnání / pobírá dávky NemP nahrazující příjem (např.podporu při ošetřování člena rodiny)

16B) POJISTNÉ NA VZP

- je fin. částka, kt. jsou všichni jeho plátci povinni platit, a to zpravidla za jednotlivé kal. měsíce
- pojistné se odvádí na účet VZP ČR / jiné zdrav. pojišťovny provádějící VZP, u níž je pojištěn
- pojištěnec je plátcem vždy, pokud tuto povinnost nemá stát
- v § 7 taxativně okruh pojištěnců za něž platí stát -) zejm. nezaop. děti, poživatelé důchodů, ženy na MD a RD, příjemci rodičovského příspěvku, uchazeči o zaměstnání, osoby pobírající dávky SP atd.
- plátcem pojistného je pojištěnec především z titulu pracovního poměru zaměstnance, dále ze SVČ nebo je-li osobou bez zdanitelných příjmů
- pokud má OSVČ souběžně příjmy i ze zaměstnání, platí z obou
- OSVČ platí i tehdy, patří-li do § 7
- pojistné za zaměstnance hradí z 1/3 zaměstnanec a ze 2/3 zaměstnavatel -) ten však odvádí celek, 1/3 jim srazí ze mzdy nebo platu, i bez jejich souhlasu
- OSVČ platí samy formou záloh na pojistné a doplatku pojistného, také osoby bez zdanit.příjmů platí samy
- za osoby, za kt. platí stát, platí MinFin na účet VZP ČR
- zde pak dochází k přerozdělování pojistného podle počtu pojištěnců, jejich věku, pohlaví
- používají se nákladové indexy (?)
- pojistné se hradí v české měně na účet přísl. zdrav. pojišťovny
- výše pojistného, kterou je jeho plátce povinen si sám vypočítat, činí 13,5% z vyměřovacího základu za rozhodné období
- u zaměstnance je vym. základem úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem, minimálním vym.základem je minim.mzda 6700 Kč
- rozhodným obdobím je kal. měsíc, za kt. se pojistné platí

10B) POSKYTOVÁNÍ ZDRAV. PÉČE A REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ

- u otázky 13A)

11B) NEMOCENSKÉ A DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ OSVČ

NEMOCENSKÉ POJ.
- účast OSVČ na NemP je dobrovolná
- OSVČ může být účastna NemP jen jednou, i když vykonává několik SVČinností
- z NemP náleží OSVČ nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství

- nemocenské -) náleží OSVČ, jestliže byla uznána dočasně neschopnou k výkonu své SVČinnosti, popř. pokud jí byla nařízena karanténa
- náleží jestliže :
a) OSVČ nevykonává osobně po dobu prac. neschopnosti / karantény SVČ
b) bylo zaplaceno pojistné za celou dobu účasti na NemP OSVČ, z něhož je nárok uplatněn, včetně předcházejícího kal. měsíce před prac.nechopností
c) účast na NemP trvala alesp. 3 měsíce bezprostředně předcházejících dni, ve kt. vznikla prac. neschopnost
- pokud se k NemP přihlásí do 8 dnů od zahájení SVČ, nemusí být splněno

- nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu, kt.je limitován
- vyměřovací základ z rozhodného období se dělí počtem kal. dnů připadajících na rozh. období
- nemocenské se poskytuje za kal. dny a činí za první 3 dny 25%, od 4.dne 69% denního vyměřovacího základu
- rozh. obdobím je kal. rok předcházející roku, v němž nastala prac. neschopnost

NEMOCENSKÉ POJ.

- peněžitá pomoc v mateřství -) pokud OSVČ splňuje podmínku účasti na NemP v posledních 2 letech před porodem, alespoň 270 dnů
+ že nevykonává osobně SVČ a že zaplatila pojistné za dobu účasti na NemP včetně kal. měsíce kt. předchází měsíci od kt. vzniká nárok na dávku
- poskytuje se za kal. dny a výše je 69% denního vyměřovacího základu
- poskytuje se od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku 8.týdne před tímto dnem
- výpočet a poskytování dávek NemP OSVČ provádí příslušná OSSZ (V Praze Pražská SSZ)

DŮCHODOVÉ POJ. OSVČ
- v knížce není, zkuste net / zákon

12B) OSOBNÍ A VĚCNÝ ROZSAH VZP (veřejné zdrav. pojištění)

- v ČR je VZP koncipováno tak, že zásadně každý pojištěnec je současně plátcem pojistného, pokud tuto povinnost nemá stát
- skupiny pojištěnců, za něž platí stát : sociálně slabší včetně dětí, výčet v § 7 taxativně
- za osoby, kt. jsou zaměstnávány v prac. poměru, je plátcem části pojistného (2/3) jejich zaměstnavatel (jsou výjimky)
- zdrav. pojišťovna, u níž je pojištěnec pojištěn, je povinna v rozsahu a za podmínek stan. ZoVZP uhradit přísl. zdrav. zařízení náklady ZP, na základě smlouvy
- některé vztahy VZP jsou vztahy ex lege (narození / smrt pojištěnce), další ex contractu

12B) OSOBNÍ A VĚCNÝ ROZSAH VZP (veřejné zdrav. pojištění)

- FO jsou pojištěny u některé ze zaměstnaneckých zdarv. pojišťoven, nebo u VZP ČR
- pojištěnec má zejm. povinnosti oznamovací, platit pojistné
- pojišťovna zase musí zajistit poskytování ZP v zařízeních se kt. má smlouvu a uhradit jim ZP
- příslušná zdrav. pojišťovna poskytuje úhradu za provedené výkony buď podle seznamu výkonů s bodovými hodnotami, kt. formou vyhlášky vydává MinZdrav nebo na základě paušálů za poskytnuté služby
- hodnotu bodu stanoví zástupci pojišťovny a sml. zdrav. zařízení v dohodovacím řízení, výsledek se vyhlašuje ve Věstníku MinZdrav

13B) MIGRACE OSOB V EU A ZAJIŠTĚNÍ JEJICH SOC. PRÁV
- u otázky 7A)

14B) SUBJEKTY POSKYTUJÍCÍ SOC. PÉČI, PEČOVATELSKÁ SLUŽBA

- z otázky 19A) a 8B), 9B)

15B) POJISTNÉ NA SOCZAB A PNSPZ

- zákon 589/1992 o pojistném na SZ a PNSPZ
- v učebnici není,takže ze zákona
- jen str. 327 – řízení ve věcech pojistného na SZ a PNSPZ

DÁVKY SP

- vyhláška 182 / 1991 -) váže vznik nároku na určitý typ zdrav. postižení
- nároky se odvozují z postižení, nezohledňují se důsledky postižení (modernější je zohledňovat,např.Slovensko)
- jednorázové i opakující se příspěvky
- účelem : usnadnit postiženým pohyb i přemisťování, komunikaci s okolím
- většina dávek koncipována fakultativně – je na správním uvážení, zejm. tyto dávky : jednorázové peněžité a věcné dávky, jednorázové příspěvky na opatření zvl. pomůcek, příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči, příspěvek na topnou naftu a zakoupení topných těles a dalších spotřebičů, příspěvek na zvýšené životní náklady
- obligatorní : příspěvek na úpravu bytu, příspěvky na motor.vozidlo, individuální dopravu, na úhradu užívání bezbariérového bytu a garáže – ekonomicky jsou nejnáročnější, zpravidla jednorázové, R OÚř obce s roz.půs.
- některá ustanovení vyhlášky stanoví jako podmínku písemný závazek, kt. je žadatel povinen přijmout předem
- pokud nedodrží -) povinen vrátit příspěvek / jeho část

SLUŽBY SP
a) ústavní péče
b) pečovatelská služba -) vyhláška ukládá obcím ji poskytovat těm občanům, kt. nejsou schopni si sami obstarat nutné práce v domácnosti a další životní potřeby, potřebují osobní péči
- má být poskytována tehdy, pokud nemohou péči poskytnout rodinní příslušníci
- poskytuje se za plnou / částečnou úhradu, nebo i bez ní

9B) DÁVKY A SLUŽBY SP PRO RODINU A DĚTI

- rodiny s dětmi jsou státem významně podporovány, zejm. systémem peněž. dávek SSP poskytovaných jako příspěvek státu k úhradě nákladů, kt. rodině vznikají v souvislosti s péčí o děti (pramenem P úpravy je ZoSSP)
- SP o rodinu děti je proto spíše okrajovou formou zabezpečení
- je poskytována zejm. ve formě vyhledávací, poradenské a výchovné činnosti, ale i někt. dávek a služeb SP
- podmínky pro poskytnutí dávek -) ve vyhlášce 182 / 1991
- převážně dávky jednorázové, opakující se : příspěvek na úhradu za užívání bytu nezaop. osiřelého dítěte
- rodinám s dětmi se rovněž poskytuje pečovatelská služba, je-li to třeba
- zákon 359/1999 o sociálně-právní ochraně dětí -) zaměřen hl. na děti, jejichž rodiče / osoby kt. byly svěřeny do výchovy, neplní své povinnosti a na děti, kt. vedou „zahálčivý nebo nemravný život“
- soc.právní ochrana spočívá hl. v preventivní, poradenské a vyhledávací činnosti, ochraně ohrožených dětí, zprostředkování osvojení a pěstounské péče
- Z upravuje i ústavní a ochrannou výchovu
- vykonávají ji zejm. úřady obcí s roz.půs., mohou ji vykonávat i „pověřené osoby“ – PO / FO
- dozoruje a koordinuje MPSV
- Úřad pro mezinárodněP ochranu dětí (hl. zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině)

Účastníky řízení o dávku SSP jsou:

d) FO / PO, jde-li o R o ustanovení tzv.zvláštního příjemce
- pokud nemá opr.osoba způsobilost k PÚ -) za ní Z zástupce
- důkazní řízení -) podle SpŘ -) + i jiné důkazy jako u předchozí otázky
- písemné R se vydává jen ve stanovených případech
- nemusí pokud úřad plně žádosti vyhověl -) ale musí doručit alesp. pís. oznámení o dávce a její výši
- o odvoláních proti R úř.práce -) KÚř (Magistrát), odvolání nemá odkladný účinek
- R ve věcech SSP lze po vyčerpání řádných opr. prostředků napadnout správní žalobou
- z přezkumu vyloučeno R o prominutí podmínky TP
5B) STAROBNÍ DŮCHOD

- nejčetnější z druhů důchodů, nejdůležitější, nejvyšší náklady
- účel : má nahradit ztrátu / omezení pracovního příjmu, kt. jsou způsobeny věkem jako SU
- dávka přímá a základní

- typy starobních důchodů (SD) -) vznikající podle ZoDP, vznikající podle jiných P předpisů, převzaté z dřívějších předpisů, transformované, vytvořené

- § 54 ZoDP obsahuje obecnou definici vzniku nároku na D – „nárok na D vzniká dnem splnění podmínek stan. tímto Z“
- podmínky : věková a potřebné doby pojištění

VĚKOVÁ PODMÍNKA

- věková : „důchodový věk“, vymezen v ZoDP -)
DOSAŽEN DO KONCE 1995
- muži 60 let, ženy 57-53 podle počtu vychovaných dětí
DOSAŽEN 1996-2012
- mužům se přičítají 2 kal. měsíce za každý i započatý rok po 1995, u žen to samý ale přičítají se 4 kal.měsíce
DOSAŽEN PO 2012
- muži 63 let, ženy 59-63 podle vychovaných dětí

PODMÍNKA DOBY POJIŠTĚNÍ
- 25 let a dosažení důch. věku
- nebo 15 let a dosažení 65 let

ZVL. PODMÍNKY PRO PŘEDČASNÉ SD
- vyvažovací princip
a) dočasně snížený SD
b) trvale snížený
- ??? str. 201, lepší to bude ze Z

VÝŠE DŮCHODU
- procentní sazba za dobu pojištění před vznikem nároku na D -) činí 1,5% výpočtového základu za každý rok doby pojištění
- to fakt nejde, nechápu

6B) INVALIDNÍ DŮCHODY, ZVÝŠENÍ DŮCHODU PRO BEZMOCNOST

- pojem dlouhodobě nepříznivého zdrav. stavu
- jeho zjištění lékařem je předpokladem uznání plné / částečné invalidity
- považuje se takový stav, kt. podle poznatků lék. vědy má trvat déle než rok

- pojem, koncepce a zákonné vymezení invalidity
-

7B) POZŮSTALOSTNÍ DŮCHODY



8B) DÁVKY A SLUŽBY SOC. PÉČE (SP) PRO ZDRAV. POSTIŽENÉ

- v současné P úpravě SP není definice pojmu těžce zdrav.postiženého (TZP) občana
- vyhláška 182 / 1991 –týká se péče o TZP, v každém ustanovení je vymezen okruh oprávněných z té které dávky či služby SP
- v souladu s vyhláškou se poskytují TZP občanům podle stupně a druhu mimořádné výhody I, II a III stupně
- s přiznáním mim. výhod jsou spojeny další úlevy -) daňové, spr. poplatky i placení pojistného na VZP…
- občana s TZP opravňuje k poskytnutí výhod průkaz TP, ZTP nebo ZTP / P (stupeň 1-3) vydávaný obcí s rozšíř. působností
- pojem bezmocnosti – definován v prováděcí vyhlášce k ZoDůchP, důl. kritérium pro nárok na příspěvek při péči o osobu blízkou / jinou osobu (kt. je součástí systému SP)
- SP o občany se změněnou prac. schopností – upraveno vyhláškou 149 / 1988

4B) SPRÁVA A ŘÍZENÍ V OBLASTI SSP

ORGANIZAČNÍ USPOŘÁDÁNÍ SSP
- správu vykonává stát, upraveno ZoSSP, a to jak správními úřady, tak i orgány územ.samospr.celků (v přenesené působnosti)
- spr.úřady : úřady práce, MPSV
- ÚSC : úřady městs.částí Prahy, kraj.úřady a Magistrát Prahy
- úřady práce vykonávají působnost ve spr. obvodech shodných s územními obvody okresů
- pro účely poskytování dávek SSP posuzují zdrav. stav a rozsah zachované prac. schopnosti lékaři OSSZ

ŘÍZENÍ VE VĚCECH SSP
- postup orgánů při R o dávkách SSP / vrátit přeplatek na takové dávce
- je řízením správním, pokud ZoSSP nestanoví jinak -) hl. náklady řízení – na jejich náhradu nemají orgány SSP i MPSV ex lege nárok
- o dávkách SSP rozhodují v 1.stupni úřady práce a v Praze úřady městských částí, místní přísl.-) TP oprávněné osoby
- řízení o přiznání dávky vždy jen na základě pís. žádosti, kt. oprávněná osoba podává přísl. úřadu práce / městské části na tiskopise MPSV
- řízení o změně přiznané dávky / odnětí / zastavení výplaty -) na návrh opráv. osoby i ex officio
- účastníky řízení o dávku SSP jsou:
a) opráv. osoba
b) příjemce dávky (kromě opr. osoby může být i její Z zástupce, ústav..)
c) osoba společně posuzovaná s opr. osobou, další FO / PO jde-li o vrácení přeplatku

OSSZ tak R v tzv. řízení ve věcech dávkových:

a) vznikl-li spor o nárok na dávku / její výši, o jejím snížení či odnětí / o zastavení dávky
b) o vrácení přeplatku na dávce (pokud zavinil příjemce dávky)
c) o dobrovolných dávkách
d) o tom, komu se mají vyplácet dávky, pokud vyplácení příjemci nedosahuje účelu
- řízení o dávku se zahajuje na základě žádosti / na návrh organizace / z podnětu správy SZ
- řízení o změně – na návrh účastníka / z podnětu OSSZ
- místní příslušnost OSSZ se řídí TP účastníka

- v řízení v jiných než dávkových věcech NemP R příslušná OSSZ za subsid. použití SprŘ
a) ve sporných případech o vzniku, trvání / zániku NemP, o druhu pojist. poměru a dalších jeho otázkách
b) o ukončení dočasné prac. neschopnosti v případech stan. Z
c) o pokutách dle § 54 ZoSZ za nesplnění / porušení povinností stan. Z a uložených OSVČ, organizacím, zaměstnancům…
- místní přísl. OSSZ -) místem útvaru organizace, ve kt. je vedena evidence mezd / sídlem malé organizace (ale je-li to FO -) TP)

OSSZ tak R v tzv. řízení ve věcech dávkových:

- odvolací řízení v dávkových i jiných věcech podle obec. předpisů o spr. řízení
- ale odvolání proti R o ukončení dočasné prac. neschopnosti se musí podat do 3 dnů od doručení
- odvolání proti R o zastavení výplaty i ukončení doč.pr.neschop. nemá odkladný účinek
- o odvoláních proti R OSSZ rozhoduje ČSSZ
- vykonatelná R jsou titulem pro soudní i správní exekuci
- spr. exekuci provádí orgán co R v 1.stupni (OSSZ)

ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCH. POJIŠTĚNÍ
= postup pojištěnců / dalších oprávněných osob (dále občané), organizací (FO i PO) a orgánů SZ, v němž se posuzují nároky na dávky DP a na jejich výplatu a rozhoduje se o nich
- toto řízení především zahrnuje postup při přiznávání dávky DP a zahajuje se na zákl. pís. žádosti občana
- žádosti sepisují se žadateli na tiskopisech organizace (k níž má žadatel prac. vztah) nebo přímo OSSZ, u níž se vždy žádost podává
- řízením ve věcech DP je i řízení o změně poskytování / výše dávky -) na návrh / z podnětu orgánu SZ
- i řízení o vrácení přeplatku na dávce DP
- důkazní řízení -) podle SpŘ
- doby pojištění a výše vyměřovacích základů se prokazují především evidenčními listy
- jako důkaz lze i záznamy na techn. nosičích…místo originálu listiny
- u řízení o plný /částečný invalidní důchod či u zvýšení důchodu pro bezmocnost -) posudek lékaře OSSZ o zdravotním stavu a výdělečné schopnosti žadatele
- proti R ČSSZ ve věcech DP není řádný opravný prostředek

POHŘEBNÉ

- jednorázová peněž.oblig.dávka, přispět na náklady v souvisl. s vypravením pohřbu
- nárok : osoba, kt.vypravila pohřeb osobě, kt měla : ke dni smrti TP v ČR / byl-li vypraven v ČR
- nárok vzniká dnem pohřbení podle zvl.předpisu (ZoPohřebnictví)
- pokud náleží více osobám -) jen tomu kdo nárok uplatní jako první
- výše : 5 000 Kč

3B) SPRÁVA A ŘÍZENÍ V NEMOC. POJIŠTĚNÍ A DŮCH. POJIŠTĚNÍ

ORGANIZAČNÍ USPOŘÁDÁNÍ NEM. A DŮCH. POJIŠTĚNÍ
- DůchP a NemP provádějí orgány SZ, kt. mají postavení organizačních složek státu
- jsou to : MPSV, MV, MS, MObr a správy SZ (Česká, Pražská a okresní)
- na úseku DůchP též vykonávají působnost obecní úřady
- organizaci a působnost upravuje zákon o organizaci a provádění SZ
- OSSZ : zřízeny pro obvody shodné s obvody okresů (ty stále existují, na rozdíl od okr.úřadů)
- na území Prahy PSSZ
- v jejich působnosti převládá provádění a rozhodování dávkových i nedávkových věcí NemP včetně otázek pojistného na SZ a PNSPZ nad problematikou DůchP
- na provádění NemP zaměstnanců se výrazně podílejí tzv. organizace (PO / FO, kt. zaměstnávají víc než 25), obstarávají na vlastní náklady administrativu spojenou s prováděním NemP svých zaměstnanců + výplata dávek v nesporných případech
- NemP malých organizací (pod 25) provádějí OSSZ + ve sporných případech

ORGANIZAČNÍ USPOŘÁDÁNÍ NEM. A DŮCH. POJIŠTĚNÍ

- nemoc. péči v ozbrojených silách řídí příslušná ministerstva
- ČSSZ, vytvořena 1990, správní úřad s celostátní působností podřízená MPSV
- R především o dávkách DůchP, zajišťuje výplaty dávek DůchP a R ve spr. řízení o odvoláních proti R OSSZ
- má Pmoc vymáhat neprávem vyplacených částek na DůchP
- řídí a kontroluje činnost OSSZ, v čele ředitel jmenovaný ministrem PASV,on zase jmen. řed. OSSZ
- zvl. působnost patří ministrovi PASV a přísl. ministrům -) může odstraňovat tvrdosti, kt. vznikly při provádění NemP a DůchP, na takové R neplatí spr. řád a R je vyloučeno ze soud. přezkumu
- MPSV : řídí systém, dbá na provádění mezin. závazků, posudkové komise přezkoumávají R lékaře OSSZ…
- obecní úřad : R o ustanovení zvláštního příjemce dávky DůchP a dohlíží jak plní stan. povinnosti

ŘÍZENÍ VE VĚCECH NEM. POJIŠTĚNÍ
- P úprava rozlišuje 2 řízení :
a) o peněžitých dávkách NemP
b) v jiných než dávkových věcech NemP
- pro dávkové řízení -) co bylo výše o organizacích / OSSZ, neplatí spr.řád
- v ostatních případech probíhá řízení před přísl. OSSZ podle ustanovení ZoSZ za subsid. použití SpŘ

2B) DÁVKY SSP POSKYTOVANÉ NEZÁVISLE NA VÝŠI PŘÍMŮ

RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK – též otázka 20)
= opakující se penežit. dávka SSP, účel : zlepšit podmínky rodin pečujících o malé děti
- rozvoj v prvních letech má obrovský význam…
- poskytuje se bez ohledu na výši příjmu -) dávka netestovaná
- nárok má rodič, kt. celodenně a řádně pečuje alesp. o 1 dítě do 4 let / 7 let pokud je dlouh. (těžce) zdr. postižené
- je poskytován matkám a otcům zpravidla po dobu rodičovské dovolené (ta do 3 let dítěte)
- „rodič“ -) též i jiná osoba než matka / otec, pokud převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů
- může být přiznán komukoli z rodičů
- rodič musí mít též :
- TP na ČR
- v době péče o dítě zásadně nemá v kalen. měsíci nárok na příjem z výděl.činnosti ani nepobírá peněž.dávky nem.pojištění, nemá nárok na hmot. zabezpečení uchazečů o zam.
- lze ho poskytnout i když je výdělečně činný
- OSVČ prokazují svou činnost prohlášením rodiče o výši příjmů v kal.měsíci
- podmínka osobní celodenní péče o dítě -) považuje se za splněnou, pokud dítě není umístěno v jeslích / mat. školce / obdob. zařízení
- i pokud navštěvuje, ale v Z stan. omezeném rozsahu
- výše rodičovského příspěvku se odvozuje od částky živ. minima určené na osobní potřeby rodiče a tvoří ji za kal.měsíc součin této částky a koef. 1,54

ZAOPATŘOVACÍ PŘÍSPĚVEK

- souvisel s vojnou,asi už není – podívat do Z

DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE – též otázka 21)
= oblig. peněž. dávky SSP, kt. jsou určeny k zajištění pěst. péče, netestované dávky
a) příspěvek na úhradu potřeb dítěte
- opakující se dávka, k zajištění živ.potřeb dítěte
- nárok má nezaop.nezl. dítě svěřené do pěst. péče po dobu jejího trvání
- výše : odvozuje se od částky živ. minima určené na os.potřeby dítěte a násobí se 1,20-2,80
- nárok i po zletilosti, nejdéle do 26 let (pokud je nezaop. a trvale žije a spol. uhrazuje náklady s býv.pěstounem)
b) odměna pěstouna
- opakující se dávka, pěstounovi za výkon jeho péče
- nárok po dobu co má nárok dítě u a)
- výše : součin částky na os. potřeby pěstouna a 0,50 (za každé dítě svěř. do pěst.péče)
c) příspěvek při převzetí dítěte
- jednorázová dávka
- nárok : pěstoun, kt. převzal dítě do péče / osoba, kt. bylo svěřeno do náhr.rod.péče R soudu
- určena : pro zakoupení ošacení…
- výše : součin částky na os. potřeby dítěte a 4,00

DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE – též otázka 21)

d) příspěvek na zakoupení motor. vozidla
- jednorázová dávka, nárok pěstoun kt. má v péči alesp. 4 děti
- mot. vozidlo musí být používáno ve prospěch dětí
- výše : 70% pořizovací ceny, max. 100 000 Kč (lze i na opravu vozidla)
- lze i opakovaně, ale max.200 000 Kč za 10 let
- musí prokázat, jak příspěvek použil

PORODNÉ
- jednorázová oblig. peněž. dávka
- přispět na zvýš. náklady v souvisl. s narozením dítěte
- nárok : žena, kt. porodila dítě, nárok vzniká dnem porodu (i v případě mrtvě narozeného)
- nárok může vzniknout i jiným osobám -) např. otec dítěte, pokud matka zemřela a porodné nebylo nikomu vyplaceno
- nebo osoba, kt. dítě převzala do 1 roku věku do trvalé péče nahraz. péči rodičů (osvojení + R orgánu)
- výše : z částky na os. potřeby dítěte a násobí se přísl. koeficientem (zvyšuje se při vícečetných porodech)
- jedno dítě 5,00 – dvě 6,00 – tři a víc 10,00
- zhruba 9000 – 20 000 – 51 000 Kč

PŘÍDAVEK NA DÍTĚ – též otázka 22)

- poskytuje se jen tehdy, pokud rozhodný příjem v rodině není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,00
- je nárokem nezaopatřeného dítěte, do dosažení zletilosti žádá o přídavek Z zástupce a vyplácí se tomu, kdo o něj osobně pečuje
- po zletilosti -) dítě samo žádá a jemu se vyplácí
- v závislosti na výši příjmu rodiny má 3 úrovně:
- a) zvýšená výměra -) pokud rozh.příjem rodiny nepřevyšuje součin částky živ.minima a koef.1,10
- b) základní výměra -) pokud převyšuje , ale není vyšší než s koef. 1,80
- c) snížená výměra -) pokud převyšuje s koef. 1,80 ale není vyšší než s 3,00
- výše přídavku na dítě za kalend. měsíc se odvozuje ze živ. minima, a to z částky na osobní potřeby dítěte, tato částka se pak násobí Z stan. koef.
- u zvýšené 0,32 – základní 0,28 – snížená 0,14

SOCIÁLNÍ PŘÍPLATEK
= oblig. penežitá opakující se dávka SSP, taky testovaná dávka
- účel -) přispět rodinám z nízkými příjmy na náklady v souvislosti s výchovou a výživou nezaopatřených dětí
- nárok má rodič pečující alesp. o 1 nezaop. dítě, pokud rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky živ. minima a koef. 1,60
- je nárokem rodiče, vychází se z částky na osob. potřeby nezaop.dětí
- při posouzení nároku a stan. výše se přihlíží k někt. závažným soc.situacím
- částka na potřeby dítěte se násobí : u dlouhodobě těžce zdr.postižených 2,70 – dlouhodobě nemocných 1,20
- také se násobí jsou-li oba rodiče dlouh.zdr.postižení, osamělý rodič…

PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ

= stejný
- nárok má vlastník / nájemce bytu, kt. je v bytě hlášen k TP, pokud rozhodný příjem v rodině je nižší než částka součinu živ.minima rodiny a koef. 1,60
- za rodinu se považují všechny osoby užívající byt, které jsou hlášeny k TP
- nárok může vzniknout ale jen jedné z osob (domluví se / určí obžal.úřad obce s roz.působností)
- výše se stanoví stejně jako u soc. příplatku s tím. že se vychází z částky živ. minima k zajištění vedení domácnosti

PŘÍSPĚVEK NA DOPRAVU – neplatí ! už není v Z
= stejný
- nárok má nezaop. dítě, kt. mimo obec, kde je hlášeno k TP, plní pov.školní docházku nebo se soustavně připravuje na bud. povolání na SŠ / VŠ
- sice závislé na výši přijmu, ale tato podmínka se nezkoumá u dítěte, kt. plní pov.škol.docházku v jiné obci než má TP (těmto se poskytuje bez ohledu na výši příjmu v rodině)
- v ostatních případech : pokud roz. příjem rodiny nepřevyšuje částku součinu živ. minima rodiny a 2,00
- nenáleží v červenci a srpnu
- výše : závisí zda pov.šk.doch. / SŠ či VŠ, zda dojíždí denně či ne, jaká vzdálenost
- výše je stanovena procentní sazbou z částky odpovídající jízdnému v pravidelné autobus. dopravě
- blablabla

Objektivní odpovědnost:

- výjimečně
- zejm. ve vztazích DůchP a SSP
- DůchP -) v případě přeplatku na starobním důchodu z důvodu konkurence s příjmem z výdělečné činnosti, přeplatek na dávce vdovského důchodu z důvodu uzavření nového manželství, přeplatek na sirotčím z důvodu dosažení 26.let
- SSP -)povinnost vrátit částky vyplacené na rodičovském příspěvku kdy nebyly splněny podmínky nároku
- ustanovení o objektivní odp. jsou speciální k ustan. o subjektivní

23A) OBLIGATORNÍ A FAKULTATIVNÍ DÁVKY SZ

- obligatorní = orgán SZ je musí poskytnout
- fakultativní = je to na jeho úvaze
- asi z jiných otázek zvl.části



1B) DÁVKY SSP POSKYTOVANÉ V ZÁVISLOSTI NA VÝŠI PŘÍMŮ

PŘÍDAVEK NA DÍTĚ – též otázka 22)
= obligatorní peněžitá opakující se dávka st.soc.podpory (SSP), kt. je určena nezaopatřeným dětem
- poskytuje se v závislosti na výši příjmu v rodině -) jde tedy o dávku testovanou

Zásady účasti na PP

- každá FO nad 18 a má TP v ČR
- od vstupu do EU též FO nad 18 s bydlištěm na území státu EU, pokud je účastna DůchP / VZP v ČR
- PP vzniká na základě pís. smlouvy o PP, ze Z je součástí smlouvy penzijní plán
- nelze platit více fondům (dostával by víc než 1 stát. příspěvek)
penzijní plán
- náležitosti stanoveny Z, schvaluje MFin po dohodě s MPSV
a) příspěvkový -) výše penze závisí na úhrnu zaplacených příspěvků
b) dávkový -) podle něj může být stanovena jen invalidní penze, výše penze je zaručena předem
nároky účastníků PP
- z PP se poskytují tyto dávky :
a) penze -) doživotní pravidelná výplata pen. částky
b) jednorázové vyrovnání
c) odbytné – pokud platil alesp. rok a PP zaniklo
- zákl. podmínkou nároku na starobní penzi je dosažení věku stan. penz. plánem, ne pod 60 let, stejný pro muže i ženy
příspěvky na PP
- účastník příspěvky platí měsíčně, nejnižší je 100 měsíčně
- výše stát. příspěvku je odstupňována podle výše příspěvku účastníka, max. 150 měsíčně (pokud platí 500 a víc)
- daňové zvýhodnění od 2000 -) platby na PP lze odečíst od základu daně z příjmů FO, maximálně lze odečíst 12000 Kč
účast zaměstnavatelů (Za) na PP
- ZoPP připouští, aby za účastníka platil někdo jiný – třetí osoba
- oprávněným zůstává účastník

21A) VZNIK, ZMĚNA A ZÁNIK NÁROKU NA DÁVKY A SLUŽBY SZ

???

22A) ODPOVĚDNOST V PSZ

- P předpisy SZ obsahují i úpravu P odpovědnosti
- odpovědnostní vztah vzniká nesplněním primární povinnosti subjektu PVSZ zaplatit pojistné -) „sankční vztahy“ – řeší příslušné zákony
- nesplní-li řádně a včas -) odpovědnost z titulu prodlení
- penále u pen. plnění, pokuta u jiného
- dalším druhem odp. vztahu je povinnost vrátit přeplatek pojistného ze strany přísl. zdrav. pojišťovny
předpoklady P odpovědnosti za přeplatek na dávce SZ
- zákl. předpoklady :
a) protiP jednání -) většinou porušení povinností ohlašovacího / oznamovacího charakteru
b) vznik přeplatku na dávce -) plnění nad rámec nároku
c) příčinná souvislost mezi a) a b)
d) zavinění
subjektivní odpovědnost
- P odp. za přeplatek je většinou založena na subjektivním principu -) předpokladem je zavinění
- zavinění je v jednotlivých předpisech koncipováno jako prokazované -) důk. břemeno nese orgán SZ, stačí nedbalost
- ve vztazích DůchP, SSP a SPé stačí nevědomá nedbalost
- ------ „ -------------------- přichází v úvahu i společná odpovědnost příjemce dávky a dalšího subjektu, pokud oba splňují předpoklady odpovědnosti

DOPLŇKOVÉ DŮCH.SYSTÉMY

- pro DDS je charakteristické : jsou zřizovány zaměstnavateli,podléhají stát.dozoru, zpravidla jsou daňově zvýhodňovány, fin. prostředky z vlastní hosp. činnosti jsou určeny pouze ve prospěch účastníků (zaměstnanců)
- sociální úloha DDS -) zajišťují občanům vyšší příjmy ve stáří, tím snižují počet občanů co potřebují SPé
- ekonomická úloha DDS -) podporují tvorbu kapitálu, penzijní fondy patří mezi nejdůl. kapitálové investory
- DDS mohou být dobrovolné / povinné (tam co je nízká úroveň zákl. systému, např. Francie)
- DDS mohou mít různé P formy – penzijní fondy (PO), penz.fondy jako a.s., nadace..
- DDS může být také provozován prostřednictvím pojistné smlouvy mezi zaměstnavatelem a pojišťovnou
- podle toho, kdo poskytuje příspěvky lze DDS dělit :
a) příspěvkové (přispívá Za i Zam, častější)
b) nepříspěvkové (jen Zaměstnavatel )
- metody financování :
a) průběžné – vyplácené dávky jsou hrazeny z příspěvků poskytovaných na DDPřipojištění
b) metoda fondování – tvorba kapitálové rezervy
c) z vlastního jmění – závazky jsou hrazeny zaměstnavatelem z jeho majetku
- penzijní plány -) způsob stanovení výše dávek a příspěvků
a) plán definovaných dávek – výše příspěvku odpovídá výši bud. dávky
b) plán definovaných příspěvků – příspěvky jsou na individ. účtu zaměstnance -) podle stavu účtu pak výše dávky, výše dávky tedy není předem definována

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ (PP) SE STÁTNÍM PŘÍSPĚVKEM

- zavedeno 42 / 1994 o penz.přip.se stát.příspěvkem
= shromažďování pen. prostředků od účastníků PP a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s nimi a vyplácení dávek PP
- smí provádět jen penzijní fondy
- PP je založeno na občanském principu, tj. na vztahu penz. fond – FO, v ČR není zaměstnanecký princip (penz.fond-Za-Zam)
- zásady :
a) dobrovolnost – PP se zakládá smluvně
b) přenositelnost -) účastník může změnit penz. fond
c) dlouhodobost
d) bezpečnost – stát dozírá,ale negarantuje nároky
e) fin. podpora státu – PP podporuje stát. příspěvky a daň. úlevami
f) účast třetích osob – mohou za účastníka platit příspěvky s jeho souhlasem

penzijní fond
- PO se sídlem v ČR, jen ve formě akciovky, platí pro ní ObchZ, pokud nejsou v ZoPP odchylky
- hodnota zákl. kapitálu min. 50 mil. Kč
- výlučná činnost, musí být povolen MFin,MFin též schvaluje členy orgánů penz.fondu
- rozdělení zisku : nejm. 5% do rezerv. fondu a max. 10% se rozdělí podle R VH, zbytek ve prospěch účastníků

Formy SPé

- věcný rozsah SPé:
1) dávky SPé
a) jednorázové a opakující se
b) peněžité a věcné
c) obligatorní a fakultativní
2) služby SPé
- pečovatelská služba, ústavní péče, poradenská činnost, výchovná činnost, stravování..
3) další formy plnění – př. bezúročné půjčky, daňové úlevy..

20A) KONCEPCE DŮCHODOVÉ REFORMY A DOPLŇKOVÉ DŮCH. SYSTÉMY

- koncepce reformy -) zkuste internet
DOPLŇKOVÉ DŮCH.SYSTÉMY

- z obecného pohledu se systém DůchP skládá ze 3 částí, „pilířů“
- 1.pilíř : povinná, všeobecná základna, organizovaná státem
- 2.pilíř : doplňkové důch.systémy (DDS), nadstavba, na principu kolektivního zabezpečení prostřednictvím zaměstnavatelů
- 3.pilíř : individuální zabezpečení občanů prostřednictvím vlastní investiční činnosti formou životního pojištění, účasti v invest. fondech,atd. (individuální schéma)
- význam DDS je závislý na úrovni základního systému (čím nižší základní dávky,tím vyšší význam DDS)
- význam DDS stále roste

ŽIVOTNÍ MINIMUM

- důl. institut v oblasti SSP
= společensky uznaná, Z stanovená minimální hranice příjmu občana, pod níž nastává stav hmotné nouze
- skládá se ze 2 částek
a) z částky potřebné k zajištění výživy a ostatních zákl. potřeb občana (odstupňována podle věku občana)
b) z částky potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (podle počtu osob v domácnosti)
- zákon 463 / 1991 o ŽM
- vláda ŽM zvyšuje vláda nařízením v pravidelném intervalu částky ŽM
- od 1.1.2005 :
a) k zajištění výživy a ostatních zákl. osobních potřeb činí měsíčně :
- 1720 u dítě do 6 let
- 1920 u 6-10
- 2270 10-15
- 2490 jde-li o nez.dítě od 15-26
- 2360 u ostatních občanů
b) k nákladům na domácnost měsíčně :
- 1940 jednotlivec
- 2530 žijí-li v dom. 2 osoby
- 3140 žijí-li 3 nebo 4
- 3520 u 5 a víc

- institut ŽM má 2 význam pro systém SSP:
a) pokud jde o testované dávky, ovlivňuje násobek ŽM stanovený Z okruh osob, kt. budou dávku pobírat
b) od částek ŽM je odvozena výše dávek SSP (ne u pohřebného – pevná částka)

19A) POJEM SOCIÁLNÍ PÉČE A DÁVKOVÝ SYSTÉM

- jedna z oblastí soc. ochrany
- SPé = specif. oblast společenských vztahů, upravená normami PSZ, jejichž předmětem jsou P vztahy, vznikající / měnící se / zanikající v souvislosti se SU, kt. tyto P normy považují za P relevantní
- základní SU SP je nedostatek příjmu způsobený nepříznivou soc. situací, ke kt. dochází v důsledku neschopnosti jedince zabezpečit potřeby své a osob na něm závislých, a to zejm. vlastní výdělečnou činností
SOC. POMOC A JEJÍ ZNAKY
- z hlediska soc. politiky ji lze chápat jako poslední síť soc. ochrany (resp.záchranné soc.sítě)
- od soc. pojištění a stát. zaopatření se liší SP zejména :
a) způsobem řešení SU – často řešeny formou soc. služeb
b) charakterem subjektů poskytujících SP – zejm. služby SP poskytují většinou soukromoP PO ve spolupráci s obcemi
c) způsobem financování – zpravidla neexistují způsoby spoření pro případ SU řešené systémem SP (soc.pomoc)

- SP : vysoká míra individualizace -) dávky se „šijí na míru“ klientovi (= příjemce SP)
- typická subsidiarita -) pokud není k dispozici plnění jiného systému / bylo vyčerpáno a nestačí
- některá plnění SP jsou poskytována za plnou / částečnou úhradu
- vysoká míra sociální solidarity
- typické poskytování soc.služeb
- SPé je upravena 100 / 1988 ZoSZ, + prováděcí vyhlášky MPSV, ZoSociální Potřebnosti 482 / 1991, ZoŽM..
- primární poskytovatel SPé je stát

19A) POJEM SOCIÁLNÍ PÉČE A DÁVKOVÝ SYSTÉM

P VZTAHY SPé
oprávněné subjekty
- osobní rozsah SPé je vymezen tak, že SPé zahrnuje zejména péči o : rodinu a děti, občany těžce zdrav. postižené, staré občany, občany kt. potřebují zvl. pomoc, občany společensky nepřizpůsobené
P subjektivita a způsobilost k PÚ
- v oblasti SPé způsobilost k PÚ dovršením 16.roku věku
povinné subjekty
- primárně je povinným z P vztahů SPé stát, který ji zajišťuje
- poskytující subjekty : zpravidla orgány státní správy, event. místní samosprávy
- podle 114 / 1988 jsou povinnými subjekty :
MPSV (řídí a koordinuje SPé)
Kraje (dozor nad výkonem SPé + zřizují někt. zařízení SPé)
Obce s rozšíř.působností (poskytují většinu peněž. dávek)
Pověřené obce a obce (poskyt. někt. dávky a zřizují někt. služby)
činnost nestátních subjektů na úseku SPé
- př. pečovatelská služba seniorům, linky důvěry, azylové domy, poradny… -) soc. služby
- provozují zpravidla občanská sdružení jako PO či o.p.s.
- při své činnosti jsou odkázány na nenárokové dotace ze st.rozpočtu přidělované MPSV
- chtějí-li je, musí každoročně předkládat projekty, kt. vyhodnotí komise
- na Západě se nestátní maximálně podporují

17A) POJEM VEŘEJNÉHO ZDRAV. POJIŠTĚNÍ (VZP) A JEHO ZÁKL. PRINCIPY

- pojištěncem jsou jednak osoby s TP na území ČR a ti, kt. TP nemají, ale pracují pro zaměstnavatele se sídlem v ČR
- pojištěncem také osoby, kt.spadají pod režim zabezpečení podle nařízení 1408/71 – princip univerzality osobního rozsahu zdrav. pojištění
- pokud si sám nezvolil lékaře / zdrav. zařízení -) podle spádových oblastí

18A) POJEM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY (SSP) A DÁVKOVÝ SYSTÉM

POJEM SSP
- systém zaveden 117 / 1995 o SSP
- SSP je systém stát. dávek určených především rodinám z nezaopatřenými dětmi (nez.dítě)
- jde o státem organizovanou soc. solidaritu mezi rodinami bezdětnými a s dětmi, mezi rodinami s vyššími příjmy a nižšími
- dávkami SSP se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní osob. potřeby dětí a rodin + další
- proto je hlavním kritériem pro přiznání někt. dávek SSP příjmová situace rodiny
- náklady na SSP hradí stát
- systém SSP tvoří 8 dávek, 3 závislé na příjmu, 5 ne
- u závislých je zákl. kritériem příjmová situace v rodině, též „dávky testované“
- jsou to : přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení
- netestované : rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné
- všechny dávky SSP mají obligatorní charakter
- ZoSSP upravuje systém SSP komplexně
- od dubna 2004 přešly kompetence v oblasti SSP na úřady práce (vyjma Prahy)
- od 1.5.2004 po vstupu do EU – u někt. dávek se posuzují občané EU a EHS jako naši

NÁROKY NA DÁVKY SSP

- pro vznik nároku na dávky SSP -) především TP v ČR, výše příjmu v tzv. rozhodném období, pro některé dávky je rozhodující nezaopatřenost dítěte, zdravotní stav dítěte…
- nárok může vzniknout jen FO, pokud je ona a s ní posuzované osoby hlášeny k TP v ČR
- jde-li o dávky závislé na výši příjmu v rodině, musí tuto podmínku splňovat i osoby s oprávněnou osobou společně posuzované
- podmínku TP může Magistrát Prahy / KÚř podle místa pobytu prominout
- rozhodné období = u přídavku na dítě kalen. rok předcházející kal. roku, do něhož spadá počátek období od 1.10. do 30.9. následujícího kal.roku…??
- výše příjmů vychází z přepisů o daních z příjmů
- rozhodný příjem se kromě oprávněné osoby zjišťuje i u osob společně posuzovaných , ZoSSP tyto osoby nazývá rodinou
- rozhodný příjem se zjišťuje za celou rodinu, stanoví se jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozh. období
- kdy jsou osoby spol. posuzované a podobné otázky -) řeší ZoSSP
- nez. dítě -) dítě do skončení PŠD
- do 26 let, jestliže : soustavná příprava na bud. povolání, nebo toto nemůže pro úraz / nemoc, kvůli dlouhodobě nepříz. zdrav. stavu není schopno vykonávat soustavnou výděl. činnost
- také dítě do 18 let, pokud je vedeno v evidenci ÚP jako uchazeč o zaměstnání, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci
- není nezaop., pokud požívá plný invalid.důchod z DůchP
- soustavná příprava : studium na SŠ a VŠ v ČR, cizí školy pokud je uzná MŠMT…
- zdravotní postižení posuzují OSSZ svými lékaři, místní přísl. se řídí TP

16A) POJEM DP A DÁVKOVÝ SYSTÉM

- z otázek 15A, 5B, 6B, 7B


17A) POJEM VEŘEJNÉHO ZDRAV. POJIŠTĚNÍ (VZP) A JEHO ZÁKL. PRINCIPY

- důležitá součást systému českého zdravotnictví a podmínka jeho fungování
- jde o pojištění všeobecně platné, podle něhož se poskytuje oprávněným osobám zdrav. péče hrazená z prostředků tohoto obligatorního zákonného pojištění
- obligatornost se projevuje především kogentní Z úpravou
- zákon 48 / 1997
- ze VZP se hradí zdrav. péče poskytnutá pojištěncům s cílem zachovat / zlepšit jejich zdrav. stav
- nemůže se vztahovat na všechny zdrav. výkony (kosmetické operace…), občanům je ale umožněno pro tyto případy využít doplňkových forem fakultativního smluvního pojištění / připojištění
- VZP : jde o povinné pojištění veřejnoP typu – princip obligatornosti pojišťovacího systému
- VZP je vybudováno na principu sociální solidarity pojištěnců (bohatí a chudí, zdraví a nemocní)
- každá FO musí být zdravotně pojištěna u některé (princip plurality pojišťovacích institucí) zdrav. pojišťovny, kt. si sama zvolí (zásada svob. volby)

15A) POJEM DŮCH. POJIŠTĚNÍ A DŮCH. ZABEZPEČENÍ

- charakt. rysem je povinná účast na DůchP při splnění Z stan. podmínek -) občan se ze systému nemůže vyvázat a přestat platit pojistné, i kdyby byl zabezpečen na stáří
- ve stan. případech se ale může sám k účasti přihlásit
- dalším základním principem je také obligatornost dávek DůchP (DP,zkratka zkratky) -) vzniká P nárok
- na princip nárokovosti navazuje zajištění soudní ochrany -) ve věcech DP se uplatňuje soudní přezkum R ČSSZ a ostatních plátců důchodů, v 1. instanci je příslušný krajský soud
- důchody z DP jsou garantovány státem (výdaj stát.rozpočtu)
- na DP se platí stanovené pojistné – určí se z vyměřovacího základu -) stanoví se základ pro výpočet důchodu
- princip zásluhovosti se uplatňuje omezeně
- sazba pojistného je 28% z vyměřovacího základu, má-li zaměstnavatele, ten se na platbě pojistného podílí (21,5%, zaměstnanec 6,5%)
- za zaměstnance odvádí pojistné na DP měsíčně jeho zaměstnavatel
- OSVČ platí sama, formou měsíčních záloh a ročního zúčtování
- princip solidarity -) především pojištěnců s vyššími příjmy s poj. s nižšími -) do určité výše se základ pro výpočet důchodu redukuje, také solidarita ek. činných se starými (mezigenerační solidarita)
- široký okruh náhradních dob pojištění -) tj. doba kdy pojištěnec neplatí, ale stejně se mu tato doba započítává pro účely DP
- dynamičnost systému -) asi valorizace důchodů
- princip ochrany nabytých práv -) zachování nároku na dávky podle předchozích předpisů, i když ještě nebyly přiznány

POJMY

- důchodové zabezpečení -) používalo se dříve ?
základní pojmy
- důchod -) dlouhodobá dávka poskytovaná jako opakující se peněž. plnění
- důchody -) dělí se na přímé (starobní, plný / částečný invalidní) a pozůstalostní (vdovský, vdovecký a sirotčí)
- doba pojištění -) doba účasti na DP
- povinná účast na DP -) osoby v § 5 ZDP jsou ex lege účastny DP za podmínky,že jsou účastny NemP
- dobrovolná účast -) třeba přihláška k pojištění na OSSZ podle TP
- doby zaměstnání -) tak se před 1.1.1996 označovaly doby započitatelné pro důch. účely a vymezené v 100 / 1988 o SZ, celkem stejné jako dnes
- náhradní doba pojištění -) za tyto se neplatí pojistné (hl. studium, péče o dítě, evidence úřadu práce)
- náhradní doby -) skoro totožné
- blabla 189,190…

ZPŮSOB VÝPOČTU DŮCHODU
- „dávková formule“
- výše procentní výměry přímých důchodů se stanoví kombinací 3 prvků – doby pojištění, procentní sazby a výpočtového základu
????? od str.190, to se nedá číst

RODINNÍ PŘÍSLUŠNÍCI

- + družka, pokud žije v domácnosti alesp. 3 měsíce
- pokud nejsou sami pojištění / zabezpečeni podle jin.P předpisů a jsou výživou převážně odkázáni na zaměstnance, také : vnuci a sourozenci do skončení PŠD, to samý do 26.let, rodiče, prarodiče, tchán a tchyně, sestra nebo dcera, kt. vede ovdovělému či rozvedenému zaměstnanci domácnost, pokud v ní pečuje o jeho děti do skončení PŠD
- také bývalá manželka, pokud není pojištěna a zam. k ní má vyživovací povinnost
NÁROKY PŘI NĚKOLIKA ZAMĚSTNÁNÍCH
- nároky se posuzují samostatně
VYLOUČENÍ NÁROKU NA NEMOCENSKÉ
- pokud si přivodil prac. neschopnost : v úmyslu vylákat nemocenské, zaviněná účast ve rvačce, jako bezpr. následek opilosti / omam.prostředky, při spáchání úmyslného TČ HHTOS víc než rok
- OSSZ může přiznat nemocenské jako dávku dobrovolnou, pokud má rodinné příslušníky, a to až do ½
- ale ne v případě úmyslného vylákání nemocenského u těch co nemají rod.příslušníky
PROMLČENÍ DÁVEK
- nárok na nemocenské…promlčuje se za jednotlivé dny, nebyl-li uplatněn do 3 let ode dne,za kt. náleží
- byl –li uplatněn -) do 3 let od přiznání dávky
- nárok na vrácení částek jednotl.výplat poskytnutých neprávem -) za 10 let od výplaty

VÝPLATA DÁVEK NEM.POJ. A PŘECHOD NÁROKU NA VÝPLATU DÁVKY

- nemocenské se vyplácí ve dnech, kt. jsou stanoveny pro výplatu zálohy na mzdu a doplatku mzdy
- v hotovosti, pokud nemůže -) poukáže se mu poštou
- zaměstnanci malých organizací -) vyplatí OSSZ
- výplata do ciziny se neprovádí, pokud to nestanoví MS -) za dobu v cizině tedy nenáležejí
- vyplácejí se do států EU
- pokud pobíral a zemřel -) přechod nároku na výplatu splatné dávky, na kt. vznikl zaměstnanci P nárok před smrtí
- nárok nabývá postupně : manžel, děti, otec, matka, druh…jestliže žili v době smrti v domácnosti
- nárok nelze postoupit, zastavit..
ZMĚNA A VRÁCENÍ DÁVEK – změní-li se skutečnosti -) odejmout, snížit, pokud zaviní přeplatek -) musí vrátit
- dávky NemP se nezdaňují

15A) POJEM DŮCH. POJIŠTĚNÍ A DŮCH. ZABEZPEČENÍ

- DůchP má u nás dlouhou tradici, již od 20.let P předpisy rozšířily DůchP prakticky na všechny osoby činné v zaměstnaneckých vztazích, od 1948 též OSVČ
- účast prakticky všech ekonom. aktivních osob na DůchP patří mezi základní principy současného systému DůchP založeného 155 / 1995 o DůchP
- mezi další principy patří princip jednotné úpravy -) pro osoby platí jednotné zásady pro nároky na důchody a jejich výpočet

14A) POJEM NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ A DÁVKOVÝ SYSTÉM

výkon několika činností
- pokud občan vykonává více činností zakládajících účast na NemP -) je pojištěn z každé takové činnosti

pojistný poměr
- NemP zaměstnanců vzniká dnem vstupu do zaměstnání, kt. zakládá účast na NemP, dnem faktického nástupu
- zaniká dnem skončení prac. činnosti
- i když pojistný poměr zanikl, nárok na dávky za urč. podmínek se zachovávají – viz ochranná lhůta

ochranná lhůta
- dávky náležejí, jestliže se podmínky splnily v ochranné lhůtě
- činí 42 kalendářních dnů od skončení zaměstnání
- pokud byl ale zaměstnán na kratší dobu než ochr.lhůta -) činí lhůta jen tolik dnů, kolik byl zaměstnán
- u žen, kt. skončilo zaměstnání v těhotenství činí vždy 6 měsíců
- zaniká vznikem nároku na poskytování důchodu z DůchP
- bla bla str. 161

RODINNÍ PŘÍSLUŠNÍCI
- Z taxat. stanoví, kdo je pro účely NemP rodinným příslušníkem
- může jen ten, kdo sám není účasten NemP / zabezpečení podle jiných P předpisů
- rod. přísl. zaměstnance jsou : manžel, děti do skončení pov.škol.docházky, děti od skončení do 26 let, pokud se soustavně připr. na bud. povolání / jsou pro duš. nebo těl. vadu trvale neschopny v práci

14A) POJEM NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ A DÁVKOVÝ SYSTÉM

- NemP je jednou z významných složek, kt. slouží k fin. zabezpečení osob v případě vzniku SU, jako je nemoc, úraz, těhotenství / mateřství
- při splnění stan. podmínek vzniká přímo ze Z
- všechny dávky NemP jsou tedy obligatorní
- podle SU se dávky NemP dělí na poskytované :
a) z důvodu nemoci
- nemocenské poskytované při dočasné prac.neschopnosti pro nemoc a úraz a při karanténě
- podpora při ošetřování člena rodiny poskyt. při ošetřování nemocného člena rodiny a při péči o zdravé dítě do 10 let v případech stan. Z
b) z důvodů mateřství
- vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství poskyt. těhotným a matkám do konce 9.měsíce po porodu, pokud byly převedeny na jinou práci
- peněžitá pomoc v mateřství poskyt. před porodem a z důvodů mateřství, za stan. podmínek i mužům, pečují-li o dítě

- dávky NemP jsou peněžitými dávkami, lze je charakterizovat jako opakující se dávky
- v případě SU nahrazují příjem
- nárok na některé dávky je pro některé skupiny osob vyloučen přímo v P úpravě
- dávky NemP náleží, jestliže se podmínky rozhodné pro jejich přiznání splnily v době, kdy zaměstnanec byl účasten NemP, nebo sice i po skončení NemP, ale ještě během doby, po kterou zaměstnanec pobíral nemocenské nebo zaměstnankyně peněž. pomoc v mateřství

14A) POJEM NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ A DÁVKOVÝ SYSTÉM

- a nebo pokud se podmínky splní v tzv. ochranné lhůtě
- NemP zaměstnanců je upraveno v 54 / 1956 o NemP zaměstnanců
- vyrovnávací příspěvek v 88 / 1968
- 582/1991 o organizaci a provádění SZ -) řízení ve věcech NemP aj.

účast na NemP
- je jednou ze zákl. podmínek nároku na dávky NemP zaměstnanců
- účast zakládá zásadně určitá forma pracovní činnosti
- nejtypičtějším vztahem je pracovní poměr podle ZP
- účast na NemP zakládají i jiné P vztahy, kt. jsou prac. poměru obdobné
- též činnost členů družtev, pokud mimo pracovněP vztah vykonávají pro družstvo práci, za kt. jsou odměňováni a také činnost poslanců, senátorů, dobrovolných pracovníků pečovatelské služby, členové Rady pro rozhlas. a tel. vysílání, fin. arbitři..
- také zaměstnanci na základě dohody o prac. činnosti
- nepatří tam ti na základě dohody o provedení práce
- podmínkou je výkon zaměstnání na území ČR (přechodně jinde – nemá vliv)
- podmínkou účasti není státní občanství ČR

POJISTNÉ

poplatníci
- 4 základní skupiny : zaměstnavatelé, zaměstnanci, OSVČ, osoby dobrovolně účastné DůchP
výše pojistného
- určuje se procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období
vyměřovací základ
- je zejména přesně definovaný okruh pracovních příjmů
- u OSVČ je to komplikované, v podstatě co si určí, ale omezena dvěma způsoby „zdola“ a jedním „shora“
rozhodné období
- u OSVČ je to kalendářní rok
- u všech ostatních je to kalendářní měsíc
procentní sazby
a) u zaměstnavatelů 26% (zhruba : 3% NemP, 22% DůchP, 1% PNSPZ)
b) zaměstnanci 8%
c) OSVČ 29,6% na DůchP a PNSPZ a 4,4% na NemP
d) u osob…28%
výběr pojistného
- zaměstnavatelé odvádějí za sebe, ale i za své zaměstnance, plátci jsou jen oni
- ostatní odvádějí jednoduše na účet OSSZ podle jejich TP
- OSVČ jsou většinou povinny platit i zálohy na pojistné
- platí se z účtu na účet, nebo v hotovosti peněžní poukázkou

POJISTNÉ

povinnosti a sankce
- vůči poplatníkům : penále, upraveno Z, nelze sjednat smluvně, vzniká ex lege za nesplnění povinnosti v platebních vztazích, lze splátky / prominout
- dále přirážka k pojistnému, také ex lege, při zvýšených rizicích
- pokuty : jakýsi správní trest, při „nepeněžním“ porušení povinností, např. včasné neoznámení urč. skutečnosti, uloženy být mohou, ale nemusí, rozhoduje příslušná OSSZ
- vůči správám SZ : zaplatit úrok při opožděném vrácení přeplatku na pojistném

FINANCOVÁNÍ STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY A SOCIÁLNÍ PÉČE
- financování systému SSP probíhá plně ze stát. rozpočtu, organizace systému je plně v rukou státu
- o dávkách SSP rozhodují úřady práce
- na dávky SSP se neplatí pojistné
- u sociální péče jde o vícezdrojové financování -) hlavně stát, také zdroje obcí a krajů, také občané jako příjemci dávek a služeb soc.péče, a nestátní subjekty (církve, nadace, obč.sdružení…)
- dotace ze stát. rozpočtu -) krajům a obcím na výkon jejich zřizovatelských fcí (provoz zařízení soc.služeb)
- sociální služby -) ústavní sociální služby (zejm. domovy důchodců a ústavy soc.péče), pečovatelská služba
- 2 základní metody financování -) dotace „na lůžko“ (dotována je služba) / „na hlavu“ (dotován je občan,aby si službu sám zakoupil, lepší)

TÉŽ OTÁZKA 10B) POSKYTOVÁNÍ ZDRAV. PÉČE A REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ

- paušální platby = platby za počet registrovaných pojištěnců neboli kapitační platby v ambulantní péči a agregovaná platba za lůžko / den nebo platba za diagnózu
- financování zdrav.péče musí být transparentní a ze strany státu kontrolovatelné
- pojistné na veřejné ZdravP se odvádí přímo na účet příslušné zdrav. pojišťovny, u niž je pojištěnec pojištěn
- zdarv. pojišťovny jsou veřejnoP subjekty, musí každoročně zpracovávat a předkládat MinFin návrhy svých zdravotně pojistných plánů (plány příjmů a výdajů) na příští rok, účetní závěrku a výroční zprávu a zprávu auditora
- tyto dokumenty podléhají schválení PS po vyjádření vlády

- problematika ZdravP je řešena v několika P předpisech
- současná úprava není zcela koordinovaná s nařízeními 1408 / 71 a 574 / 72, ale obě nařízení mají přednost před Z
- úprava je roztříštěná : v 48 / 1997 ZoVZP, 592 / 1992 o pojistném na veř.ZdravP, 551 / 1991 ZoVšeobZdrPojČR, 280 / 1992 o resortních, odborových, podnikových a dalších zdrav. pojišťovnách
- nová úprava by měla být komplexní
- současná úprava stanoví taxat. výčet fondů, kt. jsou zdrav. poj. povinny vytvářet -) základní a rezervní fond, provozní, sociální, fond majetku…mohou i jiné
- připravuje se nový Z o zdravotní péči, měl by nahradit Z 20 / 1966 o o péči o zdraví lidu

ZPŮSOB A FORMY POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADY ZDRAV. PÉČE (ZP)

- ZP je pojištěncům poskytována formou ambulantní péče nebo ústavní péče
- jde o věcnou dávku, jejíž rozsah je dán povahou a druhem poskytované ZP
- základní ZP v ambulantních zdrav. zařízeních poskytují praktičtí lékaři, pr.lékaři pro děti a dorost, zubní lékaři a u žen ženští lékaři
- pojištěnci si je mohou zvolit, zaregistrují se u nich
- ošetřující lékař je povinen poučit o povaze onemocnění a potřebných zdrav. výkonech
- vyšetřovací a léčebné výkony se provádějí se souhlasem nemocného / když se dá souhlas předpokládat
- v případě odmítnutí si lékař vyžádá písemné prohlášení (revers) nemocného
- pokud nutné k záchraně života / zdraví dítěte -) i když rodiče souhlas odpírají
- převzít nemocného bez jeho souhlasu do ústavní péče jen za podmínek Z 20 / 1966 o péči o zdraví lidu, do 24h se oznámí přísl. soudu
- jestliže je pojištěnci poskytnuta ZP ve zdrav. zařízení, se kt. má přísl. zdrav. pojišťovna uzavřenou smlouvu, má pojištěnec právo na poskytnutí ZP bez přímé úhrady
- zdrav. zařízení pak ZP vyúčtují pojišťovně podle Věstníku Min.zdravotnictví
- ze ZdravP se také hradí ZP v LDN
- nejsou-li léky / pomůcky poskytnuty přímo při výkonu ZP, vydá je na předpis lékárna / jiné zařízení
- s nimi mají pojišťovny smlouvy o poskytování ZP

FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ
- SocP -) definováno jako NemP a DůchP, neboť podle 589 / 1992 o pojistném na SZ a PNSPZ, pojistné na SZ zahrnuje pojistné na NemP a na DůchP
- výdaje na NemP a DůchP jsou v ČR výdaji hrazenými ze státního rozpočtu, proto je pojistné na SZ příjmem stát.rozpočtu (též odvozené příjmy – pokuty, penále..)

FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ

- od 1996 má zvl. režim pojistné na DůchP, vede se na samostatném účtu stát. rozpočtu a v ZoStátRozp se uvádí jako samostatná položka příjmů
- zřízen Zvláštní účet DůchP, na něm prostředky vzniklé jako rozdíl mezi příjmy a výdaji na dávky DůchP, lze použít jen na zvýšení dávek a na úhradu záporného salda, jen se souhlasem PS
- nový režim od 1996, tedy od účinnosti 155 / 1995 o DůchP
- kladné saldo naposledy 1996, od té doby výdaje převyšují příjmy, rozdíl je hrazen se stát. rozpočtu -) zvl. režim hospodaření s pojistným na DůchP vlastně ztrácí smysl
- výdaje na SocP -) ze stát. rozpočtu, nemá zvl. režim hospodaření
- pojistné na SZ zavedeno od 1993, vybírají stát. orgány, tj. správy SZ (ČSSZ a okresní správy SZ), u příslušníků ve služ. poměru příslušná ministerstva

POJISTNÉ
- financování NemP a DůchP upravuje především 589/1992 o pojistném na SZ a PNSPZ
- řada organizačních a procesních ustanovení v 582/1991 o organizaci a provádění SZ, prováděcí vyhláška…
- pojistné na SZ a PNSPZ (příspěvek na stát.politiku zaměstnanosti) jsou hlavními zdroji příjmů pro financování těchto oblastí

ROZSAH A PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ ZDRAV. PÉČE A ZPŮSOB JEJÍ ÚHRADY

TÉŽ OTÁZKA 10B) POSKYTOVÁNÍ ZDRAV. PÉČE A REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ
- účelem a smyslem ZdravP je tedy úhrada nákladů zdrav. péče coby věcné dávky poskytnuté pojištěncům
- příslušné zdrav.pojišťovny (VZP / tzv. zaměstnanecké zdrav.pojišťovny) provádějí platby za zdrav. péči poskytnutou na základě veřejného ZdravP podle smluv uzavřených se zdravot. zařízeními
- rozsah a podmínky poskytování zdrav. péče a její úhrady -) stanoví ZoVeřZdravP (ZoVZP), v § 13 / 2 je výčet hrazené zdrav. péče
- okruh péče, kt. se ze ZdravP nehradí, je v § 15 (př. výkony akupunktury, vyšetření na žádost a v osobním zájmu – př. kosmetické operace..)
- příjemce zdrav. péče musí tedy poskytnout plnou / částečnou fin. úhradu za péči přesahující Z rozsah -) patří sem i úhrada za léky, pomůcky nad rozsah…
- i cizinci, nejsou-li pojištěnci ve smyslu nařízení 1408 / 71, i za pobyt v zařízení ústavní péče z jiných než zdrav. důvodů…
- ze ZdravP se dále nehradí : péče poskytovaná v kojeneckých ústavech, dět. domovech a jeslích -) hradí se z rozpočtu zřizovatele, z něho i záchranná služba a pohotovostní služby, ale zdrav. výkony v rámci těchto služeb jsou k tíži ZdravP
- současný ZoVZP 48 / 1997 prolomil způsob úhrady jen podle bodového ohodnocení zdrav. výkonů -) umožnil úhradu paušálně

Tři základní modely systému SZ :

B) Beveridgeský model
- 1942 lord B.
- vychází z myšlenky, že každý člen společnosti má P nárok na základní zabezpečení ( v nemoci,stáří)
- a protože jsou základní potřeby u všech lidí přibl. stejné -) tento systém se vyznačuje paušálně poskytovaným plněním a orientací na minimální standard
- financování prostřednictvím stejného základního pojistného a pomocí daňových prostředků
C) Státoprávní model
- financování prostřednictvím daně z příjmů, kolem 30. let v Rusku

- SocP je mnoha lety osvědčeným způsobem financování
- v tomto systému jde o to, na základě pojistně-matematických vzorců, dobře odhadnout náklady, zjistit příjmy a podle toho určit výši pojistného, kt. má zaplatit občan / někdy jeho zaměstnavatel nebo stát
- pod pojem SocP řadíme vedle NemP a DůchP také ZdravP, ÚrazP a pro případ nezaměstnanosti
- očekává se sloučení NemP a ZdravP do jednoho systému

FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ A ZDRAVOTNÍ PÉČE

- ZdravP zůstává základním zdrojem financování zdrav. péče na území ČR
- opírá se o čl. 31 LZPAS
- většina lidí by na své léčení a náklady s ním spojené neměla dost fin.prostředků, je nutno stanovit povinnost, aby tyto osoby byly na základě principů vzájemnosti a solidarity pojištěny
- ZdravP se tedy rozumí způsob řešení nahodilých, v budoucnu nastalých SU (nemoc / úraz) FO
- podstatou je soustředění urč. objemu fin. prostředků pravidelným přispíváním do fondu ZdravP a v případě vzniku SU úhrada nákladů zdrav.péče
- náklady na zdrav. péči stále rostou, v 90.letech zaveden systém bodový systém plateb za výkony -) lékaři začali soutěžit o pacienty (čím víc úkonů, tím víc bodíků a prachů)
- stávající systém financování zdravotnictví a zdrav. péče se vyznačuje vícezdrojovým financováním, tj. jednak z prostředků veřejného ZdravP a jednak z jiných veř. zdrojů (stát.rozpočtu, rozpočtů krajů a obcí, z prostředků zřizovatelů)
- dalšími zdroji : prostředky od církve, charitativní organizace, dary od sponzorů..
- k dosažení vyrovnanosti vývoje čes. zdravotnictví s prům. stavem v EU je nutné s fin. prostředky lépe hospodařit a dále je zvyšovat
- nyní ekonomika v dobrém stavu -) vhodná doba pro získávání zdrojů
- cílem je,aby nárůst fin. zdrojů do zdravotnictví směřoval zejména k zajištění peněž. prostředků na financování rozvoje nových způsobů léčby, ochrana veř. zdraví, prevence, spec. zdrav. technika..

12A) MEZINÁRODNÍ SMLOUVY V PSZ

- VDLP 1948, deklarace, čl. 22…viz ot.6A

- MPOPP 1966 a MPHSKP
- zvl. významné čl. 9-13 MPHSKP -) každý má P na SZ, včetně P na soc. pojištění, největší ochrana rodině a matkám v těhotenství a po narození dítěte

- ÚMLUVY MOP
- Úmluva o minimálních normách SZ č. 102 z 1952 -) min. standardy péče o zdraví, dávky v nemoci, ve stáří, invaliditě, v nezaměstnanosti atd.
- státy si zvolí min. 3 oblasti a ty přizpůsobí Úmluvě, můžou i další
- dále Úmluva o ochraně mateřství 103, o rovném zacházení s cizinci jako s vlastními občany v SZ, o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách, o zdravotní péči a dávkách v nemoci aj.

- RADA EVROPY
- úmluvy -) Evropské prozatímní dohody o SZ 1953 -) především o rovnosti zacházení s příslušníky sml. států
- Úmluva o SZ č. 68 z 1972 -) nejdůležitější komplexní dokument upravující celou oblast SZ
- z hlediska ochrany LP -) Evropská úmluva o ochraně LPaS a Evropská sociální charta
- EÚLPaZS 1950, ČR od 1992
- soudním orgánem ESLP ve Štrasburku
- sociálních P se dotýká jen okrajově (dva články zákazu nucené práce a svobody odborového sdružování)
ESCH, od 1965, pro ČR od 1999

12A) MEZINÁRODNÍ SMLOUVY V PSZ

- má 5 částí
- 1. -) výčet 19 sociálních P, kt. se sml. státy zavazují zajistit
- soc. práv realizovaných ve sféře SZ se týkají : (čl. 11 – 17)
a) P na využití všech možností k dosažení co nejlepšího zdr. stavu
b) P každého zaměstnance a jim vyživovaných osob na SZ
c) P každého, kdo nemá dostatek prostředků na soc. a zdrav. pomoc
d) P každého na využívání služeb soc. péče
e) P zdrav. postižených na přípravu k povolání, prac. rehabilitaci bez ohledu na postižení
f) P rodiny na odp. ochranu
g) P matek a dětí bez ohledu na manželský stav a rodinné vztahy na odp. ochranu
- 1988 Dodatkový protokol -) P všech starých osob na soc. ochranu
- 1991 novelizována
- Evropský zákoník SZ 1964, standardy soc. ochrany, ČR od 2000

ES
- 1989 Charta základních soc.práv zaměstnanců, podepsaly všechny mimo VB a S.Irska, charta není P závazná, ale jen politickou deklarací
- Smlouva o EU, od 1993, obsahuje tzv. Sociální protokol -) potvrzuje trend v Chartě, koordinovat politiky..
- 1993 Zelená kniha Komise „Evropská soc. politika“, 1994 Bílá kniha „Cesta vpřed pro EU“
- Amsterodamská sml. 1997, 2000 z Nice

13A) FINANCOVÁNÍ SOCZAB

OBECNÉ PRINCIPY A MODELY ŘEŠENÍ
- každý moderní stát poskytuje svým občanům ochranu před fin. důsledky různých SU
- SZ může stát zaručovat sám tím, že v rámci stát. správy vytvoří zajišťovací zařízení (st. orgán) a financuje poskytované dávky z daní
- opačný přístup -) ponechání SZ v podstatě na jednotlivci -) vychází z toho, že se jednotlivec stará preventivně sám (úspory, soukromé živ. pojištění..), stát ale stanoví rámcová pravidla
- třetí přístup -) stát vytváří povinné zabezpečující nástroje, ale rozhodující instituce jsou umístěny mezi státem a jednotlivcem, typickým příkladem je soc. pojištění
- někdy mohou být SZ pověření i zaměstnavatelé

- SocP je budováno především na principu vzájemnosti a solidarity (mladých se starými, zdravých s nemocnými..), principu zásluhovosti (kolik odpracoval a kolik tedy odvedl na pojistném), princip rovnosti

- 3 základní modely systému SZ :
A) Bismarckovský model
- odvozuje se od soc.zákonodárství, zavedeno 1883 říš. kancléřem OvB
- orientace na zaměstnanecký poměr, financování prostřednictvím pojistného placeného zaměstnavateli i zaměstnanci a pomocí státních příspěvků

INVALIDITA

- pokud porucha zdraví neumožňuje / ztíží výkon prac. činnosti postiženého -) vzniká mu především nárok na poskytnutí prac. volna a zabezpečení z NemP z důvodu dočasné prac. neschopnosti
- pokud ale takový stav trvá dlouhodobě, musí se řešit jinak
- invalidita = pokud vlivem dlouhodob. nepříznivého zdrav. stavu poklesla znatelně schopnost soustavné výdělečné činnosti postiženého
- postiženému je nahrazován jeho příjem formou dávek DůchP, tzn. plného / částečného invalidního důchodu

TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ
- cíl : vytvořit co nejlepší podmínky k narození dítěte a následné péči o něj
- pracovní P zakazuje, aby žena vykonávala práci, kt. ohrožuje její těhotenství / mateřství…
- zaměstnavatel je povinen ji převést na vhodnou práci -) pokud tam má nižší příjem, poskytuje se jí vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, jako dávka NemP
- v době pokročilého těhotenství -) vyloučeno aby pracovala -) mateřská -) má nárok na peněžitou pomoc v mateřství (dávka NemP), vznik nároku je vázán péčí o dítě
- péče do vyššího věku -) rodičovská dovolená, osoba pečující o dítě je zabezpečena rodičovským příspěvkem, dávkou SSP

NEZAOPATŘENOST DÍTĚTE

- tato SU je dlouhodobého charakteru a má za následek, že takové dítě samo nezískává prostředky k vlastní obživě, neboť svou aktivitu věnuje přípravě na bud. povolání (vzdělávání)
- patří sem doba povinné školní docházky a studia na SŠ, VŠ
- max. do 26 let
- ke vzniku nároku je třeba, aby vznikla ještě další SU -) pokud příjem v rodině nedosáhne výše požadované zákonem o SSP, poměřované k živ. minimu rodiny
- za těchto podmínek vzniká rodiči nárok na přídavek na dítě a soc. příplatek
- pokud u nezaop. dítěte smrt živitele -) sirotčí důchod ze syst. DůchP
- bez ohledu na příjem v rodině má rodič nárok na rodičovský příspěvek, pokud pečuje osobně a celodenně a řádně o nezaop. dítě do 26 let

DOSAŽENÍ URČITÉHO VĚKU
- SZ vychází z předpokladu, že každá životní etapa člověka je vhodná k určitým činnostem
- do 3 /4 let věku -) k rozvinutí jeho biologické a osobnostní stránky
- pak příprava na budoucí povolání, podle ZSSP ohraničena 26 rokem
- etapa pracovní činnosti, ohraničena dosažením tzv. důchodového věku -) aby pak dostával prostředky ze systému, do něhož přispíval formou pojistného procentuální částkou ze svého výdělku
- podle Z úpravy je stanoven určitý věk občana, při jehož dosažení má nárok na vyplácení fin. částky
- jde ale jen o oprávnění osoby, nemusí ukončit prac. poměr

SMRT

- smrtí FO dochází k zániku PVSZ, další mohou vzniknout
- v případě smrti manžela / manželky má vdova / vdovec po určitou dobu nárok na vdovský / vdovecký důchod
- dávka je koncipována jako náhrada příjmu zemřelého manžela a její výše vyplývá z procentuální hodnoty důchodu, kt. pobíral / na kt. by měl nárok
- pokud po uplynutí doby nastane nebo trvá další SU, kt. podstatně zhoršuje soc. situaci vdovy/vdovce (péče o nezaop. dítě, zdravotně postiženou blízkou osobu, plná invalidita nebo dosažení důch. věku) -) trvá poskytování dávky po celou dobu trvání SU

NEDOSTATEČNÝ PŘÍJEM
- společnost stanovuje v P normách minimální hranici příjmu občana, pod níž nastává stav hmotné nouze
- tato hranice se nazývá životní minimum a obsahuje v sobě částku na osobní potřeby a částku na existenci jednotlivce / spol. jednotky
- pokud příjem nedosahuje této částky -) nastává SU
- pak, pokud si nemůže zvýšit příjem vlastním přičiněním -) dávka sociální péče, pokud další SU -) zvýší se
- jako nedostat. příjem i tehdy, pokud příjem převyšuje, ale je tu jiná SU, kt. podstatně zvyšuje náklady na uspokojování živ. potřeb

11A) PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI V PSZ

- v PSZ nazýváme P události sociálními událostmi
- SU se člení :
a) podle subsystémů SZ
b) na předvídatelné a nepředvídatelné
c) zda nastávají vlivem působení biolog. faktorů / společenských (př. mateřství)
d) SU přirozené (dosažení důch.věku..) a nepřirozené (invalidita)
e) přímé a nepřímé (smrt živitele -) oprávnění vzniká pozůstalému manželu či dítěti)

ZÁKLADNÍ SU V PSZ

NEMOC (porucha zdraví)
- je základní SU, odchylka od správného fungování organismu
- omezení prac. činnosti
- léčením vznikají postiženému náklady, čl 31 LZPAS garantuje P na ochranu zdraví
- občané mají na základě existence zdravotního pojištění P na poskytnutí zdravotní péče a na zdravotní pomůcky
- pokud nastane nemoc -) mají nárok na poskytnutí zdrav. péče v rozsahu a za podmínek 48 / 1997 o VZP
- oprávněnou osobou mohou být i osoby o nemocného pečující / se o něj jinak starají

PRACOVNÍ NESCHOPNOST
= SU způsobená nemocí nebo úrazem, kt. občanovi brání ve výkonu dosavad. zaměstnání
- může být následkem poruchy zdraví -) ztráta na výdělku
- společnost to musí finan. kompenzovat