Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Výkon rozhodnutí ( EXEKUCE )

nesplní-li povinnost dobrovolně
1) u peněžitého plnění
SRÁŽKY ZE MZDY ČI JINÝCH PŘÍJMŮ
PŘIKÁZÁNÍM POHLEDÁVKY (u tuzemského peněžního ústavu)
PRODEJEM MOVITOSTÍ A NEMOVITOSTÍ
2) u nepeněžitého plnění
odebrání věci
rozdělení společné věci
provedení prací a výkonů
Proti právnické osobě se musí nařídit nejprve přikázání pohledávky.
Výkon rozhodnutí nařizuje předseda senátu (resp. samosoudce)
KONKURS A VYROVNÁNÍ - prostředky, jejichž účelem je uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku.
ÚPADEK - stav, kdy podnikatel nemůže delší dobu plnit své splatné závazky více věřitelům
stav předlužení.
rozhodčí řízení
V majetkových sporech lze spor místo soudem rozhodnout v rozhodčím řízení jedním nebo více zvolenými rozhodci popř. rozhodčím soudem ( existují při obchodních komorách ap. )
Je třeba uzavřít tzv. Rozhodčí smlouvu
Rozhodčí smlouva
Rozhodčí smlouva se může týkat:
Již vzniklého sporu - tzv. Smlouva o rozhodci
Všech sporů z určitých právních vztahů do budoucna - tzv. Rozhodčí doložka - může znít na stálý rozhodčí soud
Rozhodci
zpravidla rozhodují 3 rozhodci
Každá strana si zvolí jednoho a ti si potom zvolí předsedu
rozhodcem může být každý kdo je zletilý a má způsobilost k právním úkonům
nejčastěji to bývají lidé s právnickým vzděláním

Zásady rozhodčího řízení

zahajuje se žalobou
mělo by probíhat co nejrychleji a co nejméně formálně
strany si mohou dohodnout postup rozhodců
rozhodci musí poskytnout oběma stranám stejnou příležitost k hájení jejich práv.
mohou vyslýchat svědky atd.
Rozhodčí nález
musí být usnesen většinou rozhodců
písemně
doručen stranám
určitý
odůvodněn
je pravomocný a vykonatelný soudně
Důvod zrušení RN soudem
nález byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít rozhodčí smlouvu
smlouva nebyla platně uzavřena
smlouva se nevztahuje na daný případ
RN nebyl učiněn většinou rozhodců
RN byl ovlivněn trestným činem
Zastavení výkonu RN soudem
ve stejných důvodech jako zrušení a navíc
strana, která potřebuje zástupce nebyla zastoupena

Důkazní povinnost

mají účastníci
Za důkaz mohou sloužit:
výslech svědků
výslech účastníků
listiny
ohledání věci
vyjádření orgánu
znalecký posudek
Ústní jednání
při ústním jednání musí mít každý z účastníků možnost se vyjádřit k tvrzení protistrany
Náklady řízení
nesou je účastníci
Principy soudního řízení
rovnost před soudem
řízení je veřejné
vyhlášení rozsudku je veřejné
jednání ústní v mateřském jazyce
presumpce neviny
právo na obhájce
nestrannost soudce
právo odepřít svědectví v případě příbuzenství
právo na náhradu škody způsobenou řízením
Platební rozkaz
rozhodnutí ve zkráceném řízení
při rozhodování samosoudcem
do částky 100 000,-
o zaplacení částky opírající se o výpis z banky
obsah - soud
účastníci
lhůta 15 dnů
doručení do vlastních rukou

3. Další spory související

práva a patenty
vztahy mezi prokuristou a podnikatelem
ochrana hospodářské soutěže
práva k obchodnímu jménu, známky, označení
pojištění
Příslušnost soudů
V prvním stupni to jsou KRAJSKÉ SOUDY, vyjma sporů mezi podnikateli nezapsanými v OR a sporů o částku menší, než 50 000 ( navrhovatel není v OR, odpůrce je v OR ), které řeší OKRESNÍ SOUD
Průběh soudního řízení
Smír
pokud to dovoluje povaha soudního sporu, lze před podáním návrhu nebo v průběhu soudního řízení vyřešit spornou záležitost smírem na návrh kterékoli ze stran. Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku.
Předběžné opatření
může soud použít k zabezpečení ochrany práv, např. k zajištění důkazů nebo jím může dočasně upravit poměry účastníků.
Zahájení řízení
řízení se zahajuje bud na návrh žalobce nebo usnesením soudu
Návrh musí být písemný a musí obsahovat:
určení věcně a místně příslušného soudu
určení věci
jméno, bydliště a povolání účastníků
rozhodující skutečnosti a důkazy
čeho se žalobce domáhá tzv. žalobní petit
datum a podpis
řízení je zahájeno dnem podání návrhu - má to vliv mimo jiné na běh promlčecí lhůty!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Jednání

Jakmile bylo jednání zahájeno, jedná se tak aby byla věc co nerychleji projednána a rozhodnuta. Účastníci pravdivě vylíčí skutečnosti a označí důkazní prostředky. Smyslem jednání je zjištění skutkového stavu.
Jednání je veřejné
Rozhodnutí
Ve věci samé se vynáší rozsudek
rozsudek může být pro zmeškání - obžalovaný se nedostavil k soudu a důkazy jsou jasné
nebo může být rozsudek pro uznání - pokud obžalovaný svůj závazek nebo vinu uzná.
v ostatních věcech se vydává usnesení
ve zkráceném řízení se vydává platební rozkaz
Opravné prostředky
řádné opravné prostředky
řádné opravné prostředky se používají, pokud ještě rozhodnutí nenabylo právní moci. řádným opravným prostředkem je odvolání. Odvolání není přípustné jenom proti rozsudku. Musí být doručeno příslušnému soudu do 15 dnů.
Odvolací soud může rozsudek potvrdit, změnit nebo zrušit a vrátit zpět k projednání původnímu soudu.
Odvolání proti rozsudku krajského soudu řeší vrchní soud
Odvolání proti rozsudku okresního soudu řeší krajský soud
Mimořádné opravné prostředky
dovolání - je vlastně odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu
Obnova řízení - pokud jsou známy nové skutečnosti, nové důkazy atd.
Zásady soudního řízení
Zásada dispoziční
znamená, že soud rozhoduje o návrhu tak, jak jej uplatnil žalobce tzv. Soudní petit. Soud nemůže petit změnit. Žalobce může petit změnit nebo vzít zpět.
Rychlost
znamená, že jakmile bylo soudní řízení zahájeno, postupuje se i bez dalších důkazů tak, aby byla věc co nejrychlejí projednána a vyřízena.
Soud poučí účastníky o procesních právech a povinnostech

NEKALÁ SOUTĚŽ.

SOUTĚŽNÍ PRÁVO
je právo fyzických a právnických osob, které se účastní hospodářské soutěže, i když nejsou podnikatelé ( SOUTĚŽITELÉ ) svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost v zájmu dosažení hospodářského procesu a sdružovat se k výkonu této činnosti, jsou však povinny přitom dbát právně závazných pravidel hospodářské soutěže a nesmějí účast v soutěži zneužívat. ( antimonopolní právo, nekalá soutěž ).
I když je to upraveno pouze v ObchZ, je důležité rozlišovat, zda jde o vztah obchodně-právní nebo občanskoprávní. (podnikatel/ nepodnikatel)
Pokud porušení soutěžního práva má následky i v zahraničí, řeší se to podle mezinárodní úmluvy. Nestanoví-li ta jinak, potom podle národního zákonodárství států, kde účinky nastaly.
Zneužití účasti v hosp. soutěži je buď nekalá soutěž nebo nedovolené omezování hospodářské soutěže.
NEKALÁ SOUTĚŽ
je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé ( nemusí nastat ) přivodit újmu ( materiální, nemateriální ) jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům.
Nekalá soutěž je zakázána.
Dobré mravy soutěže = zásady poctivého soutěžního styku
Patří sem zejména:
klamavá reklama
šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, které je způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím tomuto podniku v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů.
klamavé označení zboží a služeb
každé označení, které je způsobilé vyvolat v hosp. styku mylnou domněnku, že takto označené zboží, nebo služby pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, anebo že vykazují zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost.
vyvolání nebezpečí záměny
užití cizího obchodního jména
užití zvláštní úpravy výrobků či výkonů, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik
napodobení cizích výrobků, obalů nebo výkonů, nebylo-li to nezbytně nutné.
parazitování na pověsti
využívání pověsti jiného podniku ( výrobků, služeb ) s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, kterého by soutěžitelé jinak nedosáhli.

Podplácení:

jednání, jímž soutěžitel osobě ( v stat. org. nebo soutěžiteli ) nabídne, slíbí, poskytne prospěch za tím účelem, aby jejím nekalým jednáním docílil prospěch
tato osoba přímo či nepřímo žádá, dá si slíbit nebo přijme za stejným účelem jakýkoliv prospěch.
zlehčování
jednání, jímž je soutěžitel uvede nebo rozšiřuje nepravdivé údaje způsobilé jinému soutěžiteli přivodit újmu.
porušení obchodního tajemství
jednající zpřístupní jiné osobě údaje obchodního tajemství
obchodní, výrobní, technické skutečnosti, které nejsou v obchodních kruzích běžně dostupné
proto, že k nim má přístup
jednáním příčícím se zákonu
i bez vzniku újmy
ohrožování zdraví a životního prostředí
Osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena, se mohou proti rušiteli domáhat, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále mohou požadovat zadostiučinění (i v penězích), náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.
soudní řízení v obchodních věcech
Pojem obchodních sporů
spory z obchodních vztahů jsou:
Spory z relativních obchodů
Spory z absolutních obchodů
Další spory související
Spory z relativních obchodů
vztahy mezi podnikateli z podnikatelské činnosti
2. Spory z absolutních vztahů
vztahy taxativně uvedené v občanském soudním řádu
není rozhodné zda se jedná o vztahy mezi podnikateli, či niko

Povinnosti banky

přijímat vklady a vyplácet platby dle příkazů majitele
provádět platby ve stanovené lhůtě, jinak druhý den po doručení
informovat majitele o pohybu na účtu
Povinnosti majitele
poskytnout bance úhradu nákladů s provedením plateb
možno započtením z prostředků na účtu
Smlouva o vkladovém účtu
banka se zavazuje zřídit účet a platit úroky. Majitel se zavazuje vložit peníze a nechat je k dispozici bance na určitou dobu
v libovolné měně - pokud není podnikatel
vždy písemná forma
Povinnosti
majitel nebude po sjednanou dobu vybírat peníze ( jinak ztratí nárok na úrok ). Není-li ve smlouvě VÝPOVĚDNÍ LHŮTA, je to tři měsíce od doručení výpovědi.
Smlouva o uložení cenných papírů a jiných hodnot
Zavazuje BANKU za úplatu převzít určité cenné papíry, či jiné hodnoty, uložit je, spravovat a to s odbornou péčí. Za tuto činnost je ULOŽITEL povinen zaplatit úplatu.
forma není předepsána, ale z povahy plyne písemná
Povinnosti banky
chránit c.p. (Odpovědnost za ztrátu, zničení nebo poškození se může banka zprostit jen pokud prokáže, že mu nemohla zabránit ani při vynaložení odborné péče.)
vykonávat všechny úkony spojené s výkonem práv uložitele
PRÁVO PROTI OMEZOVÁNÍ HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ( ANTIMONOPOLNí PRÁVO )
Omezování hospodářské soutěže je jednou ze dvou forem zneužívání účasti v hospodářské soutěži (druhou je nekalá soutěž).
Postih tohoto nedovoleného omezování upravuje zvláštní zákon o ochraně hospodářské soutěže č. 63/1991 Sb., který vymezuje postih nedovolených
KARTELOVÝCH DOHOD
DOHOD O SLOUČENÍ PODNIKŮ (FÚZÍ) a
ZNEUŽITÍ MONOPOLNÍHO A DOMINANTNÍHO POSTAVENÍ NA TRHU.
platí pro všechny - osoby i nepodnikatele
sdružení
na chování v cizině
neplatí pro naše subjekty na zahraničním trhu, na jejichž chování se vztahují mezinárodní smlouvy

Dohody narušující soutěž

přímé nebo nepřímé určení cen
omezení či kontrola výroby nebo odbytu
rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů
povinnost dalšího odběru tj. vázané smlouvy
omezení vstupu na trh
převody práv, poskytování licencí, prům. vzory, ochranné známky spolu s dalšími omezeními
jsou neplatné
Výjimky
dohody o jednotných obchodních podmínkách kromě cen
specializace
podíl na trhu < 5 %, cel. trhu < 30 %, jen místní trh
nutno předložit úřadu pro hospodářskou soutěž
možno požádat o výjimku
úřad pro hospodářskou soutěž může výjimku udělit ve veřejném zájmu na určitou dobu se zřetelem na zájmy spotřebitelů, pokud dohoda neobsahuje prodávání jen zboží v dohodě nebo prodej zboží s omezením nebo vylučování určitých soutěžitelů
dále dovolí pokud
neodporuje dobrým mravům
podnik nemá rozhodující vliv
úřad pro hospodářskou soutěž může výjimku zrušit při změně podmínek
možno udělení obecné výjimky při převažujících výhodách pro spotřebitele
Spojování podniků soutěžitelů
spojování může mít několik forem:
sloučení nebo splynutí soutěžitelů
přechodem nebo převodem podniku či jeho podstatné části
při kontrole jiného podniku prostřednictvím kontrolního balíku akcií nebo jinak např. smluvně.
Spojování podniků ( viz. 1 ), které narušuje nebo by mohlo narušit HS ( tj. má více než 30 % obratu na celostátním nebo místním trhu ), podléhá schválení úřadu pro hospodářskou soutěž ( ještě před zápisem do Obchodního rejstříku )
u bodů 2 a 3 je třeba tyto skutečnosti oznámit úřadu pro hospodářskou soutěž do jednoho týdne od podpisu smlouvy
úřad pro hospodářskou soutěž povolí výjimky pro spojení, jestliže účastníci prokáží, že újma která narušením HS může vzniknout bude převážena hospodářskými výhodami, zejména pak ve prospěch spotřebitelů.
Monopolní postavení na trhu
Samo monopolní postavení není trestné. Trestné je až jeho zneužívání
Monopolní postavení má ten, kdo není vystaven H. soutěži
Dominantní postavení má ten, kdo není vystaven podstatné soutěži ( více než 30 % dodávek ...)
Za zneužití monopolního postavení se považuje:
vynucování nepřiměřených podmínek
návazné obchody
diskriminace partnerů, čili různé podmínky pro srovnatelné účastníky
omezení výroby za účelem zvýšení cen

Smlouva o provozu dopravního prostředku

PROVOZCE se zavazuje přepravit náklad určený OBJEDNATELEM provozu dopr. prostř. vykonat jednu nebo více určených cest nebo během smluvené doby vykonat cesty dle určení objednatele za úplatu.
vždy musí mít písemnou formu !!!,
je to absolutní obchod ( vždy ObchZ )
Narozdíl od sml. o přepravě věci nenese provozce odpovědnost za zboží během provozu.
Podstatné náležitosti
určení stran
určení dopravního prostředku
stanovení cest (tras a počtu), jenž mají být vykonány
Další náležitosti
určení nákladu
úplata...
Povinnosti provozce
zajistit dopravní prostředek
opatřit prostředek posádkou a pohonnými hmotami
další věci dle smlouvy
Povinnosti objednatele
určit náklad
určit místo odeslání a plnění ( trasa )
zaplatit úplatu
poskytnout potřebnou součinnost
smlouvy o bankovních obchodech
jedním ze subjektů je banka
jedná se o absolutní obchody

Smlouva o otevření akreditivu

závazek banky poskytnout na základě žádosti PŘÍKAZCE určité plnění třetí osobě ( OPRÁVNĚNÉNU ), jestliže budou do stanovené doby splněny oprávněným podmínky uvedené v akreditivu. Za to se příkazce zavazuje zaplatit bance úplatu.
vždy písemně
Závazky vznikají:
mezi bankou a příkazcem - ode dne uzavření smlouvy
mezi bankou a oprávněným - ode dne otevření akreditivu - AKREDITIVNÍ LISTINOU
Druhy akreditivů
1. Čistý ( osobní )
plnění na základě totožnosti oprávněného
2. Dokumentární
plnění po předložení určitých dokumentů
banka nezkoumá pravost a obsah, pouze srovnává s podmínkami v akreditivní listině
1. Odvolatelný
akreditiv může být bankou změněn nebo zrušen - t.j.může být i bez souhlasu příkazce nebo oprávněné osoby zrušen či změněn, do doby, než oprávněný splní podmínky v akreditivní listině
musí to být uvedeno v akreditivní listině - že je odvolatelný
2. Neodvolatelný
ke změně jen dohodou všech 3 stran (banky, příkazce a oprávněného)
1. Potvrzený
akreditiv je potvrzen další bankou
neodvolatelný
závazek bank je solidární
2. Nepotvrzený
druhá banka pouze oznámí oprávněnému, že jiná banka otevřela neodvolatelný akreditiv. Odpovědnost nese pouze za správnost oznámení.
Smlouva o inkasu
BANKA se zavazuje, že obstará pro PŘÍKAZCE přijetí plnění určité peněžní pohledávky od určitého DLUŽNÍKA, nebo provede jiný inkasní úkon, za což má banka provizi. ( provize není podst. část smlouvy )
banka je povinna dlužníka vyzvat
postupovat podle pokynů příkazce s odbornou péčí
příkazce informovat o výsledku činnosti
analogie mandátní smlouvy
BANKOVNÍ DOKUMENTÁRNÍ INKASO - závazek banky vydat třetí osobě dokumenty opravňující nakládat se zbožím, či jiné dokumenty, bude-li při vydání zaplacena částka, kterou má banka vybrat nebo bude-li proveden jiný úkon.
t.j. banka se zavazuje vydat dokumenty po zaplacení částky
Smlouva o běžném účtu
BANKA se zavazuje pro MAJITELE zřídit od určené doby a na určenou měnu běžný účet. Ze zůstatku je banka povinna platit úrok (ve výši sjednané, zákonné, obvyklé).
vždy písemně

Podstatné náležitosti

určení stran - dopravce a odesílatel
určení zásilky
určení místa odeslání a místa určení
Další náležitosti
úplata
příjemce zásilky
doba přepravy
Povinnosti přepravce
provést přepravu s odbornou péčí ve sjednané době
doručit zásilku příjemci, je-li mu znám
informovat odesílatele nebo příjemce o škodě na zásilce
Povinnosti odesílatele
poskytnout údaje o zásilce
zaplatit přepravné ( nárok na ně vzniká po provedení přepravy věci )
Dopravce odpovídá za škodu na zásilce od převzetí do vydání.
Smlouva o nájmu dopravního prostředku
PRONAJÍMATEL se zavazuje přenechat NÁJEMCI dopravní prostředek k dočasnému užívání za úplatu
jediná nájemní smlouva řídící se ObchZ !!!!
musí mít vždy písemnou formu
Podstatné náležitosti
určení stran - pronajímatel a nájemce
určení dopravního prostředku
Další náležitosti
doba nájmu
úplata
Povinnosti pronajímatele
předat prostředek s doklady ve stavu způsobilém k provozu
hradit náklady oprav, které nájemce včas oznámil
Povinnosti nájemce
užívat prostředek dle smlouvy, pečovat o něj
oznámit včas potřebu oprav
zaplatit nájemné
vrátit prostředek po ukončení nájmu
Nájemce je povinen hradit škodu na dopr. prostředku, kterou způsobí sám, nebo osoba, jíž umožnil přístup k prostředku.

Smlouva o zprostředkování

OBCHODNÍ ZÁSTUPCE se zavazuje, že bude pro ZASTOUPENÉHO vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv (více smluv) a zastoupený se zavazuje platit provizi.
je to relativní obchod, PÍSEMNÁ FORMA!!!
nejedná se o pracovní smlouvu
zástupce jedná svým jménem - tj. Obchodní zástupce NEJEDNÁ jménem
zastoupeného.
Podstatné náležitosti
strany - obchodní zástupce a zastoupený
druh smluv, ke kterým se směřuje
Nepodstatné náležitosti
provize
splatnost provize
po uzavření sml. s 3. osobou + splnění 3. osobou
náklady
obecně se předpokládá, že jsou součástí provize
doba
předp. na dobu neurčitou
po skončení může pokračovat nejvýše 6 měsíců
území ( jinak v celé ČR )
ujednání o výhradním, či nevýhradním zastoupení
Výhradní
musí být výslovně dojednáno
zastoupený nesmí používat dalšího zástupce
zástupce provádí činnost pouze pro zastoupeného
zástupce dostane provizi vždy, i když smlouva není uzavřena jeho
přičiněním
Nevýhradní
předpoklad
zastoupený může uzavírat i smlouvy na svůj účet a nemusí platit
provizi
Povinnosti zástupce
vyvíjení činnosti
dodržet pokyny zastoupeného
zachovávat mlčenlivost i po skončení smlouvy
uschovat významné doklady pro zastoupeného
Povinnosti zastoupeného
zaplatit provizi
poskytnout odměnu za získané zákazníky
výpověď ze strany zastoupeného - nárok na odměnu za získané
zákazníky 1 rok po smlouvě
předat doklady a pomůcky

Smlouvy o dopravě

SMLOUVA ZASÍLATELSKÁ
ZASÍLATEL se zavazuje PŘÍKAZCI, že mu vlastním jménem na jeho účet obstará přepravu věcí z určitého místa do určitého jiného místa a příkazce se zavazuje platit zasílateli úhradu.
je to absolutní obchod
jejím předmětem je spec. činnost, to je odlišnost vůči smlouvě komisionářské
Pokud by byla přeprava obstarána jménem osoby, jenž předává věc, jednalo by se o smlouvu mandátní.
Podstatné části
určení stran - zasílatel, příkazce
určení přepravy ( způsobu a doby )
určení věci
určení místa odeslání a místa určení zásilky
Dále: úplata, pojištění, náklady (zasílatel má na ně nárok)
Povinnosti zasilatele
obstarat přepravu
plnit pokyny příkazce
pojistit věc, je-li to ve smlouvě
informovat příkazce o škodě, která hrozí
Povinnosti příkazce
poskytnout nutnou součinnost
poskytnout správné a úplné údaje o zásilce
zaplatit úplatu a nutné náklady
Smlouva o přepravě věci
DOPRAVCE se zavazuje, že přepraví věc z určitého místa do určitého jiného místa a ODESÍLATEL se zavazuje zaplatit mu úplatu.
je to relativní obchod, stranami jsou podnikatelé ( na rozdíl od smlouvy o přepravě nákladu v ObčZ )
Ve smlouvě může být stanoveno, že dopravce musí vydat odesílateli při převzetí zásilky na tzv. NÁLOŽNÝ LIST tj. cenný papír, s nímž je spojeno právo oprávněné osoby požadovat na dopravci vydání zásilky, jestliže náložný list předloží a potvrdí na něm, že zásilku převzala.

Podstatné části

strany - SCHOVATEL, SLOŽITEL
věc
Další náležitosti
místo úschovy a vydání věci
doba
smlouvy se zástupci
( mimo pracovněprávní vztahy )
umožňují zapojení třetích osob do obchodních vztahů s cílem usnadnit jejich vznik nebo realizaci
Smlouva mandátní
MANDANTÁŘ se zavazuje, že pro MANDANTA na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost ( nemusí mít hmotný výsledek ) uskutečněním právních úkonů jménem mandanta a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu.
Libovolná forma. Je to relativní obchod tzn. že strany jsou podnikatelé ( jinak by to musela být smlouva PŘÍKAZNÍ z ObčZ ).
Odlišnosti od jiných smluv
Příkazní smlouva je absolutní obchod
Komisionářská smlouva - komisionář jedná vlastním jménem
Podstatné náležitosti
strany - MANDANT A MANDATář
určení obchodní záležitosti, která se má plnit
zajistit plnou moc, je-li třeba
Další náležitosti
úplata
doba zařízení
mandant - výpověď kdykoli
mandatář - výpověď - účinnost ke konci následujícího měsíce
Povinnosti mandatáře
zařídit záležitost řádně a včas
odborně jednat - tj. postupovat s odbornou péčí
postupovat podle pokynů mandanta
předat všechny věci, které převzal
Povinnosti mandanta
nahradit mandatáři nutně a účelně vynaložené náklady
vystavit plnou moc ( není-li ve smlouvě a je-li třeba )
zaplatit úplatu
dodat včas nutné informace

Odpovědnost

mandantář odpovídá za škodu ve věcech, které převzal od mandanta k zařízení záležitosti.
Komisionářská smlouva
KOMISIONÁŘ se zavazuje zařídit VLASTNÍM JMÉNEM pro KOMITENTA na jeho účet určitou obchodní záležitost ( většinou uzavření smlouvy ) a komitent se zavazuje zaplatit mu za to úplatu.
lib. forma
je to relativní obchod
Odlišnosti od ostatních smluv
v mandátní smlouvě jedná mandatář jménem mandanta
ve smlouvě o obchodní zastoupení se jedná o činnosti trvalou
ve smlouvě o zprostředkování se sjednává pouze příležitost sjednání smlouvy
Podstatné náležitosti
strany - komisionář a komitent
určení obchodní záležitosti ( většinou uzavření smlouvy nebo jiný právní úkon )
Další náležitosti
úplata
určení zda přísluší komisionáři úhrada nákladů
splatnost úplaty
určení odpovědnosti komisionáře za splnění závazku 3. os.
jinak nevznikají vztahy komisionář X 3. osoba
doba trvání
Výpověď
komitent kdykoli
komisionář s účinností ke konci dalšího kalendářního měs.
Povinnosti komisionáře
zařídit záležitost řádně a včas
odborně jednat dle pokynů komitenta
informovat komitenta
provést vyúčtování
označit osobu, se kterou byla uzavřena smlouva
na účet komitenta vymáhat splnění závazků třetí osobou
Povinnosti komitenta
zaplatit
uhradit náklady pokud je sjednáno
Získal-li komisionář pro komitenta určité věci, jejich vlastníkem je ihned komitent.
Vlastníkem movitostí předaných komisionáři je komitent až do doby jejich nabytí třetí osobou ( nabytí vlastnických práv od nevlastníka ).

Reklamace:

Reklamovat se musí v reklamační lhůtě, není-li, pak
do dvou let od zjištění vad ( prohlídky díla )
do pěti let od předání staveb
( promlčecí lhůty )
Smlouva o skladování. Smlouva o uložení věci. Smlouva o úschově
Smlouva o skladování
SKLADOVATEL se zavazuje převzít věc ( musí věc pojistit, teprve ji převezme ), aby ji uložil a opatroval a UKLADATEL ( musí uhradit účelné náklady ) se zavazuje zaplatit mu za to úplatu.
je to relativní obchod
Převzetí věci musí skladovatel písemně potvrdit.
Podstatné náležitosti
strany - SKLADOVATEL, UKLADATEL
určení věci
Další náležitosti
úplata
doba skladování...
Povinnosti skladovatele
převzít věc a převzetí písemně potvrdit
uložit věc odděleně a řádně ji označit
opatrovat věc s odbornou péčí
pojistit věc
umožnit ukladateli kontrolu
Povinnosti ukladatele
předat věc
zaplatit skladné
Odpovědnost
skladovatele za škodu - objektivní charakter - ledaže by skladovatel prokázal existenci okolností, za které neodpovídá.
Smlouva o uložení věci
Ve smlouvě o uložení věci se zavazuje optrovatel, že bude pro uložitele dočasně bezplatně opatrovat věc, kterou už má u sebe v souvislosti s obchodním stykem s uložitelem
je to relativní obchod

Rozdíly:

smlouva o skladování - je úplatná a věc bude teprve předána
smlouva o úschově - bezplatná a věc bude teprve předána
Podstatné náležitosti
smluvní strany - optrovatel a uložitel
věc, která má být opatrována
Další náležitosti
místo uložení a vydání
doba uložení a vydání
způsob opatrování
Povinnosti opatrovatele
opatrovat věc pečlivě
je-li to ve smlouvě tak věc pojistit
vyžádat si souhlas s vynaložením mimořádných nákladů
Povinnosti uložitele
převzít včas uloženou věc
nahradit nutně a účelně vynaložené náklady
nahradit mimořádné a nepředvídatelné náklady
SMLOUVA O ÚSCHOVĚ (ObčZ) a SKLADOVÁNÍ (ObchZ).
smlouva o úschově
ve smlouvě o úschově se SCHOVATEL ( musí věc pojistit ) se zavazuje, že bude pro SLOŽITELE ( musí uhradit účelné náklady ) dočasně bezplatně opatrovat věc, kterou převezme po uzavření smlouvy.
Jde-li o vztah mezi podnikateli jedná se o smlouvu o UL

Další náležitosti

doba dodání díla
místo dodání
nároky z odpovědnosti za vady
způsob kontroly...
rozpočet ZARUČENÝ, NEZARUČENÝ, NEZÁVAZNÝ
Povinnosti zhotovitele
neřídí se pokyny objednatele, není-li ve smlouvě
provést dílo na svůj náklad a nebezpečí, vyjma provádění práce na pozemcích objednatele
provést dílo řádně a včas (s péčí)
opatřit věci potřebné k provedení díla, nemá-li je ze smlouvy opatřit objednatel, či neopatřil-li je včas
Povinnosti objednatele
převzít dílo
předat zhotoviteli dle smlouvy věci určené k provedení díla
zaplatit cenu
provést prohlídku díla
Vlastnické právo a nebezpečí škody:
ZHOTOVITEL je vlastníkem díla a nese nebezpečí škody na věci vyjma případů, kdy se věc zhotovuje u objednatele nebo je prováděna montáž, údržba, oprava, úprava (mov. i nemov.)
Odpovědnost zhotovitele za vady
okamžik přechodu nebezpečí škody = předání díla, reklamace jako u k.s.
Nároky z odpovědnosti za vady:
podstatné - odstoupit
oprava, slevy, výměna ( je-li možná )
nepodstatné - porušení smlouvy

Smlouva o půjčce

upravuje občanský zákoník v § 657 - 658
Smlouvou o půjčce přenechává VĚŘITEL DLUŽNÍKOVI věci určené podle druhu ( hlavně peníze ) a DLUŽNÍK se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci STEJNÉHO DRUHU ( ne ty samé, co si půjčil na rozdíl od nájemní smlouvy )
Při peněžité půjčce lze dohodnout úroky.
Při nepeněž. půjčce lze dohodnout vrácení většího množství.
Smlouva o půjčce bývá většinou úplatná.
Smlouva o výpůjčce
upravuje občanský zákoník v § 659 - 662
Smlouvou a VÝPŮJČCE vznikne VYPŮJČITELI právo věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat." => je BEZPLATNÁ.
určení stran půjčitel a vypůjčitel, určení věci, doba...
smlouva o dílo
Smlouvou o dílo se zavazuje ZHOTOVITEL k provedení určitého díla a OBJEDNATEL se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.
je to relativní obchod
Podnikatelé - podle ObchZ, nepodnikatelé - podle ObčZ.
nemusí mít písemnou formu, stejně jako kupní smlouva.
Rozdíl mezi smlouvou o dílo a kupní smlouvou:
k.s. - věci potřebné k zhotovení zboží dodá převážně prodávající
s.o.d. - věci potřebné k zhotovení dodá převážně kupující
s.o.d. - převážná část závazku spočívá ve vykonávání činnosti, jejímž výsledkem je hmotný výsledek
zahrnuje-li plnění montáž
s.o.d. - zhotovení věci, nepatří-li pod k.s.
montáž, údržba movité věci, oprava (úprava) movité věci, hmotně zachycený výsledek jiné činnosti (jinak smlouva MANDÁTNÍ nebo AUTORSKÁ)
stavba (její zhotovení, montáž, údržba, oprava bez ohledu na to, kdo dodá materiál)
Činnost s.o.d. musí mít vždy HMOTNĚ ZACHYCENÝ VÝSLEDEK.
Podstatné náležitosti
strany - objednatel a zhotovitel
určení díla
určení ceny - stejné jako u k.s.

Další náležitosti

doba pronájmu, nájemné, pojištění
Povinnosti nájemce
pečovat o věc
užívat dle smlouvy
umožnit kontrolu
platit nájemné...
Povinnosti pronajímatele
udržovat věc na své náklady v uvedeném stavu
provádět opravy...
Odpovědnost
ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU má NÁJEMCE neoznámí-li potřebné nutné opravy, zneužije-li věc ( 6 měsíců prekluzní lhůta ode dne vrácení věci; prekluze - zánik )
SMLOUVA O KOUPI NAJATÉ VĚCI
Ve smlouvě o koupi najaté věci si strany v nájemní smlouvě nebo na jejím základě ujednávají, že nájemce je oprávněn koupit najatou věc během platnosti nájemní smlouvy, nebo po jejím zániku
Podstatné náležitosti
strany - nájemce (kupující),
pronajímatel (prodávající)
předmět nájmu
určení, kdy dojde ke koupi ( za doby trvání nájemní smlouvy po této době trvání )
Další náležitosti
kupní cena
určení nároků a lhůty z odpovědnosti za vady
Práva a povinnosti
vznikem kupní smlouvy ( oznámení nájemce o koupi doručeno pronajímateli ) přechází na kupujícího nebezpečí škody na zboží i vlastnické právo ( mimo nemovitostí - je třeba registrace ).

Odpovědnost za vady

okamžikem převzetí věci nájemcem běží lhůta, jinak podle kupní smlouvy.
Smlouva o úvěru. Smlouva o půjčce. smlouva o výpůjčce
Smlouva o úvěru
je upravena v obchodním zákoníku v § 497 - 507
je to absolutní obchod
Ve smlouvě o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch prostředky do určité výše, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky
smlouvu o úvěru je třeba odlišit od smlouvy o půjčce, kde věřitel poskytuje prostředky ihned, na rozdíl od smlouvy o úvěru, kde věřitel poskytuje prostředky až na požádání.
podstatné náležitosti
subjekty, tj. věřitel a dlužník
poskytované p. prostředky
další náležitosti
úročení
lhůta k poskytnutí p. prostředků
účel
lhůta k vrácení
Povinnosti věřitele
poskytnout p. prostředky ve sjednané výši a včas
přijmout p. prostředky i před lhůtou splatnosti
povinnosti dlužníka
vrátit p. prostředky ve sjednané výši a včas
zaplatit úrok
použít p. prostředky jen ke sjednanému účelu

Povinnosti kupujícího

převzít věci zahrnuté do prodeje, o převzetí se sepíše zápis podepsaný oběma stranami
převzít závazky související s podnikem
zaplatit prodávajícímu
informovat věřitele o převodu a převzetí práv a závazků
Odpovědnost za vady
nesplnění povinnosti upozornění na vady - náhrada škody ( rozhodující pro uplatnění nároku je sepsaný zápis o převzetí věci )
za chybějící a vadné věci - přiměřená sleva
při nezpůsobilosti provozu - odstoupení od smlouvy
Zánik smlouvy
splněním
dohodou stan o rozvázání smlouvy
odstoupením od smlouvy v případech stanovených zákonem ( zejména jako důsledek porušení smlouvy )
dodatečnou nemožností plnění, pokud by byl podnik zničen např. živelnou pohromou.
nájemní smlouva. smlouva o koupi najaté věci
NÁJEMNÍ SMLOUVA
V nájemní smlouvě se PRONAJÍMATEL zavazuje přenechat za úplatu NÁJEMCI věc, aby je po sjednanou dobu užíval (nebo z ní bral užitky).
Nejde-li o nemovitost či nebytové prostory, nemusí být písemná forma.
Je to absolutní neobchod
Podstatné části
strany - PRONAJÍMATEL, NÁJEMCE
předmět nájmu

Smlouva o prodeji podniku

prodávající se zavazuje převést na kupujícího vlastnické právo k věcem, jiná práva a jiné hodnoty, které slouží k provozování podniku a kupující se zavazuje převzít závazky prodávajícího, které souvisejí s podnikem a zaplatit kupní cenu
absolutní obchod - tj. vždy se řídí ObchZ účastník může být i nepodnikatel
vždy musí být v písemné formě
zvláštní typ kupní smlouvy
úplatný převod se týká i pohledávek a závazků
k přechodu závazků se nevyžaduje souhlas věřitele, prodávající však za závazky ručí
v případě zhoršení dobytnosti pohledávky věřitelem díky prodeji - možný odpor věřitelem do 60 dnů, kdy se to dozvěděl
podnik je zde objektem vztahu
většinou kogentní ustanovení
zapisuje se do obchodního rejstříku
60 dnů subjektivní lhůta
6 měsíců objektivní ode dne zápisu do obch. rejstříku nebo od uzavření smlouvy
přechází i obchodní jméno
PO která prodala podnik, který tvořil její jmění může být z obchodního rejstříku vymazána nejdříve po uplynutí jednoho roku.
Podstatné části
určení stran
určení předmětu - podle účetní evidence
cena nebo způsob jejího určení
Nepodstatné skutečnosti
- doba účinnosti smlouvy
- doba plnění
- způsob placení
- lhůty k uplatnění práv z vad
- nároky z vad
Povinnosti prodávajícího
předat objekt prodeje
převést práva a závazky ( z pracovně - právních vztahů, užívat obchodní jméno z průmyslového nebo jiného vlastnictví )
upozornit na všechny vady o kterých ví nebo musí vědět
převést vlastnické právo - účinností smlouvy
notářským zápisem u nemovitostí
informovat dlužníky o převodu a převzetí závazků
návrh na zápis do obch. rejstříku

ZVLÁŠTNÍ UJEDNÁNÍ V KUPNÍ SMLOUVĚ:

právo zpětné koupě
prodávající má právo požadovat na kup. vrácení prodaného zboží, jestliže vrátí kupujícímu cenu. Písemně. Dle smlouvy. Do 1 roku od prodeje - prekluze.
koupě na zkoušku
kupní smlouva s podmínkou, že kupující po uplynutí zkušební doby zboží schválí. Dle smlouvy, jinak 3 měsíce.
právo předkupní
má prodávající, jenž prodal zboží s výhradou, že mu je kupující nabídne ke koupi, kdyby je chtěl prodat.
cenové doložky
možnost dodatečné úpravy kupní ceny (inflace, výr. náklady)
zákaz reexportu
kupující nesmí exportovat zboží do stanovené oblasti.
omezení prodeje
PÍSEMNĚ. prodávající se zavazuje neprodat zboží určitým zákazníkům, či do určitého státu.
Smlouvy uzavřené v souvislosti s kupní smlouvou
jsou samostatné smluvní typy.
SMLOUVA O VÝHRADNÍM PRODEJI
DODAVATEL se zavazuje, že zboží uvedené ve smlouvě bude v určité oblasti dodávat pouze určitému ODBĚRATELI. PÍSEMNĚ!!!
SMLOUVY O VÁZANÝCH OBCHODECH
vázanost uskutečnění jednoho obchodu na uskutečnění obchodu druhého.
SMLOUVY VÁZANÉ
a) splnění hlavní smlouvy je vázáno na splnění vedlejší smlouvy (podmínka odkládací)
b) splnění hlavní smlouvy je před splněním vedlejší smlouvy (podmínka rozvazovací).

Povinnosti kupujícího

1) zaplatit kupní cenu
2) převzít zboží a učinit či zajistit kontrolu
Odpovědnosti:
Za prodlení:
PRODÁVAJÍCÍHO - není schopen dodat včas
- podstatné porušení smlouvy - kupující smí IHNED odstoupit
- nepodst. por. sm.- kup. musí poskytnout lhůtu a pak lze odstoupit
- vznikne-li kupujícímu škoda, má nárok na náhradu škody; smluvní
pokuta (je-li ve smlouvě)
- u FIXNÍ smlouvy prodlení znamená zánik smlouvy
KUPUJÍCÍHO - splacením ceny
- prodávající má nárok na ÚROK Z PRODLENÍ
- prodávající může odstoupit od smlouvy
Za vady
okamžik přechodu nebezpečí škody na zboží = rozhodný okamžik pro posouzení, zda zboží má či nemá vady
- tehdy, kdy kupující převzal zboží
- předání zboží 1. dopravci
Za vady po tomto okamžiku odpovídá prodávající pouze tehdy, poskytl-li záruku nebo byly-li způsobeny porušením jeho povinností. (záruka a reklamace viz dříve).
Nároky poškozeného: - podle podstatného (odstoupit od smlouvy, žádat slevu, opravu) nebo nepodstatné porušení smlouvy (poskytnout lhůtu pro opravu, výměnu...). Právo na náhradu škody ani na smluvní pokutu není nároky z odpovědnosti za vady dotčeno.
Pokud mohu použít nárok z odpovědnosti za vady, nesmím použít nárok z jiné odpovědnosti (za škodu...).
Za škodu
- viz dříve

IV) BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ

"plnění či jiný majetkový prospěch, který osoba přijala nebo získala a který jí nenáleží."
- není to přijetí promlčeného dluhu, plnění ze hry či sázky mezi občany
Předpoklady vzniku:
- přijetí prospěchu (plnění), které mi nenáleží
- musí se tak stát na úkor osoby jiné
- má objektivní charakter (bez ohledu na zavinění)
Rozsah odpovědnosti: vrátit neodůvodněné plnění (nelze-li, pak peněžní ekvivalent).
Faktor promlčení: - oslabení; námitka promlčení
- promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů (vyjma práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu určitou)
Plní-li někdo po uplynutí promlčecí lhůty, není oprávněn to žádat zpět (není to bezdůvodné obohacení - viz výše).
Promlčecí doba u práv vymáhatelných u soudu se počítá ode dne, kdy právo mohlo být u soudu vymáháno.
Délka promlčecí doby - obecná o ObchZ = 4 roky
- obecná u ObčZ = 3 roky
- u práva na náhradu škody je lhůta subjektivní = 4 roky ode dne, kdy se o porušení dověděl
objektivní = 10 let ode dne porušení
Délka promlčecí doby může být sjednána i smlouvou či prodloužena, celkově nesmí být delší než 10 let.
Stavení promlčecí doby - běh doby se zastaví a po odpadnutí překážky pokračuje.
Přetržení promlčecí doby - lhůta běží znovu (uznání závazku, lze přiznat i promlčený)
Kupní smlouva. smlouva o prodeji podniku
Na prodej nemovitostí ObčZ (vyjma prodeje podniku nebo najaté věci.)
"Kupní smlouvou se PRODÁVAJÍCÍ zavazuje odevzdat KUPUJÍCÍMU zboží (tzn. movité věci) určené jednotlivě nebo alespoň co do množství a druhu a umožnit mu nabytí vlastnického práva a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu."
jakákoliv forma (písemná není nutná).
Podstatné části
určení stran - PRODÁVAJÍCÍ, KUPUJÍCÍ
určení předmětu smlouvy (jednotlivě nebo co do druhu a množství)
!!! - určení kupní ceny, či způsobu, jakým se později určí
Kupní cena netvoří podstatnou náležitost smlouvy, jestliže strany projeví vůli uzavřít smlouvu i bez dohody o ceně (platí se pak cena obvyklá).
Další náležitosti
doba plnění, určení ZÁRUKY (je-li poskytnuta), určení dokladů, které prodávající předá kupujícímu, určení dopravy zboží, určení
způsobu placení kupní ceny.
Povinnosti prodávajícího
1) odevzdat kupujícímu patřičné zboží a to řádně a včas
2) odevzdat kup. DOKLADY nutné k
převzetí zboží (náložní list, skladištní list...)
nutné k užívání zboží
jiné - prospekty, technickou dokumentaci, doklady k proclení
3) umožnit kupujícímu nabytí VLASTNICKÉHO PRÁVA ke zboží (převzetím věci). Kupující může získat vlastnické právo i od nevlastníka
věci (nesmí vědět, že není vlastník).
4) předat zboží k přepravě (plyne-li to ze smlouvy)
5) uchovávat zboží, je-li kupující v prodlení s převzetím či placením ceny.

III) ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU

- úprava obecná a zvláštní, která má přednost před obecnou
- => povinnost nahradit škodu
- povinnost předcházet vzniku škody na majetku (např. oznamovací povinností)
- povinnost odvracet přímo hrozící škodu
Odstoupí-li poškozená strana v důsledku porušení smluvní povinnosti od smlouvy, má nárok na náhradu škody jen tehdy, když využila možnost uzavřít NÁHRADNÍ OBCHOD (a to do výše rozdílu).
V ObčZ - SUBJEKTIVNÍ ODPOVĚDNOST - odpovědnosti za škodu se zbaví ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil
V ObchZ - OBJEKTIVNÍ ODPOVĚDNOST - vyjma nastání určitých okolností, jež ho zprošťují odpovědnosti.
Obecná úprava náhrady škody: (ObčZ a hlavně ObchZ)
Povinnost nahradit škodu jiné osobě vznikne, když:
- vznikne škoda
- na základě protiprávního úkonu (podle zákona x smlouvy)
- existuje kauzální nexus mezi předchozími
Všechny tři předpoklady dokazuje poškozená strana.
ŠKODA - majetková újma, kterou lze vyčíslit v penězích
Podaří-li se straně, která má škodu hradit, prokázat, že existovaly OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ ODPOVĚDNOST (povodeň, požár...), je zproštěn povinnosti hradit škodu. Jinak je tato povinnost založena na principu OBJEKTIVNÍ odpovědnosti bez ohledu na zavinění.
Hradí se SKUTEČNÁ ŠKODA (to, oč se majetek zmenšil) + UŠLÝ ZISK (to, oč by se majetek zvětšil).
Škoda se hradí v PENĚZÍCH (naturálně jen když je to účelné a je to možné a poškozený to žádá).
SPOLUODPOVĚDNOST - škoda je způsobena více osobami (mají solidární odpovědnost).
SPOLUZPŮSOBENÍ ŠKODY - poškozená strana se podílí na vzniku škody (opomenula, porušila...). Na takto vzniklou část škody pak nemá nárok.
Nároku na náhradu škody se předem nelze vzdát (až po vzniku).
Zvláštní úprava náhrady škody - odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností, provozem dopravních prostředků, na vnesených a odložených věcech...

b) VADA ZŘEJMÁ PŘI ODBĚRU

VADY OSTATNÍ
c) VADY ODSTRANITELNÉ x NEODSTRANITELNÉ
A: Časový rozsah odpovědnosti (záruční doba):
- běží ode dne dodání zboží (event. dle smlouvy) a její délka je stanovena smlouvou nebo ZÁRUČNÍ LISTINOU. Aby kupující mohl uplatnit práva z odpovědnosti za vady, musí včas reklamovat => v REKLAMAČNÍ LHŮTĚ. (většinou reklamační lhůta = záruční doba a končí ve stejný okamžik)
B: Věcný rozsah odpovědnosti:
- souhrn povinností, které vznikají prodávajícímu
1) odstranit důsledky vadného plnění (kupující volí, jde-li o vadu odstranitelnou či neodstranitelnou)
2) některé další povinnosti
Proces uplatňování práv z odpovědnosti za vady se nazývá REKLAMAČNÍ ŘÍZENÍ.
REKLAMACE = jednostranný právní úkon, kterým oprávněná osoba informuje odpovědnou osobu, že uplatňuje práva z odpovědnosti za vady. Kupující reklamuje u prodávajícího nejpozději do konce reklamační lhůty.
II.) ODPOVĚDNOST ZA PRODLENÍ - stíhá osobu, která nesplnila povinnosti včas (bývá určeno ve smlouvě).
PRODLENÍ - nastává marným uplynutím posledního dne lhůty nebo marným uplynutím dne, kdy mělo být plněno (fixní smlouvy)
- nastává marným uplynutím dne, ke kterému mělo být plněno na základě výzvy oprávněné osoby (není-li den určen, pak dnem po výzvě).
Buď je v prodlení věřitel nebo dlužník, nikdy oba současně.
NÁROKY Z PRODLENÍ:
a) odstoupení od smlouvy - jen umožní-li to zákon nebo smlouva
ba) peněžité plnění: ÚROK Z PRODLENÍ - dle smlouvy nebo obvyklé úr. sazby bank v místě sídla dlužníka + 1%
bb) nepeněžité plnění PRÁVO NA NÁHRADU ŠKODY
SMLUVNÍ POKUTA (SP) - písemná forma, určena výše, objektivní odpovědnost (je jedno, zda strana nedodržení povinnosti zaviní nebo ne).
Jestliže je SP sjednána a nastanou podmínky, musí se VŽDY zaplatit. Dále: - jestliže škoda vznikla v důsledku porušení jiných povinností (než předpokládá SP), lze uplatnit i právo na náhradu škody.
- jestliže jsou povinnosti u vzniku škody a SP stejné, lze právo na náhradu škody uplatnit jen je-li to připuštěno ve smlouvě.
Smluvní pokuta - lze uplatnit (je-li ve smlouvě) i když škoda nevznikne!!!
právo na náhradu škody - jen když škoda vznikne!!!
Zaplacením SP stejně jako u úroku z prodlení závazek nezaniká!!!

Druhy odpovědnosti:

- REPRESÍVNÍ - odčerpává finance
Druhy odpovědnosti:
ZÁKONNÁ = ODPOVĚDNOST Z PRODLENÍ, ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
SMLUVNÍ = ODPOVĚDNOST ZA VADY, ZA BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
ODPOVĚDNOST SMLUVNÍ - ze smlouvy - porušení závazku ze smlouvy
- VEDLE původního závazku (úrok z prodlení a zároveň kupní cena)
- MÍSTO původního závazku (vznik povinnosti odstranit vady plnění v záruční lhůtě)
ODPOVĚDNOST ZÁKONNÁ (automatická) - porušení pov. z práv. předpisů.
Základním předpokladem pro vznik odpovědnosti je PORUŠENÍ POVINNOSTI. Někdy se mohou uplatňovat ještě VZNIK ŠKODY nebo JINÉ MAJETKOVÉ ÚJMY a KAUZÁLNÍ NEXUS mezi porušením povinnosti a vznikem újmy.
Při vzniku všech druhů odpovědnosti vzniká povinnost:
1) reálně odstranit nepříznivé důsledky porušení (primární) povinnosti
2) zaplatit majetkové sankce (např. úrok z prodlení či smluvní pokuta)
MAJETKOVÁ SANKCE - peněžní platba, kterou musí zaplatit osoba, jenž řádně nesplnila svou právní povinnost
- jsou na charakteru objektivní odpovědnosti (nezáleží na zavinění)
- ZÁKONNÉ (úrok z prodlení)
- SMLUVNÍ - určeny smlouvou (např. SMLUVNÍ POKUTA) - jejich výše je omezena pouze zásadou poctivého obchodního styku.
MODERAČNÍ PRÁVO SOUDU U SMLUVNÍ POKUTY - možnost soudu snížit nepřiměřenou smluvní pokutu až do výše vzniklé škody.
Zaplacením sankce zásadně NEZANIKÁ závazek (výjimka - zaplacení odstupného - závazek zaniká).
I) ODPOVĚDNOST ZA VADY PLNĚNÍ (ZÁRUKA)
"osoba poskytující plnění odpovídá za to, že plnění má smluvené vlastnosti nejen v době plnění, ale i určitou dobu po splnění (záruční doba)."
Musí být ve smlouvě a mít písemnou formu.
Rozhodující význam má OKAMŽIK PŘECHODU NEBEZPEČÍ ŠKODY NA ZBOŽÍ (okamžik, kdy přechází důsledky nezaviněné, náhodné zkázy či znehodnocení zboží z jedné na druhou stranu.):
a) je určen smlouvou
b) není určen: - odevzdáním zboží od prodávajícího kupujícímu
- předáním zboží prvnímu dopravci
Typy vad:
a) FAKTICKÉ - týkají se reálné vlastnosti předmětu plnění KVALITATIVNÍ-
NÍ nebo KVANTITATIVNÍ ("rozpor mezi dodaným množstvím a údaji v
dokladech")
PRÁVNÍ - prodané zboží je zatíženo právem 3. osoby

Odpovědnost za vady plnění

- musí mít smluvené vlastnosti
- řádně a včas
- existence závazku
- rozhodující je přechod nebezpečí škody na zboží
- faktické vady
- kvantitativní
- kvalitativní
- právní
Reklamace
- jednostranný právní úkon
- písemně
- uplatnění práv z odpovědnosti za vady
Odpovědnost za škody
- porušení povinnosti závazkových vztahů
- vznik škod
- příčinná souvislost
- objektivní odpovědnost
- okolnosti vylučující odpovědnost
- překážka v plnění nezávisle na vůli
- nezávisle na subjektu, nepředvídatelné
- poškozená strana špatně jednala
- nutnost oznámení překážky
- nesplnění - povinnost hradit škodu
- hrazení v penězích
Velikost
- škoda + ušlý zisk
- více osob společně a nerozdílně
- povinnost snaha odvrácení škody
Bezdůvodné obohacení
- majetkový prospěch získaný - bez právního důvodu
- z nepoctivých zdrojů
- povinnost vše vydat včetně příslušenství
Smluvní pokuta
- paušální náhrada škody
- platí se vždy bez ohledu jestli vznikla škoda
- není dále právo na náhradu škody, pokud to není výslovně ujednáno
- závazek nezaniká
Ještě výtah z jiné otázky jen pro doplnění
obecně: odpovědnost objektivní - ObchZ
odpovědnost subjektivní - ObčZ
Poruší-li strana svým jednáním nějakou svou právní povinnost, nastupují proti ní určité právní sankce (neplatnost úkonu...). Jednou ze sankcí je i vznik nové (sekundární) povinnosti = odpovědnosti.
ODPOVĚDNOST: vznik nové (sekundární) povinnosti jako důsledek porušení jiné právní povinnosti (primární).
Funkce odpovědnosti: - PREVENTIVNÍ

NAROVNÁNÍ

dohoda stran o úpravě práv mezi nimi sporných nebo pochybných. Dosavadní závazek je nahrazen novým. Musí mít písemnou formu, byla-li taky smlouva písemná.
ZMĚNA OKOLNOSTÍ
způsob zániku závazku ze smlouvy o uzavření budoucí smlouvy
jestliže okolnosti, z nichž strany vycházely při vzniku závazku, se změnily tak, že nelze na zavázané straně rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela.
UPLYNUTÍ DOBY
zanikají závazky, které byly sjednány na dobu určitou.
SMRT DLUŽNÍKA a VĚŘITELE
nejde-li o práva vázaná jen na osobu dlužníka nebo věřitele, přecházejí závazky na jejich právní nástupce.
Závazky z porušení práva
vznik nových povinností v důsledku porušení jiných
ze zákona pouze náhrada škody a úrok z prodlení, ostatní na dohodě
majetkové sankce
činnost směřující k odstranění nepříznivých důsledků
vznik nové právní povinnosti
Vedle závazku
akcesorický závazek
při prodlení musím zaplatit i kupní cenu
Místo původního závazku
odstranit vady plnění
Závazky vyplývající ze zákona
Odpovědnost za prodlení
Prodlení dlužníka
- nesplní závazek řádně a včas
- náhrada škody
- pokud nevrátil věc přechází na něj nebezpečí škody na zboží
- náhrada i další škody vyplývající např. z prodlení věřitele
- úrok z prodlení
- o 1 % vyšší než je obvyklá sazba bank v místě dlužníka
Prodlení věřitele
- nepřevezme plnění
- neposkytne součinnost
- náhrada škody
- nevyzvedne věc - přechod nebezpečí škody na zboží na něj

ZAPLACENÍ ODSTUPNÉHO

musí být sjednáno ve smlouvě
a) poslat oznámení o odstoupení
b) zaplatit odstupné
ZMAŘENÍ ÚČELU SMLOUVY
účel musí být ve smlouvě výslovně vyjádřen - ke zmaření musí dojít důsledkem podstatné změny okolností, za nichž byla smlouva uzavřena => MOŽNOST dotčené strany ODSTOUPIT od smlouvy => smlouva nezaniká!!!
DODATEČNÁ NEMOŽNOST PLNĚNÍ
závazek zanikne jestliže:
a) plnění se stalo nemožným až po vzniku závazku (uzavření smlouvy)
b) tato nemožnost je objektivní (nezáleží na zavinění)
dlužník je však povinen nahradit věřiteli škodu způsobenou zánikem závazku (jedině ne, když prokáže, že není odpovědný za vznik nemožnosti)
plnění za ztížených podmínek, se zvýšenými náklady nebo po sjednaném čase NENÍ NEMOŽNÉ.
ZAPOČTENÍ
započíst lze pohledávky uplatnitelné u soudu
po dohodě stran lze započíst jakékoliv vzájemné pohledávky, jinak nelze započíst splatnou vůči nesplatné.
VÝPOVĚĎ
smlouva musí být sjednána na dobu neurčitou a předmětem je závazek k nepřetržité nebo opakované činnosti.
smlouva zaniká podáním výpovědi a uplynutím výpovědní lhůty
určitá výpovědní lhůta (ve smlouvě, zákon, obecná)
obecná: smlouvu lze vypovědět ve lhůtě 3 měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí.
SPLYNUTÍ
splyne-li právo s povinností v jedné osobě.

ZÁNIK ZÁVAZKŮ.

buď zánik závazkového vztahu jako celku
nebo zánik konkrétní povinnosti
SPLNĚNÍ
závazek zaniká tehdy, je-li splněn ŘÁDNĚ (bezvadně) a VČAS. Splní-li se vadně, závazek nezaniká, dostává se do prodlení až do okamžiku bezvadného plnění. Je možnost i tzv. ČÁSTEČNÉHO PLNĚNÍ - plnění po částech (musí být sjednáno smlouvou a nesmí to odporovat povaze závazku).
Doba plnění
bývá určena smlouvou (jinak lze ihned po uzavření smlouvy). Povinná osoba může plnit zásadně až v čase plnění (DOBA DOSPĚLOSTI ZÁVAZKU).
Výjimky:
DOBA VE PROSPĚCH DLUŽNÍKA - dlužník je oprávněn plnit i dříve, ale věřitel to není oprávněn požadovat.
DOBA VE PROSPĚCH VĚŘITELE - věřitel je oprávněn požadovat dříve, ale dlužník není oprávněn plnit.
Posloupnost plnění: určuje dlužník, jinak nejdříve závazky nejméně zajištěné. Dlužník má právo od věřitele požadovat potvrzení o dodání (dodací listy).
ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY
pouze stanoví-li to zákon nebo smlouva. Rozlišit, zda porušení povinností, které vede k odstoupení od smlouvy, znamená PODSTATNÉ či NEPODSTATNÉ porušení smlouvy.
PODSTATNÉ PORUŠENÍ SMLOUVY
"strana porušující smlouvu věděla v době uzavření smlouvy, že druhá strana nebude mít zájem na plnění povinností při takovém porušení smlouvy."
oznámí své odstoupení druhé straně bez odkladu poté, co se o tomto porušení dověděla.
NEPODSTATNÉ PORUŠENÍ SMLOUVY
nejde-li o podstatné porušení
musí stanovit přiměřenou lhůtu a jestliže povinná strana povinnost nesplní, smí odstoupit
Smlouva zaniká dnem, kdy je oznámení o odstoupení druhé straně doručeno. Zanikají všechna práva a povinnosti stran ze smlouvy vyjma nároku na náhradu škody vzniklé porušením smlouvy a jiných smluvních ustanovení o volbě způsobu řešení sporů.

Obligační zajišťovací prostředky

smluvní pokuta
paušalizovaná náhrada škody nebo zajišťovací institut - musí být sjednána ve smlouvě písemně
povinnost zaplatit pokutu při nedodržení podmínek bez ohledu na vzniklou škodu.
ručení
jednostranný písemný projev vůle 3. osoby ( RUČITELE ) adresovaný věřiteli, že v případě, že dlužník nesplní vůči věřiteli určitý závazek, uspokojí věřitele sám.
ručením lze zajistit jen PLATNÝ závazek dlužníka
uspokojí-li ručitel věřitele, nabývá vůči dlužníkovi práva věřitele
bankovní záruka
písemné prohlášení banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžité částky ( dle obsahu listiny ), jestliže třetí osoba ( dlužník ) nesplní určitý závazek.
může být poskytnuta i na nepeněžité plnění
banka je povinna plnit vždy, když ji o to věřitel písemně požádá, nemusí nejdříve vyzvat dlužníka jako u ručení.
převod práva
převod práva dlužníka ve prospěch věřitele
písemná smlouva
postoupení pohledávky
dlužníka nebo třetí osoby ( viz výše )
uznání závazku
jednostranné prohlášení, ve kterém osoba prohlašuje, že závazek trvá co do výše a druhu. Musí mít písemnou formu. Vede k přetržení promlčecí lhůty. Placení úroků se považuje za uznání závazku ohledně jeho výše.
jistota
závazek dát jistotu lze splnit hlavně ZÁSTAVNÍM PRÁVEM nebo ZPŮSOBILÝMI RUČITELI. Nikdo není povinen přijmout věc nebo právo jako jistotu do částky vyšší než 2/3 odhadnuté ceny. Vklady v peněžních ústavech a státní cenné papíry jsou způsobilou jistotou do celé své výše.

ZMĚNA ZÁVAZKových vztahů

Změna závazků
Vztahy se mohou v průběhu trvání měnit. Může dojít bud ke změně subjektu nebo obsahu závazkového vztahu. Změna je vyloučena pouze tam, kde povinnost je vázána na určitou osobu, nebo tam, kde by změna znamenala zánik závazku a vznik jiného.
Ke změně může dojít na základě:
dohody - nečastější
zákona
rozhodnutí příslušného orgánu - např. dědění
Změna obsahu závazkového vztahu
většinou dohodou ve smlouvě např. úprava vadného plnění nebo odpovědnosti za prodlení
Změna subjektu závazkového vztahu
Postoupení pohledávky - dohoda věřitele s 3. osobou, že na ni přechází jeho práva vůči dlužníkovi, Musí být písemná forma. Nevyžaduje souhlas dlužníka.
Převzetí závazku - dohoda dlužníka s 3. osobou, že nastoupí jako dlužník na jeho místo. Písemná forma a souhlas věřitele.
Přistoupení k závazku - dohoda věřitele s 3. osobou, že se stává dlužníkem vedle původního dlužníka. Oba pak jsou vázáni solidárně. Písemná forma, není třeba souhlasu dlužníka.
Poukázka - příjemce poukázky se opravňuje vybrat plnění od povinné osoby a tato osoba se zmocňuje, aby na účet výdejce poukázky splnila příjemci.

Zajištění závazků

Zajištěním závazků rozumíme souhrn právních prostředků sloužících k ochraně věřitele
Věcněprávní zajišťovací prostředky
zástavní právo
v případě řádného a včasného nesplnění pohledávky je věřitel oprávněn domáhat se uspokojení ze zastavené věci ( např. prodat v dražbě ), u nemovitosti se vyznačí v evidenci nemovitostí.
Vzniká ze:
písemné smlouvy
schválené dědické dohody
zákona
Zaniká:
zánikem jištěné pohledávky
zánikem zástavy
složením ceny zástavy
vzdáním se zástavního práva (formou notářského zápisu)
podzástavní právo
vzniká zastavením pohledávky zajištěné zástavním právem. Nevyžaduje se souhlas vlastníka zastavené věci, pouze se mu využití podzástavního práva oznamuje
věcná břemena
omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného a to tak, že vlastník je povinen něco TRPĚT, něčeho se ZDRŽET, něco KONAT. Práva odpovídající věc. břemenu jsou spojena s vlastnictvím nemovitosti nebo patří určité osobě ( koupím stavbu s majitelem na dožití ). Věcná břemena vznikají PÍSEMNOU SMLOUVOU ( musí být registrována na státním notářství ), závětí, zákonem, rozhodnutím orgánu. Vznik zániku věc. břem. se vyznačí v evidenci nemovitostí.
zadržovací právo
možnost zadržet MOVITOST, aby si věřitel zajistil svou splatnou peněžní pohledávku vůči tomu, komu je povinen věc vydat. U soudu má pak tento věřitel přednost i před zástavním věřitelem.

Veřejný návrh na uzavření smlouvy

Veřejný návrh na uzavření smlouvy je návrh na uzavření smlouvy, který není adresován určité osobě, ale blíže neurčenému počtu osob
musí obsahovat alespoň podstatné náležitosti
musí být vhodně uveřejněn
navrhovatel je povinen uzavřít smlouvu s tím, kdo mu první oznámí, že návrh přijímá
navrhovatel je návrhem vázán po dobu, která je v něm stanovena. Odvolat návrh lze jen tehdy, nebyl-li ještě přijat ( uveřejnit odvolání ). Navrhovatel musí příjemci návrhu smlouvy uzavření smlouvy bezodkladně potvrdit.
Obchodní veřejná soutěž
musí být vyhlášena veřejně v Písemné formě ( podmínky soutěže )
Vyhlašovatel vyhlásí soutěž o co nejlepší návrh na uzavření smlouvy. Vyhlašovatel přijme ten návrh, který nejlépe vyhovuje stanoveným podmínkám. Vítězi to musí včas oznámit ( musí ale vyrozumět i ostatní aspiranty ).
Smlouva o uzavření smlouvy budoucí
Ve smlouvě o uzavření smlouvy budoucí se zavazuje jedna nebo obě smluvní strany uzavřít ve stanovené době smlouvu s předmětem plnění jenž je určen alespoň obecně.
musí mít vždy PÍSEMNOU FORMU !!!
Podstatnou částí smlouvy je doba a předmět plnění ( alespoň obecně )
Kontraktační povinnost - povinnost uzavřít smlouvu, je vynutitelná soudem nebo třetí osobou stanovenou ve smlouvě.
je zde promlčecí lhůta 1 rok ode dne, kdy byla strana vyzvána k uzavření smlouvy, tato lhůta může být sjednána i delší ( max. však 4 roky )

Smlouva

Smlouva je dohoda dvou nebo více stran o určení jejich vzájemných práv a povinností.
Smlouva je dvou nebo vícestranný, navzájem adresovaná a obsahově shodný projev vůle stran
Smlouva je základní PS vedoucí ke vzniku obchodně - závazkových vztahů
Uzavírání smluv
návrh a přijetí návrhu
Návrh na uzavření smlouvy
musí obsahovat alespoň podstatné náležitosti smlouvy ( u pojmenovaných smluv ), jinak alespoň určení předmětu. Návrh může být odvolatelný nebo neodvolatelný.
Návrh zaniká bud odmítnutím návrhu nebo uplynutím akceptační lhůty
Akceptační lhůta
je lhůta k přijetí návrhu. Po dobu akceptační lhůty je navrhovatel návrhem vázán.
Přijetí návrhu
Smlouva vznikne okamžikem, kdy je přijetí návrhu ( v akceptační lhůtě ) doručeno navrhovateli.
Návrh smlouvy musí být přijat výslovně včasně a bezvýhradně.
Smlouva platně vznikne i tehdy, je-li návrh přijat opožděně, jestliže navrhovatel výslovně prohlásí, že smlouva vznikla. Smlouva může vzniknout i konkludentním jednáním ( např. poskytnutím plnění v souladu s návrhem smlouvy, objednávkou ).
Jestliže byl návrh smlouvy přijat s dodatky, výhradou či omezeními, jde o odmítnutí návrhu a o nový návrh na uzavření smlouvy.
Smlouva může být uzavřena jakoukoliv formou, není-li zákonem stanoveno jinak, nebo alespoň jedna strana o to projeví zájem.
Písemnou smlouvu lze změnit i ústně (musí to být ve smlouvě vyhrazeno).
Náležitosti smlouvy
smlouva vznikne, jestliže se strany dohodnou o celém obsahu, tj. zejména včasně a bezvýhradně.
k platnému vzniku postačí, dohodnou-li se strany na podstatných náležitostech smlouvy ( u pojmenovaných smluv ), resp. na předmětu plnění u nepojmenovaných smluv.
Vznik smlouvy lze vázat na splnění určitých podmínek:
Odkládací podmínka
Rozvazovací podmínka

Obsah

Obsahem rozumíme souhrn práv a povinností subjektů vztahu
široká smluvní volnost
kogentní ustanovení v § 263 OBZ
pořadí určování práv a povinností
1. Kogentní ustanovení OBZ
2. Kogentní ustanovení OZ
3. Dohoda osob ve smlouvě
4. Dohoda odkazující na všeobecné obchodní podmínky
5. Dispozitivní ustanoveni OBZ
6. Dispozitivní ustanoveni OB
Společné závazky a práva
na jedné nebo více stranách stojí více osob
Solidární
společně a nerozdílně
kdokoli může požadovat, či plnit vše
Dílčí
povinnost a právo je omezeno na část celku
Nedílné
závazek může být splněn jen společným úsilím všech
UZAVÍRÁNÍ SMLUV
Obchodní závazkové vztahy vznikají především ze smluv ( i ze způsobené škody, bezdůvodného obohacení ...)
Obecně mohou smlouvy vznikat na základě právních úkonů, protiprávního jednání nebo přímo ze zákona

OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY - pojem, druhy, vznik

Pojem
Závazkový vztah
vztah, kdy jedna osoba (dlužník), je povinna druhé osobě (věřitel) něco plnit
dát, konat, se zdržet, strpět
relativní povaha - vztahy mezi konkrétními osobami
(absolutní - vlastnictví - vztah mezi blíže neurčeným počtem osob)
Obchodní závazkový vztah
závazkový majetkový vztah mezi podnikateli vznikající především při jejich podnikatelské činnosti
Vznik obchodních závazkových vztahů
OZV mohou vznikat na základě:
právních úkonů
protiprávního jednání
ze zákona
tohle je hrozně důležitý, proto je to velký
Relativní obchody
podle povahy účastníků
obchodní zákoník
vztahy mezi podnikateli při podnikatelské činnosti
Absolutní obchody
podle charakteru jednání
obchodní zákoník
bez ohledu na osoby
Absolutní neobchody
podle charakteru jednání
občanský zákoník
bez ohledu na osoby

bez likvidace obchodního jmění

přechází-li obchodní jmění na právního nástupce - při rozdělení, splynutí, sloučení, přeměně na jinou obchodní společnost nebo družstvo ( přeměna společnosti - k jednomu dni se zapíše výmaz staré a vznik nové společnosti do OR ).
Důvody zrušení společnosti:
uplynutí doby, na kterou byla založena
dosažením účelu, pro nějž byla založena
rozhodnutím společníků
rozhodnutím soudu
prohlášením konkursu - či jeho zamítnutím pro nedostatek majetku
Zánik společnosti
Společnost může zaniknout byla-li zrušena a dal-li příslušný správce daně k zániku resp. výmazu z OR souhlas. Společnost zaniká ke dni výmazu z OR
Hlasování per rollam - usnesení přijímá orgán obchodní společnosti mimo zasedání orgánu obchodní společnosti.
tuto formu hlasování musí výslovně připouštět SS nebo stanovy a s touto podmínkou musí souhlasit všichni členové příslušného orgánu.
Založení a vznik obchodních společností
viz. otázka č. 8 a podrobně obchodní zákoník
zrušení a zánik obchodních společností
viz. otázka č. 8 a podrobně obchodní zákoník
Osobní obchodní společnosti ( charakteristické znaky )
viz. otázka č. 8 a podrobně obchodní zákoník
Kapitálové obchodní společnosti ( charakteristické znaky )
viz. otázka č. 8 a podrobně obchodní zákoník

Vznik společnosti

společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do OR. Do vzniku společnosti jednají ve věcech její zakladatelé ( jsou vázáni solidárním ručením ), po vzniku spol. na ni tyto závazky přechází, pokud je do 3 měsíců neodmítne.
společnost nabývá dnem zápisu do OR právní subjektivitu a teprve od této doby může vykonávat podnikatelskou činnost.
návrh na zápis do OR musí být podán do 90 dnů od založení.
Základní jmění
ZJ společnosti je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do společnosti.
povinně vytváří ZJ kapitálové společnosti tj. A.S. a SRO. Jeho výše se zapisuje do OR
Rezervní fond
povinně SRO a A.S.
fond použitelný ke krytí ztrát společnosti, nebo k opatřením, která mají překonat nepříznivý průběh hospodaření společnosti
SRO - není-li RF vytvořen již při vzniku společnosti, je společnost povinna vytvořit jej z čistého zisku v roce , v němž poprvé zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10 % z čistého zisku, avšak ne více než 5% z hodnoty ZJ. Tento fond se ročně doplňuje o částku určenou ve SS nebo ve stanovách , nejméně však 5% z čistého zisku až do dosažení výše uvedené ve SS, nejméně však 10% ZJ.
A.S. - není-li RF vytvořen již při vzniku společnosti, je společnost povinna vytvořit jej z čistého zisku v roce , v němž poprvé zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 20 % z čistého zisku, avšak ne více než 10% z hodnoty ZJ. Tento fond se ročně doplňuje o částku určenou ve SS nebo ve stanovách , nejméně však 5% z čistého zisku až do dosažení výše uvedené ve SS, nejméně však 20% ZJ.
Vklad společníka
souhrn peněžitých prostředků jiných penězi ocenitelných hodnot, které se společník zavazuje vložit do společnosti a podílet se jím na výsledku podnikání společnosti.
povinný je vklad u A.S. a SRO ve formě ZJ a u KS. je to vklad komanditisty

Správce vkladu

osoba ( ze zakladatelů ) pověřená společenskou smlouvou ( může to být i banka ), která spravuje splacené části vkladů před vznikem společnosti. ( přikládá se při zápisu do OR i prohlášení o splacení vkladu - ručí za to správce ).
Podíl společníka
míra účasti společníka na čistém obchodním jmění společnosti většinou se udává v %
Vypořádací podíl
při zániku účasti společníka ve společnosti za trvání společnosti. splatný do 3 měsíců od účetní závěrky
Podíl na likvidačním zůstatku
při zrušení společnosti ( podíl na majetkovém zůstatku z likvidace - tím pak společník ručí )
Zrušení společnosti:
s likvidací obchodního jmění
nemá-li společnost právního nástupce. V době likvidace jedná jménem společnosti Likvidátor - pouze fyzická osoba ( jmenuje ho soud nebo statutární orgán společnosti ). Likvidátor činí úkony směřující k likvidaci společnosti. V době likvidace je v OR společnost zapsána s dodatkem "v likvidaci"
Likvidace společnosti
vstup do likvidace se zapisuje do obch. rejstříku
jmenován likvidátor
jmenován statutárním orgánem nebo soudem
činí úkony směřující k likvidaci
plní závazky, přijímá pohledávky
v případě zjištění předlužení podá návrh na konkurs
informuje věřitele o likvidaci
sestavuje likvidační rozvahu
zasílá přehled jmění každému společníku, který o to požádá
po skončení likvidace sestaví účetní uzávěrku
do 30 dnů podá návrh na výmaz

Obchodní společnosti - právní formy, postavení společníků, zákaz konkurence

Obchodní společnost je právnickou osobou založenou za účelem podnikání
SRO a AS mohou být založeny i za jiným účelem než je podnikání
Dělení obch. spol. dle účasti na řízení, míry podnik. rizika atd.
Společnosti osobní
osobní forma účasti - řízení
mohou být založeny jen za účelem podnikání
neomezené solidární ručení ( společně a nerozdílně )
kapitálový vklad je možný, ale není povinný
u nás je ryze osobní pouze V. O. S.
Společnosti kapitálové
pouze majetková účast společníků na podnikání
ručí jen do výše svého nesplaceného vkladu
podílí se na řízení je prostřednictvím orgánů společnosti
vytvářejí povinně základní jmění, které se zapisuje do OR
u nás je jedinou ryze kapitálovou společností A. S. někdy se sem řadí i S. R. O.
Společnosti smíšené
mají znaky jak osobních tak i kapitálových společností
S.R.O. sem řadíme, protože vedle kapitálové účasti je zde možná i osobní účast na řízení
typickým případem je K.S.
Založení společnosti
společenskou smlouvou pokud společnost zakládá více společníků. Musí být podepsaná všemi zakladateli s ověřenými podpisy. Společenskou smlouvou se zakládají SRO, VOS, KS. SS směřuje nejen k založení společnosti, ale upravuje i vztahy mezi společníky navzájem a vztahy společníků ke společnosti
Zakladatelskou listinou pokud společnost zakládá jeden zakladatel. Používá se u akciové společnosti. Zakladatelská listina má podobu notářského zápisu. Další vztahy mezi společníky upravují stanovy. To znamená, že u A.S. je v podstatě společenská smlouva nahrazena dvěma dokumenty a to zakladatelskou listinou a stanovami.

Obligatorní

do OR se musí zapisovat tyto subjekty
obchodní společnosti jakož i jejich odštěpné závody
družstva jakož i jejich odštěpné závody
státní podniky
zahraniční FO
tuzemské FO o nichž to stanoví zákon ( např. FO provozující rozhlasové nebo televizní vysílání
Fakultativně
do OR se mohou na vlastní žádost zapsat tuzemské FO, které splní dané náležitosti
Zápisy s konstitutivním účinkem
zápisy, kdy daná skutečnost vzniká dnem zápisu.
Např. vznik, zánik PO, zvýšení nebo snížení ZJ, vstup do likvidace
Zápisy s deklaratorním účinkem
zápisy, kdy zápis pouze osvědčuje určitou skutečnost, ale ona existuje bez ohledu na tento zápis.
Např. prohlášení konkursu, nebo předmět podnikání
Zapisované údaje do OR
obchodní jméno a sídlo PO
bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, rč u FO
IČO - přidělí rejstříkový soud
předmět podnikání
právní forma PO
jména a bydliště osob ve statutárních orgánech práv. os.
odštěpný závod ( označení, sídlo, předmět podnikání, jméno vedoucího a bydliště )
jméno prokuristy a bydliště
další skutečnosti stanoví-li je zákon

Další zapisované údaje dle subjektu:

V.O.S. - jména a bydliště společníků
K.S. - jména a bydliště společníků, určení komanditistů a komplementářů, výše vkladů
S.R.O. - jméno a bydliště společníků, výše ZJ, výši vkladu každého společníka a rozsah placení + jména a bydliště členů dozorčí rady
A.S. - výše ZJ, počet, druh a nominální hodnota akcií, jméno a bydliště členů dozorčí rady
Družstvo - výše zapisovaného ZJ, výše základních členských vkladů
S.P. - zakladatel + kmenové jmění
vstup do likvidace, osoba a adresa likvidátora
prohlášení konkursu, správce konkursní podstaty a jeho adresa
Žadatel o zápis do OR musí prokázat, že nejpozději dnem zápisu mu vznikne živnostenské či jiné oprávnění k činnosti, která je předmětem podnikání.
Sbírka listin
Je taktéž veřejný seznam
Je součástí OR. ukládají se do ní zákonem stanovené listiny, které se týkají společností zapisovaného subjektu.
Patří k nim:
Zakladatelská smlouva, zakladatelská listina, společenská smlouva, stanovy a.s., dokumenty o volbách orgánů společností, notářský zápis z ustavující valné hromady a.s. resp. schůze družstva, účetní závěrky včetně zpráv auditora, údaje o sloučení, splynutí, rozdělení atd., zrušení společnosti soudem a další listiny

Druhy plné moci:

Individuální plná moc - pro konkrétní případ
Speciální plná moc - pro určitou konkrétní oblast
Generální plná moc - ve všech otázkách
Prokura
je typ generální plné moci
prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. V prokuře není zahrnuto oprávnění zcizovat a zatěžovat nemovitosti
prokuru lze udělit jen fyzické osobě, její udělení je účinné ode dne zápisu do OR
je-li udělena více osobám, musí návrh na zápis do OR obsahovat rozsah oprávnění a způsob rozhodování
Prokurista se podepisuje tak, že k obchodnímu jménu podnikatele, za kterého jedná, připojí bud „ jako prokurista „ nebo „ ppa „
omezení rozsahu prokury vůči třetím osobám je neúčinné
Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, nemohla-li třetí osoba vědět, že jednající osoba k tomu není oprávněna
OBCHODNÍ REJSTŘÍK, sbírka listin
upravuje ho Obchodní zákoník v paragrafech 27 - 34
Pojem Obchodní rejstřík
Obchodní rejstřík je veřejný seznam ( každý tam smí nahlédnout, pořizovat si kopie či výpisy či požádat o vydání úředního opisu ), do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů, popřípadě jiných osob, o nichž to stanoví zvláštní zákon.
Obchodní rejstřík je veden Rejstříkovým soudem - zvláštní soud k tomu určený. Je jím okresní soud v místě krajského soudu pro podnikatele, kteří mají v obvodu kraj. soudu sídlo ( PO ) nebo místo podnikání ( FO ).
Skutečnosti zapsané v OR jsou účinné ode dne, kdy byl zápis proveden. Platí zde princip " veřejné víry " v to, že zápisy v něm jsou úplné a pravdivé.
Typy zápisů do OR
Návrh na zápis do OR - musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do OR zapsány.

JEDNÁNÍ PODNIKATELE

Jednání podnikatele
Podnikatel FO může jednat bud osobně nebo prostřednictvím zástupce
Podnikatel PO může jednat bud prostřednictvím statutárního orgánu ( dle právní formy PO ) nebo prostřednictvím zástupce. Vedoucí organizační složky ( filiálky ) podniku, jenž je zapsán v OR, je zmocněn za podnikatele činit veškeré právní úkony týkající se této složky.
Zastoupení
Subjekty PV zpravidla jednají ( činí právní úkony ) samy. Smyslem zastoupení je umožnit, aby za určitý subjekt činil právní úkony někdo jiný.
Zastoupení se dělí na:
Zastoupení na základě zákona - rodiče jsou zákonnými zástupci nezletilých dětí nebo vedoucí organizační složky...
Zastoupení na základě úředního rozhodnutí - je-li občan zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo je-li tato způsobilost omezena, činí právní úkony za něj soudem určený opatrovník
Zastoupení na základě smlouvy - zástupce obdrží od zastoupeného PLNOU MOC
Zástupce ( zmocněnec ) je ten, kdo je oprávněn jednat za zastoupeného ( zmocnitele ) jiného jeho jménem a na jeho účet.
Ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému ( mimo situace, kdy zástupce překročí svá oprávnění - musel by to zastoupený schválit ). Zástupce musí jednat osobně.
Plná moc
používá se při zastoupení na základě smlouvy
plnou moc lze udělit jak FO, tak i PO - ta pak jedná statutárním orgánem
plnou moc lze udělit i několika subjektům najednou
Zmocněnec jedná jménem zmocnitele. Jestliže překročí své zmocnění je zmocnitel vázán jen pokud toto překročení neprodleně schválí.
zmocněnec může udělit plnou moc dále jen pokud mu to jeho stávající plná moc dovoluje nebo je-li zmocněnec právnická osoba.
Zánik plné moci
provedením úkonu, na který byla vydána
odvoláním zmocnitele
výpovědí zmocněnce
smrtí zmocněnce
smrtí zmocnitele (není-li dáno jinak)

Zánik živnosti

smrtí podnikatele
zánikem PO
zrušením živnostenským úřadem
uplynutím doby platnosti živnostenského oprávnění
Živnostenský rejstřík
- vede živnostenský úřad
- údaje o podnikatelích v daném obvodu
- do veřejné části může nahlížet každý
- do neveřejné části může nahlížet každý, kdo osvědčí právní zájem
Živnostenské úřady:
okresní živnostenský úřad
činnosti týkající se živností ohlašovacích vázaných a řemeslných a dále živností koncesovaných
obecní živnostenský úřad
činnosti týkající se živností ohlašovacích volných
Živnostenský úřad České republiky
vede ústřední evidenci všech podnikatelů rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí okresního živnostenského úřadu
Práva a povinnosti živnostenského úřadu. sankce za porušení ustanovení živnostenského zákona
Upravuje podrobně zák. č. 455/91 Sb. o živnostenském podnikání a zák. č. 570/91 Sb. o živnostenských úřadech.
vše je v té malé brožurce UZ živnostenský zákon asi ze dvě pětky.
PODNIKATEL. Obchodní jméno
Subjekty podnikatelské činnosti
- podnikatelé
Osoby zapsané v obchodním rejstříku
- obchodní společnosti
- družstva
- státní podniky
- zahraniční osoby
- nepovinně fyzická osoba, pokud nestanoví zákon jinak ( např. osoba provozující rozhlasové nebo televizní vysílání )

Osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění

- musí splnit podmínky živnostenského zákona
- nemusí být zapsán v obchodním rejstříku
- průkazem je živnostenský list nebo koncesní listina
Osoba podnikající podle jiných předpisů
- lékaři, auditoři, daňoví poradci, komerční právníci
- banky, pojišťovny, loterie
Fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštních předpisů
Obchodní jméno
Obchodním jménem se rozumí název, pod kterým podnikatel činní právní úkony při své podnikatelské činnosti
nesmí být zaměnitelné
po odstoupení společníka, jehož jméno je v názvu možno používat s jeho souhlasem nebo se souhlasem dědiců
v případě neoprávněného užívání obch. jména možno žádat náhradu škody
1. Fyzická osoba
jméno a příjmení
může mít dodatek týkající se předmětu podnikání
při zdědění je možno pokračovat pod stejným jménem s dodatkem o nástupci
Obchodní společnosti
jméno, pod kterým byly zapsány do obch. rejstříku
povinný dodatek označující právní formu
nástupnická osoba jméno přebírá a popřípadě upraví právní formu
není umožněn pouhý převod jména bez převodu podniku
Převod obchodního jména
Situace, kdy obchodní jméno mění majitele na zákl. smlouvy mezi nimi, takže prvý z nich jméno zcela ztrácí ( na rozdíl od licence ).
Přechod obchodního jména
Situace kdy jméno přechází z jednoho podnikatele na druhého bez výslovného projevu vůle podnikatele, jehož jméno přechází.
Právnická osoba nezapisující se do obch. rejstříku
jméno, pod kterým byla zřízena

Odpovědný zástupce

fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a dodržování živnostenskoprávních předpisů. (U práv. osob musí být za každou činnost ve smyslu živnosti ustanoven odpovědný zástupce).
Subjekty oprávněné provozovat živnost - musí splnit podmínky + podnikat nesmí: soudci a vojáci z povolání
vedoucí pracovníci ve s. p. nesmí podnikat v oboru své činnosti ve s. p.
Provozovna
- místo, kde se provozuje živnost
Neoprávněné podnikání
- podnikání bez Ž. oprávnění => pokuta (prekluze 5 let).
Druhy živností:
a) Ohlašovací ( 1000 Kč )
volné - bez odborné způsobilosti
vázané - vyžaduje se odborná způsobilost získaná jinak ( průvodci, ek. poradci )
řemeslné - vyžaduje se odborná způsobilost získaná vyučením v oboru - nutný výuční list, 3 roky praxe v oboru, maturitní vysvědčení, vysvědčení o závěrečné zkoušce na středním odborném učilišti, vysvědčení o absolvování VŠ a jednoroční praxe, kvalifikační zkouška
b) Koncesované ( 2000 Kč )
- mohu podnikat až po doručení koncesní listiny
- vyžaduje se odborná způsobilost + navíc jiná ( morální ) způsobilost a spolehlivost
- možnost udělení na omezenou dobu
- živnostenský úřad může určit zvláštní podmínky
- např. zbraně, výbušniny, jedy, taxi
Zánik živnosti
smrtí podnikatele
zánikem PO
zrušením živnostenským úřadem
uplynutím doby platnosti živnostenského oprávnění

Živnostenský rejstřík

- vede živnostenský úřad
- údaje o podnikatelích v daném obvodu
- do veřejné části může nahlížet každý
- do neveřejné části může nahlížet každý, kdo osvědčí právní zájem
Živnostenské úřady:
okresní živnostenský úřad
činnosti týkající se živností ohlašovacích vázaných a řemeslných a dále živností koncesovaných
obecní živnostenský úřad
činnosti týkající se živností ohlašovacích volných
Živnostenský úřad České republiky
vede ústřední evidenci všech podnikatelů rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí okresního živnostenského úřadu
živnostenský zákon. dělení živností
viz. Živnostenský zákon č.455/91 Sb.
Podmínky provozování živnosti:
1. Všeobecné - dosažení 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost
2. Zvláštní - odborná nebo jiná způsobilost
Dělení živností:
a) podle nároku na živnostenské oprávnění
1. nárokové živnosti - všechny ohlašovací
2. nenárokové živnosti - koncesované
b) podle podmínek, které musí žadatel splňovat:
1. ohlašovací - volné
- řemeslné
- vázané
2. koncesované
c) podle převažujícího předmětu činnosti:
1. obchodní
2. výrobní
3. poskytující služby

Ohlašovací živnosti

mohou být vykonávány na základě ohlášení Živnostenskému úřadu => nemusí se čekat na živnost. list.
Koncesované živnosti
smějí být provozovány na základě koncese ( na kterou ale není právní nárok i po splnění všech podmínek ).
Živnostenské oprávnění - je subjektivní právo podnikatele
oprávnění provozovat živnost vzniká:
u ohlašovacích živností dnem ohlášení popř. později.
u koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese
Průkazem živnostenského oprávnění
je živnostenský list popř. koncesní listina
Odpovědný zástupce
fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a dodržování živnostenskoprávních předpisů. (U práv. osob musí být za každou činnost ve smyslu živnosti ustanoven odpovědný zástupce).
Subjekty oprávněné provozovat živnost - musí splnit podmínky + podnikat nesmí: soudci a vojáci z povolání
vedoucí pracovníci ve s. p. nesmí podnikat v oboru své činnosti ve s. p.
Provozovna
- místo, kde se provozuje živnost
Neoprávněné podnikání
- podnikání bez Ž. oprávnění => pokuta (prekluze 5 let).
Druhy živností:
a) Ohlašovací ( 1000 Kč )
volné - bez odborné způsobilosti
vázané - vyžaduje se odborná způsobilost získaná jinak ( průvodci, ek. poradci )
řemeslné - vyžaduje se odborná způsobilost získaná vyučením v oboru - nutný výuční list, 3 roky praxe v oboru, maturitní vysvědčení, vysvědčení o závěrečné zkoušce na středním odborném učilišti, vysvědčení o absolvování VŠ a jednoroční praxe, kvalifikační zkouška
b) Koncesované ( 2000 Kč )
- mohu podnikat až po doručení koncesní listiny
- vyžaduje se odborná způsobilost + navíc jiná ( morální ) způsobilost a spolehlivost
- možnost udělení na omezenou dobu
- živnostenský úřad může určit zvláštní podmínky
- např. zbraně, výbušniny, jedy, taxi

Podmínky provozování živnosti:

1. Všeobecné - dosažení 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost
2. Zvláštní - odborná nebo jiná způsobilost
Dělení živností:
a) podle nároku na živnostenské oprávnění
1. nárokové živnosti - všechny ohlašovací
2. nenárokové živnosti - koncesované
b) podle podmínek, které musí žadatel splňovat:
1. ohlašovací - volné
- řemeslné
- vázané
2. koncesované
c) podle převažujícího předmětu činnosti:
1. obchodní
2. výrobní
3. poskytující služby
Ohlašovací živnosti
mohou být vykonávány na základě ohlášení Živnostenskému úřadu => nemusí se čekat na živnost. list.
Koncesované živnosti
smějí být provozovány na základě koncese ( na kterou ale není právní nárok i po splnění všech podmínek ).
Živnostenské oprávnění - je subjektivní právo podnikatele
oprávnění provozovat živnost vzniká:
u ohlašovacích živností dnem ohlášení popř. později.
u koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese
Průkazem živnostenského oprávnění
je živnostenský list popř. koncesní listina

Vztah ObchZ a ObčZ:

Obchodní zákoník je chápán jako zvláštní právní předpis (lex specialis ) ve vztahu k Občanskému zákoníku ( lex generalis ).
(mohou nastat vesměs 4 případy):
1. úprava je pouze v ObčZ => platí ObčZ (vlastnictví, právní úkony, smlouvy - nájemní, o půjčce, o pojištění)
2. obecná úprava v ObčZ, specifika v ObchZ, kde ale není úprava komplexní (např.: "některá ustanovení o smluvní pokutě ") - obch. zák. má postavení speciálního právního předpisu, v tomto případě se používají oba zákoníky. Často v oblasti závazkového práva.
3. komplexní úprava v ObchZ, ale ObčZ má úpravu také - potom záleží na povaze smluvních stran (kupní smlouva - jako občan podle ObčZ, jako podnikatel podle ObchZ)
4. úprava je pouze v ObchZ => ObčZ ji nemá => úprava z ObchZ se použije bez ohledu na povahu smluvních stran na podnikatelské i nepodnikatelské vztahy (smlouva o běžném účtu, o sporožirovém účtu).
Volba zákona
Platí, že strany, které nejsou podnikateli, se mohou výslovně písemně dohodnout, že smlouvu uzavřou nikoli podle Občanského zákoníku ale podle Obch. zákoníku
(opačně nelze: podnikatelé se musí řídit podle ObchZ a nemohou se dohodnout, že se budou místo toho řídit podle ObčZ).
pokud je úprava v obou předpisech, strany se mohou dohodnout, který budou používat, ovšem ne v případech, kdy je povinný ObchZ
PRÁVNÍ PODMÍNKY PODNIKÁNÍ. právní formy podnikání
Právní podmínky podnikání upravuje zák. č. 455 / 1991 Sb. o živnostenském podnikání dále jen živnostenský zákon a zákon číslo 570 / 1991 Sb. o živnostenských úřadech
Živnostenské právo je součástí práva správního potažmo veřejného.
Živnostenský zákon definuje pojem živnosti, v souladu s pojmem podnikání definovaným v ObchZ.

Podnikání

je širší pojem než živnost.
Podnikání definuje obchodní zákoník v § 2 jako:
soustavná činnost provozovaná samostatně podnikatelem , vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku .
Podnikatelem dle ObchZ je:
osoba zapsaná v obchodním rejstříku
osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění
osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění, tedy podle zvláštních předpisů.
FO, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána ve zvláštní evidenci
Naproti tomu pojem živnost definuje Živnostenský zákon v § 1 jako:
soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.
soustavná činnost - činnost vykonávaná v urč. pravidelných intervalech (i 1x ročně, např. prodej kaprů)
samostatně - protikladem je pracovní poměr - činnost, kterou někdo organizuje a kontroluje
vlastním jménem - činit právní úkony sám za sebe
na vlastní odpovědnost - podnikatel ( FO i PO ) odpovídá sám za své závazky veškerým svým majetkem (neplést s ručením)
za účelem dosažení zisku - stačí úmysl chtít dosáhnout - i v případě ztráty jde o podnikání
Pro naplnění pojmu podnikání musí být splněno všech 5 bodů (nadace 1-4 ano, 5 ne => není podnikání).
za podmínek stanovených tímto zákonem.
To znamená, že se nesmí jednat o činnost zákonem vyloučenou
svěřené státu - pošta , tabák
nebo zakázanou , tyto činnosti jsou v zákoně taxativně vymezeny.
živností dále není podnikání dle zvláštních předpisů, tj. např.:
lékaři, stomatologové, veterináři, advokáti, notáři, tlumočníci, auditoři, burzovní makléři atd.

Právní úprava podnikání. Obchodní právo - pojem, předmět, prameny. Vztah obchodního a občanského zákoníku

OBČANSKÉ PRAVO - soubor právních norem, které upravují majetkoprávní vztahy FO a PO, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, vztahy vznikající z výsledků duševní tvořivé činnosti atd.
Navzájem rovné postavení právních subjektů.
Základním pramenem občanského práva je zák. č 40/1964 Sb. Občanský zákoník
POJEM OBCHODNÍHO PRÁVA
Obchodní právo - soubor právních norem, které upravují majetkoprávní postavení podnikatelů a vztahy vznikající mezi nimi v souvislosti s jejich podnikatelskou činností.
Ve vymezeném rozsahu však upravuje obchodní právo i vztahy mezi nepodnikatelskými subjekty a některé veřejnoprávní vztahy mezi podnikatelem a státem ( obch. rejstřík účetnictví ).
Obchodní právo spadá do soukromého práva a je jakýmsi „ pododvětvím “ práva občanského.
Podle nových předpisů u nás platí od 1.1.1992. ( předcházel mu Hospodářský zákoník ) poslední novela v roce 1998
PŘEDMĚT OBCHODNÍHO PRÁVA
Předmětem obchodního práva je právní postavení podnikatelů v soukromoprávních vztazích.
PRAMENY OBCHODNÍHO PRÁVA
Základní prameny obchodního práva
Základním pramenem obchodního práva v ČR je zák. č. 513/91 Sb. Obchodní zákoník. Obchodní zákoník je chápán jako zvláštní právní předpis (lex specialis ) ve vztahu k Občanskému zákoníku ( lex generalis ). Občanský zákoník tvoří taktéž jeden ze základních pramenů obchodního práva.
Obchodní zákoník upravuje majetkoprávní postavení podnikatelů, právní formy podnikání, obchodní závazkové vztahy a některé jiné vztahy, které s podnikáním souvisí ( ochrana obchodního jména, nekalá soutěž)
Obchodním zákoníkem se řídí i závazkové vztahy i když jejich subjekty nejsou podnikatelé (např., burzovní obchody, smlouvy o úvěru, tichém společenství, běžném účtu...).
!!! ObchZ. neupravuje podmínky podnikání - ty upravuje Živnostenský zákon !!
Obch. zákoník má 4 základní části:
1. Obecná ustanovení (veřejnoprávní char., vztahy Obč a ObchZ., kogentní )
2. Obchodní společnosti a družstvo (tuto část upravuje pouze Obch.z., převážně kogentní charakter )
3. Obchodní závazkové vztahy ( nekomplikovanější vztah Obč a ObchZ., vztahy mezi podnikateli vyplývající y jejich obchodní činnosti, kromě § uvedených v § 263 ObchZ má tato třetí část Obch. zákoníku povahu diapozitivy )
4. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná ( kogentní )

Další prameny obchodní práva:

Zákon o cenných papírech
Zákon o IS a IF
Zákon o ochraně hospodářské soutěže
Zákon o směnečný a šekový
Zákon o státním podniku
Zákon o ochranných známkách
Ostatní úzce související předpisy:
Zákon o konkursu a vyrovnání
Občanský soudní řád (řešení obchodních sporů )
Správní řád
Zákon o živnostenském podnikání - upravuje podmínky podnikání
Vztahy mezi občanským a obchodním zákoníkem
Priorita právních předpisů:
ObchZ, živn. zák. (speciální normy) -> ObčZ (obecná norma) -> obchodní zvyklosti nebo zásady, na nichž je postaven ObchZ.
Citace zákona: „ Právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad, na kterých spočívá tento zákon. (Obch. zákoník část 1; hlava 1; díl 1; §1; odst. 2 )
Obchodní zvyklostí je pravidlo chování, které se fakticky mezi podnikateli dodržuje. Tyto zvyklosti nejsou v ObchZ uvedeny, musí se odvodit. Nedůležitější ZÁSADY: ZÁSADA POCTIVÉHO OBCHODNÍHO STYKU + ZÁSADA ROVNOSTI PODNIKATELŮ.
Úprava majetkových vztahů ve zvláštních zákonech má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku.

Řádné opravné prostředky

řádné opravné prostředky se používají, pokud ještě rozhodnutí nenabylo právní moci. řádným opravným prostředkem je odvolání. Odvolání není přípustné jenom proti rozsudku. Musí být doručeno příslušnému soudu do 15 dnů.
Odvolací soud může rozsudek potvrdit, změnit nebo zrušit a vrátit zpět k projednání původnímu soudu.
Odvolání proti rozsudku krajského soudu řeší vrchní soud
Odvolání proti rozsudku okresního soudu řeší krajský soud
Mimořádné opravné prostředky
dovolání - je vlastně odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu
Obnova řízení - pokud jsou známy nové skutečnosti, nové důkazy atd.
Zásady soudního řízení
Zásada dispoziční
znamená, že soud rozhoduje o návrhu tak, jak jej uplatnil žalobce tzv Soudní petit. Soud nemůže petit změnit. Zalobce může petit změnit nebo vzít zpět.
Rychlost
znamená, že jakmile bylo soudní řízení zahájeno, postupuje se i bez dalších důkazů tak, aby byla věc co nejrychlejí projednána a vyřízena.
Soud poučí účastníky o procesních právech a povinnostech
Důkazní povinnost
mají účastníci
Za důkaz mohou sloužit:
výslech svědků
výslech účastníků
lisitiny
ohledání věci
vyjádření orgánu
znalecký posudek
Ustní jednání
při ústním jednání musí mít každý z účastníků možnost se vyjádřit k tvrzení protistrany
Náklady řízení
nesou je účastníci
Principy soudního řízení
rovnost před soudem
řízení je veřejné
vyhlášení rozsudku je veřejné
jednání ústní v mateřském jazyce
presumpce neviny
právo na obhájce
nestrannost soudce
právo odepřít svědectví v případě příbuzenství
právo na náhradu škody způsobenou řízením

Okolnosti vylučující protiprávnost

Nutná obrana - odvrácení přímo hrozícího anebo trvajícího útoku jinak trestným činem
Krajní nouze - odvrácení přímo hrozícího nebezpečí
Oprávněné použití zbraně
Plnění povinností a výkon práva (amputace končetiny)
Dovolené riziko ( při použití léku )
Svolení poškozeného
Tresty
za spáchané trestné činy jsou uloženy tresty soudem podle zákona.
trest odnětí svobody
peněžitý trest
ochranné léčení
propadnutí majetku
zákaz výkonu činnosti
Soudní řízení - zásady a průběh
Každý má právo domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu.
Soudy, na rozdíl od orgánů státní správy, poskytují obecně ochranu fyzickým i právníckým osobám. Orgány státní správy jen ve vymezených případech.
Soudní řízení se dělí na:
Občanské soudní řízení
Trestní soudní žízení
Trestní soudní řízení
upravuje ho trestní řád a rozhoduje pouze ve věcech trestněprávních
Občanské soudní řízení
upravuje ho Občanský soudní řád a rozhoduje ve věcech občanskoprávních, pracovněprávních, rodinných, obchodních a dalších
Občanské soudní řízení je právem upravený postup při rozhodování sporů v soukromoprávní oblasti
Duležitá je v soudním řízení věcná a místní příslušnost soudů !!!!!!!!!
Soudní řízení je dvouinstanční.

Průběh soudního řízení

pokud to dovoluje povaha soudního sporu, lze před podáním návrhu nebo v průběhu soudního řízení vyřešit spornou záležitost smírem na návrh kterékoli ze stran. Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku.
Předběžné opatření
může soud použít k zabezpečení ochrany práv, např k zajištění důkazů nabo jím může dočasně upravit poměry účastníků.
Zahájení řízení
řízení se zahajuje bud na návrh žalobce nebo usnensením soudu
Návrh musí být písemný a musí obsahovat:
určení věcně a místně příslušného soudu
určení věci
jméno, bydliště a povolání učastníků
rozhodující skutečnosti a důkazy
čeho se žalobce domáhá tzv. žalobní petit
datum a podpis
řízení je záhájeno dnem podání návrhu - má to vliv mimo jiné na běh promlčecí lhůty!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Jednání
Jakmile bylo jednání zahájeno, jedná se tak aby byla věc co nejrychleji projednána a rozhodnuta. Ucastníci pravdivě vylíčí skutečnosti a označí důkazní prostředky. Smyslem jednání je zjištění skutkového stavu.
Jednání je veřejné
Rozhodnutí
Ve věci samé se vynáší rozsudek
rozsudek může být pro zmeškání - obžalovaný se nedostavil k soudu a důkazy jsou jasné
nebo může být rozsudek pro uznání - pokud obžalovaný svůj závazek nebo vinu uzná.
v ostatních věcech se vydává usnesení
ve zkráceném řízení se vydává platební rozkaz
Opravné prostředky

Přestupek

má menší nebezpečnost pro společnost než u tr. čin
protiprávní jednání, jehož znaky jsou uvedeny v přestupkovém ( jiném zákoně )
protiprávní jednání, jenž není tr. činem
Objekt trestného činu
je to úsek společenských zájmů, kterých se tr. čin dotýká, poškozuje je nebo ohrožuje
z tohoto hlediska rozlišujeme trestní delikty na ohrožovací a poškozovací
Objektivní stránka trestného činu
se skládá z
protiprávního jednání pachatele
následku, kterým je poškození nebo ohrožení objektu
příčinný vztah mezi a) a b)
objektivní okolnosti: místo a čas jednání nebo výše způsobené škody
Subjekt trestného činu
fyzická osoba starší 15 let, která je v době činu příčetná. Jestliže se pachatel do stavu nepříčetnosti přivedl zaviněně <=> úmyslně nebo neúmyslně ( alkohol, drogy... ) je trestně odpovědný.
pachatel
přímý
nepřímý - k spáchání tr. činu použije jiné osoby
účastník - organizátor, návodce, pomocník.
Subjektivní stránka trestného činu
Subjektivní stránka trestného činu zahrnuje zavinění a motiv
Zavinění
je charakterizováno psychickým vztahem subjektu trestní odpovědnosti ke všem skutečnostem.
Trestný čin je spáchán zaviněně, je-li spáchán úmyslně anebo z nedbalosti
Vývojová stadia trestné činnosti
Příprava trestného činu - nebezpečné jednání pro společnost spočívající v úmyslném vytváření podmínek pro spáchání tr. činu, jestliže nedošlo k pokusu ani dokonání tr. činu
Pokus trestného činu - nebezpečné jednání pro společnost, které bezprostředně směřuje k dokonání tr. činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu tr. čin spáchat, jestliže k dokonání tr. činu nedošlo
Dokonání trestného činu

Objektivní předpoklady vzniku P. odpovědnosti

Protiprávní jednání - lidské chování, které je v rozporu s právem a porušuje nebo ohrožuje právem chráněné společenské vztahy a zájmy tj. trestné činy ( = činy nebezpečné ), přestupky a ostatní správní delikty ( = činy škodlivé ), disciplinární delikty a porušení povinností např. ze smluv
Protiprávní stav - bývá zpravidla také důsledkem porušení právních povinností, ale to není důležité, rozhodující je nastalý výsledek ( př. nemoc z povolání, pracovní úraz... )
existence negativního důsledku protiprávního jednání nebo protiprávního stavu - tzv. újmy
- majetkový charakter (škoda, vada plnění)
- nemajetkový charakter (újma na cti nebo zdraví občana)
mezi protiprávním jednáním ( stavem ) a újmou musí být vztah příčiny a následku ( Kauzální nexus )
Subjektivní předpoklad vzniku právní odpovědnosti
musí být splněny všechny předpoklady objektivní
Zavinění - subjektivní vztah porušitele práva k vlastnímu protiprávnímu jednání a jeho následkům
úmyslné zavinění
nedbalostní zavinění
úmyslné se dělí na:
přímý úmysl - rušitel chtěl škodlivý následek způsobit
nepřímý úmysl - věděl, že by ho mohl způsobit, ale nechtěl
nedbalostní se dělí na:
nedbalost vědomá
nedbalost nevědomá
Druhy právní odpovědnosti
dle charakteru spol vztahů, k jejichž ochraně slouží
trestní
správní
občanskoprávní
pracovněprávní
dle předpokladů jejího vzniku
subjektivní - k jejímu vzniku je třeba jak objektivních předpokladů, tak zavinění. Např. trestní odpovědnost.
objektivní - postačí k jejímu vzniku naplnění objektivních předpokladů. Např. odpovědnost za vady a prodlení.
Liberační důvody - důvody, které umožňují odpovědnému subjektu se zprostit odpovědnosti ( živelná pohroma... )

Odpovědnost za vlastní a cizí protiprávní jednání

Odpovědnost za vlastní a cizí protiprávní jednání. Podle toho, zda nese nepříznivé právní následky ten, kdo porušil právní povinnost nebo někdo jiný.
dle způsobu realizace
případy, kdy se k realizaci vyžaduje Akt aplikace práva ( trestní, správní právo ) a kdy se AAP nevyžaduje.
závazková a mimozávazková odpovědnost
dle toho zda povinnost, která byla protiprávním jednáním porušena tvoří obsah závazkového vztahu nebo ne.
TRESTNÍ ODPOVĚDNOST, pojem, skutková podstata TRESTNÉHO ČINU.
Pojem trestní odpovědnosti
Trestní odpovědností (TO) se rozumí odpovědnost za trestné činy. Podstatou TO je povinnost pachatele podrobit se trestu, který mu může být uložen jen na základě zákona. Spáchání trestného činu je právní skutečností zakládající trestněprávní vztah mezi pachatelem a státem.
Trestný čin
trestné činy jsou nezávažnější protiprávní jednání. Souhrnně je můžeme označit jako trestní delikty
čin nebezpečný pro společnost, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně
dokonaný trestný čin
příprava a pokus trestného činu
organizace, návod a pomoc = účast na trestném činu, či pokusu o čin
Znaky trestného činu
Skutková podstata trestného činu
souhrn všech znaků trestného činu určitého druhu
formální podmínka trestného činu - znaky uvedené v zákoně
materiální podmínka trestného činu - nebezpečnost pro společnost
Stupeň nebezpečnosti tr. činu pro společnost
je určován významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu, jeho následky, okolnostmi...
Stupeň nebezpečnosti může být:
Snížen - dosavadním bezúhonným životem pachatele
Zvýšen - opakováním tr. činu