deficit Státního Rozpočtu
- podle toho, jak deficit státního rozpočtu vzniká, rozlišujeme strukturální a cyklický deficit
- vestavěné stabilizátory mají v době rozmachu vytvářet přebytek státních příjmů nad výdaji a v době recese mají vytvářet rozpočtový deficit
- pokud jsou vestavěné stabilizátory dobře konstruovány a nedochází k inflaci a dále pokud recese nepřevažují nad rozmachy, potom by měl být státní rozpočet minimálně z dlouhodobého hlediska vyrovnaný
cyklický deficit odráží automatické změny ve výši daní a rozpočtových výdajů, ke kterým dochází v souvislosti s cyklickými výkyvy reálného produktu, nezaměstnanosti a cenové hladiny, z dlouhodobého hlediska neovlivňuje chod hospodářství – cyklický deficit je vyrovnán přebytky státních příjmů nad výdaji v letech rozmachu – tzn. že efekt vytěsňování soukromých investic se tak střídá s efektem vtahování soukromých investic v letech, kdy státní rozpočet vykazuje úspory (rozpočtový přebytek)
strukturální deficit – znamená, že stát může dlouhodobě podněcovat hospodářský růst expanzivními diskrétními opatřeními (např. nižšími daněmi, vyššími výdaji apod.), výdaje potom dlouhodobě převažují nad příjmy a vzniká tak strukturální deficit jako výsledek permanentní expanzivní rozpočtové politiky
strukturální deficit a investice
strukturální deficit a investice
- stát si na pokrytí deficitu půjčuje obvykle na finančních trzích
- výpůjčky provádí formou operací na volném trhu
- státní orgány na finančních trzích tak konkurují soukromým investorům a tato činnost státu vyvolává – efekt vytěsňování soukromých investic
- strukturální deficit není oproti cyklickému vyrovnán přebytky státního rozpočtu v jiných letech
- má tudíž jenom vytěsňovací efekt, který vyvolává růst úrokových sazeb, pokles soukromých investičních výdajů s následným dlouhodobým oslabením růstu reálného produktu a zaměstnanosti při růstu cenové hladiny
monetizace strukturálního deficitu
- vláda nemusí hledat prostředky k pokrytí deficitu státního rozpočtu na finančních trzích, může se obrátit na CB – ta emituje peníze a může vládě poskytnout dodatečné prostředky na pokrytí deficitu
- státní orgány se tak navzájem zadlužují
- pokud je rozpočtový deficit kryt nově emitovanými penězi, roste bezdůvodně množství peněz v ekonomice – a tím roste cenová hladina (tzn. inflace)
- aby se zabránilo monetizaci deficitu, má v řadě zemích CB relativně nezávislé postavení na ostatních státních orgánech a má dbát o zdravou emisní politiku, navzdory zájmům jiných vládních institucí
- stát si na pokrytí deficitu půjčuje obvykle na finančních trzích
- výpůjčky provádí formou operací na volném trhu
- státní orgány na finančních trzích tak konkurují soukromým investorům a tato činnost státu vyvolává – efekt vytěsňování soukromých investic
- strukturální deficit není oproti cyklickému vyrovnán přebytky státního rozpočtu v jiných letech
- má tudíž jenom vytěsňovací efekt, který vyvolává růst úrokových sazeb, pokles soukromých investičních výdajů s následným dlouhodobým oslabením růstu reálného produktu a zaměstnanosti při růstu cenové hladiny
monetizace strukturálního deficitu
- vláda nemusí hledat prostředky k pokrytí deficitu státního rozpočtu na finančních trzích, může se obrátit na CB – ta emituje peníze a může vládě poskytnout dodatečné prostředky na pokrytí deficitu
- státní orgány se tak navzájem zadlužují
- pokud je rozpočtový deficit kryt nově emitovanými penězi, roste bezdůvodně množství peněz v ekonomice – a tím roste cenová hladina (tzn. inflace)
- aby se zabránilo monetizaci deficitu, má v řadě zemích CB relativně nezávislé postavení na ostatních státních orgánech a má dbát o zdravou emisní politiku, navzdory zájmům jiných vládních institucí
dlouhodobé účinky expanzivní fiskální politiky
dlouhodobé účinky expanzivní fiskální politiky
- křivka agregátní poptávka je značně vertikální, agregátní poptávka a agregátní nabídka se protínají na úrovni potenciálního produktu
- rovnováha se však neustálý a na krátkodobý růst nominálního produktu reaguje svým zvýšením poptávka po penězích
- růst poptávky po penězích zvýší úrokové míry a vyšší úrokové míry omezí zamýšlené investiční výdaje – dochází k efektu vytěsnění (tzn. vládní rozpočtové výdaje snižují soukromé investiční výdaje)
- pokud zvýšení rozpočtových výdajů odpovídá poklesu investičních výdajů a pokud se nemění velikost ostatních součástí agregátní poptávky, objem reálného produktu se nezmění – jde o úplný efekt vytěsnění(velikost reálného produktu se nezmění, ale vzroste cenová hladina včetně úrokových sazeb)
expanzivní fiskální politika z dlouhodobého hlediska tudíž:
- nemění úroveň reálného produktu a zaměstnanosti – pokud dochází k úplnému efektu vytěsnění
- zvyšuje úroveň cen
- a na rozdíl od monetární politiky nevrací reálné investice a úrokové míry na výchozí úroveň
- úrokové míry zůstávají na vyšší úrovni a investiční výdaje jsou trvale sníženy v důsledku zvýšených rozpočtových výdajů
- křivka agregátní poptávka je značně vertikální, agregátní poptávka a agregátní nabídka se protínají na úrovni potenciálního produktu
- rovnováha se však neustálý a na krátkodobý růst nominálního produktu reaguje svým zvýšením poptávka po penězích
- růst poptávky po penězích zvýší úrokové míry a vyšší úrokové míry omezí zamýšlené investiční výdaje – dochází k efektu vytěsnění (tzn. vládní rozpočtové výdaje snižují soukromé investiční výdaje)
- pokud zvýšení rozpočtových výdajů odpovídá poklesu investičních výdajů a pokud se nemění velikost ostatních součástí agregátní poptávky, objem reálného produktu se nezmění – jde o úplný efekt vytěsnění(velikost reálného produktu se nezmění, ale vzroste cenová hladina včetně úrokových sazeb)
expanzivní fiskální politika z dlouhodobého hlediska tudíž:
- nemění úroveň reálného produktu a zaměstnanosti – pokud dochází k úplnému efektu vytěsnění
- zvyšuje úroveň cen
- a na rozdíl od monetární politiky nevrací reálné investice a úrokové míry na výchozí úroveň
- úrokové míry zůstávají na vyšší úrovni a investiční výdaje jsou trvale sníženy v důsledku zvýšených rozpočtových výdajů
krátkodobé a dlouhodobé účinky restriktivní fiskální politika
krátkodobé a dlouhodobé účinky restriktivní fiskální politika
z krátkodobého hlediska restriktivní fiskální politika:
- snižuje reálný produkt a zaměstnanost – pokud existují v ekonomice nevyužité zdroje a vysoká nezaměstnanost
- snižuje cenovou hladinu - pokud se skutečný produkt blíží potenciálnímu a nemění se agregátní nabídka
- může mít i za následek snížení reálného produktu a růst cenové hladiny – pokud vyvolá pokles agregátní nabídky vyšší než je pokles agregátní poptávky
z dlouhodobého hlediska restriktivní fiskální politika zvyšuje soukromé investice a kromě toho:
- dochází k poklesu cenové hladiny
- úroveň reálného produktu a zaměstnanosti se nezmění, pokud soukromé investiční výdaje plně nahradí snížení státních výdajů na nákup výrobků a služeb
z krátkodobého hlediska restriktivní fiskální politika:
- snižuje reálný produkt a zaměstnanost – pokud existují v ekonomice nevyužité zdroje a vysoká nezaměstnanost
- snižuje cenovou hladinu - pokud se skutečný produkt blíží potenciálnímu a nemění se agregátní nabídka
- může mít i za následek snížení reálného produktu a růst cenové hladiny – pokud vyvolá pokles agregátní nabídky vyšší než je pokles agregátní poptávky
z dlouhodobého hlediska restriktivní fiskální politika zvyšuje soukromé investice a kromě toho:
- dochází k poklesu cenové hladiny
- úroveň reálného produktu a zaměstnanosti se nezmění, pokud soukromé investiční výdaje plně nahradí snížení státních výdajů na nákup výrobků a služeb
krátkodobé účinky expanzivní fiskální politiky
krátkodobé účinky expanzivní fiskální politiky
a) skutečný produkt nedosahuje úrovně potenciálního produktu
- tzn. že existují nevyužité výrobní kapacity a vysoká nezaměstnanost
- potom agregátní nabídka je pružná a její křivka stoupá vpravo jen mírně
- stát sníží čisté daně nebo zvýší nákupy zboží a služeb agregátní poptávka se posune nahoru a zvýší spíš skutečný produkt než cenová hladina
- předpokládejme, že daňová reforma vyvolala růst agregátní poptávky a současně zvýšila i agregátní nabídku, pokud souběžné změny v agregátní nabídce a poptávce povedou spíše k růstu reálného produktu než ke zvýšení cenové hladiny – lze mluvit o úspěšné daňové reformě
b) skutečný produkt se blíží potencionálnímu (při plné využití výrobní kapacity - křivka agregátní nabídka je téměř vertikální)
- potom snížení daní nebo zvýšení státních nákupů zboží a služeb sice zvýší agregátní poptávka, ale její růst se projeví více v růstu cenové hladiny než v růstu reálného produktu
- pokud současně vzroste i agregátní nabídka (posune se doprava) – bude převažovat růst cen a daňová reforma bude neúspěšná
a) skutečný produkt nedosahuje úrovně potenciálního produktu
- tzn. že existují nevyužité výrobní kapacity a vysoká nezaměstnanost
- potom agregátní nabídka je pružná a její křivka stoupá vpravo jen mírně
- stát sníží čisté daně nebo zvýší nákupy zboží a služeb agregátní poptávka se posune nahoru a zvýší spíš skutečný produkt než cenová hladina
- předpokládejme, že daňová reforma vyvolala růst agregátní poptávky a současně zvýšila i agregátní nabídku, pokud souběžné změny v agregátní nabídce a poptávce povedou spíše k růstu reálného produktu než ke zvýšení cenové hladiny – lze mluvit o úspěšné daňové reformě
b) skutečný produkt se blíží potencionálnímu (při plné využití výrobní kapacity - křivka agregátní nabídka je téměř vertikální)
- potom snížení daní nebo zvýšení státních nákupů zboží a služeb sice zvýší agregátní poptávka, ale její růst se projeví více v růstu cenové hladiny než v růstu reálného produktu
- pokud současně vzroste i agregátní nabídka (posune se doprava) – bude převažovat růst cen a daňová reforma bude neúspěšná
daně a agregátní nabídka, Konečné cíle fiskální politiky
daně a agregátní nabídka:
fiskální politika nepůsobí jenom na agregátní poptávku – její opatření ovlivňují i agregátní nabídku
snížení daní zvětší disponibilní důchod – tzn. že lze očekávat, že s větším disponibilním příjmem budou mít i vyšší výdaje na spotřebu. Spotřební výdaje jsou součástí agregátní poptávky – tzn. agregátní poptávka vzroste a jedná se tudíž o expanzivní fiskální politiku
pokles daní může mít i opačné účinky – tzn. že lidé mají větší příjmy, cítí se bohatší a místo práce a podnikání volí více volného času – tzn. vyrábí se méně a to sníží agregátní nabídku (posun doleva)
Konečné cíle fiskální politiky
- zaměřují se na zkoumání, jak se změny v agregátní nabídce a poptávce projeví v cenové hladině a v úrovni zaměstnanosti (tzn. v konečných cílech nejenom fiskální, ale celé stabilizační hospodářské politiky)
fiskální politika nepůsobí jenom na agregátní poptávku – její opatření ovlivňují i agregátní nabídku
snížení daní zvětší disponibilní důchod – tzn. že lze očekávat, že s větším disponibilním příjmem budou mít i vyšší výdaje na spotřebu. Spotřební výdaje jsou součástí agregátní poptávky – tzn. agregátní poptávka vzroste a jedná se tudíž o expanzivní fiskální politiku
pokles daní může mít i opačné účinky – tzn. že lidé mají větší příjmy, cítí se bohatší a místo práce a podnikání volí více volného času – tzn. vyrábí se méně a to sníží agregátní nabídku (posun doleva)
Konečné cíle fiskální politiky
- zaměřují se na zkoumání, jak se změny v agregátní nabídce a poptávce projeví v cenové hladině a v úrovni zaměstnanosti (tzn. v konečných cílech nejenom fiskální, ale celé stabilizační hospodářské politiky)
Multiplikační efekt čistých daní
Multiplikační efekt čistých daní
- pokles čistých daní zapříčiní růst agregátní poptávky, ale ne ve stejném poměru
Pokles daní vyvolá dva procesy:
a) na spotřebu bude použita jen část nových příjmů
- druhá část se promění v úspory (ty nejsou součástí agregátní poptávky), proto přírůstek důchodů domácností nebo firem (pokud se přeměnil v úspory), nijak velikost agregátní poptávky neovlivní
b) dodatečné příjmy domácností nebo firem, které jsou vyvolány snížením daní a které se přemění v investiční nebo spotřební výdaje – mají multiplikační efekt
Čisté daně i státní nákupy působí na agregátní poptávku
- vyšší účinek na agregátní poptávku mají vládní výdaje na nákup statků a služeb – protože jsou součástí agregátní poptávky
- naproti tomu, jestliže stát sníží daně, jen část nových příjmů se promění ve spotřební výdaje nebo investiční výdaje, druhá část se promění na úspory - proto je multiplikační snížení daní menší než multiplikační účinky státních výdajů
Výdajový multiplikátor:
- udává o kolik se zvýší produkt, jestliže se investiční a státní výdaje (společně!!!) zvýší o jednotku
r – je míra zdanění
k3 = 1
-------------
1 – mpc (1-r)
- pokles čistých daní zapříčiní růst agregátní poptávky, ale ne ve stejném poměru
Pokles daní vyvolá dva procesy:
a) na spotřebu bude použita jen část nových příjmů
- druhá část se promění v úspory (ty nejsou součástí agregátní poptávky), proto přírůstek důchodů domácností nebo firem (pokud se přeměnil v úspory), nijak velikost agregátní poptávky neovlivní
b) dodatečné příjmy domácností nebo firem, které jsou vyvolány snížením daní a které se přemění v investiční nebo spotřební výdaje – mají multiplikační efekt
Čisté daně i státní nákupy působí na agregátní poptávku
- vyšší účinek na agregátní poptávku mají vládní výdaje na nákup statků a služeb – protože jsou součástí agregátní poptávky
- naproti tomu, jestliže stát sníží daně, jen část nových příjmů se promění ve spotřební výdaje nebo investiční výdaje, druhá část se promění na úspory - proto je multiplikační snížení daní menší než multiplikační účinky státních výdajů
Výdajový multiplikátor:
- udává o kolik se zvýší produkt, jestliže se investiční a státní výdaje (společně!!!) zvýší o jednotku
r – je míra zdanění
k3 = 1
-------------
1 – mpc (1-r)
Restriktivní a expanzivní fiskální politika
Restriktivní a expanzivní fiskální politika
- čisté daně a státní nákupy výrobků a služeb mění velikost agregátní poptávky
- podle toho, jak fiskální politika působí rozlišujeme:
a) expanzivní fiskální politiku (tzn. snížení čistých daní, zvýšení vládních nákupů statků)
- podporuje růst agregátní poptávky
- vláda se svými opatřeními jako je zvýšení nákupů statků a služeb, transferových výdajů nebo snížení daní snaží o posun AD křivky nahoru a doprava
- účinek expanzivní fiskální politiky je rozdílný v závislosti na využití výrobních faktorů.
- při nedostatečném využití výrobních faktorů se rovnovážný bod posune do blízkosti potenciálního produktu
- naopak při úplném využití výrobních faktorů se rovnovážný bod posune za potenciální produkt a výrazně vzroste cenová hladina
b) restriktivní fiskální politika (tzn. zvýšení čistých daní, snížení vládních nákupů statků)
- omezuje růst agregátní poptávky nebo ji snižuje
- čisté daně a státní nákupy výrobků a služeb mění velikost agregátní poptávky
- podle toho, jak fiskální politika působí rozlišujeme:
a) expanzivní fiskální politiku (tzn. snížení čistých daní, zvýšení vládních nákupů statků)
- podporuje růst agregátní poptávky
- vláda se svými opatřeními jako je zvýšení nákupů statků a služeb, transferových výdajů nebo snížení daní snaží o posun AD křivky nahoru a doprava
- účinek expanzivní fiskální politiky je rozdílný v závislosti na využití výrobních faktorů.
- při nedostatečném využití výrobních faktorů se rovnovážný bod posune do blízkosti potenciálního produktu
- naopak při úplném využití výrobních faktorů se rovnovážný bod posune za potenciální produkt a výrazně vzroste cenová hladina
b) restriktivní fiskální politika (tzn. zvýšení čistých daní, snížení vládních nákupů statků)
- omezuje růst agregátní poptávky nebo ji snižuje
Multiplikační efekt státních. nákupů zboží a služeb
Multiplikační efekt státních. nákupů zboží a služeb
- účinek expanzivní (či restriktivní) fiskální politiky obvykle není stejný, jestliže bude tato politika realizována pomocí čistých daní nebo státních nákupů výrobků a služeb
- výdaje státu na nákup zboží a služeb (G) jsou součástí agregátní poptávka tzn. že s růstem rozpočtových výdajů se zvyšuje agregátní poptávka (nezvyšuje se ve stejném rozsahu, ale ve větším)
- příčinou je multiplikační efekt rozpočtových výdajů
- agregátní poptávka se však zvyšuje v multiplikovaném rozsahu
multiplikátor státních výdajů
- udává, o kolik se zvýší produkt, jestliže se státní nákupy zboží a služeb zvýší o 1 jednotku
- jeho vzorec je stejný jako u investičního multiplikátoru
- účinek expanzivní (či restriktivní) fiskální politiky obvykle není stejný, jestliže bude tato politika realizována pomocí čistých daní nebo státních nákupů výrobků a služeb
- výdaje státu na nákup zboží a služeb (G) jsou součástí agregátní poptávka tzn. že s růstem rozpočtových výdajů se zvyšuje agregátní poptávka (nezvyšuje se ve stejném rozsahu, ale ve větším)
- příčinou je multiplikační efekt rozpočtových výdajů
- agregátní poptávka se však zvyšuje v multiplikovaném rozsahu
multiplikátor státních výdajů
- udává, o kolik se zvýší produkt, jestliže se státní nákupy zboží a služeb zvýší o 1 jednotku
- jeho vzorec je stejný jako u investičního multiplikátoru
Vestavěné stabilizátory, Cíle fiskální politiky
Vestavěné stabilizátory
- jsou opatření, která po svém zavedení působí v hospodářství automaticky a nevyžadují žádná další rozhodnutí státních orgánů
- vláda je instaluje do ekonomiky, aby napomáhaly trhu zajistit efektivní využití výrobních zdrojů (faktorů) a aby se skutečně vyrobený produkt co nejméně odchyloval od potencionálního
- tzn. že stabilizátory mají přispívat k minimalizaci výkyvů hospodářského cyklu (zpětně vyrovnávají výkyvy agregátní poptávky)
- mezi vestavěné stabilizátory patří:
- progresivní daň z příjmu,
- pojištění v nezaměstnanosti,
- státní výkup zemědělských přebytků,
- subvence k cenám zemědělské produkce
Cíle fiskální politiky
a) bezprostřední
b) konečné
Bezprostřední cíle fiskální politiky
- regulace agregátní poptávky
- jsou opatření, která po svém zavedení působí v hospodářství automaticky a nevyžadují žádná další rozhodnutí státních orgánů
- vláda je instaluje do ekonomiky, aby napomáhaly trhu zajistit efektivní využití výrobních zdrojů (faktorů) a aby se skutečně vyrobený produkt co nejméně odchyloval od potencionálního
- tzn. že stabilizátory mají přispívat k minimalizaci výkyvů hospodářského cyklu (zpětně vyrovnávají výkyvy agregátní poptávky)
- mezi vestavěné stabilizátory patří:
- progresivní daň z příjmu,
- pojištění v nezaměstnanosti,
- státní výkup zemědělských přebytků,
- subvence k cenám zemědělské produkce
Cíle fiskální politiky
a) bezprostřední
b) konečné
Bezprostřední cíle fiskální politiky
- regulace agregátní poptávky
rozpočtové výdaje, Nástroje fiskální politiky
rozpočtové výdaje
1) transferové platby domácnostem
2) vládní nákupy v podobě financování běžných i investičních výdajů ve školství a zdravotnictví
3) transferové platby podnikům v podobě subvencí
4) vyplacený úrok z veřejného dluhu
Nástroje fiskální politiky
- státní orgány mění strukturu a výši rozpočtových příjmů a výdajů a tím působí na vývoj hospodářství
- příjem či výdaj státního rozpočtu se může provádět automaticky na základě pravidel, které přijal příslušný státní orgán
- pokud tato pravidla nejsou stanovena vyžaduje výdaj nebo příjem jednorázové rozhodnutí státních orgánů
- opatření na straně výdajů i příjmů mohou mít podobu vestavěných stabilizátorů nebo záměrných (diskrétních) opatření
a) záměrná (diskrétní) opatření
- vyjadřují jednorázová rozhodnutí příslušného stát. orgánu, jsou to rozhodnutí o:
- změně daňových sazeb,
- změně ve struktuře výdajů státního rozpočtu,
- změně ve výši jednotlivých položek rozpočtových výdajů
- uvedená opatření ovlivňují jak agregátní nabídku tak agregátní poptávku
1) transferové platby domácnostem
2) vládní nákupy v podobě financování běžných i investičních výdajů ve školství a zdravotnictví
3) transferové platby podnikům v podobě subvencí
4) vyplacený úrok z veřejného dluhu
Nástroje fiskální politiky
- státní orgány mění strukturu a výši rozpočtových příjmů a výdajů a tím působí na vývoj hospodářství
- příjem či výdaj státního rozpočtu se může provádět automaticky na základě pravidel, které přijal příslušný státní orgán
- pokud tato pravidla nejsou stanovena vyžaduje výdaj nebo příjem jednorázové rozhodnutí státních orgánů
- opatření na straně výdajů i příjmů mohou mít podobu vestavěných stabilizátorů nebo záměrných (diskrétních) opatření
a) záměrná (diskrétní) opatření
- vyjadřují jednorázová rozhodnutí příslušného stát. orgánu, jsou to rozhodnutí o:
- změně daňových sazeb,
- změně ve struktuře výdajů státního rozpočtu,
- změně ve výši jednotlivých položek rozpočtových výdajů
- uvedená opatření ovlivňují jak agregátní nabídku tak agregátní poptávku
příjmy státního rozpočtu
příjmy státního rozpočtu
- základní formou příjmů státního rozpočtu jsou daně (příjmy státu v tržní ekonomice obvykle daně tvoří 90% příjmu)
- daň je povinná platba, kterou subjekt (domácnosti, firma) odvádí do státního rozpočtu ve stanovené výši a lhůtě
- dalšími příjmy státního rozpočtu mohou být např. příjmy z průmyslových státních podniků, z poskytování veřejných služeb apod.
daně ve formě příjmů nemusí státním orgánům stačit na úhradu jejich výdajů
- jestliže jsou daně nižší než výdaje, vzniká deficit státního rozpočtu
- ke krytí deficitu si musí stát vypůjčit, půjčku může získat dvojím způsobem:
a) emisí cenných papírů – tzn. že na trhu cenných papírů může prodat státní cenné papíry
b) půjčit si od jiného státního orgánu – přitom státní CP neprocházejí trhem, např. MF předá CB své CP, která mu za ně poskytne další peníze
opakovanými deficity státního rozpočtu vzniká státní dluh
- státní dluh je společně s dluhy rozpočtů orgánů místní správy a s dluhy dalších státních institucí (např. státních fondů) – součástí veřejného dluhu
- základní formou příjmů státního rozpočtu jsou daně (příjmy státu v tržní ekonomice obvykle daně tvoří 90% příjmu)
- daň je povinná platba, kterou subjekt (domácnosti, firma) odvádí do státního rozpočtu ve stanovené výši a lhůtě
- dalšími příjmy státního rozpočtu mohou být např. příjmy z průmyslových státních podniků, z poskytování veřejných služeb apod.
daně ve formě příjmů nemusí státním orgánům stačit na úhradu jejich výdajů
- jestliže jsou daně nižší než výdaje, vzniká deficit státního rozpočtu
- ke krytí deficitu si musí stát vypůjčit, půjčku může získat dvojím způsobem:
a) emisí cenných papírů – tzn. že na trhu cenných papírů může prodat státní cenné papíry
b) půjčit si od jiného státního orgánu – přitom státní CP neprocházejí trhem, např. MF předá CB své CP, která mu za ně poskytne další peníze
opakovanými deficity státního rozpočtu vzniká státní dluh
- státní dluh je společně s dluhy rozpočtů orgánů místní správy a s dluhy dalších státních institucí (např. státních fondů) – součástí veřejného dluhu
výdaje státního rozpočtu
výdaje státního rozpočtu
- výdaje státního rozpočtu tvoří transfery a výdaje na nákup statků a služeb
transfery jsou výdaje ze státního rozpočtu, za které státní orgány nezískají od příjemce žádný výrobek nebo službu
- transferovými platbami jsou např. podpory v nezaměstnanosti, výplaty starobních a invalidních důchodů
- transferové platby jsou hrazeny částí daňového příjmu
za své prostředky stát nakupuje nejrůznější výrobky – kancelářské potřeby a platí i nejrůznější služby, k úhradě těchto výdajů využívá stát čisté daně (rozdíl daní a transferů), půjčky nebo i emise nových peněz
rozpočet
- je soustava veřejných rozpočtů, které představují tvorbu a použití centralizovaných peněžních fondů vládou včetně veřejné správy na místních úrovní (municipality) za určité období (fiskální rok).
- Může zahrnovat:federální rozpočet, rozpočety států (republik), místní rozpočty, veřejně spravované fondy stojící mimo centrální nebo místní rozpočty (fondy zdravotních pojišťoven).
- výdaje státního rozpočtu tvoří transfery a výdaje na nákup statků a služeb
transfery jsou výdaje ze státního rozpočtu, za které státní orgány nezískají od příjemce žádný výrobek nebo službu
- transferovými platbami jsou např. podpory v nezaměstnanosti, výplaty starobních a invalidních důchodů
- transferové platby jsou hrazeny částí daňového příjmu
za své prostředky stát nakupuje nejrůznější výrobky – kancelářské potřeby a platí i nejrůznější služby, k úhradě těchto výdajů využívá stát čisté daně (rozdíl daní a transferů), půjčky nebo i emise nových peněz
rozpočet
- je soustava veřejných rozpočtů, které představují tvorbu a použití centralizovaných peněžních fondů vládou včetně veřejné správy na místních úrovní (municipality) za určité období (fiskální rok).
- Může zahrnovat:federální rozpočet, rozpočety států (republik), místní rozpočty, veřejně spravované fondy stojící mimo centrální nebo místní rozpočty (fondy zdravotních pojišťoven).
Fiskální politika
Fiskální politika
rozpočet a fiskální politika, její nástroje a cíle, vládní dluh
Fiskální politika ovlivňuje a reguluje úroveň zaměstnanosti a cenovou stabilitu tím, že ovlivňuje a reguluje velikost agregátní poptávky. K tomu využívá specifický systém veřejných financí.
veřejné finance se skládají ze:
1. státního rozpočtu:
- je centralizovaný peněžní fond, který vytvářejí, rozdělují a používají ústřední státní orgány
2. rozpočtů orgánů místní správy
3. speciálních fondů
- státní orgány vytvářejí speciální fondy k přesně vymezeným účelům
- nejvýznamnější jsou fondy související se sociálním zabezpečením
- fondy mohou být vykazovány v rámci státního a místních rozpočtů i mimo ně
- zdroje speciálních fondů nesmějí být použity na jiné než stanovené úkoly
- pouze přebytek příjmů nad výdaji může být použit jako úvěrový zdroj pro jiné výdajové potřeby státních orgánů
4. financí státních podniků
- které se v tržních ekonomikách blíží svým charakterem financím soukromých firem
rozpočet a fiskální politika, její nástroje a cíle, vládní dluh
Fiskální politika ovlivňuje a reguluje úroveň zaměstnanosti a cenovou stabilitu tím, že ovlivňuje a reguluje velikost agregátní poptávky. K tomu využívá specifický systém veřejných financí.
veřejné finance se skládají ze:
1. státního rozpočtu:
- je centralizovaný peněžní fond, který vytvářejí, rozdělují a používají ústřední státní orgány
2. rozpočtů orgánů místní správy
3. speciálních fondů
- státní orgány vytvářejí speciální fondy k přesně vymezeným účelům
- nejvýznamnější jsou fondy související se sociálním zabezpečením
- fondy mohou být vykazovány v rámci státního a místních rozpočtů i mimo ně
- zdroje speciálních fondů nesmějí být použity na jiné než stanovené úkoly
- pouze přebytek příjmů nad výdaji může být použit jako úvěrový zdroj pro jiné výdajové potřeby státních orgánů
4. financí státních podniků
- které se v tržních ekonomikách blíží svým charakterem financím soukromých firem
Důsledky protekcionismu
Důsledky protekcionismu:
mezi nežádoucí důsledky protekcionismu patří udržení vysoké zaměstnanosti – je spojen s negativními dopady, protože protekcionistická opatření vedou:
- k vyšším nákladům domácích výrobců ve srovnání se zahraniční konkurencí
- k vyšší (než světové) ceně a tím ke ztrátě spotřebitelského přebytku (obecně jde o náklady mrtvé váhy, tzn. o problém efektivnosti)
- vyšší zaměstnanosti a produkce je dosaženo na úkor zahraničních ekonomik
- protekcionismus dříve či později povede buď k mezinárodnímu tlaku na zrušení protekcionistických opatření nebo k odvetným opatřením obchodních partnerů
- proto mají protekcionistická opatření pouze krátkodobý účinek (přitom však oslabují prosazování komparativní výhody a tím i tlak na snižování nákladů výrobců dané ekonomiky)
- dlouhodobý účinek protekcionismu na zaměstnanost proto může být opačný – snižováním konkurenceschopnosti klesá export a tím i zaměstnanost
protekcionismus versus volný obchod:
- volný obchod zlepšuje spotřební možnosti všem, protekcionismus tyto celkové spotřební možnosti omezuje a zvýhodňuje jen některé země.
mezi nežádoucí důsledky protekcionismu patří udržení vysoké zaměstnanosti – je spojen s negativními dopady, protože protekcionistická opatření vedou:
- k vyšším nákladům domácích výrobců ve srovnání se zahraniční konkurencí
- k vyšší (než světové) ceně a tím ke ztrátě spotřebitelského přebytku (obecně jde o náklady mrtvé váhy, tzn. o problém efektivnosti)
- vyšší zaměstnanosti a produkce je dosaženo na úkor zahraničních ekonomik
- protekcionismus dříve či později povede buď k mezinárodnímu tlaku na zrušení protekcionistických opatření nebo k odvetným opatřením obchodních partnerů
- proto mají protekcionistická opatření pouze krátkodobý účinek (přitom však oslabují prosazování komparativní výhody a tím i tlak na snižování nákladů výrobců dané ekonomiky)
- dlouhodobý účinek protekcionismu na zaměstnanost proto může být opačný – snižováním konkurenceschopnosti klesá export a tím i zaměstnanost
protekcionismus versus volný obchod:
- volný obchod zlepšuje spotřební možnosti všem, protekcionismus tyto celkové spotřební možnosti omezuje a zvýhodňuje jen některé země.
zavedení celní ochrany, udržení vysoké zaměstnanosti
3) zavedení celní ochrany může být též odůvodněno předpokládaným vývojem tzv. směnných relací s cílem maximalizace spotřeby(nazýváno taky jako teorie optimálního cla)
- směnné relace jsou představovány poměrem cen exportu k indexu cen importu
- rostou-li směnné relace, znamená to, že daná ekonomika může s daným stabilním množstvím exportu uhradit větší množství importu
- dojde-li k zavedení dovozního cla na určitý statek, poklesne poptávka po tomto statku a tím i jeho světová cena, což se projeví v růstu směnné relace – tímto způsobem se zvýší spotřební možnosti dané země
- tenhle mechanismus však funguje pouze tehdy, když daná země zaujímá výrazný podíl na světové poptávce, tzn. když jde o velkou ekonomiku schopnou ovlivnit světové ceny
- soubor cel, která maximalizují naše reálné domácí důchody se nazývají optimální cla
- když všechny země stanoví optimální cla, je možné, že se blahobyt sníží, protože bariéry obchodu budou moc velké
4) udržení vysoké zaměstnanosti:
- argumentem obhajující protekcionistická opatření je podpora domácí výroby s cílem udržení pracovních míst a vysoké zaměstnanosti
- to však předpokládá implicitně alespoň částečné přesměrování výdajů ze zahraničního (dováženého) zboží na domácí zboží
- v modelu AS-AD jde o poptávkový šok, vyjádřený posunem křivky AD doprava (včetně příslušného multiplikačního efektu)
- směnné relace jsou představovány poměrem cen exportu k indexu cen importu
- rostou-li směnné relace, znamená to, že daná ekonomika může s daným stabilním množstvím exportu uhradit větší množství importu
- dojde-li k zavedení dovozního cla na určitý statek, poklesne poptávka po tomto statku a tím i jeho světová cena, což se projeví v růstu směnné relace – tímto způsobem se zvýší spotřební možnosti dané země
- tenhle mechanismus však funguje pouze tehdy, když daná země zaujímá výrazný podíl na světové poptávce, tzn. když jde o velkou ekonomiku schopnou ovlivnit světové ceny
- soubor cel, která maximalizují naše reálné domácí důchody se nazývají optimální cla
- když všechny země stanoví optimální cla, je možné, že se blahobyt sníží, protože bariéry obchodu budou moc velké
4) udržení vysoké zaměstnanosti:
- argumentem obhajující protekcionistická opatření je podpora domácí výroby s cílem udržení pracovních míst a vysoké zaměstnanosti
- to však předpokládá implicitně alespoň částečné přesměrování výdajů ze zahraničního (dováženého) zboží na domácí zboží
- v modelu AS-AD jde o poptávkový šok, vyjádřený posunem křivky AD doprava (včetně příslušného multiplikačního efektu)
cíle protekcionismu
cíle protekcionismu:
- jaké cíle sleduje ochrana domácích výrobců před zahraniční konkurencí
1) neekonomické cíle
v tomto případě je před volným obchodem ( a tím i teoretické maximalizace světové produkce) dána přednost např.
- strategickým vojensko politickým zájmům (např. zbrojní výroba, těžba vybraných surovin)
- udržení národní tradice určité výroby
- udržení odvětví, kde je vysoce koncentrován výzkum
- ekologickým aspektům při ochraně zemědělství apod.
- podpora určitých odvětví však může mít jinou podobu (např. subvence, daňové úlevy) než podobu obchodního protekcionismu, který je z hlediska mezinárodních vztahů značně konfliktní
- jaké cíle sleduje ochrana domácích výrobců před zahraniční konkurencí
1) neekonomické cíle
v tomto případě je před volným obchodem ( a tím i teoretické maximalizace světové produkce) dána přednost např.
- strategickým vojensko politickým zájmům (např. zbrojní výroba, těžba vybraných surovin)
- udržení národní tradice určité výroby
- udržení odvětví, kde je vysoce koncentrován výzkum
- ekologickým aspektům při ochraně zemědělství apod.
- podpora určitých odvětví však může mít jinou podobu (např. subvence, daňové úlevy) než podobu obchodního protekcionismu, který je z hlediska mezinárodních vztahů značně konfliktní
další skupina cílů protekcionismu
další skupina cílů protekcionismu je zaměřena na strukturální problémy určitého národního hospodářství:
a) příčinou může být obava z příliš úzké specializace daného hospodářství a z ní plynoucí nadměrná zranitelnost ekonomiky při výkyvech zahraniční poptávky
- protekcionistická opatření by proto měla udržet existenci odvětví, která by jinak v zahraniční konkurenci podlehla
- tento argument se týká zejména ekonomik, jejichž vývoz je determinován jednou nebo několika komoditami – zemědělskými nebo surovinovými
- širší diverzifikace (rozdělení výroby) produkce s cílem větší stability makroekonomického produktu je pak dosaženo při jeho nižší úrovni
b) variantou tohoto přístupu je ochranné clo na odvětví, které prochází úpadkem
- dočasná a snižující se ochrana by měla vytvořit podmínky pro postupný přesun výrobních faktorů z daného odvětví do jiných odvětví (minimalizovat přechodnou strukturální nezaměstnanost)
c) dalším případem může být zavedení cla pro tzv. nedospělé odvětví:
- kdy je cílem vytvoření prostředí pro vznik a počáteční vývoj určitého odvětví v dané zemi, které by jinak pod tlakem zahraniční konkurence nemohlo vzniknout
- celní ochrana by měla trvat, dokud nižší náklady (v důsledku úspor z rozsahu nebo učení se ze zkušeností) neumožní vytvořit komparativní výhodu a tím i dostatečnou konkurenceschopnost
a) příčinou může být obava z příliš úzké specializace daného hospodářství a z ní plynoucí nadměrná zranitelnost ekonomiky při výkyvech zahraniční poptávky
- protekcionistická opatření by proto měla udržet existenci odvětví, která by jinak v zahraniční konkurenci podlehla
- tento argument se týká zejména ekonomik, jejichž vývoz je determinován jednou nebo několika komoditami – zemědělskými nebo surovinovými
- širší diverzifikace (rozdělení výroby) produkce s cílem větší stability makroekonomického produktu je pak dosaženo při jeho nižší úrovni
b) variantou tohoto přístupu je ochranné clo na odvětví, které prochází úpadkem
- dočasná a snižující se ochrana by měla vytvořit podmínky pro postupný přesun výrobních faktorů z daného odvětví do jiných odvětví (minimalizovat přechodnou strukturální nezaměstnanost)
c) dalším případem může být zavedení cla pro tzv. nedospělé odvětví:
- kdy je cílem vytvoření prostředí pro vznik a počáteční vývoj určitého odvětví v dané zemi, které by jinak pod tlakem zahraniční konkurence nemohlo vzniknout
- celní ochrana by měla trvat, dokud nižší náklady (v důsledku úspor z rozsahu nebo učení se ze zkušeností) neumožní vytvořit komparativní výhodu a tím i dostatečnou konkurenceschopnost
účinky cla
účinky cla:
a) prohibitivní clo
- clo, které je tak vysoké, že naprosto vylučuje jakékoli dovozy, tj. clo které je vyšší než rozdíl mezi cenou dováženého statku a cenou toho samého statku, který je nabízen tuzemskými výrobci
b) neprohibitivní clo
- clo, které již není tak vysoké, aby vylučovalo jakékoli dovozy, pouze omezuje výši dováženého množství statků. Toto clo má za následek snížení dovozů, zvýšení domácí výroby, zvýšení cen a snížení spotřeby domácností.
3 následky uvalení cel:
a) domácí výrobci pracující pod deštníkem cla mohou rozšířit výrobu
b) spotřebitelé musí nakupovat za vyšší ceny a tudíž snižují svou spotřebu
c) stát získává na příjmech ze cla
Plocha A - znázorňuje náklady neefektivní výroby vyvolané vyšší domácí cenou.
Plocha B - je vládní příjem z cel, což je transfer od spotřebitelů ve prospěch vlády, neznamená však ztrátu efektivnosti.
Plocha C - představuje ztrátu spotřebitelského přebytku z neefektivně vysoké ceny
a) prohibitivní clo
- clo, které je tak vysoké, že naprosto vylučuje jakékoli dovozy, tj. clo které je vyšší než rozdíl mezi cenou dováženého statku a cenou toho samého statku, který je nabízen tuzemskými výrobci
b) neprohibitivní clo
- clo, které již není tak vysoké, aby vylučovalo jakékoli dovozy, pouze omezuje výši dováženého množství statků. Toto clo má za následek snížení dovozů, zvýšení domácí výroby, zvýšení cen a snížení spotřeby domácností.
3 následky uvalení cel:
a) domácí výrobci pracující pod deštníkem cla mohou rozšířit výrobu
b) spotřebitelé musí nakupovat za vyšší ceny a tudíž snižují svou spotřebu
c) stát získává na příjmech ze cla
Plocha A - znázorňuje náklady neefektivní výroby vyvolané vyšší domácí cenou.
Plocha B - je vládní příjem z cel, což je transfer od spotřebitelů ve prospěch vlády, neznamená však ztrátu efektivnosti.
Plocha C - představuje ztrátu spotřebitelského přebytku z neefektivně vysoké ceny
mimocelní bariéry
mimocelní bariéry
přímo omezují množství dovážených statků, patří sem zejména:
- množstevní dovozní kvóty
- podobný význam mají tzv. dobrovolné exportní restrikce, při nichž se zahraniční exportér zavazuje omezit svůj export do určité země
- k omezení dovozu vedou též tzv. technické (neboli neviditelné) překážky dovozu jako požadavky na technické, zdravotní, ekologické a jiné podmínky dovozu, administrativní postupy při celním odbavování apod.
volba těchto nástrojů může vycházet z různých kritérií
- clo znamená, kromě regulačního účinku, také rozpočtový příjem
- také kvóty však mají další aspekty:
- je-li prioritně sledována regulace objemu importu (spíše než objem domácí výroby), jsou v případě kolísání domácí poptávky spolehlivějším nástrojem kvóty než cla
- státní byrokracie může preferovat kvóty (před cly) jedna z důvodu možného obohacení (při udělování dovozních licencí), jednak z důvodu vyšší operativnosti, např. v USA schvaluje změny cel parlament, netarifní nástroje výkonné orgány
přímo omezují množství dovážených statků, patří sem zejména:
- množstevní dovozní kvóty
- podobný význam mají tzv. dobrovolné exportní restrikce, při nichž se zahraniční exportér zavazuje omezit svůj export do určité země
- k omezení dovozu vedou též tzv. technické (neboli neviditelné) překážky dovozu jako požadavky na technické, zdravotní, ekologické a jiné podmínky dovozu, administrativní postupy při celním odbavování apod.
volba těchto nástrojů může vycházet z různých kritérií
- clo znamená, kromě regulačního účinku, také rozpočtový příjem
- také kvóty však mají další aspekty:
- je-li prioritně sledována regulace objemu importu (spíše než objem domácí výroby), jsou v případě kolísání domácí poptávky spolehlivějším nástrojem kvóty než cla
- státní byrokracie může preferovat kvóty (před cly) jedna z důvodu možného obohacení (při udělování dovozních licencí), jednak z důvodu vyšší operativnosti, např. v USA schvaluje změny cel parlament, netarifní nástroje výkonné orgány
důvody pro protekcionismus
3) oprávněné argumenty v dynamických podmínkách:
a) cla mohou posunout směnné relace (poměr vývozních cen k dovozním) ve prospěch určité země neboli optimální clo – díky zavedení cla se zvýší cena statku na domácím trhu. To má za následek snížení poptávky po tomto výrobku a tím pádem se sníží i světová cena tohoto statku (pouze v případě, že se jedná o velký stát). Část cla tak dopadne na zahraničního dodavatele. Pokud by ovšem optimální clo zavedly všechny země, efekt by se ztratil.
b) clo může ochránit „nedospělé odvětví“ s růstovým potenciálem před konkurencí - u takových odvětví, které by to rozjetí výroby měly komparativní výhodu oproti jiným.
c) clo může pomoci snižovat nezaměstnanost – ochrana před dovozem je ovšem neefektivním prostředkem k vytváření pracovních míst nebo ke snižování nezaměstnanosti. Efektivnějším způsobem zvyšování zaměstnanosti
a) cla mohou posunout směnné relace (poměr vývozních cen k dovozním) ve prospěch určité země neboli optimální clo – díky zavedení cla se zvýší cena statku na domácím trhu. To má za následek snížení poptávky po tomto výrobku a tím pádem se sníží i světová cena tohoto statku (pouze v případě, že se jedná o velký stát). Část cla tak dopadne na zahraničního dodavatele. Pokud by ovšem optimální clo zavedly všechny země, efekt by se ztratil.
b) clo může ochránit „nedospělé odvětví“ s růstovým potenciálem před konkurencí - u takových odvětví, které by to rozjetí výroby měly komparativní výhodu oproti jiným.
c) clo může pomoci snižovat nezaměstnanost – ochrana před dovozem je ovšem neefektivním prostředkem k vytváření pracovních míst nebo ke snižování nezaměstnanosti. Efektivnějším způsobem zvyšování zaměstnanosti
nástroje, které při této ochraně (protekcionismu) vláda využívá
nástroje, které při této ochraně (protekcionismu) vláda využívá jsou:
1) cla
- představují specifickou daň zvyšující bezprostředně cenu dovážených statků
- kromě účinků na mezinárodní obchod a navazujících dopadů (na zaměstnanost, apod.) představují cla zároveň rozpočtový příjem – tzn. clo má jednak funkci protekcionistickou a stabilizační a jednak funkci rozpočtovou
účinky cel.
- uvalení cla má tři účinky
podporuje tuzemskou neefektivní výrobu – uvalení cel způsobuje, že ekonomické ztráty spotřebitelů převyšují příjem získaný vládou + dodatečné zisky vydělané výrobci
nutí spotřebitele, aby omezovali své nákupy, na něž bylo uvaleno clo, až pod efektivní úroveň
a opatřuje příjmy vládě
1 - dovoz před clem nebo kvótou
2 - domácí výroba před clem nebo kvótou
3 - dovoz po clu nebo kvótě
4 - domácí výroba po clu nebo kvótě
pouze první dva účinky nutně způsobují ztráty efektivnosti v ekonomice.
1) cla
- představují specifickou daň zvyšující bezprostředně cenu dovážených statků
- kromě účinků na mezinárodní obchod a navazujících dopadů (na zaměstnanost, apod.) představují cla zároveň rozpočtový příjem – tzn. clo má jednak funkci protekcionistickou a stabilizační a jednak funkci rozpočtovou
účinky cel.
- uvalení cla má tři účinky
podporuje tuzemskou neefektivní výrobu – uvalení cel způsobuje, že ekonomické ztráty spotřebitelů převyšují příjem získaný vládou + dodatečné zisky vydělané výrobci
nutí spotřebitele, aby omezovali své nákupy, na něž bylo uvaleno clo, až pod efektivní úroveň
a opatřuje příjmy vládě
1 - dovoz před clem nebo kvótou
2 - domácí výroba před clem nebo kvótou
3 - dovoz po clu nebo kvótě
4 - domácí výroba po clu nebo kvótě
pouze první dva účinky nutně způsobují ztráty efektivnosti v ekonomice.
cíle kursové politiky
cíle kursové politiky
- častým cílem kursové (měnové) politiky je:
- stimulace čistého exportu, při které hraje roli cenová pružnost poptávky včetně existence substitutů, vývoj cen doma a v zahraničí a reakce okolního prostředí
protekcionismus
- protekcionismus (neboli ochranářství) znamená omezení zahraniční konkurence vůči domácí výrobě
- tzn. je to jakékoli opatření přijaté danou zemí k ochraně domácích odvětví před dovozy (nejčastěji clo nebo kvóta uvalená na tyto dovozy)
důvody pro protekcionismus:
1) neekonomické argumenty, podle nichž je vhodné obětovat hospodářský blahobyt podpoře společenských cílů (svoboda, národní bezpečnost, národní tradice)
- častým cílem kursové (měnové) politiky je:
- stimulace čistého exportu, při které hraje roli cenová pružnost poptávky včetně existence substitutů, vývoj cen doma a v zahraničí a reakce okolního prostředí
protekcionismus
- protekcionismus (neboli ochranářství) znamená omezení zahraniční konkurence vůči domácí výrobě
- tzn. je to jakékoli opatření přijaté danou zemí k ochraně domácích odvětví před dovozy (nejčastěji clo nebo kvóta uvalená na tyto dovozy)
důvody pro protekcionismus:
1) neekonomické argumenty, podle nichž je vhodné obětovat hospodářský blahobyt podpoře společenských cílů (svoboda, národní bezpečnost, národní tradice)
důvody pro protekcionismus
2) argumenty, které se neopírají o rozumnou ekonomickou argumentaci:
a) merkantilismus – teorie, která považuje kladnou obchodní bilanci za příznivou (do země přitékají peníze) a zápornou obchodní bilanci za nepříznivou. Proto by se měly dovozy omezit.
b) omezení pro určité zájmové skupiny – díky zájmovým skupinám jsou často uvalovány cla na dovoz stejného zboží ze zahraničí, aby se zvýšil odbyt statků, které tyto zájmové skupiny nabízejí.
c) konkurence levné zahraniční práce – protože v zahraničí vyrábějí statky lidé za nižší plat, je nutno domácí trh ochránit před dovozem, aby se ochránily dělníci (popírá teorii komparativních výhod).
d) odvetná cla – pokud nějaký stát zavede cla proti vývozu statků jedné země, měla by i tato země recipročně zavést cla proti tomuto státu. Někdy se používají pro odrazení od zavedení původních cel.
e) ulehčení od dovozů – je-li některé odvětví poškozováno dovozem. Formou udělení únikové doložky, protidumpingových cel, odvety za nekalé obchodní praktiky.
a) merkantilismus – teorie, která považuje kladnou obchodní bilanci za příznivou (do země přitékají peníze) a zápornou obchodní bilanci za nepříznivou. Proto by se měly dovozy omezit.
b) omezení pro určité zájmové skupiny – díky zájmovým skupinám jsou často uvalovány cla na dovoz stejného zboží ze zahraničí, aby se zvýšil odbyt statků, které tyto zájmové skupiny nabízejí.
c) konkurence levné zahraniční práce – protože v zahraničí vyrábějí statky lidé za nižší plat, je nutno domácí trh ochránit před dovozem, aby se ochránily dělníci (popírá teorii komparativních výhod).
d) odvetná cla – pokud nějaký stát zavede cla proti vývozu statků jedné země, měla by i tato země recipročně zavést cla proti tomuto státu. Někdy se používají pro odrazení od zavedení původních cel.
e) ulehčení od dovozů – je-li některé odvětví poškozováno dovozem. Formou udělení únikové doložky, protidumpingových cel, odvety za nekalé obchodní praktiky.
FORMY INTERVENOVANÝCH KURSŮ, STABILNÍ A NESTABILNÍ KURSY
FORMY INTERVENOVANÝCH KURSŮ:
1) kursy relativně fixní
- vyznačuje se velmi malými výkyvy okolo úředně stanoveného oficiálního centrálního kursu
- změna uvedených oficiálních kursů bývá označována jako devalvace (znehodnocení kursu dané měny) nebo revalvace (zhodnocení kursu dané měny)
2) další variantou je povolená oscilace (kolísání) kursu okolo centrální úrovně v předem vymezeném pásmu
- CB pak intervenuje v situaci, kdy se kurs blíží povolené hranici
STABILNÍ A NESTABILNÍ KURSY
1) stabilní měnové kursy vytvářejí (obecně vzato) příznivější prostředí pro dlouhodobé plány ekonomických subjektů – naopak výrazné a časté kursové výkyvy vnášejí do podnikání nejistotu případně s sebou nesou dodatečné náklady spojené s pojištěním proti kursovým rizikům
2) stabilní kursy jsou však zároveň faktorem, který může destabilizovat cenovou hladinu ve směru inflace nebo deflace (hovoří se o tzv. dovozu deflace)
- jednak přenášením rostoucích cen dovážených statků do indexu spotřebitelských cen – protože volně pohyblivé kursy mohou reagovat na změnu zahraničních cen adekvátně a rychle, takže tuto změnu vyrovnají
- jednak v důsledku kursových intervencí a růstu peněžní zásoby – pohyblivé kursy mohou být taky zdrojem inflace – znehodnocení kursu domácí měny prodražuje dovážené vstupy
1) kursy relativně fixní
- vyznačuje se velmi malými výkyvy okolo úředně stanoveného oficiálního centrálního kursu
- změna uvedených oficiálních kursů bývá označována jako devalvace (znehodnocení kursu dané měny) nebo revalvace (zhodnocení kursu dané měny)
2) další variantou je povolená oscilace (kolísání) kursu okolo centrální úrovně v předem vymezeném pásmu
- CB pak intervenuje v situaci, kdy se kurs blíží povolené hranici
STABILNÍ A NESTABILNÍ KURSY
1) stabilní měnové kursy vytvářejí (obecně vzato) příznivější prostředí pro dlouhodobé plány ekonomických subjektů – naopak výrazné a časté kursové výkyvy vnášejí do podnikání nejistotu případně s sebou nesou dodatečné náklady spojené s pojištěním proti kursovým rizikům
2) stabilní kursy jsou však zároveň faktorem, který může destabilizovat cenovou hladinu ve směru inflace nebo deflace (hovoří se o tzv. dovozu deflace)
- jednak přenášením rostoucích cen dovážených statků do indexu spotřebitelských cen – protože volně pohyblivé kursy mohou reagovat na změnu zahraničních cen adekvátně a rychle, takže tuto změnu vyrovnají
- jednak v důsledku kursových intervencí a růstu peněžní zásoby – pohyblivé kursy mohou být taky zdrojem inflace – znehodnocení kursu domácí měny prodražuje dovážené vstupy
STABILNÍ A NESTABILNÍ KURSY
3) systém měnových kursů ovlivňuje účinnost makroekonomických politik zaměřených na vnitřní ekonomickou stabilitu
- v podmínkách, kdy je CB povinna udržovat fixní měnové kursy, se její měnová politika stává nesamostatnou (ve směru vnitřních cílů měnové politiky), fiskální politika je naopak velmi účinná
- v podmínkách volně pohyblivých kursů je to naopak
4) složité jsou i vazby mezi měnovým kursem a konkurenceschopností výrobců
- volně pohyblivé kursy umožňují svými změnami udržovat konkurenceschopnost na zahraničních trzích – tzn. při poklesu nákladů a cen zahraničních konkurentů se kurs domácí měny může znehodnotit a tím udržet pozici našich exportérů (fixní kursy to neumožňují)
- na druhou stranu však volně pohyblivé kursy eliminují (svými změnami) tlak na snižování nákladů domácích výrobců, jestliže ze stejného důvodu klesají zahraniční ceny
5) častý argument spojený s floatingem (tzn. stabilní kurs) – floating prý umožňuje a vyvolává spekulační pohyby krátkodobého kapitálu a tím následně rozkomíhá kursy
- prakticky to nebylo potvrzeno
- ale podle tohoto názoru by měl dlouhodobě rovnovážný kurs spočívat na úrovni parity kupních sil a jakákoli odchylka by byla odstraněna spekulací založenou na předpokladu návratu kursu zpět k úrovni parity
- v podmínkách, kdy je CB povinna udržovat fixní měnové kursy, se její měnová politika stává nesamostatnou (ve směru vnitřních cílů měnové politiky), fiskální politika je naopak velmi účinná
- v podmínkách volně pohyblivých kursů je to naopak
4) složité jsou i vazby mezi měnovým kursem a konkurenceschopností výrobců
- volně pohyblivé kursy umožňují svými změnami udržovat konkurenceschopnost na zahraničních trzích – tzn. při poklesu nákladů a cen zahraničních konkurentů se kurs domácí měny může znehodnotit a tím udržet pozici našich exportérů (fixní kursy to neumožňují)
- na druhou stranu však volně pohyblivé kursy eliminují (svými změnami) tlak na snižování nákladů domácích výrobců, jestliže ze stejného důvodu klesají zahraniční ceny
5) častý argument spojený s floatingem (tzn. stabilní kurs) – floating prý umožňuje a vyvolává spekulační pohyby krátkodobého kapitálu a tím následně rozkomíhá kursy
- prakticky to nebylo potvrzeno
- ale podle tohoto názoru by měl dlouhodobě rovnovážný kurs spočívat na úrovni parity kupních sil a jakákoli odchylka by byla odstraněna spekulací založenou na předpokladu návratu kursu zpět k úrovni parity
systém pružných měn. kurzů a vnější obchodní a měnové politice
systém pružných měn. kurzů a vnější obchodní a měnové politice
- pokud předpokládáme, že jsou měnové kurzy pružné, má vláda dvě možnosti, jaké stanovisko vůči měnovým kurzům zaujme
1) stabilizace pružných měnových kurzů
- státu zůstávají prakticky všechny nástroje monetární a fiskální politiky
- pokud centrální banka země A zvýší úrokové míry ve vztahu k úrokovým měrám B ==> do státu A bude přilákán zahraniční kapitál ==> roste poptávka po měně země A ==> roste její kurz
- zvýší se objem kapitálu v zemi A a pokud se kapitál promění v investiční výdaje roste agregátní poptávka ==> to bude mít dopad na úroveň zaměstnanosti a na cenovou stabilitu
2) vnější obchodní a měnová politika v podmínkách řízených měnových kurzů
- stát může používat cel, kvót a jiných opatření
- může využívat měnových rezerv a přímo intervenovat na devizových trzích
- prodejem rezerv CB zvyšuje nabídku zahraničních měn vzhledem k měně domácí což vede k růstu kurzu domácí měny
- pokud předpokládáme, že jsou měnové kurzy pružné, má vláda dvě možnosti, jaké stanovisko vůči měnovým kurzům zaujme
1) stabilizace pružných měnových kurzů
- státu zůstávají prakticky všechny nástroje monetární a fiskální politiky
- pokud centrální banka země A zvýší úrokové míry ve vztahu k úrokovým měrám B ==> do státu A bude přilákán zahraniční kapitál ==> roste poptávka po měně země A ==> roste její kurz
- zvýší se objem kapitálu v zemi A a pokud se kapitál promění v investiční výdaje roste agregátní poptávka ==> to bude mít dopad na úroveň zaměstnanosti a na cenovou stabilitu
2) vnější obchodní a měnová politika v podmínkách řízených měnových kurzů
- stát může používat cel, kvót a jiných opatření
- může využívat měnových rezerv a přímo intervenovat na devizových trzích
- prodejem rezerv CB zvyšuje nabídku zahraničních měn vzhledem k měně domácí což vede k růstu kurzu domácí měny
regulace měnových kursů
regulace měnových kursů
měnový kurs je veličina utvářející se na měnovém trhu pod vlivem změny poptávky a nabídky příslušné měny
faktický vývoj měnových kursů vykazuje jak období kratší či delší stability kursů, tak i období jejich neustálého kolísání (fluktuace)
tento vývoj je výrazně podmíněn přístupem autorit (obvykle CB) k vývoji měnového kursu
z tohoto hlediska je možné systémy měnových kursů rozdělit na kursy regulované a neregulované
kurs neregulovaný
- je utvářen změnou poptávky a nabídky , aniž by do tohoto procesu zasahovaly příslušné autority
- pro tento kursový systém je typické, že pod vlivem řady okolností kursy více či méně kolísají (jde tedy o volně pohyblivé měnové kursy (neboli čistý floating)
- jiný případ tohoto kursu je automaticky fungující mechanismus, udržující kursy relativně stabilní (tzv. fixní měnový kurs)
měnový kurs je veličina utvářející se na měnovém trhu pod vlivem změny poptávky a nabídky příslušné měny
faktický vývoj měnových kursů vykazuje jak období kratší či delší stability kursů, tak i období jejich neustálého kolísání (fluktuace)
tento vývoj je výrazně podmíněn přístupem autorit (obvykle CB) k vývoji měnového kursu
z tohoto hlediska je možné systémy měnových kursů rozdělit na kursy regulované a neregulované
kurs neregulovaný
- je utvářen změnou poptávky a nabídky , aniž by do tohoto procesu zasahovaly příslušné autority
- pro tento kursový systém je typické, že pod vlivem řady okolností kursy více či méně kolísají (jde tedy o volně pohyblivé měnové kursy (neboli čistý floating)
- jiný případ tohoto kursu je automaticky fungující mechanismus, udržující kursy relativně stabilní (tzv. fixní měnový kurs)
kurs regulovaný
kurs regulovaný:
- měnové kursy jsou regulovány CB zejména kursovými intervencemi
- intervence spočívají v nákupu nebo prodeji zahraničních měn CB za domácí měnu tak, aby cena domácí měny (její kurs) dosahovala požadované úrovně (jde o tzv. řízený floating)
rozlišujeme 3 systémy měnových kursů (regulace měnových kursů):
1) fixní měnový kurs (kurs neregulovaný)
- systém známý z období zlatého standardu (1933)
- měnové parity byly určeny zlatými obsahy národních měn
- zlato se mohlo volně pohybovat v platbách mezi zeměmi
=> tím byla zaručena stabilita kursů (jejich kolísání okolo parity)
2) volně pohyblivé (plovoucí) měnové kursy = „floating“ (kurs neregulovaný)
- systém, který se vyznačuje volným pohybem kursů na základě vývoje poptávky po devizách a jejich nabídky – aniž by zasahovaly státní instituce
3) častější v současnosti je řízený floating (kurs regulovaný)
- dochází při něm k devizovým intervencím na devizových trzích
- jde o nákup a prodej deviz centrálními bankami s cílem:
• zabránit nadměrným kursovým výkyvům
• nebo udržet výkyvy kursu v určitém závazně stanoveném rozpětí
- měnové kursy jsou regulovány CB zejména kursovými intervencemi
- intervence spočívají v nákupu nebo prodeji zahraničních měn CB za domácí měnu tak, aby cena domácí měny (její kurs) dosahovala požadované úrovně (jde o tzv. řízený floating)
rozlišujeme 3 systémy měnových kursů (regulace měnových kursů):
1) fixní měnový kurs (kurs neregulovaný)
- systém známý z období zlatého standardu (1933)
- měnové parity byly určeny zlatými obsahy národních měn
- zlato se mohlo volně pohybovat v platbách mezi zeměmi
=> tím byla zaručena stabilita kursů (jejich kolísání okolo parity)
2) volně pohyblivé (plovoucí) měnové kursy = „floating“ (kurs neregulovaný)
- systém, který se vyznačuje volným pohybem kursů na základě vývoje poptávky po devizách a jejich nabídky – aniž by zasahovaly státní instituce
3) častější v současnosti je řízený floating (kurs regulovaný)
- dochází při něm k devizovým intervencím na devizových trzích
- jde o nákup a prodej deviz centrálními bankami s cílem:
• zabránit nadměrným kursovým výkyvům
• nebo udržet výkyvy kursu v určitém závazně stanoveném rozpětí
vývozní multiplikátory
vývozní multiplikátory
- vývoz působí na národní hospodářství obdobně jako investiční výdaje nebo vládní výdaje na nákup výrobků a služeb - stimuluje růst agregátní poptávky v zemi
- vývozní multiplikátor, neboli multiplikátor zahraničního obchodu udává, o kolik se zvýší domácí produkt, jestliže se vývoz zvýší o jednu korunu.
m = vývozní multiplikátor mpc = mezní sklon ke spotřebě mps = mezní sklon k úsporám
a zároveň platí: že Y = m * Ex
kde Y je domácí produkt
Ex je export
čistý export, zaměstnanost a inflace
- pokud export převažuje nad dovozem a čistý export roste potom roste agregátní poptávka v zemi
- pokud existují v ekonomice volné zdroje, zvyšuje se v zemi v souvislosti s růstem agregátní poptávky reálný produkt a zaměstnanost, ceny též stoupají, nikoli však výrazně
- pokud ekonomika nedisponuje volnými zdroji, je růst exportu protinflačním jevem, zaměstnanost a reálný produkt se nemění pouze rostou ceny
- vývoz působí na národní hospodářství obdobně jako investiční výdaje nebo vládní výdaje na nákup výrobků a služeb - stimuluje růst agregátní poptávky v zemi
- vývozní multiplikátor, neboli multiplikátor zahraničního obchodu udává, o kolik se zvýší domácí produkt, jestliže se vývoz zvýší o jednu korunu.
m = vývozní multiplikátor mpc = mezní sklon ke spotřebě mps = mezní sklon k úsporám
a zároveň platí: že Y = m * Ex
kde Y je domácí produkt
Ex je export
čistý export, zaměstnanost a inflace
- pokud export převažuje nad dovozem a čistý export roste potom roste agregátní poptávka v zemi
- pokud existují v ekonomice volné zdroje, zvyšuje se v zemi v souvislosti s růstem agregátní poptávky reálný produkt a zaměstnanost, ceny též stoupají, nikoli však výrazně
- pokud ekonomika nedisponuje volnými zdroji, je růst exportu protinflačním jevem, zaměstnanost a reálný produkt se nemění pouze rostou ceny
vzájemná závislost národních ekonomik
vzájemná závislost národních ekonomik
- zahraniční obchod jedné země má obvykle vliv na zaměstnanost a cenovou stabilitu v řadě dalších zemí
- mění se nám tak výchozí předpoklad: země již nemůže exportovat a importovat libovolná množství výrobků a služeb, aniž by to ovlivnilo vývoj v jiných zemích nebo zemi samotné
a) teorém lokomotivy
- dvě země: mají volné výrobní zdroje a vyrovnanou platební bilanci
- V zemi A se zvýší reálný produkt ==> zůstane-li v A zachován sklon k dovozu zvýší se vývoz ze země B ==> platební bilance státu A bude pasivní a bilance B bude aktivní
- v zemi B začne působit vývozní multiplikátor ==> HDP a zaměstnanost se zvýší
- počáteční rozvoj v zemi A vede k rozvoji země B proto země A působí jako lokomotiva, jež táhne rozvoj obou zemí
b) importovaná inflace
- ani v jedné zemi nejsou volné zdroje a reálný produkt odpovídá potencionálnímu
- v zemi A se zvýší cenová hladina ==>v důsledku toho se zvýší vývoz ze země B ==> vývozní multiplikátor zvýší agregátní poptávku v B ==> protože tu nejsou výrobní zdroje volné zvýší se ceny v B
- inflace byla importována ze země A do země B
- zahraniční obchod jedné země má obvykle vliv na zaměstnanost a cenovou stabilitu v řadě dalších zemí
- mění se nám tak výchozí předpoklad: země již nemůže exportovat a importovat libovolná množství výrobků a služeb, aniž by to ovlivnilo vývoj v jiných zemích nebo zemi samotné
a) teorém lokomotivy
- dvě země: mají volné výrobní zdroje a vyrovnanou platební bilanci
- V zemi A se zvýší reálný produkt ==> zůstane-li v A zachován sklon k dovozu zvýší se vývoz ze země B ==> platební bilance státu A bude pasivní a bilance B bude aktivní
- v zemi B začne působit vývozní multiplikátor ==> HDP a zaměstnanost se zvýší
- počáteční rozvoj v zemi A vede k rozvoji země B proto země A působí jako lokomotiva, jež táhne rozvoj obou zemí
b) importovaná inflace
- ani v jedné zemi nejsou volné zdroje a reálný produkt odpovídá potencionálnímu
- v zemi A se zvýší cenová hladina ==>v důsledku toho se zvýší vývoz ze země B ==> vývozní multiplikátor zvýší agregátní poptávku v B ==> protože tu nejsou výrobní zdroje volné zvýší se ceny v B
- inflace byla importována ze země A do země B
Cla
Cla
- vliv zavedení tarifu na ceny a objem dovozu
zvýšení cla vyvolá:
- pokles objemu dovozu
- pokles celkové nabídky zboží
- růst tržní ceny nad úroveň světové ceny
- růst výroby v podnicích, jež pracují pod ochranou cel
- růst zaměstnanosti
- pokles efektivnosti v alokaci národních výrobních faktorů
- pokud by země neobchodovala se zahraničím, prodávalo by se počet výrobků Q1 za cenu P1
- země začne dovážet výrobky za světovou cenu P2 při nulovém clu
- rozdíl mezi domácí a světovou cenou je rozsah dovozu
- pokud stát zavede clo zvýší se světová cena na cenu P3, která je dána součtem ceny světové a cla potom se sníží poptávka po zboží na Q2 a dovoz se sníží
- vliv zavedení tarifu na ceny a objem dovozu
zvýšení cla vyvolá:
- pokles objemu dovozu
- pokles celkové nabídky zboží
- růst tržní ceny nad úroveň světové ceny
- růst výroby v podnicích, jež pracují pod ochranou cel
- růst zaměstnanosti
- pokles efektivnosti v alokaci národních výrobních faktorů
- pokud by země neobchodovala se zahraničím, prodávalo by se počet výrobků Q1 za cenu P1
- země začne dovážet výrobky za světovou cenu P2 při nulovém clu
- rozdíl mezi domácí a světovou cenou je rozsah dovozu
- pokud stát zavede clo zvýší se světová cena na cenu P3, která je dána součtem ceny světové a cla potom se sníží poptávka po zboží na Q2 a dovoz se sníží
Kvóty, sklon k dovozu
Kvóty
- jsou druhým přímým nástrojem VOMP
- mají podobné účinky jako cla
- na rozdíl od cel nevytvářejí příjem pro státní rozpočet
snížení kvóty vyvolá (stejné účinky, jako zvýšení cla):
- pokles objemu dovozu
- pokles celkové nabídky zboží
- růst tržní ceny nad úroveň světové ceny
- růst výroby v podnicích, jež pracují pod ochranou cel
- růst zaměstnanosti
- pokles efektivnosti v alokaci národních výrobních faktorů
sklon k dovozu
- sledujeme-li dlouhodobý podíl dovozu na reálném HDP získáme ukazatel sklon k dovozu
- mezní sklon k dovozu je přírůstek dovozu vyvolaný zvýšením reálného HDP o jednu korunu
- s růstem HDP (i AD) roste i dovoz
- sklon k dovozu se snižuje aplikací přímým nástrojů VOMP
- výdaje na dovezené zboží jsou součástí agregátní poptávky v dané ekonomice – v této ekonomice však nezůstávají, ale odcházejí přes hranice do jiné země - tzn. že nejsou součástí domácích výdajů a snižují tak tempo růstu domácího produktu
- platby za dovezené zboží nezůstávají v zemi, ale odcházejí do zahraničí jako protihodnota dovezeného zboží
- mezní sklon k dovozu snižuje velikost vývozního multiplikátoru
mpm – mezní sklon k dovozu
r- míra zdanění
mpc – mezní sklon ke spotřebě
- jsou druhým přímým nástrojem VOMP
- mají podobné účinky jako cla
- na rozdíl od cel nevytvářejí příjem pro státní rozpočet
snížení kvóty vyvolá (stejné účinky, jako zvýšení cla):
- pokles objemu dovozu
- pokles celkové nabídky zboží
- růst tržní ceny nad úroveň světové ceny
- růst výroby v podnicích, jež pracují pod ochranou cel
- růst zaměstnanosti
- pokles efektivnosti v alokaci národních výrobních faktorů
sklon k dovozu
- sledujeme-li dlouhodobý podíl dovozu na reálném HDP získáme ukazatel sklon k dovozu
- mezní sklon k dovozu je přírůstek dovozu vyvolaný zvýšením reálného HDP o jednu korunu
- s růstem HDP (i AD) roste i dovoz
- sklon k dovozu se snižuje aplikací přímým nástrojů VOMP
- výdaje na dovezené zboží jsou součástí agregátní poptávky v dané ekonomice – v této ekonomice však nezůstávají, ale odcházejí přes hranice do jiné země - tzn. že nejsou součástí domácích výdajů a snižují tak tempo růstu domácího produktu
- platby za dovezené zboží nezůstávají v zemi, ale odcházejí do zahraničí jako protihodnota dovezeného zboží
- mezní sklon k dovozu snižuje velikost vývozního multiplikátoru
mpm – mezní sklon k dovozu
r- míra zdanění
mpc – mezní sklon ke spotřebě
cíle obchodní a měnové politiky, nástroje obchodní a měnové politiky
cíle obchodní a měnové politiky:
- reguluje tok zboží, služeb a kapitálu přes hranice země
bezprostřední cíl obchodní a kursové politiky
dlouhodobě vyrovnaná platební bilance
v zájmu vyrovnané platební bilance - regulace měnového kursu (protože ten ovlivňuje toky)
konečný cíl obchodní a kursové politiky
dostatečná zaměstnanost a cenová stabilita
nástroje obchodní a měnové politiky
- státní orgány mohou vystupovat jako jeden z tržních subjektů a svou činností regulovat toky výrobků, služeb a výrobních faktorů přes hranice země - používají nepřímé nástroje
- administrativní nástroje se dotýkají pohybu výrobků, služeb a výrobních faktorů přes hranice země
a) tržně orientované (nepřímé) nástroje
- intervence na devizových trzích – podobné operacím na volném trhu; spojeno se systémem řízených měnových kurzů, CB banka za národní měnu nakupuje zahraniční měny nebo obráceně
- opatření monetární a fiskální politiky ovlivňující rovnováhu plat. bilance
- reguluje tok zboží, služeb a kapitálu přes hranice země
bezprostřední cíl obchodní a kursové politiky
dlouhodobě vyrovnaná platební bilance
v zájmu vyrovnané platební bilance - regulace měnového kursu (protože ten ovlivňuje toky)
konečný cíl obchodní a kursové politiky
dostatečná zaměstnanost a cenová stabilita
nástroje obchodní a měnové politiky
- státní orgány mohou vystupovat jako jeden z tržních subjektů a svou činností regulovat toky výrobků, služeb a výrobních faktorů přes hranice země - používají nepřímé nástroje
- administrativní nástroje se dotýkají pohybu výrobků, služeb a výrobních faktorů přes hranice země
a) tržně orientované (nepřímé) nástroje
- intervence na devizových trzích – podobné operacím na volném trhu; spojeno se systémem řízených měnových kurzů, CB banka za národní měnu nakupuje zahraniční měny nebo obráceně
- opatření monetární a fiskální politiky ovlivňující rovnováhu plat. bilance
nástroje obchodní a měnové politiky,
b) přímé (administrativní)
- kvóty – určují max. objem dovozu zboží; lze určit i nulovou kvótu; možno určit i v % z domácí výroby daného produktu
- tarify a vývozní subvence – clo = daň, kterou stát vybírá za dovoz/vývoz zboží; vývozní subvence = snížení nebo odečtení daní, které by platil výrobce, pokud by zboží prodal na domácím trhu
- neviditelné překážky dovozu – přísné zdravotnické normy, požadavek zabudovat katalyzátor,…
Vnější obchodní a měnová politika v systému pevných měn. Kurzů
- budeme předpokládat, že měnové kurzy jsou pevné
- budeme zkoumat působení nástrojů vnější obchodní a měnová politiky za podmínky
- země nemá možnost ovlivnit výši světových cen a tudíž veškeré zboží dováží za stálé ceny
- země může dovézt za světovou cenu požadované množství výrobků
- země může na světovém trhu prodat za světovou cenu libovolné množství svých výrobků
budeme sledovat vývoz a dovoz výrobků a služeb
- kvóty – určují max. objem dovozu zboží; lze určit i nulovou kvótu; možno určit i v % z domácí výroby daného produktu
- tarify a vývozní subvence – clo = daň, kterou stát vybírá za dovoz/vývoz zboží; vývozní subvence = snížení nebo odečtení daní, které by platil výrobce, pokud by zboží prodal na domácím trhu
- neviditelné překážky dovozu – přísné zdravotnické normy, požadavek zabudovat katalyzátor,…
Vnější obchodní a měnová politika v systému pevných měn. Kurzů
- budeme předpokládat, že měnové kurzy jsou pevné
- budeme zkoumat působení nástrojů vnější obchodní a měnová politiky za podmínky
- země nemá možnost ovlivnit výši světových cen a tudíž veškeré zboží dováží za stálé ceny
- země může dovézt za světovou cenu požadované množství výrobků
- země může na světovém trhu prodat za světovou cenu libovolné množství svých výrobků
budeme sledovat vývoz a dovoz výrobků a služeb
příklady pozitivních poptávkových šoků
příklady pozitivních poptávkových šoků (posun křivky doprava):
1. růst bohatství domácností vede k růstu spotřebních výdajů
2. pokles míry zdanění osobního důchodu vede k růstu osobního disponibilního důchodu a tím i spotřebních výdajů
3. pokles míry zdanění důchodů podniku může vést k růstu jejich poptávky po investicích
4. pokles úrokové sazby umožňuje realizovat méně výnosné investiční projekty a tím zvyšuje poptávku po investicích
5. úroková sazba může prostřednictvím vlivu měnových kursů stimulovat i čistý export, změna (pokles) úrokové sazby bude v tomto případě výsledkem měnové politiky centrální banky v podobě opatření, která zvyšují nominální množství peněz v ekonomice (tzv. peněžní zásobu) – jde o nepřímý keynesiánský model vztahu peněžní zásoby a agregátní poptávky
6. změna peněžní zásoby se může projevit přímo v rostoucí poptávce po statcích (např. domácnosti přeměňují část peněz, jejichž držbu považují za přebytečnou, na nákup spotřebních statků – interpretace preferovaná monetaristickým přístupem)
7. růst populace povede k růstu spotřebních výdajů případně i bytové výstavby
8. rozhodnutí vlády zvýšit své nákupy vede (se promítne do) k růstu agregátní poptávky
9. růst transferových výdajů vlády se projeví prostřednictvím růstu spotřebních a investičních výdajů
10. export bude stimulován zejména růstem národního důchodu v zahraničí
11. očekávání růstu cenové hladiny (resp. míry inflace) povede k tomu, že v současnosti porostou plánované výdaje
1. růst bohatství domácností vede k růstu spotřebních výdajů
2. pokles míry zdanění osobního důchodu vede k růstu osobního disponibilního důchodu a tím i spotřebních výdajů
3. pokles míry zdanění důchodů podniku může vést k růstu jejich poptávky po investicích
4. pokles úrokové sazby umožňuje realizovat méně výnosné investiční projekty a tím zvyšuje poptávku po investicích
5. úroková sazba může prostřednictvím vlivu měnových kursů stimulovat i čistý export, změna (pokles) úrokové sazby bude v tomto případě výsledkem měnové politiky centrální banky v podobě opatření, která zvyšují nominální množství peněz v ekonomice (tzv. peněžní zásobu) – jde o nepřímý keynesiánský model vztahu peněžní zásoby a agregátní poptávky
6. změna peněžní zásoby se může projevit přímo v rostoucí poptávce po statcích (např. domácnosti přeměňují část peněz, jejichž držbu považují za přebytečnou, na nákup spotřebních statků – interpretace preferovaná monetaristickým přístupem)
7. růst populace povede k růstu spotřebních výdajů případně i bytové výstavby
8. rozhodnutí vlády zvýšit své nákupy vede (se promítne do) k růstu agregátní poptávky
9. růst transferových výdajů vlády se projeví prostřednictvím růstu spotřebních a investičních výdajů
10. export bude stimulován zejména růstem národního důchodu v zahraničí
11. očekávání růstu cenové hladiny (resp. míry inflace) povede k tomu, že v současnosti porostou plánované výdaje
vnější obchodní politika
vnější obchodní politika
- je spjata především se zahraničním obchodem, jehož prostřednictvím dochází k vývozu a dovozu zboží a služeb mezi domácí ekonomikou a zahraničím
- rozsah zapojení domácí ekonomiky do zahraničně obchodních vztahů závisí na míře její otevřenosti, velikosti a ekonomické vyspělosti
- vnější obchodní politika reguluje toky výrobků a služeb, které plynou přes hranice (pomocí)
- celní politiky
- určování kvót výrobků
- certifikátů
vnější měnová politika
- reguluje měnové kursy a tak působí nejen na toky výrobků a služeb, ale i na příliv a odliv kapitálu
regulace uvedených toků se promítá do platební bilance dané země. Tuto bilanci se vláda snaží udržovat z dlouhodobého hlediska vyrovnanou.
- je spjata především se zahraničním obchodem, jehož prostřednictvím dochází k vývozu a dovozu zboží a služeb mezi domácí ekonomikou a zahraničím
- rozsah zapojení domácí ekonomiky do zahraničně obchodních vztahů závisí na míře její otevřenosti, velikosti a ekonomické vyspělosti
- vnější obchodní politika reguluje toky výrobků a služeb, které plynou přes hranice (pomocí)
- celní politiky
- určování kvót výrobků
- certifikátů
vnější měnová politika
- reguluje měnové kursy a tak působí nejen na toky výrobků a služeb, ale i na příliv a odliv kapitálu
regulace uvedených toků se promítá do platební bilance dané země. Tuto bilanci se vláda snaží udržovat z dlouhodobého hlediska vyrovnanou.
determinanty určující křivku agregátní poptávky
determinanty určující křivku agregátní poptávky:
1) Spotřeba (C)
- je primárně určena osobním disponibilním důchodem (osobní důchod po zaplacení daní) a bohatstvím spotřebitelů. Roste-li cenová hladina, klesá i spotřeba, protože klesá reálný důchod i bohatství.
2) Investice (I)
- jsou určeny následujícími faktory: výše produktu, kapitálové náklady (určené daňovou politikou, úrokovými sazbami apod.) a budoucí očekávání investorů. Výši investic nejvíce ovlivňuje monetární politika.
3) Vládní výdaje na statky a služby (G)
- jejich výše je určena pouze rozhodnutími vlády o výdajích
4) Čisté vývozy (X)
- jsou určeny rozdílem výše vývozů a výše dovozů. Mezi hlavní faktory, které ovlivňují čisté vývozy patří domácí důchod a produkt, poměr domácích k zahraničním cenám a měnový kurs dané země.
- AD jsou celkové výdaje ve všech výrobních sektorech na spotřebu, na soukromé investice, na vládní nákupy statků a služeb a na čisté vývozy
- nepřímo úměrnou závislost mezi cenovou hladinou (P) a poptávaným množstvím statků, které můžeme považovat za rovnovážný reálný produkt (Y) vyjadřuje křivka AD
posun křivky AD (agregátní poptávky):
- doprava nebo doleva, jde o růst (doprava AD) nebo pokles (doleva AD) agregátní poptávky, kdy subjekty zamýšlejí při dané cenové hladině nakoupit více či méně statků
- posuny křivky agregátní poptávky jsou způsobeny poptávkovými šoky (pozitivní x negativní), které mohou být výsledkem:
c) spontánních tržních procesů (zejména rozkolísanosti spotřebních a investičních výdajů) nebo
d) regulačními zásahy autorit (zejména fiskální a měnová politika)
1) Spotřeba (C)
- je primárně určena osobním disponibilním důchodem (osobní důchod po zaplacení daní) a bohatstvím spotřebitelů. Roste-li cenová hladina, klesá i spotřeba, protože klesá reálný důchod i bohatství.
2) Investice (I)
- jsou určeny následujícími faktory: výše produktu, kapitálové náklady (určené daňovou politikou, úrokovými sazbami apod.) a budoucí očekávání investorů. Výši investic nejvíce ovlivňuje monetární politika.
3) Vládní výdaje na statky a služby (G)
- jejich výše je určena pouze rozhodnutími vlády o výdajích
4) Čisté vývozy (X)
- jsou určeny rozdílem výše vývozů a výše dovozů. Mezi hlavní faktory, které ovlivňují čisté vývozy patří domácí důchod a produkt, poměr domácích k zahraničním cenám a měnový kurs dané země.
- AD jsou celkové výdaje ve všech výrobních sektorech na spotřebu, na soukromé investice, na vládní nákupy statků a služeb a na čisté vývozy
- nepřímo úměrnou závislost mezi cenovou hladinou (P) a poptávaným množstvím statků, které můžeme považovat za rovnovážný reálný produkt (Y) vyjadřuje křivka AD
posun křivky AD (agregátní poptávky):
- doprava nebo doleva, jde o růst (doprava AD) nebo pokles (doleva AD) agregátní poptávky, kdy subjekty zamýšlejí při dané cenové hladině nakoupit více či méně statků
- posuny křivky agregátní poptávky jsou způsobeny poptávkovými šoky (pozitivní x negativní), které mohou být výsledkem:
c) spontánních tržních procesů (zejména rozkolísanosti spotřebních a investičních výdajů) nebo
d) regulačními zásahy autorit (zejména fiskální a měnová politika)
agregátní poptávka (AD)
agregátní poptávka (AD):
- představuje objem celkových plánovaných výdajů (výdaje všech 4 subjektů) na nákup produktu (Y) při určité cenové hladině (P)
- se změnou cenové hladiny se mění i objem celkových plánovaných výdajů (objem poptávaného produktu)
- vyjadřuje vzájemný vztah mezi úrovní cen (vyjádřenou prostřednictvím cenového indexu) a celkovým požadovaným množstvím výrobků a služeb
tvar křivky agregátní poptávky:
- vztah mezi vývojem cenové hladiny a objemem poptávaného produktu je nepřímý – tzn. s poklesem (růstem) cenové hladiny reálné celkové plánované výdaje rostou (klesají)
příčiny nepřímé závislosti cenové hladiny a celkových plánovaných výdajů:
1) vztah cenové hladiny a rostoucích výdajů (Keynesův efekt)
- pokles cenové hladiny znamená, že při konstantní hladině důchodů budou celkové plánované výdaje na nákup produktu nižší (je to způsobeno tím, že s poklesem cenové hladiny se zvyšuje reálná hodnota důchodu (= je to množství statků, které je možno si koupit za danou nominální sumu peněz)
- pokles cen způsobí snížení poptávky po penězích, poroste poptávka po ostatních finančních aktivech (jako např. obligace), poroste i jejich cena a klesá nominální úroková sazba
- pokles úrokové sazby zvýší plánované investiční výdaje, případně spotřební výdaje domácností na dlouhodobé spotřební statky (i vládních výdajů a popř. i u čistého exportu)
- představuje objem celkových plánovaných výdajů (výdaje všech 4 subjektů) na nákup produktu (Y) při určité cenové hladině (P)
- se změnou cenové hladiny se mění i objem celkových plánovaných výdajů (objem poptávaného produktu)
- vyjadřuje vzájemný vztah mezi úrovní cen (vyjádřenou prostřednictvím cenového indexu) a celkovým požadovaným množstvím výrobků a služeb
tvar křivky agregátní poptávky:
- vztah mezi vývojem cenové hladiny a objemem poptávaného produktu je nepřímý – tzn. s poklesem (růstem) cenové hladiny reálné celkové plánované výdaje rostou (klesají)
příčiny nepřímé závislosti cenové hladiny a celkových plánovaných výdajů:
1) vztah cenové hladiny a rostoucích výdajů (Keynesův efekt)
- pokles cenové hladiny znamená, že při konstantní hladině důchodů budou celkové plánované výdaje na nákup produktu nižší (je to způsobeno tím, že s poklesem cenové hladiny se zvyšuje reálná hodnota důchodu (= je to množství statků, které je možno si koupit za danou nominální sumu peněz)
- pokles cen způsobí snížení poptávky po penězích, poroste poptávka po ostatních finančních aktivech (jako např. obligace), poroste i jejich cena a klesá nominální úroková sazba
- pokles úrokové sazby zvýší plánované investiční výdaje, případně spotřební výdaje domácností na dlouhodobé spotřební statky (i vládních výdajů a popř. i u čistého exportu)
efekt bohatství v rámci Keynesova efektu, efekt reálných peněžních zůstatků
2) efekt bohatství v rámci Keynesova efektu:
- vychází z toho, že s poklesem cenové hladiny se zvyšuje reálný důchod spotřebitele a tím se stáváme bohatšími (a snižuje se úroková sazba - viz odstavec výš) a obráceně – chudneme, když cenová hladina roste
- pokud úroková sazba neklesá, nebo na ní investiční výdaje nereagují, dochází k odlišné interpretací růstu poptávaného množství produkce, která pomíjí vliv úrokové sazby – jde o tzv. efekt bohatství
- s růstem reálného bohatství může nastat situace, že domácnosti více utrácejí, rostou tedy jejich spotřební výdaje – jde o tzv. efekt reálných peněžních zůstatků
- tzn. že domácnosti udržují stabilní reálnou hodnotu svých peněžních zůstatků
3) efekt reálných peněžních zůstatků:
- je spojen s přenosem poptávky z domácích trhů na trhy zahraniční a naopak a souvisí s nahrazováním domácího zboží zbožím zahraničním a naopak
- pokles domácí cenové hladiny znamená všeobecné snižování cen domácího zboží a služeb
- dá se očekávat, že poroste poptávka zahraničních subjektů po zlevňujících se statcích naší ekonomiky
- může dojít k tomu, že poklesne domácí poptávka po relativně dražším dováženém zboží a tím se část domácích výdajů přesměruje a zvýší produkci domácí ekonomiky (tzn. zvýší poptávané množství reálného HDP)
- vychází z toho, že s poklesem cenové hladiny se zvyšuje reálný důchod spotřebitele a tím se stáváme bohatšími (a snižuje se úroková sazba - viz odstavec výš) a obráceně – chudneme, když cenová hladina roste
- pokud úroková sazba neklesá, nebo na ní investiční výdaje nereagují, dochází k odlišné interpretací růstu poptávaného množství produkce, která pomíjí vliv úrokové sazby – jde o tzv. efekt bohatství
- s růstem reálného bohatství může nastat situace, že domácnosti více utrácejí, rostou tedy jejich spotřební výdaje – jde o tzv. efekt reálných peněžních zůstatků
- tzn. že domácnosti udržují stabilní reálnou hodnotu svých peněžních zůstatků
3) efekt reálných peněžních zůstatků:
- je spojen s přenosem poptávky z domácích trhů na trhy zahraniční a naopak a souvisí s nahrazováním domácího zboží zbožím zahraničním a naopak
- pokles domácí cenové hladiny znamená všeobecné snižování cen domácího zboží a služeb
- dá se očekávat, že poroste poptávka zahraničních subjektů po zlevňujících se statcích naší ekonomiky
- může dojít k tomu, že poklesne domácí poptávka po relativně dražším dováženém zboží a tím se část domácích výdajů přesměruje a zvýší produkci domácí ekonomiky (tzn. zvýší poptávané množství reálného HDP)
Dlouhodobé efekty expanzivní monetární politiky
Dlouhodobé efekty expanzivní monetární politiky
- z dlouhodobého hlediska je křivka agregátní nabídky vertikální – je to způsobeno pružností všech cen v dlouhém období, tzn. i cen výrobních faktorů
- v delším časovém období začnou růst i ceny výrobních faktorů
- jejich růst se zastaví, až zvýšení cen produktů i výrobních faktorů bude shodné s počátečním zvýšením nabídky peněz, kterou vyvolala expanzivní monetární politika
- růst cen zvyšuje poptávku po penězích, rostou úrokové míry a následně se snižují investiční výdaje
- po určitém čase se vrací úrokové míry i investiční výdaje na výchozí úroveň
shrnutí:
z dlouhodobého hlediska vyvolá expanzivní monetární politika růst cenové hladiny a nemění úroveň reálného produktu, zaměstnanost a reálných úrokových sazeb. Zvýší rovnovážnou úrovně cen, která odpovídá zvýšení množství peněz v oběhu
- z dlouhodobého hlediska je křivka agregátní nabídky vertikální – je to způsobeno pružností všech cen v dlouhém období, tzn. i cen výrobních faktorů
- v delším časovém období začnou růst i ceny výrobních faktorů
- jejich růst se zastaví, až zvýšení cen produktů i výrobních faktorů bude shodné s počátečním zvýšením nabídky peněz, kterou vyvolala expanzivní monetární politika
- růst cen zvyšuje poptávku po penězích, rostou úrokové míry a následně se snižují investiční výdaje
- po určitém čase se vrací úrokové míry i investiční výdaje na výchozí úroveň
shrnutí:
z dlouhodobého hlediska vyvolá expanzivní monetární politika růst cenové hladiny a nemění úroveň reálného produktu, zaměstnanost a reálných úrokových sazeb. Zvýší rovnovážnou úrovně cen, která odpovídá zvýšení množství peněz v oběhu
Efekty restriktivní monetární politiky
Efekty restriktivní monetární politiky
- CB v tomto případě omezuje nabídku peněz, nastává pohyb stejných veličin jako v případě expanzivní politiky, ale v opačném směru
důsledkem krátkodobé restriktivní monetární politiky bude:
- pokles úrovně reálného produktu a zaměstnanosti, pokud existuje nezaměstnanost a nevyužité výrobní kapacity
- pokud se skutečný produkt blíží potenciálnímu – dojde k poklesu cenové hladiny
důsledky dlouhodobé restriktivní monetární politiky:
- dlouhodobá restriktivní politika nezmění úroveň reálného produktu a zaměstnanosti, které se budou udržovat na úrovni potenciálního produktu a přirozené míry nezaměstnanosti
- ale sníží rovnovážnou úroveň cen, která odpovídá snížení množství peněz v ekonomice
a) dlouhodobá – nezměněná úroveň reál. produktu a zaměstnanosti, jež se bude udržovat na úrovni potencionálního produktu a přirozené míry nezaměstnanosti; nižší rovnovážná úroveň cen (odpovídá snížení množství peněz v EKO)
- CB v tomto případě omezuje nabídku peněz, nastává pohyb stejných veličin jako v případě expanzivní politiky, ale v opačném směru
důsledkem krátkodobé restriktivní monetární politiky bude:
- pokles úrovně reálného produktu a zaměstnanosti, pokud existuje nezaměstnanost a nevyužité výrobní kapacity
- pokud se skutečný produkt blíží potenciálnímu – dojde k poklesu cenové hladiny
důsledky dlouhodobé restriktivní monetární politiky:
- dlouhodobá restriktivní politika nezmění úroveň reálného produktu a zaměstnanosti, které se budou udržovat na úrovni potenciálního produktu a přirozené míry nezaměstnanosti
- ale sníží rovnovážnou úroveň cen, která odpovídá snížení množství peněz v ekonomice
a) dlouhodobá – nezměněná úroveň reál. produktu a zaměstnanosti, jež se bude udržovat na úrovni potencionálního produktu a přirozené míry nezaměstnanosti; nižší rovnovážná úroveň cen (odpovídá snížení množství peněz v EKO)
Krátkodobé efekty expanzivní monetární politiky
b) situace, kdy se skutečný produkt blíží potenciálnímu produktu (expanzivní politika při úplném využití výrobních faktorů)
- krátkodobá křivka agregátní poptávky má v tomto případě podobu, která se blíží vertikále
- potom se růst agregátní poptávky odrazí více
- v růstu cenové hladiny než ve zvýšení reálného produktu
- růst nominálního produktu má vliv na zvýšení poptávky po penězích
- zvýšená nabídka peněz snížila úrokové sazby
- vyšší poptávka po penězích, ale úrokové sazby zvyšuje
- výsledná změna ve výši úrokových sazeb je výsledkem obou těchto protichůdných efektů
- tzn. lze předpokládat, že úrokové sazby se v tomto případě nijak zvlášť nezmění
shrnutí:
pokud se skutečný produkt blíží potenciálnímu potom se z krátkého hlediska expanzivní monetární politiky zvyšuje zejména úroveň cen (spíše zvýší ceny než produkt a zaměstnanost), tzn. pokud jsou v dostatečné míře využitý výrobní faktory, nelze očekávat pokles úrokových sazeb
- krátkodobá křivka agregátní poptávky má v tomto případě podobu, která se blíží vertikále
- potom se růst agregátní poptávky odrazí více
- v růstu cenové hladiny než ve zvýšení reálného produktu
- růst nominálního produktu má vliv na zvýšení poptávky po penězích
- zvýšená nabídka peněz snížila úrokové sazby
- vyšší poptávka po penězích, ale úrokové sazby zvyšuje
- výsledná změna ve výši úrokových sazeb je výsledkem obou těchto protichůdných efektů
- tzn. lze předpokládat, že úrokové sazby se v tomto případě nijak zvlášť nezmění
shrnutí:
pokud se skutečný produkt blíží potenciálnímu potom se z krátkého hlediska expanzivní monetární politiky zvyšuje zejména úroveň cen (spíše zvýší ceny než produkt a zaměstnanost), tzn. pokud jsou v dostatečné míře využitý výrobní faktory, nelze očekávat pokles úrokových sazeb
konečné cíle monetární politiky
konečné cíle monetární politiky
- pomocí bezprostředních cílu jsme zjišťovali, jak změna v nabídce peněz ovlivní úroveň úrokových sazeb a množství peněz v oběhu
- státní orgány sledují tyto bezprostřední cíle proto, aby dosáhly konečných cílů stabilizační hospodářské ekonomiky
konečné cíle monetární politiky je:
- stabilita cenové hladiny
- a dostatečná zaměstnanost (tzn. udržování nezaměstnanosti na úrovni její přirozené míry)
- tzn. sledují dopady peněžní a úvěrové politiky na změny v cenové hladině a v zaměstnanosti
- změny v nabídce peněz mají vliv na velikost agregátní poptávky
- posuny agregátní poptávky (za předpokladu, že se velikost agregátní nabídky nemění) působí na cenovou stabilitu a na velikost skutečně dosaženého reálného produktu (a tudíž i na úroveň zaměstnanosti)
- pomocí bezprostředních cílu jsme zjišťovali, jak změna v nabídce peněz ovlivní úroveň úrokových sazeb a množství peněz v oběhu
- státní orgány sledují tyto bezprostřední cíle proto, aby dosáhly konečných cílů stabilizační hospodářské ekonomiky
konečné cíle monetární politiky je:
- stabilita cenové hladiny
- a dostatečná zaměstnanost (tzn. udržování nezaměstnanosti na úrovni její přirozené míry)
- tzn. sledují dopady peněžní a úvěrové politiky na změny v cenové hladině a v zaměstnanosti
- změny v nabídce peněz mají vliv na velikost agregátní poptávky
- posuny agregátní poptávky (za předpokladu, že se velikost agregátní nabídky nemění) působí na cenovou stabilitu a na velikost skutečně dosaženého reálného produktu (a tudíž i na úroveň zaměstnanosti)
Krátkodobé efekty expanzivní monetární politiky
Krátkodobé efekty expanzivní monetární politiky
- vycházíme z neokeynesiánského přístupu o průběhu agregátní nabídky v krátkém období (vychází z existence či neexistence volných výrobních faktorů v ekonomice)
- předpokládejme že CB zvýší nabídku peněz, jakmile komerční (obchodní) banky získají dodatečné peněžní prostředky, zvýší nabídku úvěrů a to povede k poklesu úrokových měr
- nižší úrokové míry povedou k realizaci i méně výnosných investic a to zvýší agregátní poptávku (protože investiční výdaje spolu s výdaji na spotřebu C, čistým exportem a státními nákupy výrobků a služeb jsou součástí agregátní poptávky)
- za těchto předpokladů zvýšení agregátní poptávky vyvolá spíše růst reálného produktu a zaměstnanosti než cen (ale i ty se trochu zvýší)
- růst cen a reálného produktu zvýší nominální produkt a vyšší nominální produkt znamená vyšší poptávku po penězích a ta vyvolá růst úrokových sazeb
- křivka poptávky po penězích se neposune v dostatečné míře, aby vrátila úrokové míry na výchozí úroveň – tzn. v určité míře se úrokové míry přece jen sníží
shrnutí:
z krátkodobého hlediska expanzivní monetární politiky zvyšuje, pokud existuje značná nezaměstnanost a nevyužité výrobní kapacity, zejména úroveň reálného produktu a zaměstnanosti, tento proces je doprovázen poklesem úrokovým měr
- vycházíme z neokeynesiánského přístupu o průběhu agregátní nabídky v krátkém období (vychází z existence či neexistence volných výrobních faktorů v ekonomice)
- předpokládejme že CB zvýší nabídku peněz, jakmile komerční (obchodní) banky získají dodatečné peněžní prostředky, zvýší nabídku úvěrů a to povede k poklesu úrokových měr
- nižší úrokové míry povedou k realizaci i méně výnosných investic a to zvýší agregátní poptávku (protože investiční výdaje spolu s výdaji na spotřebu C, čistým exportem a státními nákupy výrobků a služeb jsou součástí agregátní poptávky)
- za těchto předpokladů zvýšení agregátní poptávky vyvolá spíše růst reálného produktu a zaměstnanosti než cen (ale i ty se trochu zvýší)
- růst cen a reálného produktu zvýší nominální produkt a vyšší nominální produkt znamená vyšší poptávku po penězích a ta vyvolá růst úrokových sazeb
- křivka poptávky po penězích se neposune v dostatečné míře, aby vrátila úrokové míry na výchozí úroveň – tzn. v určité míře se úrokové míry přece jen sníží
shrnutí:
z krátkodobého hlediska expanzivní monetární politiky zvyšuje, pokud existuje značná nezaměstnanost a nevyužité výrobní kapacity, zejména úroveň reálného produktu a zaměstnanosti, tento proces je doprovázen poklesem úrokovým měr
restriktivní – tzn. snižovat nabídku peněz
restriktivní – tzn. snižovat nabídku peněz
a) poptávka po penězích se nemění a CB sníží nabídku peněz svou restriktivní politikou v důsledku
- dojde k růstu úrokové sazby z i0 na i1a množství peněz v oběhu se sníží z M0 na M1
- bod rovnováhy se přesunul z E0 do E1
b) růst poptávky po penězích a CB nereaguje změnami v nabídce peněz
- v důsledky růstu poptávky (nahoru) se zvýší úrokové sazby z i0 na i1 i množství peněz v oběhu z M0 na M1
c) růst poptávky po penězích a CB reaguje a svou restriktivní politikou sníží nabídku peněz
- na růst poptávky po penězích (posun doprava nahoru) CB reaguje snížením nabídky peněz (posun doleva) a tím se zvýší úroková sazba (z i0 do i1), za kterou budou peníze poskytovány, ale množství peněz v oběhu se nezmění
- grafů 1c (banka brání poklesu množství peněz) a 2c (banka brání růstu množství peněz) vyplývá, že banka se zaměřuje na množství peněz v oběhu (aby bylo konstantní)
- chce-li, ale při růst poptávky (posun doprava) udržet úrokovou sazbu na stabilní úrovni musela by přiměřeně zvyšovat nabídku peněz (posun doprava) – jde o expanzivní politiku
- CB nemůže používat současně restriktivní a expanzivní politiku – tzn. nemůže sledovat najednou oba cíle – udržovat stabilní úrokové sazby a konstantní množství peněz v ekonomice – vždy si musí zvolit jeden z cílů a nástroje monetární politiky zaměřit na jeho splnění
a) poptávka po penězích se nemění a CB sníží nabídku peněz svou restriktivní politikou v důsledku
- dojde k růstu úrokové sazby z i0 na i1a množství peněz v oběhu se sníží z M0 na M1
- bod rovnováhy se přesunul z E0 do E1
b) růst poptávky po penězích a CB nereaguje změnami v nabídce peněz
- v důsledky růstu poptávky (nahoru) se zvýší úrokové sazby z i0 na i1 i množství peněz v oběhu z M0 na M1
c) růst poptávky po penězích a CB reaguje a svou restriktivní politikou sníží nabídku peněz
- na růst poptávky po penězích (posun doprava nahoru) CB reaguje snížením nabídky peněz (posun doleva) a tím se zvýší úroková sazba (z i0 do i1), za kterou budou peníze poskytovány, ale množství peněz v oběhu se nezmění
- grafů 1c (banka brání poklesu množství peněz) a 2c (banka brání růstu množství peněz) vyplývá, že banka se zaměřuje na množství peněz v oběhu (aby bylo konstantní)
- chce-li, ale při růst poptávky (posun doprava) udržet úrokovou sazbu na stabilní úrovni musela by přiměřeně zvyšovat nabídku peněz (posun doprava) – jde o expanzivní politiku
- CB nemůže používat současně restriktivní a expanzivní politiku – tzn. nemůže sledovat najednou oba cíle – udržovat stabilní úrokové sazby a konstantní množství peněz v ekonomice – vždy si musí zvolit jeden z cílů a nástroje monetární politiky zaměřit na jeho splnění
bezprostředními cíle monetární politiky jsou
bezprostředními cíle monetární politiky jsou:
1) regulace množství peněz v oběhu
2) a regulace úrokových sazeb
centrální banka může provádět 2 typy monetární politiky:
1) expanzivní – tzn. zvyšovat nabídku peněz
a) poptávka po penězích se nemění a nabídka peněz se zvýší (posun doprava) v důsledku expanzivní politiky CB
- následkem expanzivní monetární politiky se sníží úrokové sazby a vzroste množství peněz v oběhu
b) pokles poptávky po penězích a CB nereaguje změnami v nabídce peněz
- pokles poptávky po penězích (MD) posune rovnovážný bod z bodu E0 do E1
- snížení poptávky po penězích má za následek pokles úrokových měr i množství peněz v oběhu (M)
- graf centrální banka nereaguje na pokles MD M
c) pokles poptávky po penězích a CB reaguje a svou expanzivní politikou zvýší nabídku peněz
1) regulace množství peněz v oběhu
2) a regulace úrokových sazeb
centrální banka může provádět 2 typy monetární politiky:
1) expanzivní – tzn. zvyšovat nabídku peněz
a) poptávka po penězích se nemění a nabídka peněz se zvýší (posun doprava) v důsledku expanzivní politiky CB
- následkem expanzivní monetární politiky se sníží úrokové sazby a vzroste množství peněz v oběhu
b) pokles poptávky po penězích a CB nereaguje změnami v nabídce peněz
- pokles poptávky po penězích (MD) posune rovnovážný bod z bodu E0 do E1
- snížení poptávky po penězích má za následek pokles úrokových měr i množství peněz v oběhu (M)
- graf centrální banka nereaguje na pokles MD M
c) pokles poptávky po penězích a CB reaguje a svou expanzivní politikou zvýší nabídku peněz
nepřímé (tržně orientované)
b) operace na volném trhu
- CB nakupuje nebo prodává státní CP
- nabízí-li centrální banka na trhu státní CP, vstupuje tak do konkurence s ostatními zájemci o volné peněžní zdroje
- při daném množství peněz (předpokládáme, že se v daném okamžiku velikost nabídky peněz nemění) lze očekávat, že se zostří konkurence na straně poptávky po penězích – to vyvolá růst cen peněz, tzn. úrokových sazeb
- prodá-li CB úspěšně státní CP, odčerpá tak část nabídky peněz z trhu – tzn. sníží množství peněz, které zůstává k dispozici ostatním tržním subjektům
c) diskontní politika
- úzce souvisí s emisní funkcí státní CB
- tzn. že v případě potřeby mohou získat obchodní banky u CB úvěry
- poptávku obchodních bank reguluje CB mimo jiné i výší požadovaných úroků
- diskontní sazba je tedy sazba za kterou půjčuje CB obchodním bankám
- od růstu diskontní sazby očekává CB pokles poptávky po svých úvěrech
- růst diskontní sazby omezí úvěrové zdroje obchodních bank a sníží jejich nabídku peněz ostatním subjektům v ekonomice
- CB nakupuje nebo prodává státní CP
- nabízí-li centrální banka na trhu státní CP, vstupuje tak do konkurence s ostatními zájemci o volné peněžní zdroje
- při daném množství peněz (předpokládáme, že se v daném okamžiku velikost nabídky peněz nemění) lze očekávat, že se zostří konkurence na straně poptávky po penězích – to vyvolá růst cen peněz, tzn. úrokových sazeb
- prodá-li CB úspěšně státní CP, odčerpá tak část nabídky peněz z trhu – tzn. sníží množství peněz, které zůstává k dispozici ostatním tržním subjektům
c) diskontní politika
- úzce souvisí s emisní funkcí státní CB
- tzn. že v případě potřeby mohou získat obchodní banky u CB úvěry
- poptávku obchodních bank reguluje CB mimo jiné i výší požadovaných úroků
- diskontní sazba je tedy sazba za kterou půjčuje CB obchodním bankám
- od růstu diskontní sazby očekává CB pokles poptávky po svých úvěrech
- růst diskontní sazby omezí úvěrové zdroje obchodních bank a sníží jejich nabídku peněz ostatním subjektům v ekonomice
měnová (monetární, peněžní) politika
měnová (monetární, peněžní) politika:
- je činností státu, která je zaměřená na kontrolu množství peněz v ekonomice, na regulaci úrokových měr a podmínek úvěru
- je určena k regulaci tržní ekonomiky
aby mohla být monetární politika použita, musí být rozvinut tržní mechanismus a v rámci něj zejména:
• peněžní oběh a trh peněz
• úvěrový systém a trh kapitálu
• a centrální banka musí být ve státním vlastnictví – tak, aby státní orgány mohly vstupovat na trh peněz i kapitálu a vystupovat na nich, jako jeden z jejich účastníků
k předpokladům monetární politiky patří rozvinutý trh peněz a kapitálu a převedení emise
peněz výlučně do pravomoci státní centrální banky
a budeme předpokládat, že rychlost obratu peněz je konstantní
- je činností státu, která je zaměřená na kontrolu množství peněz v ekonomice, na regulaci úrokových měr a podmínek úvěru
- je určena k regulaci tržní ekonomiky
aby mohla být monetární politika použita, musí být rozvinut tržní mechanismus a v rámci něj zejména:
• peněžní oběh a trh peněz
• úvěrový systém a trh kapitálu
• a centrální banka musí být ve státním vlastnictví – tak, aby státní orgány mohly vstupovat na trh peněz i kapitálu a vystupovat na nich, jako jeden z jejich účastníků
k předpokladům monetární politiky patří rozvinutý trh peněz a kapitálu a převedení emise
peněz výlučně do pravomoci státní centrální banky
a budeme předpokládat, že rychlost obratu peněz je konstantní
nástroje monetární (měnové) politiky
nástroje monetární (měnové) politiky:
- po splnění nutných předpokladů mají státní orgány možnost využívat řadu nástrojů monetární politiky
- nástroje lze rozdělit na přímé (administrativní) a nepřímé (tržně orientované)
1) přímé (administrativní)
a) regulace investičního úvěru
- zájemce se obrátí na banku se žádostí o investiční úvěr
- pokud rozsah úvěru překračuje státem vymezenou hranici, musí žadatel předložit bance souhlas státních orgánů (kterým potvrdí, že banka smí úvěr o této výši poskytnout), ale konečné rozhodnutí, zda poskytne či neposkytne úvěr je na bance
- nemá-li povolení státních orgánů – banka nemůže tento úvěr poskytnout
b) regulace spotřebního úvěru
- při prodeji na splátky mohou státní orgány stanovit maximální dobu splatnosti úvěru atd.
- opět je na bance, aby rozhodla zda vůbec poskytne spotřebitelský úvěr a za jakých podmínek
c) další přímé nástroje
- státní orgány mohou např. žádat měsíční zprávy bank o úvěrech poskytnutých nad stanovený limit, mohou určit úvěrové stropy, mohou stanovit maximální rozpětí mezi diskontní sazbou a úroky, které požadují banky od svých klientů,…)
- po splnění nutných předpokladů mají státní orgány možnost využívat řadu nástrojů monetární politiky
- nástroje lze rozdělit na přímé (administrativní) a nepřímé (tržně orientované)
1) přímé (administrativní)
a) regulace investičního úvěru
- zájemce se obrátí na banku se žádostí o investiční úvěr
- pokud rozsah úvěru překračuje státem vymezenou hranici, musí žadatel předložit bance souhlas státních orgánů (kterým potvrdí, že banka smí úvěr o této výši poskytnout), ale konečné rozhodnutí, zda poskytne či neposkytne úvěr je na bance
- nemá-li povolení státních orgánů – banka nemůže tento úvěr poskytnout
b) regulace spotřebního úvěru
- při prodeji na splátky mohou státní orgány stanovit maximální dobu splatnosti úvěru atd.
- opět je na bance, aby rozhodla zda vůbec poskytne spotřebitelský úvěr a za jakých podmínek
c) další přímé nástroje
- státní orgány mohou např. žádat měsíční zprávy bank o úvěrech poskytnutých nad stanovený limit, mohou určit úvěrové stropy, mohou stanovit maximální rozpětí mezi diskontní sazbou a úroky, které požadují banky od svých klientů,…)
nepřímé (tržně orientované)
nepřímé (tržně orientované)
a) politika povinných min. rezerv
- státní orgány stanoví v případě použití tohoto nástroje bankám povinnost, aby část svých aktiv uložily na běžný účet u centrální banky
- výše rezerv není určena absolutní hodnotou, ale v podobě míry rezerv - jako procento z depozit – platí, ale že čím jsou depozita likvidnější, tím vyšší částku aktiv vyžaduje CB blokovat v rezervách
- povinná míra rezerv má nepřímo úměrný vliv na objem nabídky peněz
- zvýšení míry rezerv sníží nabídku úvěru ze strany obchodních bank
- snížení míry rezerv zvýší nabídku úvěru ze strany obchodních bank
- úprava povinné míry rezerv výrazně mění úvěrovou schopnost bank – tzn. proto centrální banky nepoužívají změny míry rezerv jako nástroje stabilizační hospodářské politiky často
a) politika povinných min. rezerv
- státní orgány stanoví v případě použití tohoto nástroje bankám povinnost, aby část svých aktiv uložily na běžný účet u centrální banky
- výše rezerv není určena absolutní hodnotou, ale v podobě míry rezerv - jako procento z depozit – platí, ale že čím jsou depozita likvidnější, tím vyšší částku aktiv vyžaduje CB blokovat v rezervách
- povinná míra rezerv má nepřímo úměrný vliv na objem nabídky peněz
- zvýšení míry rezerv sníží nabídku úvěru ze strany obchodních bank
- snížení míry rezerv zvýší nabídku úvěru ze strany obchodních bank
- úprava povinné míry rezerv výrazně mění úvěrovou schopnost bank – tzn. proto centrální banky nepoužívají změny míry rezerv jako nástroje stabilizační hospodářské politiky často
Překonání nerozvinutosti
Překonání nerozvinutosti
Možnosti zvýšení tempa ek. růstu
- snaha o sebeudržující se růst – v urč. odvětví
- větš. je nutná vládní regulace (podpora vývozu nebo nahrazování dovozů – ochrana domácí výroby)
- specializace na základě komparativní výhody přináší růst výnosů, vzniká však závislost na jediném produktu vysoká zranitelnost vůči výkyvům v zahr. poptávce
- součástí je i využití technické pomoci a zahr. fin. zdrojů; zahraniční dluh
- řešit se musí i problém rozdělení a přerozdělení výsledků ek. růstu (soustava veřejných rozpočtů)
Překonání nerozvinutosti – časté problémy
- investiční projekty nejsou dostatečně produktivní
- vypůjčené prostředky – nejsou využity na nákup kapitálových statků, ale na spotřebu
- pohyblivé úrokové sazby => zvýší dluhovou službu
- pokles cen exportovaných statků a zvýš. cen importu
- výkyvy měnových kurzů
- vývoj hospodářského cyklu ve světě
- s růstem důchodu se zvyšuje import
- problémem je také rozdělení a přerozdělení výsledků ek. růstu
3) Institucionální otázky (byrokracie)
- právní rámec podnikání
- náboženské, příbuzenské, rodové a jiné vztahy
- politická stabilita dané země
Možnosti zvýšení tempa ek. růstu
- snaha o sebeudržující se růst – v urč. odvětví
- větš. je nutná vládní regulace (podpora vývozu nebo nahrazování dovozů – ochrana domácí výroby)
- specializace na základě komparativní výhody přináší růst výnosů, vzniká však závislost na jediném produktu vysoká zranitelnost vůči výkyvům v zahr. poptávce
- součástí je i využití technické pomoci a zahr. fin. zdrojů; zahraniční dluh
- řešit se musí i problém rozdělení a přerozdělení výsledků ek. růstu (soustava veřejných rozpočtů)
Překonání nerozvinutosti – časté problémy
- investiční projekty nejsou dostatečně produktivní
- vypůjčené prostředky – nejsou využity na nákup kapitálových statků, ale na spotřebu
- pohyblivé úrokové sazby => zvýší dluhovou službu
- pokles cen exportovaných statků a zvýš. cen importu
- výkyvy měnových kurzů
- vývoj hospodářského cyklu ve světě
- s růstem důchodu se zvyšuje import
- problémem je také rozdělení a přerozdělení výsledků ek. růstu
3) Institucionální otázky (byrokracie)
- právní rámec podnikání
- náboženské, příbuzenské, rodové a jiné vztahy
- politická stabilita dané země
Bariéry ekonomického růstu
Bariéry ekonomického růstu
bariéry ekonomického růstu spočívají v:
1) demografickém vývoji (populační exploze)
2) nedostatku kapitálu (bludný kruh nerozvinutosti)
3) institucionálních překážkách a jiných okolnostech
1) Demografický vývoj (populační exploze) – snižuje růst produktu na 1 obyv.
1.stadium – charakteristické vysokou mírou porodnosti a jen o málo nižší mírou úmrtnosti => pomalý růst obyvatelstva
2. Stadium – vysoká porodnost, snižující se míra úmrtnosti => vysoký přírůstek obyvatelstva => populační exploze
3. Stadium – postupně klesá míra porodnosti a růst obyvatelstva zpomaluje
4. Stadium – stabilizovaná míra porodnosti i úmrtnosti =>nízký až nulový růst populace
2) nedostatek kapitálu – bludný kruh nerozvinutosti
nízké tempo růstu
kapitálu
nízké úspory nedostatečná vybavenost
práce kapitálem
nízký důchod na 1 obyvatele
1. únik kapitálu – přesun úspor do zahraničí s cílem uchování kupní síly
2. ( v případě vysoké inflace a nízké domácí úrokové sazby)
3. nedostatečný technický pokrok
4. nedostatečná kvalifikace pracovní síly
5. únik mozků
6. neekonomické-přírodní vlivy a katastrofy
bariéry ekonomického růstu spočívají v:
1) demografickém vývoji (populační exploze)
2) nedostatku kapitálu (bludný kruh nerozvinutosti)
3) institucionálních překážkách a jiných okolnostech
1) Demografický vývoj (populační exploze) – snižuje růst produktu na 1 obyv.
1.stadium – charakteristické vysokou mírou porodnosti a jen o málo nižší mírou úmrtnosti => pomalý růst obyvatelstva
2. Stadium – vysoká porodnost, snižující se míra úmrtnosti => vysoký přírůstek obyvatelstva => populační exploze
3. Stadium – postupně klesá míra porodnosti a růst obyvatelstva zpomaluje
4. Stadium – stabilizovaná míra porodnosti i úmrtnosti =>nízký až nulový růst populace
2) nedostatek kapitálu – bludný kruh nerozvinutosti
nízké tempo růstu
kapitálu
nízké úspory nedostatečná vybavenost
práce kapitálem
nízký důchod na 1 obyvatele
1. únik kapitálu – přesun úspor do zahraničí s cílem uchování kupní síly
2. ( v případě vysoké inflace a nízké domácí úrokové sazby)
3. nedostatečný technický pokrok
4. nedostatečná kvalifikace pracovní síly
5. únik mozků
6. neekonomické-přírodní vlivy a katastrofy
modely ekonomického růstu
modely ekonomického růstu:
rozlišujeme 3 typy modelů, rozdílně zohledňují význam jednotlivých zdrojů růstu a formulují řadu podmínek různých kvalit růstu
1. klasické modely:
- předpoklady: veškerá půda je využívána, růst množství kapitálu a jeho technického rozvoje je bezvýznamný
- jediným zdrojem ekonomického růstu je růst obyvatelstva (tzn. množství pracovních vstupů) – což je spojeno s klesajícím mezním produktem práce
- tempo růst produktu se postupně snižuje až se dostane pod tempo růstu obyvatelstva
- proto klesá produkt na 1 obyvatele a klesají reálné mzdy až na úroveň životního minima, kde se růst obyvatelstva zastaví (a tím i produkt)
- k růstu produktu na 1 obyvatele a k růstu reálné mzdy dojde pouze v případě: zvýšení úmrtnosti, nebo snížením porodnosti
rozlišujeme 3 typy modelů, rozdílně zohledňují význam jednotlivých zdrojů růstu a formulují řadu podmínek různých kvalit růstu
1. klasické modely:
- předpoklady: veškerá půda je využívána, růst množství kapitálu a jeho technického rozvoje je bezvýznamný
- jediným zdrojem ekonomického růstu je růst obyvatelstva (tzn. množství pracovních vstupů) – což je spojeno s klesajícím mezním produktem práce
- tempo růst produktu se postupně snižuje až se dostane pod tempo růstu obyvatelstva
- proto klesá produkt na 1 obyvatele a klesají reálné mzdy až na úroveň životního minima, kde se růst obyvatelstva zastaví (a tím i produkt)
- k růstu produktu na 1 obyvatele a k růstu reálné mzdy dojde pouze v případě: zvýšení úmrtnosti, nebo snížením porodnosti
modely ekonomického růstu
2. neoklasický model:
- zohledňuje existenci výrobního faktoru – kapitál a zároveň předpokládá jeho neomezené kombinace s prací
- růst vybavenosti práce kapitálem znamená prohlubování kapitálu, roste-li kapitál i práce stejně, jde o rozšiřovaní kapitálu
- model je spojen s permanentně vyčištěnými trhy výrobních faktorů (neboli s plnou zaměstnaností)
3. keynesiánský model:
- zkoumá podmínky tzv. rovnovážného růstu produktu jako růstu při plné zaměstnanosti zásoby kapitálu a při tzv. plné zaměstnanosti pracovní síly a okolnosti narušující tento růst
podmínky rovnovážného růstu jsou založeny na předpokladech, že:
- růst množství práce je dán exogenně (tzn. okolnostmi ležícími mimo model)
- existuje fixní koeficienty pracovní náročnosti produkce a kapitálové náročnosti produkce
- zohledňuje existenci výrobního faktoru – kapitál a zároveň předpokládá jeho neomezené kombinace s prací
- růst vybavenosti práce kapitálem znamená prohlubování kapitálu, roste-li kapitál i práce stejně, jde o rozšiřovaní kapitálu
- model je spojen s permanentně vyčištěnými trhy výrobních faktorů (neboli s plnou zaměstnaností)
3. keynesiánský model:
- zkoumá podmínky tzv. rovnovážného růstu produktu jako růstu při plné zaměstnanosti zásoby kapitálu a při tzv. plné zaměstnanosti pracovní síly a okolnosti narušující tento růst
podmínky rovnovážného růstu jsou založeny na předpokladech, že:
- růst množství práce je dán exogenně (tzn. okolnostmi ležícími mimo model)
- existuje fixní koeficienty pracovní náročnosti produkce a kapitálové náročnosti produkce
poptávka a recese
2) poptávka a recese
- tzn., že se velikost potenciálního produktu nemění a agregátní poptávka poklesne
- agregátní nabídka a poptávka se protínají v bodě E1
- skutečný produkt odpovídá potenciálnímu (tzn. Y1 = Y*)
- s poklesem agregátní poptávky (z AD na AD) se posune bod rovnováhy z E1 do E2
- z grafu vyplývá, že pokles cenové hladiny (z P1 na P2) je doprovázen poklesem reálného (skutečného) produktu (z Y1 na Y2)
- skutečný produkt se tak dostává pod úroveň potenciálního produktu – tzn. výrobní faktory nejsou využívány v dostupné míře, jak by mohly být
3) agregátní poptávka roste rychleji než agregátní nabídka (nabídka a recese)
- tzn., že se nemění velikost agregátní poptávky, ale sníží se agregátní nabídka
- agregátní nabídka AS a poptávka AD se protínají a v bodě E1 (bod rovnováhy, kde jsou skutečný Y1 a potenciální produkt shodné veličiny)
- krátkodobá křivka agregátní nabídka se posune nahoru z AS do AS (v důsledky zvýšení nákladů – růst cen energie, způsobené politickými událostmi atd.)
- bod rovnováhy se posune do bodu E2 a reálný produkt se sníží z Y1 na Y2 a probíhá recese
- oproti poptávce a recesi, zde stouply i ceny a nominální produkt
- tzn. jde o jev, kdy dochází současně k recesi a k růstu cen (čili k inflaci) – označuje se jako slumpflace
- tzn., že se velikost potenciálního produktu nemění a agregátní poptávka poklesne
- agregátní nabídka a poptávka se protínají v bodě E1
- skutečný produkt odpovídá potenciálnímu (tzn. Y1 = Y*)
- s poklesem agregátní poptávky (z AD na AD) se posune bod rovnováhy z E1 do E2
- z grafu vyplývá, že pokles cenové hladiny (z P1 na P2) je doprovázen poklesem reálného (skutečného) produktu (z Y1 na Y2)
- skutečný produkt se tak dostává pod úroveň potenciálního produktu – tzn. výrobní faktory nejsou využívány v dostupné míře, jak by mohly být
3) agregátní poptávka roste rychleji než agregátní nabídka (nabídka a recese)
- tzn., že se nemění velikost agregátní poptávky, ale sníží se agregátní nabídka
- agregátní nabídka AS a poptávka AD se protínají a v bodě E1 (bod rovnováhy, kde jsou skutečný Y1 a potenciální produkt shodné veličiny)
- krátkodobá křivka agregátní nabídka se posune nahoru z AS do AS (v důsledky zvýšení nákladů – růst cen energie, způsobené politickými událostmi atd.)
- bod rovnováhy se posune do bodu E2 a reálný produkt se sníží z Y1 na Y2 a probíhá recese
- oproti poptávce a recesi, zde stouply i ceny a nominální produkt
- tzn. jde o jev, kdy dochází současně k recesi a k růstu cen (čili k inflaci) – označuje se jako slumpflace
hledisko – kvantitativní a kvalitativní změny
hledisko – kvantitativní a kvalitativní změny
- jde o obecnější rozdělení zdrojů ekonomického růstu
kvantitativní zdroje
- spočívá v tom, že do výroby jsou zapojována nová kvanta práce, přírodních zdrojů a kapitálu se stejnými kvalitativními charakteristikami
- je-li ekonomický růst založen převážně na kvantitativních zdrojích, bývá označován jako extenzívní ekonomický růst
kvalitativní zdroje
- spočívá ve zvyšování kvalifikace pracovníků, využívání kvalitnějších přírodních zdrojů, rozvoj technické úrovně fixního kapitálu
- je-li zdrojem ekonomického růstu převážně rozvoj kvalitativních stránek k výrobních faktorů jde o intenzivní ekonomický růst
- jde o obecnější rozdělení zdrojů ekonomického růstu
kvantitativní zdroje
- spočívá v tom, že do výroby jsou zapojována nová kvanta práce, přírodních zdrojů a kapitálu se stejnými kvalitativními charakteristikami
- je-li ekonomický růst založen převážně na kvantitativních zdrojích, bývá označován jako extenzívní ekonomický růst
kvalitativní zdroje
- spočívá ve zvyšování kvalifikace pracovníků, využívání kvalitnějších přírodních zdrojů, rozvoj technické úrovně fixního kapitálu
- je-li zdrojem ekonomického růstu převážně rozvoj kvalitativních stránek k výrobních faktorů jde o intenzivní ekonomický růst
Ekonomocký růst a agregátní nabídka a poptávka
Ekonomocký růst a agregátní nabídka a poptávka
- růst agregátní poptávky nemusí odpovídat růstu potenciálního produktu
- agregátní poptávka může růst rychleji, pomaleji nebo stejně rychle jako agregátní nabídka
proto rozlišujeme 3 varianty:
1) agregátní poptávka roste stejně rychle jako agregátní nabídka
- potenciální produkt roste a graficky se projeví v posunu přímky potenciálního produktu Y* doprava na pozici Y
- souběžně s křivkou Y* se posunula vpravo i krátkodobá křivka agregátní nabídky z AS na AS, stejně tak i agregátní poptávka se posunula vpravo z AD na AD
- bod rovnováhy se tak přemístil z E1 do E2 a skutečný produkt odpovídá potenciálnímu (oba se zvýšily z 500 na 700 mld. korun)
- tzn. pokud roste AS a AD stejně rychle, potom se míra využití výrobních faktorů nezměnila a cenová hladina zůstává stabilní
- obvykle však nedochází ke stejnému vývoji AS a AD
- růst agregátní poptávky nemusí odpovídat růstu potenciálního produktu
- agregátní poptávka může růst rychleji, pomaleji nebo stejně rychle jako agregátní nabídka
proto rozlišujeme 3 varianty:
1) agregátní poptávka roste stejně rychle jako agregátní nabídka
- potenciální produkt roste a graficky se projeví v posunu přímky potenciálního produktu Y* doprava na pozici Y
- souběžně s křivkou Y* se posunula vpravo i krátkodobá křivka agregátní nabídky z AS na AS, stejně tak i agregátní poptávka se posunula vpravo z AD na AD
- bod rovnováhy se tak přemístil z E1 do E2 a skutečný produkt odpovídá potenciálnímu (oba se zvýšily z 500 na 700 mld. korun)
- tzn. pokud roste AS a AD stejně rychle, potom se míra využití výrobních faktorů nezměnila a cenová hladina zůstává stabilní
- obvykle však nedochází ke stejnému vývoji AS a AD
rozlišujeme tempo růstu potenciálního a skutečného produktu
Tempo růstu skutečného reálného produktu
- neustále kolísá vlivem změn v agregátní poptávce a nabídce a obvykle neodpovídá tempu růst potencionálního produktu
- víceméně pravidelné kolísání tempa růst skutečného produktu kolem tempa růstu potenciálního produktu – označujeme jako hospodářský cyklus
zdroje ekonomického růstu podle Helíska:
1) hledisko – 3 složky
lidské zdroje:
- množství práce
- její kvalifikace (tzn. vzdělání, zručnost, zkušenost…), označována jako lidský kapitál a náklady na její získání, zvýšení a udržení jako investice do tohoto lidského kapitálu
- její motivace a schopnost podnikání
přírodní zdroje
- množství půdy a nerostného bohatství
- kvalita těchto zdrojů je dána úrodností půdy, kvalitou nerostů, klimatickými podmínkami apod.
kapitálové zdroje
- v podobě kapitálových statků, jejichž stav (zásoba) je obnovován a rozšiřován investičními statky, patří sem:
• stroje a zařízení, budovy, stavby aj.
• technická úroveň těchto statků – jejich výkonnost, přesnost, pracovní a energetická náročnost …
- neustále kolísá vlivem změn v agregátní poptávce a nabídce a obvykle neodpovídá tempu růst potencionálního produktu
- víceméně pravidelné kolísání tempa růst skutečného produktu kolem tempa růstu potenciálního produktu – označujeme jako hospodářský cyklus
zdroje ekonomického růstu podle Helíska:
1) hledisko – 3 složky
lidské zdroje:
- množství práce
- její kvalifikace (tzn. vzdělání, zručnost, zkušenost…), označována jako lidský kapitál a náklady na její získání, zvýšení a udržení jako investice do tohoto lidského kapitálu
- její motivace a schopnost podnikání
přírodní zdroje
- množství půdy a nerostného bohatství
- kvalita těchto zdrojů je dána úrodností půdy, kvalitou nerostů, klimatickými podmínkami apod.
kapitálové zdroje
- v podobě kapitálových statků, jejichž stav (zásoba) je obnovován a rozšiřován investičními statky, patří sem:
• stroje a zařízení, budovy, stavby aj.
• technická úroveň těchto statků – jejich výkonnost, přesnost, pracovní a energetická náročnost …
ekonomická síla země
ekonomická síla země
- vyjadřuje absolutní objem finálních výrobků a služeb, který se v ekonomice vyrobí za určitý čas
- množství finální produkce určitého státu měříme nejčastěji HDP
- porovnáním absolutní velikosti HDP země s HDP jiných zemí zjistíme postavení dané země ve světové ekonomice
ekonomická úroveň
- vyjadřuje, jak účinně země využívá disponibilní výrobní faktory
- a slouží k vyjádření živ. úrovně v dané zemi;
- měříme ji nejčastěji pomocí GDP nebo národního důchodu na jednoho obyvatele (ukazatel produktu na 1 obyvatele je považován za základní ukazatel vývoje životní úrovně v dané zemi, ale jeho vypovídací schopnost může být velmi omezená v důsledku nerovnoměrného rozdělení důchodů – proto je třeba sledovat i tempo růstu reálných mezd a jiné ukazatele)
- vyjadřuje absolutní objem finálních výrobků a služeb, který se v ekonomice vyrobí za určitý čas
- množství finální produkce určitého státu měříme nejčastěji HDP
- porovnáním absolutní velikosti HDP země s HDP jiných zemí zjistíme postavení dané země ve světové ekonomice
ekonomická úroveň
- vyjadřuje, jak účinně země využívá disponibilní výrobní faktory
- a slouží k vyjádření živ. úrovně v dané zemi;
- měříme ji nejčastěji pomocí GDP nebo národního důchodu na jednoho obyvatele (ukazatel produktu na 1 obyvatele je považován za základní ukazatel vývoje životní úrovně v dané zemi, ale jeho vypovídací schopnost může být velmi omezená v důsledku nerovnoměrného rozdělení důchodů – proto je třeba sledovat i tempo růstu reálných mezd a jiné ukazatele)
pojmy ekonomická síla a ekonomická úroveň
pojmy ekonomická síla a ekonomická úroveň nejsou totožné, protože:
- ekonomika může disponovat rozsáhlými zdroji výrobních faktorů (tzn. být silná), ale nemusí je účinně využívat (tzn. nachází se na nízké ekonomické úrovni)
- pomocí nich můžeme sledovat jak se země vyvíjí v poměru k jiným zemím a jak úspěšná je ve svém rozvoji – to se projeví v kolísání velikosti reálného produktu nebo národního důchodu
- tzn. ekonomický růst označuje změnu tokových veličin (HNP, NI) v čase
ekonomický růst můžeme změřit jako:
1) rozdíl Y = Yt – Yt-1
2) koeficient v % r = (Yt / Yt-1) * 100
3) tempo růstu v % r = (Yt - Yt-1)/ Yt-1 * 100
Yt – produkt v období t (běžné období)
Yt-1 – produkt v předchozím období
- ekonomika může disponovat rozsáhlými zdroji výrobních faktorů (tzn. být silná), ale nemusí je účinně využívat (tzn. nachází se na nízké ekonomické úrovni)
- pomocí nich můžeme sledovat jak se země vyvíjí v poměru k jiným zemím a jak úspěšná je ve svém rozvoji – to se projeví v kolísání velikosti reálného produktu nebo národního důchodu
- tzn. ekonomický růst označuje změnu tokových veličin (HNP, NI) v čase
ekonomický růst můžeme změřit jako:
1) rozdíl Y = Yt – Yt-1
2) koeficient v % r = (Yt / Yt-1) * 100
3) tempo růstu v % r = (Yt - Yt-1)/ Yt-1 * 100
Yt – produkt v období t (běžné období)
Yt-1 – produkt v předchozím období
rozlišujeme tempo růstu potenciálního a skutečného produktu
rozlišujeme tempo růstu potenciálního a skutečného produktu
Tempo růstu potencionálního produktu
- součet dlouhodobého tempa růstu souhrnné produktivity a objemu výrobních faktorů při jejich plném využití
zdroje ekonomického růstu (tzn. na čem závisí tempo růstu potencionálního produktu)
a) tempu růstu vstupů (výr. faktorů)
- zvýší-li se množství práce, kapitálu a přírodních zdrojů, lze očekávat – za jinak nezměněných podmínek – i růst potencionálního produktu
b) tempu růstu souhrnné produktivity (lepší využití vstupů)
- při nezměněném množství výrobních faktorů lze zvýšit velikost potencionálního produktu lepším využitím vstupů
dokonalejší využití výrobních faktorů se promítá:
- v růstu produktivity práce – dojde k růstu v rozsahu reálného produktu, který vytvořil jeden pracovník
- v růstu účinnosti kapitálu- v objemu reálného produktu, který připadá na jednu jednotku kapitálu
- v poklesu materiální a energetické náročnosti výroby, která povede ke snižování objemu materiálu a energie potřebné k výrobvě jedné jednotky produktu
dlouhodobý rozvoj země závisí na obou skupinách faktorů (tzn. na vstupu výrobních faktorů i na souhrnné produktivitě)
- podle toho, jak země rozšiřuje mnžství výrobních faktorů a jak účinně je využívá se mění postavení země v mezinárodním srovnání a roste životní úroveň obyvatelstva
Tempo růstu potencionálního produktu
- součet dlouhodobého tempa růstu souhrnné produktivity a objemu výrobních faktorů při jejich plném využití
zdroje ekonomického růstu (tzn. na čem závisí tempo růstu potencionálního produktu)
a) tempu růstu vstupů (výr. faktorů)
- zvýší-li se množství práce, kapitálu a přírodních zdrojů, lze očekávat – za jinak nezměněných podmínek – i růst potencionálního produktu
b) tempu růstu souhrnné produktivity (lepší využití vstupů)
- při nezměněném množství výrobních faktorů lze zvýšit velikost potencionálního produktu lepším využitím vstupů
dokonalejší využití výrobních faktorů se promítá:
- v růstu produktivity práce – dojde k růstu v rozsahu reálného produktu, který vytvořil jeden pracovník
- v růstu účinnosti kapitálu- v objemu reálného produktu, který připadá na jednu jednotku kapitálu
- v poklesu materiální a energetické náročnosti výroby, která povede ke snižování objemu materiálu a energie potřebné k výrobvě jedné jednotky produktu
dlouhodobý rozvoj země závisí na obou skupinách faktorů (tzn. na vstupu výrobních faktorů i na souhrnné produktivitě)
- podle toho, jak země rozšiřuje mnžství výrobních faktorů a jak účinně je využívá se mění postavení země v mezinárodním srovnání a roste životní úroveň obyvatelstva
sledování růstu produkce
při sledování růstu produkce je proto třeba odlišovat dvojí situaci:
a) krátkodobý růst reálného produktu - ve smyslu jeho cyklického kolísání – tzn. jde o krátkodobé zvýšení skutečného reálného produktu, které je po určité době vystřídané poklesem produktu – hospodářské cykly
b) dlouhodobý (trend) růst reálného produktu – je spojený obvykle s víceméně plynulým zvyšováním produkčních možností ekonomiky – jde o růst potenciálního produktu neboli o ekonomický růst
- teorie růst se tedy zabývá dlouhodobým vývojem potenciálního produktu, zkoumá jeho zdroje růstu, které dlouhodobě podmiňují vývoj potenciálního produktu a ne krátkodobé výkyvy skutečného produktu
- mimo oblast ekonomické teorie se však pojem ekonomický růst často používá jako synonymum vývoje skutečného reálného produktu
a) krátkodobý růst reálného produktu - ve smyslu jeho cyklického kolísání – tzn. jde o krátkodobé zvýšení skutečného reálného produktu, které je po určité době vystřídané poklesem produktu – hospodářské cykly
b) dlouhodobý (trend) růst reálného produktu – je spojený obvykle s víceméně plynulým zvyšováním produkčních možností ekonomiky – jde o růst potenciálního produktu neboli o ekonomický růst
- teorie růst se tedy zabývá dlouhodobým vývojem potenciálního produktu, zkoumá jeho zdroje růstu, které dlouhodobě podmiňují vývoj potenciálního produktu a ne krátkodobé výkyvy skutečného produktu
- mimo oblast ekonomické teorie se však pojem ekonomický růst často používá jako synonymum vývoje skutečného reálného produktu
mechanismus vnější rovnováhy
c) kursový mechanismus
- obnovení vnější rovnováhy (tzn. dosažení Ex – Im = 0) v podmínkách pohyblivých měnových kursů spočívá v působení kursového mechanismu
- tzn. je li např. (Ex – Im 0) vede tento obchodní přebytek ke zhodnocení kursu domácí měny, toto zhodnocení omezuje export a stimuluje import, tedy obnovuje rovnováhu Ex – Im = 0
- vzhledem k omezené citlivosti kursu na stav běžného účtu platební bilance, stejně jako i importu a exportu na pohyby měnových kursů je tento mechanismus značně nespolehlivý
d) vládní regulace vnější rovnováhy
- může pomoci k obnovení rovnováhy zejména:
• protekcionistickými zásahy
• nebo proexportními opatřeními v zahraničním obchodě
• přesměrováním výdajů
• devalvací měnového kursu
- obnovení vnější rovnováhy (tzn. dosažení Ex – Im = 0) v podmínkách pohyblivých měnových kursů spočívá v působení kursového mechanismu
- tzn. je li např. (Ex – Im 0) vede tento obchodní přebytek ke zhodnocení kursu domácí měny, toto zhodnocení omezuje export a stimuluje import, tedy obnovuje rovnováhu Ex – Im = 0
- vzhledem k omezené citlivosti kursu na stav běžného účtu platební bilance, stejně jako i importu a exportu na pohyby měnových kursů je tento mechanismus značně nespolehlivý
d) vládní regulace vnější rovnováhy
- může pomoci k obnovení rovnováhy zejména:
• protekcionistickými zásahy
• nebo proexportními opatřeními v zahraničním obchodě
• přesměrováním výdajů
• devalvací měnového kursu
Ekonomický růst
Ekonomický růst - pojetí ekonomického růstu, ekonomická síla a úroveň, tempo růstu (a zdroje, na kterých závisí), ekonomický růst a agregátní poptávka a nabídka, modely ekonomického růstu
- velikost nominálního produktu se mění v čase
- jeho změny závisejí na změnách cen a na změnách v objemu produkce
- budeme předpokládat, že úroveň cen je konstantní – to nám umožní zabývat se faktory, které vyvolávají změny ve velikosti reálného produktu, skutečného i potenciálního
skutečný reálný produkt
- představuje jakoukoli úroveň reálného produktu (v jediném případě je tento produkt i potenciálním produktem a to při plné zaměstnanosti)
potenciální reálný produkt:
- produkt vytvořený při tzv. plné zaměstnanosti (resp. při přirozené míře nezaměstnanosti)
- velikost nominálního produktu se mění v čase
- jeho změny závisejí na změnách cen a na změnách v objemu produkce
- budeme předpokládat, že úroveň cen je konstantní – to nám umožní zabývat se faktory, které vyvolávají změny ve velikosti reálného produktu, skutečného i potenciálního
skutečný reálný produkt
- představuje jakoukoli úroveň reálného produktu (v jediném případě je tento produkt i potenciálním produktem a to při plné zaměstnanosti)
potenciální reálný produkt:
- produkt vytvořený při tzv. plné zaměstnanosti (resp. při přirozené míře nezaměstnanosti)
důsledky vnější ekonomické nerovnováhy způsobené celkovou nerovností platební bilance
důsledky vnější ekonomické nerovnováhy způsobené celkovou nerovností platební bilance:
- nerovnováha v důsledku nevyrovnané platební bilance bere v úvahu nejen vývoj čistého exportu (resp. Běžného účtu platební bilance), ale i vývoj mezinárodního pohybu kapitálu
- nerovnováha celkové platební bilance (tzn. souhrn sald běžného a finančního účtu) vede k růstu nebo poklesu měnových rezerv CB a tím i k růstu či poklesu domácí peněžní zásoby
- změna peněžní zásoby ovlivňuje (přímo nebo nepřímo) agregátní poptávku a tím i vývoj makroekonomických velčin
- vnější ekonomická nestabilita se projevuje ve vnitřní ekonomické nestabilitě (ovlivňuje zaměstnanost, růst produktu a cenovou hladinu)
- nerovnováha v důsledku nevyrovnané platební bilance bere v úvahu nejen vývoj čistého exportu (resp. Běžného účtu platební bilance), ale i vývoj mezinárodního pohybu kapitálu
- nerovnováha celkové platební bilance (tzn. souhrn sald běžného a finančního účtu) vede k růstu nebo poklesu měnových rezerv CB a tím i k růstu či poklesu domácí peněžní zásoby
- změna peněžní zásoby ovlivňuje (přímo nebo nepřímo) agregátní poptávku a tím i vývoj makroekonomických velčin
- vnější ekonomická nestabilita se projevuje ve vnitřní ekonomické nestabilitě (ovlivňuje zaměstnanost, růst produktu a cenovou hladinu)
mechanismus vnější rovnováhy
mechanismus vnější rovnováhy
- představuje způsoby, jakými je vnější ekonomická rovnováha udržována (obnovována), je vždy podmíněn režimem měnových kursů v dané ekonomice
a) cenový mechanismus
- tzn. že vnější ekonomická rovnováha jako vyrovnaný čistý export v podmínkách fixních měnových kursů může být udržována:
- automatickým přizpůsobovacím mechanismem, který obsahuje následující vazby:
- deficitní čistý export (Ex – Im) 0 vede k tlaku na znehodnocení kursu domácí měny
- kursová intervence CB představuje restriktivní měnovou politiku spojenou s růstem úrokové sazby
b) důchodový mechanismus (zdůrazňovaný keynesiánskou ekonomií):
- vychází z deficitu nebo přebytku běžného účtu na agregátní poptávku (AD) a na reálný produkt (Y)
- např. deficit čistého exportu vede k poklesu AD a tím i k poklesu produktu Y a to povede k růstu čistého exportu kursový mechanismus
- tzn. stejně jako v cenovém mechanismu i v důchodovém dochází k obnovení vyrovnaného čistého exportu v podmínkách fixních měnových kursů
- představuje způsoby, jakými je vnější ekonomická rovnováha udržována (obnovována), je vždy podmíněn režimem měnových kursů v dané ekonomice
a) cenový mechanismus
- tzn. že vnější ekonomická rovnováha jako vyrovnaný čistý export v podmínkách fixních měnových kursů může být udržována:
- automatickým přizpůsobovacím mechanismem, který obsahuje následující vazby:
- deficitní čistý export (Ex – Im) 0 vede k tlaku na znehodnocení kursu domácí měny
- kursová intervence CB představuje restriktivní měnovou politiku spojenou s růstem úrokové sazby
b) důchodový mechanismus (zdůrazňovaný keynesiánskou ekonomií):
- vychází z deficitu nebo přebytku běžného účtu na agregátní poptávku (AD) a na reálný produkt (Y)
- např. deficit čistého exportu vede k poklesu AD a tím i k poklesu produktu Y a to povede k růstu čistého exportu kursový mechanismus
- tzn. stejně jako v cenovém mechanismu i v důchodovém dochází k obnovení vyrovnaného čistého exportu v podmínkách fixních měnových kursů
důsledky vnější ekonomické nerovnováhy způsobené nerovností čistého exportu
důsledky vnější ekonomické nerovnováhy způsobené nerovností čistého exportu:
a. přebytkový čistý export (Ex – Im 0) je spojen:
- s nižším objemem užití statků ve srovnání s vytvořeným produktem
- růst zahraničních aktiv nebo pokles zahraničních závazků subjektů dané ekonomiky (tzn. jde o pokles netto zahraniční zadluženosti v širším pojetí) - je to důsledkem toho, že část nespotřebovaného důchodu se nepřeměnila v domácí nespotřebované výdaje a vedla k uvedenému výsledku buď přes kapitálový účet, nebo jako zvýšení měnových rezerv CB
b. deficitní čistý export (Ex – Im 0) je spojen:
- má obrácené důsledky
- tzn. že je spojen s vyšším objemem užití statků ve srovnání s vytvořeným produktem
- a poklesem zahraničních aktiv nebo růstem zahraničních závazků (tzn. růst netto zahraniční zadluženosti – to je závažný)
- závažný je zejména růst zahraniční zadluženosti
- může vést až k tzv. finanční krizi
nadměrná zahraniční zadluženost bývá posuzována podle:
- míry dluhové služby – tzn. jde o podíl ročních splátek jistiny a úroků k roční hodnotě exportu výrobků a služeb, jako silně zadlužené země klasifikuje Světová banka země s hodnotou 30 %
- poměrem zahraničního dluhu k HDP nebo k exportu
a. přebytkový čistý export (Ex – Im 0) je spojen:
- s nižším objemem užití statků ve srovnání s vytvořeným produktem
- růst zahraničních aktiv nebo pokles zahraničních závazků subjektů dané ekonomiky (tzn. jde o pokles netto zahraniční zadluženosti v širším pojetí) - je to důsledkem toho, že část nespotřebovaného důchodu se nepřeměnila v domácí nespotřebované výdaje a vedla k uvedenému výsledku buď přes kapitálový účet, nebo jako zvýšení měnových rezerv CB
b. deficitní čistý export (Ex – Im 0) je spojen:
- má obrácené důsledky
- tzn. že je spojen s vyšším objemem užití statků ve srovnání s vytvořeným produktem
- a poklesem zahraničních aktiv nebo růstem zahraničních závazků (tzn. růst netto zahraniční zadluženosti – to je závažný)
- závažný je zejména růst zahraniční zadluženosti
- může vést až k tzv. finanční krizi
nadměrná zahraniční zadluženost bývá posuzována podle:
- míry dluhové služby – tzn. jde o podíl ročních splátek jistiny a úroků k roční hodnotě exportu výrobků a služeb, jako silně zadlužené země klasifikuje Světová banka země s hodnotou 30 %
- poměrem zahraničního dluhu k HDP nebo k exportu
vyrovnaná platební bilance
vyrovnaná platební bilance
- je přístup preferovaný monetaristy vzhledem ke zdůraznění dopadů změn peněžní zásoby
- tento přístup bere v úvahu nejen vývoj čistého exportu (resp. běžného účtu platební bilance), ale i vývoj mezinárodního pohybu kapitálu (tzn. i finanční účet platební bilance) a současně se nemění měnové rezervy centrální banky
vnější ekonomická rovnováhy pomocí vyrovnané platební bilance
a) buď současně vyrovnaným běžným i finančních účtem platební bilance
b) nebo vzájemným kompenzováním salda běžného a finančního účtu platební bilance
při přebytku běžného účtu musí současně dojít k čistému odlivu kapitálu (tzn. finanční účet 0) ve výši, kdy aktivum běžného účtu je kompenzováno pasivem finančního účtu (nikoliv zvýšením měnových rezerv centrální banky)
při pasivu běžného účtu musí současně dojít k čistému přílivu kapitálu (tzn. finanční účet 0) ve výši, při které je deficit běžného účtu profinancován aktivem finančního účtu (nikoli poklesem měnových rezerv centrální banky)
- příčinou vnější ekonomické nerovnováhy v pojetí vyrovnané platební bilance jsou tedy navzájem se nekompenzující salda běžného a finančního účtu platební bilance
- je přístup preferovaný monetaristy vzhledem ke zdůraznění dopadů změn peněžní zásoby
- tento přístup bere v úvahu nejen vývoj čistého exportu (resp. běžného účtu platební bilance), ale i vývoj mezinárodního pohybu kapitálu (tzn. i finanční účet platební bilance) a současně se nemění měnové rezervy centrální banky
vnější ekonomická rovnováhy pomocí vyrovnané platební bilance
a) buď současně vyrovnaným běžným i finančních účtem platební bilance
b) nebo vzájemným kompenzováním salda běžného a finančního účtu platební bilance
při přebytku běžného účtu musí současně dojít k čistému odlivu kapitálu (tzn. finanční účet 0) ve výši, kdy aktivum běžného účtu je kompenzováno pasivem finančního účtu (nikoliv zvýšením měnových rezerv centrální banky)
při pasivu běžného účtu musí současně dojít k čistému přílivu kapitálu (tzn. finanční účet 0) ve výši, při které je deficit běžného účtu profinancován aktivem finančního účtu (nikoli poklesem měnových rezerv centrální banky)
- příčinou vnější ekonomické nerovnováhy v pojetí vyrovnané platební bilance jsou tedy navzájem se nekompenzující salda běžného a finančního účtu platební bilance
stadia zadluženosti
3) země splácející dluhy:
- aktivum čistého exportu roste
- dochází k čistému odlivu kapitálu
- a k poklesu čistého dluhu
4) mladá věřitelská země:
- čistý export se dostává do deficitu
- zároveň se však zvyšují příjmy ze zahraničních aktiv (položka důchody v platební bilanci)
- dochází k slábnoucímu odlivu kapitálu
- čistý dluh se přeměňuje v čistou věřitelskou pozici
5) zralá věřitelská země:
- charakteristický je opět deficit obchodní bilance – tzn. čistý export je deficitní
- přitom vysoký příliv důchodů umožňuje udržovat nebo i zvyšovat čistou věřitelskou pozici
- aktivum čistého exportu roste
- dochází k čistému odlivu kapitálu
- a k poklesu čistého dluhu
4) mladá věřitelská země:
- čistý export se dostává do deficitu
- zároveň se však zvyšují příjmy ze zahraničních aktiv (položka důchody v platební bilanci)
- dochází k slábnoucímu odlivu kapitálu
- čistý dluh se přeměňuje v čistou věřitelskou pozici
5) zralá věřitelská země:
- charakteristický je opět deficit obchodní bilance – tzn. čistý export je deficitní
- přitom vysoký příliv důchodů umožňuje udržovat nebo i zvyšovat čistou věřitelskou pozici
vnější ekonomická rovnováha
vnější ekonomická rovnováha může být interpretována jako:
1. vyrovnaný běžný účet platební bilance
- je přístup preferovaný keynesiánci vzhledem k bezprostřednímu vlivu čistého exportu na agregátní poptávku a na zaměstnanost
- tzn. zjednodušeně jde o vyrovnaný čistý export, tzn. že se rovná 0
vnější ekonomická nerovnováha pak v tomto pojetí znamená:
buď přebytkový čistý export - (Ex – Im) 0 , tzn., že Ex Im
nebo deficitní čistý export - (Ex – Im) 0 , tzn., že Ex Im
- velikost čistého exportu (Ex-Im) nebo salda běžného účtu je možné vyjádřit v absolutní výši
- pro jeho mezinárodní srovnání je však třeba použít relativní ukazatel – nejčastěji poměr čistého exportu (Ex – Im) nebo salda běžného účtu k nominálnímu HDP
1. vyrovnaný běžný účet platební bilance
- je přístup preferovaný keynesiánci vzhledem k bezprostřednímu vlivu čistého exportu na agregátní poptávku a na zaměstnanost
- tzn. zjednodušeně jde o vyrovnaný čistý export, tzn. že se rovná 0
vnější ekonomická nerovnováha pak v tomto pojetí znamená:
buď přebytkový čistý export - (Ex – Im) 0 , tzn., že Ex Im
nebo deficitní čistý export - (Ex – Im) 0 , tzn., že Ex Im
- velikost čistého exportu (Ex-Im) nebo salda běžného účtu je možné vyjádřit v absolutní výši
- pro jeho mezinárodní srovnání je však třeba použít relativní ukazatel – nejčastěji poměr čistého exportu (Ex – Im) nebo salda běžného účtu k nominálnímu HDP
příčiny vnější ekonomické nerovnováhy
příčiny vnější ekonomické nerovnováhy v tomto pojetí:
- vyplývají z okolností ovlivňující export a import (jde zejména o tyto faktory, které se celkově promítají do mezinárodní konkurenceschopnosti dané ekonomiky) jsou to:
• vývoj domácího a zahraničního produktu (fáze hospodářského cyklu)
• kolísání nominálních měnových kursů
• vývoj domácí a zahraniční cenové hladiny
• protekcionistická a proexportní opatření doma a v zahraničí
• změna preferencí spotřebitelů
tyto příčiny je pak možné interpretovat jako:
a) nesoulad mezi vytvořeným produktem (Y) a celkovými domácími výdaji (C + Ig + G) –
- vyplývá z definice produktu jako souhrnu celkových výdajů na domácí produkci
Y (HDP) = C + Ig + G + (Ex – Im)
(Ex – Im) = Y(HDP) – (C + Ig + G) = 0
b) nesoulad mezi vytvořenými osobními úsporami (C + PS) a podnikovými úsporami (GBS) a čistými daněmi (NT) na jedné straně a nespotřebními výdaji (tzn. soukromými hrubými domácími investicemi a vládními nákupy – Ig + G) na straně druhé:
- vyplývá to z makroekonomické identity vytvořeného produktu vyjádřeného souhrnem celkových výdajů a forem alokace odpovídajícího důchodu
C + Ig + G + (Ex – Im) = C + PS + GBS + NT
Ig + G + (Ex – Im) = PS + GBS + NT
(Ex – Im) = (PS + GBS + NT) – (Ig – G)
přebytek čistého exportu znamená, že :
vytvořený produkt je vyšší než celkové domácí výdaje Y C + Ig + G
a současně úspory a čisté daně jsou vyšší, než domácí nespotřebované výdaje
PS + GBS + NT Ig + G
schodek čistého exportu znamená, že:
vytvořený produkt je nižší než celkové domácí výdaje Y C + Ig + G
a současně úspory a čisté daně jsou nižší, než domácí nespotřebované výdaje
PS + GBS + NT Ig + G
- vyplývají z okolností ovlivňující export a import (jde zejména o tyto faktory, které se celkově promítají do mezinárodní konkurenceschopnosti dané ekonomiky) jsou to:
• vývoj domácího a zahraničního produktu (fáze hospodářského cyklu)
• kolísání nominálních měnových kursů
• vývoj domácí a zahraniční cenové hladiny
• protekcionistická a proexportní opatření doma a v zahraničí
• změna preferencí spotřebitelů
tyto příčiny je pak možné interpretovat jako:
a) nesoulad mezi vytvořeným produktem (Y) a celkovými domácími výdaji (C + Ig + G) –
- vyplývá z definice produktu jako souhrnu celkových výdajů na domácí produkci
Y (HDP) = C + Ig + G + (Ex – Im)
(Ex – Im) = Y(HDP) – (C + Ig + G) = 0
b) nesoulad mezi vytvořenými osobními úsporami (C + PS) a podnikovými úsporami (GBS) a čistými daněmi (NT) na jedné straně a nespotřebními výdaji (tzn. soukromými hrubými domácími investicemi a vládními nákupy – Ig + G) na straně druhé:
- vyplývá to z makroekonomické identity vytvořeného produktu vyjádřeného souhrnem celkových výdajů a forem alokace odpovídajícího důchodu
C + Ig + G + (Ex – Im) = C + PS + GBS + NT
Ig + G + (Ex – Im) = PS + GBS + NT
(Ex – Im) = (PS + GBS + NT) – (Ig – G)
přebytek čistého exportu znamená, že :
vytvořený produkt je vyšší než celkové domácí výdaje Y C + Ig + G
a současně úspory a čisté daně jsou vyšší, než domácí nespotřebované výdaje
PS + GBS + NT Ig + G
schodek čistého exportu znamená, že:
vytvořený produkt je nižší než celkové domácí výdaje Y C + Ig + G
a současně úspory a čisté daně jsou nižší, než domácí nespotřebované výdaje
PS + GBS + NT Ig + G
čistý dluh, stadia zadluženosti
čistý dluh (neboli saldo investičních výdajů) získáme:
- odečteme-li od těchto veškerých závazků domácích subjektů vymezenou investiční pozici v podobě pohledávek vůči zahraničí
- z výše uvedeného pojetí platební bilance vyplývá, že vývoj čistého dluhu je vyjádřen saldem běžného účtu platební bilance
- aktivní saldo snižuje tento čistý dluh (nebo zvyšuje čistou věřitelskou pozici)
- pasivní saldo zvyšuje tento čistý dluh
stadia zadluženosti:
sledování vývoje platební bilance a zahraniční zadluženosti ekonomiky v dlouhodobém procesu rozvoje vykazuje určitá stádia zadluženosti – model světové banky rozlišuje 5 stádií:
1) mladá dlužnická země:
- charakteristický je přebytek dovozu nad vývozem – tzn. čistý export je záporný
- čistý příliv kapitálu je kladný
- čistý dluh roste
2) zralá dlužnická země:
- čistý export se dostává z deficitu do aktiva
- čistý příliv kapitálu slábne
- a růst čistého zahraničního dluhu se zpomaluje
- odečteme-li od těchto veškerých závazků domácích subjektů vymezenou investiční pozici v podobě pohledávek vůči zahraničí
- z výše uvedeného pojetí platební bilance vyplývá, že vývoj čistého dluhu je vyjádřen saldem běžného účtu platební bilance
- aktivní saldo snižuje tento čistý dluh (nebo zvyšuje čistou věřitelskou pozici)
- pasivní saldo zvyšuje tento čistý dluh
stadia zadluženosti:
sledování vývoje platební bilance a zahraniční zadluženosti ekonomiky v dlouhodobém procesu rozvoje vykazuje určitá stádia zadluženosti – model světové banky rozlišuje 5 stádií:
1) mladá dlužnická země:
- charakteristický je přebytek dovozu nad vývozem – tzn. čistý export je záporný
- čistý příliv kapitálu je kladný
- čistý dluh roste
2) zralá dlužnická země:
- čistý export se dostává z deficitu do aktiva
- čistý příliv kapitálu slábne
- a růst čistého zahraničního dluhu se zpomaluje
zahraniční zadluženost
zahraniční zadluženost:
- vývoj platební bilance (resp. transakcí, které jsou v ní zachyceny) je hlavní okolností, určující vývoj zadluženosti domácích subjektů (residentů) vůči zahraničí
- jde o zadluženost jak podnikového sektoru (včetně bank), tak i vlády (včetně např. obcí)
zahraniční dluh může být vyjádřen ve dvojím pojetí:
1) užší pojetí zahraničního dluhu:
- vyjadřuje stav závazků rezidentů, ze kterých plyne nutnost splátek jistiny a úroků
- rozvinuté ekonomiky obvykle procházejí vývojem od dlužnické k věřitelské zemi
2) širší pojetí zahraničního dluhu:
- představuje investiční pozici dané země vůči zahraničí
- zahrnuje do dluhu veškeré závazky domácích subjektů (dlužníků) vůči zahraničí (věřitelům)
- jde zejména o pohledávky v podobě peněžních úvěrů, obligací, vkladů v bankách, pohledávky v podobě dodávek zboží a podobných výkonů, jakož i podíly na kapitálu
- v širším pojetí jde o vymezení hrubého dluhu
- vývoj platební bilance (resp. transakcí, které jsou v ní zachyceny) je hlavní okolností, určující vývoj zadluženosti domácích subjektů (residentů) vůči zahraničí
- jde o zadluženost jak podnikového sektoru (včetně bank), tak i vlády (včetně např. obcí)
zahraniční dluh může být vyjádřen ve dvojím pojetí:
1) užší pojetí zahraničního dluhu:
- vyjadřuje stav závazků rezidentů, ze kterých plyne nutnost splátek jistiny a úroků
- rozvinuté ekonomiky obvykle procházejí vývojem od dlužnické k věřitelské zemi
2) širší pojetí zahraničního dluhu:
- představuje investiční pozici dané země vůči zahraničí
- zahrnuje do dluhu veškeré závazky domácích subjektů (dlužníků) vůči zahraničí (věřitelům)
- jde zejména o pohledávky v podobě peněžních úvěrů, obligací, vkladů v bankách, pohledávky v podobě dodávek zboží a podobných výkonů, jakož i podíly na kapitálu
- v širším pojetí jde o vymezení hrubého dluhu
vertikální struktura platební bilance
vertikální struktura platební bilance:
- každá transakce je v platební bilanci zachycena dvakrát, a to s následujícím vertikální struktura platební bilance:
- každá transakce je v platební bilanci zachycena dvakrát, a to s následujícím pravidlem:
1) kreditní položky (znaménko +)
- za takovou položku se považuje transakce, která vede k přísunu peněžních prostředků do země (např. vývozy)
- export statků,
- příliv důchodů a transferů
- import kapitálu
- zvýšení závazků (jako příliv FDI, přijaté úvěry a vklady, prodej obligací apod.)
- snížení pohledávek (např. přijaté splátky úvěrů, pokles depozit rezidentů v zahraničí, apod.)
2) debetní položky (znaménko – )
- taková transakce, která vede k odsunu peněžních prostředků ze země do okolního světa (např. dovozy)
- import statků
- odliv důchodů a transferů
- export kapitálu
- zvýšení pohledávek (např. tvorba FDI v zahraničí, poskytnuté úvěry, růst bankovních vkladů v zahraničí, nákup obligací apod.)
- snížení závazků ( např. splácení úvěrů, pokles depozit nerezidentů apod.)
3) položka rezervy
- zvýšení rezerv – růst pohledávek: -
- snížení rezerv – pokles pohledávek: +
- každá transakce je v platební bilanci zachycena dvakrát, a to s následujícím vertikální struktura platební bilance:
- každá transakce je v platební bilanci zachycena dvakrát, a to s následujícím pravidlem:
1) kreditní položky (znaménko +)
- za takovou položku se považuje transakce, která vede k přísunu peněžních prostředků do země (např. vývozy)
- export statků,
- příliv důchodů a transferů
- import kapitálu
- zvýšení závazků (jako příliv FDI, přijaté úvěry a vklady, prodej obligací apod.)
- snížení pohledávek (např. přijaté splátky úvěrů, pokles depozit rezidentů v zahraničí, apod.)
2) debetní položky (znaménko – )
- taková transakce, která vede k odsunu peněžních prostředků ze země do okolního světa (např. dovozy)
- import statků
- odliv důchodů a transferů
- export kapitálu
- zvýšení pohledávek (např. tvorba FDI v zahraničí, poskytnuté úvěry, růst bankovních vkladů v zahraničí, nákup obligací apod.)
- snížení závazků ( např. splácení úvěrů, pokles depozit nerezidentů apod.)
3) položka rezervy
- zvýšení rezerv – růst pohledávek: -
- snížení rezerv – pokles pohledávek: +
horizontální struktura platební bilance
4) rezervy (měnový účet):
- vyjadřují vývoj aktiv v dispozici CB, a to zejména zahraničních národních měn, zlata, ECU, resp. Nověji euro, SDR, aj.
- vyjadřuje změnu devizových rezerv
- vzniká jako kumulativní saldo předchozích 3 součástí s opačným znaménkem
5) chyby a opomenutí (statistická diskrepance):
- vyjadřují rozdíl mezi výsledkem běžného, kapitálového a finančního účtu na straně jedné a změnou rezerv na straně druhé, který je způsoben, např.:
- nedokonalostmi v prováděné evidenci zmíněných toků
- metodickými problémy, např. zjišťováním údajů z různých zdrojů – celních a bankovních statistik, odhady některých položek, např. příjmů z cestovního ruchu, používanými kursovými přepočty apod.
- tím, že do evidence nejsou zahrnuty legální transakce v rámci tzv. malého příhraničního pohybu osob
- tj. chyby a omyly – vznikly zejména v důsledku nejednotných informací o mezinárodních operacích
- odchylky zapříčiněné neúplností informací o zahraničním obchodu
- platební bilance ze zásady podvojného účetnictví jako celek musí nakonec z definice vykázat nulový závěrečný zůstatek a to proto, že co se koupí se musí buď zaplatit, nebo se musí zadlužit
- tzn. součet salda běžného účtu, salda kapitálového účtu, statistických diskrepancí a oficiálního vyrovnání (tzn. formální celkový zůstatek bilance) se musí rovnat nule. Po rozboru jednotlivých finančních toků se určuje, zda vznikl přebytek nebo deficit platební bilance
Obchodní bilance
OB je rozhodující položkou běžného účtu platební bilance. Odráží pohyb statků a služeb ze země a do země. Rozdílem mezi vývozy a dovozy statků a služeb je položka označovaná buď jako čisté vývozy, nebo jako saldo obchodní bilance
- vyjadřují vývoj aktiv v dispozici CB, a to zejména zahraničních národních měn, zlata, ECU, resp. Nověji euro, SDR, aj.
- vyjadřuje změnu devizových rezerv
- vzniká jako kumulativní saldo předchozích 3 součástí s opačným znaménkem
5) chyby a opomenutí (statistická diskrepance):
- vyjadřují rozdíl mezi výsledkem běžného, kapitálového a finančního účtu na straně jedné a změnou rezerv na straně druhé, který je způsoben, např.:
- nedokonalostmi v prováděné evidenci zmíněných toků
- metodickými problémy, např. zjišťováním údajů z různých zdrojů – celních a bankovních statistik, odhady některých položek, např. příjmů z cestovního ruchu, používanými kursovými přepočty apod.
- tím, že do evidence nejsou zahrnuty legální transakce v rámci tzv. malého příhraničního pohybu osob
- tj. chyby a omyly – vznikly zejména v důsledku nejednotných informací o mezinárodních operacích
- odchylky zapříčiněné neúplností informací o zahraničním obchodu
- platební bilance ze zásady podvojného účetnictví jako celek musí nakonec z definice vykázat nulový závěrečný zůstatek a to proto, že co se koupí se musí buď zaplatit, nebo se musí zadlužit
- tzn. součet salda běžného účtu, salda kapitálového účtu, statistických diskrepancí a oficiálního vyrovnání (tzn. formální celkový zůstatek bilance) se musí rovnat nule. Po rozboru jednotlivých finančních toků se určuje, zda vznikl přebytek nebo deficit platební bilance
Obchodní bilance
OB je rozhodující položkou běžného účtu platební bilance. Odráží pohyb statků a služeb ze země a do země. Rozdílem mezi vývozy a dovozy statků a služeb je položka označovaná buď jako čisté vývozy, nebo jako saldo obchodní bilance
horizontální struktura platební bilance
2) kapitálový účet
- zachycuje kapitálové transfery, jako např. odpuštění pohledávek, převody akcií apod.
- import a export krátkodobého a dlouhodobého kapitálu (př. bankovní a obchodní úvěry, nákup a prodej akcií, obligací)
3) finanční účet, vyjadřuje vývoj pohledávek a závazků rezidentů dané ekonomiky vůči zahraničí, může být rozčleněn např. na:
- přímé zahraniční investice (FDI, jde o investice ve smyslu finančních aktiv), tzn. podíl na základním kapitálu podniku, který umožňuje efektivní vliv na řízení tohoto podniku
- ale i ostatní kapitálové transakce mezi podnikem – přímou investicí a přímým investorem (zejména reinvestované výnosy a další úvěry)
- portfoliové investice, zahrnující obligace a nízké kapitálové účasti
- ostatní investice dlouhodobé a krátkodobé, tzn. pohyb pohledávek a závazků, založený např. na platbách za statky a služby výrobních faktorů, na poskytování a splácení úvěrů (pokud nejsou zahrnuty výše) včetně mezibankovních úvěrů, na arbitrážových transakcích s cílem zisku z úrokových nebo kursových rozdílu
- zachycuje kapitálové transfery, jako např. odpuštění pohledávek, převody akcií apod.
- import a export krátkodobého a dlouhodobého kapitálu (př. bankovní a obchodní úvěry, nákup a prodej akcií, obligací)
3) finanční účet, vyjadřuje vývoj pohledávek a závazků rezidentů dané ekonomiky vůči zahraničí, může být rozčleněn např. na:
- přímé zahraniční investice (FDI, jde o investice ve smyslu finančních aktiv), tzn. podíl na základním kapitálu podniku, který umožňuje efektivní vliv na řízení tohoto podniku
- ale i ostatní kapitálové transakce mezi podnikem – přímou investicí a přímým investorem (zejména reinvestované výnosy a další úvěry)
- portfoliové investice, zahrnující obligace a nízké kapitálové účasti
- ostatní investice dlouhodobé a krátkodobé, tzn. pohyb pohledávek a závazků, založený např. na platbách za statky a služby výrobních faktorů, na poskytování a splácení úvěrů (pokud nejsou zahrnuty výše) včetně mezibankovních úvěrů, na arbitrážových transakcích s cílem zisku z úrokových nebo kursových rozdílu
horizontální struktura platební bilance
horizontální struktura platební bilance:
- pojetí struktury platební bilance v různých zemích a institucích není jednotné
- nejpoužívanější je zřejmě přístup MMF, ve kterém je platební bilance rozdělena do těchto části:
1) běžný účet, který vyjadřuje pohyb:
- výrobků – označováno též jako bilance zboží nebo obchodní bilance
- služeb – označováno též jako neviditelný obchod (zejména doprava, tranzitní poplatky, příjmy z turistického ruchu, stavební a montážní práce, platby za licence, patenty, apod.) obchodní bilance spolu s bilancí služeb bývá označována jako bilance výkonů
- důchodů z výrobních faktorů (jsou označovány taky jako výnosy), jako pracovní důchody (např. zahraničních sezónních pracovníků, zisky, dividendy, úroky, aj.
- běžných transferových plateb (převodů), jako sociální transfery, převody pracovních příjmů cizinců – rezidentů, příspěvky mezinárodním organizacím apod.
- účet výrobků a služeb, tj. import a export výrobků a služeb, včetně výdajů a příjmů z turistického ruchu, čisté příjmy ze zahraničního kapitálu
- účet jednostranných převodů (transferových plateb) – jako dary, reparace, honoráře, penze, mzdy
- pojetí struktury platební bilance v různých zemích a institucích není jednotné
- nejpoužívanější je zřejmě přístup MMF, ve kterém je platební bilance rozdělena do těchto části:
1) běžný účet, který vyjadřuje pohyb:
- výrobků – označováno též jako bilance zboží nebo obchodní bilance
- služeb – označováno též jako neviditelný obchod (zejména doprava, tranzitní poplatky, příjmy z turistického ruchu, stavební a montážní práce, platby za licence, patenty, apod.) obchodní bilance spolu s bilancí služeb bývá označována jako bilance výkonů
- důchodů z výrobních faktorů (jsou označovány taky jako výnosy), jako pracovní důchody (např. zahraničních sezónních pracovníků, zisky, dividendy, úroky, aj.
- běžných transferových plateb (převodů), jako sociální transfery, převody pracovních příjmů cizinců – rezidentů, příspěvky mezinárodním organizacím apod.
- účet výrobků a služeb, tj. import a export výrobků a služeb, včetně výdajů a příjmů z turistického ruchu, čisté příjmy ze zahraničního kapitálu
- účet jednostranných převodů (transferových plateb) – jako dary, reparace, honoráře, penze, mzdy
Vnější ekonomická rovnováha
Vnější ekonomická rovnováha - vnější ekonomická rovnováha, její pojetí, mechanismus
Základním ukazatelem vnější ekonomické rovnováhy země je její platební bilance, která představuje systematický přehled všech ekonomických transakcí mezi subjekty dané země a subjekty jiných zemí za určitý časový úsek
platební bilance:
- zachycuje mezinárodní pohyb statků, služeb, výrobních faktorů, pohledávek a závazků (kapitálu) dané země
- vyjadřuje ekonomické transakce subjektů dané země (rezidentů) se zahraničím během určitého období
- je rozčleněna na běžný, kapitálový a finanční účet, dále obsahuje účet chyb a opominutí a změnu měnových rezerv CB
- každá položka se objevuje v platební bilanci jako kreditní a debetní zápis
Základním ukazatelem vnější ekonomické rovnováhy země je její platební bilance, která představuje systematický přehled všech ekonomických transakcí mezi subjekty dané země a subjekty jiných zemí za určitý časový úsek
platební bilance:
- zachycuje mezinárodní pohyb statků, služeb, výrobních faktorů, pohledávek a závazků (kapitálu) dané země
- vyjadřuje ekonomické transakce subjektů dané země (rezidentů) se zahraničím během určitého období
- je rozčleněna na běžný, kapitálový a finanční účet, dále obsahuje účet chyb a opominutí a změnu měnových rezerv CB
- každá položka se objevuje v platební bilanci jako kreditní a debetní zápis
mechanismus vnější rovnováhy
mechanismus vnější rovnováhy
- představuje způsoby, jakými je vnější ekonomická rovnováha udržována (obnovována), je vždy podmíněn režimem měnových kursů v dané ekonomice
a) cenový mechanismus
- tzn. že vnější ekonomická rovnováha jako vyrovnaný čistý export v podmínkách fixních měnových kursů může být udržována:
- automatickým přizpůsobovacím mechanismem, který obsahuje následující vazby:
- deficitní čistý export (Ex – Im) 0 vede k tlaku na znehodnocení kursu domácí měny
- kursová intervence CB představuje restriktivní měnovou politiku spojenou s růstem úrokové sazby
b) důchodový mechanismus (zdůrazňovaný keynesiánskou ekonomií):
- vychází z deficitu nebo přebytku běžného účtu na agregátní poptávku (AD) a na reálný produkt (Y)
- např. deficit čistého exportu vede k poklesu AD a tím i k poklesu produktu Y a to povede k růstu čistého exportu kursový mechanismus
- tzn. stejně jako v cenovém mechanismu i v důchodovém dochází k obnovení vyrovnaného čistého exportu v podmínkách fixních měnových kursů
- představuje způsoby, jakými je vnější ekonomická rovnováha udržována (obnovována), je vždy podmíněn režimem měnových kursů v dané ekonomice
a) cenový mechanismus
- tzn. že vnější ekonomická rovnováha jako vyrovnaný čistý export v podmínkách fixních měnových kursů může být udržována:
- automatickým přizpůsobovacím mechanismem, který obsahuje následující vazby:
- deficitní čistý export (Ex – Im) 0 vede k tlaku na znehodnocení kursu domácí měny
- kursová intervence CB představuje restriktivní měnovou politiku spojenou s růstem úrokové sazby
b) důchodový mechanismus (zdůrazňovaný keynesiánskou ekonomií):
- vychází z deficitu nebo přebytku běžného účtu na agregátní poptávku (AD) a na reálný produkt (Y)
- např. deficit čistého exportu vede k poklesu AD a tím i k poklesu produktu Y a to povede k růstu čistého exportu kursový mechanismus
- tzn. stejně jako v cenovém mechanismu i v důchodovém dochází k obnovení vyrovnaného čistého exportu v podmínkách fixních měnových kursů
mechanismus vnější rovnováhy
c) kursový mechanismus
- obnovení vnější rovnováhy (tzn. dosažení Ex – Im = 0) v podmínkách pohyblivých měnových kursů spočívá v působení kursového mechanismu
- tzn. je li např. (Ex – Im 0) vede tento obchodní přebytek ke zhodnocení kursu domácí měny, toto zhodnocení omezuje export a stimuluje import, tedy obnovuje rovnováhu Ex – Im = 0
- vzhledem k omezené citlivosti kursu na stav běžného účtu platební bilance, stejně jako i importu a exportu na pohyby měnových kursů je tento mechanismus značně nespolehlivý
d) vládní regulace vnější rovnováhy
- může pomoci k obnovení rovnováhy zejména:
• protekcionistickými zásahy
• nebo proexportními opatřeními v zahraničním obchodě
• přesměrováním výdajů
• devalvací měnového kursu
- obnovení vnější rovnováhy (tzn. dosažení Ex – Im = 0) v podmínkách pohyblivých měnových kursů spočívá v působení kursového mechanismu
- tzn. je li např. (Ex – Im 0) vede tento obchodní přebytek ke zhodnocení kursu domácí měny, toto zhodnocení omezuje export a stimuluje import, tedy obnovuje rovnováhu Ex – Im = 0
- vzhledem k omezené citlivosti kursu na stav běžného účtu platební bilance, stejně jako i importu a exportu na pohyby měnových kursů je tento mechanismus značně nespolehlivý
d) vládní regulace vnější rovnováhy
- může pomoci k obnovení rovnováhy zejména:
• protekcionistickými zásahy
• nebo proexportními opatřeními v zahraničním obchodě
• přesměrováním výdajů
• devalvací měnového kursu
důsledky vnější ekonomické nerovnováhy způsobené celkovou nerovností platební bilance
důsledky vnější ekonomické nerovnováhy způsobené celkovou nerovností platební bilance:
- nerovnováha v důsledku nevyrovnané platební bilance bere v úvahu nejen vývoj čistého exportu (resp. Běžného účtu platební bilance), ale i vývoj mezinárodního pohybu kapitálu
- nerovnováha celkové platební bilance (tzn. souhrn sald běžného a finančního účtu) vede k růstu nebo poklesu měnových rezerv CB a tím i k růstu či poklesu domácí peněžní zásoby
- změna peněžní zásoby ovlivňuje (přímo nebo nepřímo) agregátní poptávku a tím i vývoj makroekonomických velčin
- vnější ekonomická nestabilita se projevuje ve vnitřní ekonomické nestabilitě (ovlivňuje zaměstnanost, růst produktu a cenovou hladinu)
- nerovnováha v důsledku nevyrovnané platební bilance bere v úvahu nejen vývoj čistého exportu (resp. Běžného účtu platební bilance), ale i vývoj mezinárodního pohybu kapitálu
- nerovnováha celkové platební bilance (tzn. souhrn sald běžného a finančního účtu) vede k růstu nebo poklesu měnových rezerv CB a tím i k růstu či poklesu domácí peněžní zásoby
- změna peněžní zásoby ovlivňuje (přímo nebo nepřímo) agregátní poptávku a tím i vývoj makroekonomických velčin
- vnější ekonomická nestabilita se projevuje ve vnitřní ekonomické nestabilitě (ovlivňuje zaměstnanost, růst produktu a cenovou hladinu)
vyrovnaná platební bilance
vyrovnaná platební bilance
- je přístup preferovaný monetaristy vzhledem ke zdůraznění dopadů změn peněžní zásoby
- tento přístup bere v úvahu nejen vývoj čistého exportu (resp. běžného účtu platební bilance), ale i vývoj mezinárodního pohybu kapitálu (tzn. i finanční účet platební bilance) a současně se nemění měnové rezervy centrální banky
vnější ekonomické rovnováhy pomocí vyrovnané platební bilance
a) buď současně vyrovnaným běžným i finančních účtem platební bilance
b) nebo vzájemným kompenzováním salda běžného a finančního účtu platební bilance
při přebytku běžného účtu musí současně dojít k čistému odlivu kapitálu (tzn. finanční účet 0) ve výši, kdy aktivum běžného účtu je kompenzováno pasivem finančního účtu (nikoliv zvýšením měnových rezerv centrální banky)
při pasivu běžného účtu musí současně dojít k čistému přílivu kapitálu (tzn. finanční účet 0) ve výši, při které je deficit běžného účtu profinancován aktivem finančního účtu (nikoli poklesem měnových rezerv centrální banky)
- příčinou vnější ekonomické nerovnováhy v pojetí vyrovnané platební bilance jsou tedy navzájem se nekompenzující salda běžného a finančního účtu platební bilance
- je přístup preferovaný monetaristy vzhledem ke zdůraznění dopadů změn peněžní zásoby
- tento přístup bere v úvahu nejen vývoj čistého exportu (resp. běžného účtu platební bilance), ale i vývoj mezinárodního pohybu kapitálu (tzn. i finanční účet platební bilance) a současně se nemění měnové rezervy centrální banky
vnější ekonomické rovnováhy pomocí vyrovnané platební bilance
a) buď současně vyrovnaným běžným i finančních účtem platební bilance
b) nebo vzájemným kompenzováním salda běžného a finančního účtu platební bilance
při přebytku běžného účtu musí současně dojít k čistému odlivu kapitálu (tzn. finanční účet 0) ve výši, kdy aktivum běžného účtu je kompenzováno pasivem finančního účtu (nikoliv zvýšením měnových rezerv centrální banky)
při pasivu běžného účtu musí současně dojít k čistému přílivu kapitálu (tzn. finanční účet 0) ve výši, při které je deficit běžného účtu profinancován aktivem finančního účtu (nikoli poklesem měnových rezerv centrální banky)
- příčinou vnější ekonomické nerovnováhy v pojetí vyrovnané platební bilance jsou tedy navzájem se nekompenzující salda běžného a finančního účtu platební bilance
důsledky vnější ekonomické nerovnováhy způsobené nerovností čistého exportu
důsledky vnější ekonomické nerovnováhy způsobené nerovností čistého exportu:
a) přebytkový čistý export (Ex – Im 0) je spojen:
- s nižším objemem užití statků ve srovnání s vytvořeným produktem
- růst zahraničních aktiv nebo pokles zahraničních závazků subjektů dané ekonomiky (tzn. jde o pokles netto zahraniční zadluženosti v širším pojetí) - je to důsledkem toho, že část nespotřebovaného důchodu se nepřeměnila v domácí nespotřebované výdaje a vedla k uvedenému výsledku buď přes kapitálový účet, nebo jako zvýšení měnových rezerv CB
b) deficitní čistý export (Ex – Im 0) je spojen:
- má obrácené důsledky
- tzn. že je spojen s vyšším objemem užití statků ve srovnání s vytvořeným produktem
- a poklesem zahraničních aktiv nebo růstem zahraničních závazků (tzn. růst netto zahraniční zadluženosti – to je závažný)
- závažný je zejména růst zahraniční zadluženosti
- může vést až k tzv. finanční krizi
nadměrná zahraniční zadluženost bývá posuzována podle:
- míry dluhové služby – tzn. jde o podíl ročních splátek jistiny a úroků k roční hodnotě exportu výrobků a služeb, jako silně zadlužené země klasifikuje Světová banka země s hodnotou 30 %
- poměrem zahraničního dluhu k HDP nebo k exportu
a) přebytkový čistý export (Ex – Im 0) je spojen:
- s nižším objemem užití statků ve srovnání s vytvořeným produktem
- růst zahraničních aktiv nebo pokles zahraničních závazků subjektů dané ekonomiky (tzn. jde o pokles netto zahraniční zadluženosti v širším pojetí) - je to důsledkem toho, že část nespotřebovaného důchodu se nepřeměnila v domácí nespotřebované výdaje a vedla k uvedenému výsledku buď přes kapitálový účet, nebo jako zvýšení měnových rezerv CB
b) deficitní čistý export (Ex – Im 0) je spojen:
- má obrácené důsledky
- tzn. že je spojen s vyšším objemem užití statků ve srovnání s vytvořeným produktem
- a poklesem zahraničních aktiv nebo růstem zahraničních závazků (tzn. růst netto zahraniční zadluženosti – to je závažný)
- závažný je zejména růst zahraniční zadluženosti
- může vést až k tzv. finanční krizi
nadměrná zahraniční zadluženost bývá posuzována podle:
- míry dluhové služby – tzn. jde o podíl ročních splátek jistiny a úroků k roční hodnotě exportu výrobků a služeb, jako silně zadlužené země klasifikuje Světová banka země s hodnotou 30 %
- poměrem zahraničního dluhu k HDP nebo k exportu
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)