Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

směnky

Indosament směnky (rukopis)
1.) Je to převod směnek, písemné prohlášení, kterým se směnka převádí do vlastnictví někoho jiného
a) vyplněný indosament
Je tu podpis toho, kdo směnku převádí a název toho, kdo směnku kupuje, datum a místo.
b) Nevyplněný indosament
Je tu pouze podpis toho kdo směnku převádí

Akceptace směnky
- Provádí se v případě, že směnku vystavil věřitel, ne dlužník. Je tedy nutné, aby dlužník svůj dluh uznal (akceptoval). K tomu stačí podpis na líci směnky, kterým směnečník vyjadřuje souhlas s tím, že zaplatí.
- Směnečný Aval: akceptace směnky bankou
- Směnečné rukojemství:ručení za směnku třetí osobou.

Prolongace směnky
Při tomto úkonu dochází k posunutí doby splatnosti na dobu pozdější

Protest směnky
Veřejná listina, která je sepsána buď u notáře, nebo u soudu. Majitel směnky se tak může hojit i na nepřímých dlužnících. Pokud směnečník nezaplatí, může majitel směnky všechny osoby, které se na směnečně zavázaly, žalovat u soudu. Majitel směnky má větší šanci na vplacení částky.

Eskont směnky
Prodej směnky před dobou splatnosti, odkup provádí banka. Majitel dostane částku dřív a za to si banka ze směnečné sumy odečítá tzv. diskont (úrok, který platí majitel (původní) směnky ode dne eskontování směnky do dne splatnosti směnky). Čím je směnka odkoupena dřív, tím je diskont vyšší. Dále si banka sráží provizi (ze směnečné sumu banka dostává velký obnos). Banka se takto stává novým majitelem směnky. S původním majitelem směnky se banka v době splatnosti obrací nejdříve na původního dlužníka, v případě neplacení směnky přímým dlužníkem se banka obrací na žadatele o eskont a na něm vymáhá směnečnou sumu.

Směnky

Směnky

- krátkodobý CP
- umožňuje bezhotovostní placení
- není vydávána hromadně, má zásadně listinnou podobu
- úvěrový CP
- může být soudně vymahatelná
Směnka obsahuje bezpodmínečný příkaz (u směnky cizí) nebo bezpodmínečný závazek (u směnky vlastní) zaplatit majiteli směnky tzv. směnečnou sumu.

Druhy směnek
1) podle počtu subjektů na směnce uvedených
a) směnka vlastní: dvoustranným vztahem, v okamžiku vystavení směnky figurují 2 subjekty, 1. výstavce a 2. majitel směnky, je na ní napsáno zaplatím
b) směnka cizí: je třístranným vztahem, výstavce směnky přikazuje 3. (banka), aby místo něho zaplatila tomu věřiteli – příkaz zaplaťte
c) směnka na vlastní řád: Má formu cizí směnky, ale vyskytují se zde 2 osoby. Věřitel a výstavce je jedna osoba

2) podle druhu důvodu v souvislosti s nimž byla směnka vystavena
a) obchodní: dodavatelsko odběratelský vztah, vzniká na základě uskutečněného obchodu v rámci dodavatelsko odběratelských vztahů
b) finanční: vzniká z důvodu půjčování peněz, není doprovázena nákupem nebo prodejem
c) kauční: místo peněžní kauce se vystaví kauční směnka (v trestním zákoníku)

3) podle doby splatnosti
a) směnka fixní (denní): je tam napsáno „dne…“
b) směnka splatná na viděnou (vistasměnka): je splatná při předložení, nejpozději 2.den
c) směnka splatná za určitý čas od vidění (lhůtní vistasměnka): např. 3. měsíce po vidění (musí to tam být napsáno)
d) směnka splatná za určitý čas od vystavení (datosměnka): např. 3. měsíce ode dneška (datum dneška je tam napsaný)

Náležitosti směnky

Náležitosti směnky
- domicil: kde bude placeno, komu placeno
- domicilát: konkrétní místo platby
- označení, že jde o směnku
- bezpodmínečný příkaz (nebo slib) zaplatit určitou částku (směnečnou sumu)
- údaj splatnosti, pokud tam není, je směnka splatná při předložení
- údaj o místu, kde se má platit (většinou banka), pokud by to tam nebylo uvedeno, je splatná na místě předložení dlužníka
- jméno toho, kdo má platit
- jméno toho, komu se má platit
- datum a místo vystavení směnky,
- podpis výstavce směnky

Výrazy pro nekvalitní směnky
1.) nuzná směnka
- ještě před splacením se stává nejistou, protože na jmění jejího dlužníka byla vyhlášen konkurz
2.) směnka planá
- dlužnický závazek je fingován
3.) směnka sklepní
- obsahuje podpisy z cela nesolventních nebo neexistujících osob

Šeky

Šeky

- krátkodobý, listinný
- upravuje ho zákon směnečný a šekový
- CP, kterým výstavce šeku dává příkaz bance aby osobě uvedená na šeku nebo doručiteli zaplatila částku na kterou je šek vystavěný

Náležitosti šeku
- musí tam být napsáno, že jde o šek
- bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou sumu uvedenou na šeku
- jméno toho, kdo má platit (banka)
- místo placení
- datum a místo vystavení šeku (velmi důležitý, doba splatnosti je různá)
- podpis výstavce šeku

Lhůty k předložení šeku
Dělení podle splatnosti – jsou dány zákonem daného státu v rámci „Ženevské konvence“:
a) do 8 dnů ode dne vystavení šeku v případě, že šek je vystavený a splatný v téže zemi
b) do 20 dnů, pokud šek je vystavený v jedné zemi a splatný v druhé, stejný kontinent
c) do 70 dnů, jestliže je vystaven v 1 světadíle a ve druhém splatný

Druhy šeku
1) podle toho, kdo šek vystavil
a) soukromé šeky: výstavce je soukromá osoba, která má účet v bance – musí tam mít zůstatek, kvalita tohoto šeku záleží na bonitě té FO (jakou má schopnost platit) - kolik peněž má na účtě
b) bankovní šeky: výstavcem šeku je banka, jde o kvalitní druh šeku, klient platí částku na šeku bance při vystavení a pak je mu pomocí šeku proplacena (např. v zahraničí),

2) šek k zaúčtování
- musí to být na šeku uvedeno
- nelez proplatit v hotovosti, lze ho použít jen pro bezhotovostní platbu

3) cestovní šek
- používá se v rámci cestovního ruchu
- vystaven bankou, daná částka je zaplacena klientem při odebrání šeku
- v zahraničí je mi po předložení šeku vyplaceno
- emitent je banka

Šeky lze použít
1) k výběru hotovosti z BÚ, ke kterému byly šeky vydány – pokladní šeky
2) při placení za nakoupené zboží a služby – kupující uhradí tu platbu šekem, ten šek předává prodávajícímu a prodávající přikládá šek bance – dnes nahrazuje platební karta, tento druh šeku dnes nahrazují elektronické formy placení (platební karta)

Státní pokladniční poukázky

Státní pokladniční poukázky

- krátkodobé CP, emituje je stát prostřednictvím ministerstva financí
- stát je emituje, aby pokryl (vyrovnal) krátkodobý schodek mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu v průběhu běžného období
- běžný rok – který v současné době probíhá

Splatnost
- od několika dnů do max. 1 roku
- jsou určeny pro obchodování mezibankovním trhu a pro velké investory, protože nominální hodnota 1 poukázky stojí 1 milión a více a emise je miliardová
- státní záruka + úroky =) banky o to mají zájem

Cenné papíry peněžního trhu

Cenné papíry peněžního trhu

Cenný papír
- vyjadřuje závazek za dlužníkem a pohledávku vůči věřiteli
- vyjadřuje nominální hodnotu, tržní hodnotu, peněžní hodnotu, objektivní hodnotu, vnitřní hodnota = podíl majetku, výnosová hodnota = rentabilita investic co přineslo
co se vložilo

Peněžní trh
- zvláštním druhem trhu, střet nabídky s poptávku – předmětem poptávky a nabídky jsou peníze a cenné papíry
- většina obchodů se zde uskutečňuje bez osobní přítomnosti nakupujícího a prodávajícího

Členění finančního trhu
1) z hlediska splatnosti
a) peněžní: trh krátkodobých peněz a cenných papírů, splatnost kratší
jak 1 rok, krátkodobé úvěry, šeky, směnky, depozitní certifikáty, státní pokladniční poukázky
b) kapitálový: střednědobé a dlouhodobé úvěry, dlouhodobé cenné
papíry, akcie, obligace, hypotéční zástavní listy

2) z hlediska použitých nástroje na finančním trhu
a) úvěrový – obchodní úvěr ( po 1989), bankovní úvěr, mezibankovní,
b) trh cenných papírů – primární – CP se dostává od emise k 1. vlasník
sekundární – 1. vlastník – 2. vlastní

Cenné papíry

Cenné papíry
- upraveny zákonem o cenný papírech
- listina která obsahuje pohledávku vlastníka (věřitele) vůči tomu, kdo ten cenný papír vydal (emitoval)
- CP – je nositelem právního nároku, je zbožím

1) z hlediska jejich převoditelnosti:
a) na doručitele (majitele): majitel CP je ten, kdo ho předloží, má výhody, že snáze obchodovatelný ( z ruky do ruky)
b) na jméno: CP, kde je uvedeno jméno vlastníka, horší obchodovatelnost, je ale bezpečnější (musí se vždy prokázat totožnost)

2) z hlediska obchodovatelnosti
a) obchodovatelné: CP, které se může kdokoliv koupit na sekundárním trhu, převoditelné na kohokoliv
b) neobchodovatelné: zaměstnanecké akcie, dnes už skoro ne
c) z části obchodovatelné:

3) z hlediska doby splatnosti
a) do 1 roku: směnky, šeky, státní pokladniční poukázky, na peněžním trhu, finanční oběžný majetek
b) nad 1 rok: akcie, obligace, HZL, obchoduje se na kapitálovém trhu finanční investice

4) z hlediska podoby
a) listinné (materializované): existují tzv. fyzicky, např. povodňová obligace, již za 1. republiky
b) zaknihované(dematerializované): převažuje, spojena s rozvoje výpočetní techniky, neexistují fyzicky, listinný CP je nahrazen zápisem do zákonem stanovené evidence, u nás Středisko CP, v jednotlivých obvodech

5) z hlediska důchodů, které nám přináší
a) CP, které přinášejí proměnlivý důchod, akcie – dividenda
b) CP, které přinášejí stálý důchod, obligace, vkladní knížka
c) neúročené CP, losy, šeky

6) z hlediska počtu emitovaných papírů
a) CP, které jsou vydávány hromadně (akcie)
b) CP, které jsou vydávány jednotlivě (směnka)

Hotovostní platební styk

Hotovostní platební styk
- používají se zde bankovky a mince ve fyzické podobě
- dříve tzv. naturální směna = zboží za zboží, nevýhody četné =) hledal se ekvivalent, kterým by se platilo za vše = VŠEOBECNÝ EKVIVALENT
- bylo jím zboží, které bylo v té době nejvíce ceněné (stále nevýhodné)
- později ekvivalentem DRAHÉ KOVY
- dále MINCE (původně z drahých kovů, později nahrazeno slitinou)
- DNES i papírové peníze -) BANKOVKY A MINCE, dále platební karty, můžou se použít i depozita (peníze vložené na účtech)
- Vývoj není ukončen

Funkce peněz:
- prostředek směny
- míra hodnoty (pomocí peněz oceníme všechny ostatní statky a služby)
- uchovatelem hodnot

Ochranné prvky bankovek:
vodoznak, okénkový proužek, soutisková značka, skrytý obrazec, opticky proměnlivá barva, bankovní papír.
výroba je velmi nákladná, cílem zamezit padělání = upřednostňuje se bezhotovostní pl. styk

Otevření a vedení účtu

Otevření a vedení účtu
- může ho mít fyzická i právnická osoba
- klient uzavírá s bankou dohodu (smlouva o zřízení a vedení účtu)
- musí se předložit občanský průkaz, živnostenský list, koncesní listina, u PO výpis z obchodního rejstříku
- součástí smlouvy tzv. podpisové vzory

Druhy účtů: běžný (u PO), sporožirový, kontokorentní účet (možnost čerpání do mínusu), devizový účet, postžirový (u FO)

U účtů: podmínka složení minimálního vkladu, zapsán ve smlouvě, když bychom ho chtěli
vybrat, dojde ke zrušení účtu.
Informace o stavu našeho účtu nám chodí v podobě výpisu z účtu (čím častěji nám ho posílají, tím je to dražší.

Běžný účet:
1) používá se v hotovostní platbě (podnik má pokladnu, do ní vybírá z Bú v hotovosti) užívá v den výplaty na výplatu mezd, platí úhradu dodavateli, vyplácí zálohy na cestovné, kancelářské potřeby.
1) Používá se při bezhotovostní platbě (platí faktury dodavateli a od odběratele).

BÚ je vkladovým typem účtu banka nám připisuje úroky (= v náš prospěch)
- úroky se počítají dvojím způsobem:
Postupný zp.:
- na účtech kde nejsou časté změny
(vkladní knížky), úrok se počítá z každé položky ode dne splatnosti do konce roku. Úrok z počátečního zůstatku se zvětšuje (zmenšuje) o dílčí úroky
Zůstatkový zp.:
- na účtech kde dochází k častému pohybu
(podnikatelské účty), úroky se počítají z dočasného zůstatku na účtě za dny, po které se zůstatek neměnil.

Úroky za vedení účtu: v náš neprospěch (= banka nám je strhává)
U výpočtu úroků závisí na úrokové sazbě a na době, kdy máme peníze uložené.

Mezinárodní platební styk

Mezinárodní platební styk:

- formou dokumentárního inkasa
- formou dokumentárního akreditivu
- dokumentární = potřebujeme doklad k tomu, abychom si vybrali peníze
- bez tzv. dokumentů = levnější, méně bezpečné, tzv. hladký plat (pokud známe obchodního partnera
- můžeme použít rovněž směnek, šeků, plateb v hotovosti (to u drobnějších položek) apod...
- probíhá v EU, MMF, SB, Evr. bance pro ob. a rozvoj, Světové obchodní organizaci atd…

Doklady hotovostního placení

Doklady hotovostního placení:
a) pokladní doklad (PPD,VPD)
b) pokladní šek (při výběru peněz z účtu)
c) pokladní složenka (převod peněz z pokladny na účet)
d) pokladní lístek (při výběru hotovosti)
e) paragony (maloobchodní síť, vystavují se se zbožím)
f) platební karty (u nás až od 90.let)

použití karet:
a) při platbě za zboží a služby
b) při výběru peněz z bankomatu
obsahují: PIN (personal identification number), ochraňuje kartu a výběr peněz

Náležitosti v příkazu:
1) pobočka banky (KB, Třebíč)
2) číslo účtu, ze kterého se platí (na vrub)
3) číslo účtu ve prospěch účtu
4) částka peněz
5) konstantní symbol (neměnný) – způsob platby
6) Datum a místo vystavení příkazu
7) Podpis výstavce u PO 2 podpisy + razítko
8) Splatnost (pokud chybí, banka převede okamžitě či druhý den)
9) Variabilní symbol (proměnný) – nejčastěji číslo faktury

Kolektivní investování

Kolektivní investování
= investování s fondem (tzn. že investor skládá své prostředky do portfolia určitého fondu), investor tak využívá služeb inv. spol.
- výhody:
1) rozložení rizika
2) nižší pravděpodobnost ztráty
3) využití znalostí a zkušeností prostředníka
4) časová nenáročnost
5) zajištěn státní dozor
- nevýhody:
1) výnosy spíše průměrné
2) prostředníkovi platíme poplatek za službu
3) ztráty inv. volnosti

- kolektivním investováním se zabývají tzv. investiční společnosti – zakládají buď investiční fondy nebo podílové fondy
- mají podoby a. s.
- musí mít povolení od Min. financí
- cíl: co nejlépe investovat do CP, vložený kapitál zhodnotit co nejefektivněji

Druhy fondů

Druhy fondů
1) investiční fondy
- cíl: shromažďují pen. prostředky od FO i PO za účelem kolektivního investování
- fungují na základě povolení od Min. financí – o povolení žádá inv. společnost
- pokud získají povolení, stávají se právnickou osobnou, mají podobu a. s.
- investiční fondy můžeme členit na : - výnosové – při své činnosti se zaměřují na dosažení co nejvyšších ročních příjmů (vysoké dividendy) - růstové – zaměřují se na růst svého majetku, růst ceny podílu)
- dají se členit podle předmětu investování:
a) akciové (kapitál uloží do nákupu akcií)
b) obligační (kapitál ukládají do obligací)
c) nemovitostní (kapitál ukládají do nemovitostí)
d) komoditní (investice do drahých kovů, obrazů…)
2) podílové fondy
- nejsou samostatnou právnickou osobou, nezapisují se do obchod. rejstříku a zřizovatelem je investiční společnost
- získávají prostředky emisí podílových listů
Druhy podílových fondů
1) podle objemu a počtu emise
a) otevřené (objem a čas emise není omezen), vlastník pod. listů má právo, aby investiční spol. od něj podílové listy přednostně odkoupila
b) uzavřené (objem a čas emise je omezen), vlastník pod. listů nemá právo na předností prodej listů inv. společnosti, volně obchodovatelné
2) podle investičního zaměření
a) akciové – v portfoliu převládají akcie
b) obligační – převládají obligaci
c) smíšené

Peníze a platební styk

Peníze a platební styk

Podstatou platebního styku je převod peněz od plátce k příjemci.

Platební styk
- hotovostní – platba pomocí fyzických peněz, mezi PO i FO
bezhotovostní – bez fyzické přítomnosti peněz, bezpečnější, rychlejší, v oběhu méně
fyzických peněz, což je dobré, neboť jejich výtisk je drahý

BEZHOTOVOSTNÍ
používají se písemné příkazy: příkaz k úhradě, k inkasu
Používají se pevné nosiče dat, dálkový přenos dat, homebanking….
V zahraničním obchodě se používá dokumentární inkaso a akreditiv.
Dále: směnky, šeky, poštovní poukázky
Písemná podoba příkazu: jednotlivý (jediný dod., 1. Věc)
Hromadný (více dodavatelům)
Trvalý (v průběhu se pravidelně opakují)

Postup na burze CP

Postup na burze CP
- emitent musí o obchodování na burze požádat, podá písemnou žádost, schvaluje ji vedení burzy
- obchody se uskutečňují na základě nabídky a poptávky (tržní cena CP)
- CP jsou kupovány a prodávány na základě příkazů klientů. Příkazy k nákupu a prodeji se provádí v jednom okamžiku. Vzniká tak pevná cena.
- na burze smí obchodovat ČNB, makléři


Dva způsoby stanovení kursu
a) Kontinentální (order drive) řízení objednávkou
b) Anglosaský (price drive) řízení cenou

Druhy a formy burzovních příkazů
a) Příkazy nelimitované
Má formu, co nejlépe, co nejlevněji. Znamenají, že klient neváže zprostředkovatele na dosažení přesně stanovené kursu
b) Příkaz limitované
Přesně stanovené. Nejvyšší případně nejnižší ceny. Pokud se zprostředkovatel do limitu nevejde je povinen rozdíl mezi limitem a skutečnou burzovní cenou sám uradit

Burzovní indexy
- patří mezi makroekonomické ukazatele (jako je HDP, inflace, nezaměstnanost, saldo…)
- burzovní index – poměrná hodnota, která sleduje vývoj cena na určité burze
- výpočet je založen na průměru tržních cen CP vybraných průmyslových společností
- u nás index PX – 50, je vypočten jako průměr tržních cen CP našich nejvyspělejších podniků

Použití výpočetní techniky na burzách

Použití výpočetní techniky na burzách
- urychluje operace s CP na burze
- Stockholm – nejtišší burza (největší použití techniky)
- Chicago – bez použití výp. techniky

RM systém, a. s.
= mimoburzovní trh s CP
- obchod s CP získanými z kupónové privatizace, ale i s dalšími CP
- pouze zaknihované CP (Středisko CP)
- každý člen RM systému má svůj účet
- obchodovat zde může právnická i fyzická osoba (musí mít způsobilost k právním úkonům)
- vyžaduje se zde předobchodní validace
o a) při koupi CP – vyžaduje se od kupujícího zaplacení předem, složení peněz na spec. účet
o b) při prodeji CP – zjištění, zda prodávající CP skutečně má

Druhy služeb:
1) aukce – aukční cena vzniká na základě výsledku obchodování předchozího dne, klient vyplňuje obchodní list (přes počítač), jakmile je obchod uzavřen, CP jsou převáděny z účtu prodávajícího na účet kupujícího
2) přímý obchod – jedná se o nákup a prodej, obchod mezi dvěma předem dohodnutými zákazníky, cena vzniká dohodou
3) informace o stavu peněz na účtu
4) vyplácí výnosy z CP
5) provádí převody CP (dědictví, darování)
6) informace o kapitálovém trhu

Kursový lístek
Zahrnuje seznam cenných papírků, které jsou obchodovány na burze, její kurzy, výsledky obchodů a další informace pro investory. CP jsou identifikovány názvem podniku a mezinárodním kódovým označením ISIN. Platný Kurs a kurs předchozí, změna kursu, která je udávaná v procentech. Minimální a maximální kurs, který byl na burze dosažen v běžném roce. Sloupek dividenda. Míra Alokace vyjádřena v procentech a ukazuje na míru uspokojení objednávek. Kódy lístku: Je jich 8 každý z nich popisuje přesně situace, které vzniká mezi poměre nabízených a poptávaných CP

Druhy burzovních obchodů

Druhy burzovních obchodů
1) promptní – okamžité, uskutečňuje se ihned převod CP a peněz mezi prodávajícím a kupujícím v den uzavření obchodu

2) terminované – v předem stanoveném termínu za předem dohodnutou cenu, cílem je předejít výkyvům v kurzu CP

3) spekulativní (rizikové) Specifickou činností je spekulace. Burzovní spekulace je podnikatelská činnost. Burzovní spekulanti kupují burzovní papíry na několik hodin nebo dní. Je to založené na uvážení určitých burzou působících okolností, který vytvářejí kursový pohyb, čehož využívají makléři ve svůj prospěch.
a) denní spekulace na několik dní
b) měsíční spekulace na několik měsíců
Zisk se pak rovná kurzovnímu rozdílu = rozdílu mezi cenou nákupní a prodejní. Máme dvě formy spekulace
a) vzestup kursu = Hausista kupuje cenné papíry za předpokladu, že kurz cenný stoupne. Takže je bude moci prodat za vyšší kurz
b) pokles kursu = Basista počítá s poklesem kursu. Proto cenné papíry prodá a pak je aby je k určitému termínu koupil za nižší cenu.

4) opční – forma spekulativních obchodů, obchoduje se tu s právy CP (jde o právo prodat CP v předem stanovené době za právo volby ceny – to je u prodeje u koupi CP – právo koupit CP v předem stanovené době, s právem volby ceny

5) obchody příme realizují se tak, že vyrovnávání pohledávek a závazků probíhá přímo mezi prodávajícím a kupujícím. Není tu zprostředkovatel

6) obchody k uspořádání Jsou to obchody, které se zaúčtují ve stanovené lhůtě a peněžním ústavu, pode řádu.

Burzovní trh

Burzovní trh
a) Hlavní trh
Obchoduje se zde s nejkvalitnějšími akciemi, patří sem emise, které mají míru likvidity, odpovídající výši průměrného objemu ochodu. Nezbytnou základní podmínkou je veřejná nabídka u cenných papírů podniků a bank ve výši 200 mil korun a firma musí mít jmění 500 mil. Kč. Společnost dále pak musí zveřejňovat zprávy o hospodaření podniku
b) Trh vedlejší
Veřejná nabídka u cenných papírů podniků a bank musí činit 100 mil korun. A jmění ve výši 250 mil korun. Informační povinnost se váže na každé pololetí.
c) Volný trh
Zde se obchodují emise, které nebyly zařazeny na hlavní ani na vedlejší trh.


Účastníci burzovních obchodů
1) emitenti
2) investoři
3) zprostředkovatelé (makléři) basista, Hausista.
4) zaměstnance burzy

makléř:
- musí mít: - složené burzovní zkoušky
- zaplatit místo na burze
- platí roční poplatky
- vystupují na burze jménem svých klientů, obchodují na jejich účet
- funkci makléře plní banky
- klient s makléřem uzavírá smlouvu o nákupu či prodeji CP, ve smlouvě uvedeme, zda chceme nakupovat nebo prodávat za určitou cenu nebo jakkoli

Burza a burzovní obchody

Burza a burzovní obchody

Burza = místo a čas, kde se v předem stanovenou dobu organizuje, prostřednictvím oprávněných osob, obchod se zbožím a CP podle určitých pravidel. Obchoduje se zde s zastupitelným zbožím. Pomyslná hodnota cenných papírů. Na burze není zboží ani CP přítomno

Vývoj burz
- 1. burzy ve středověku v Belgické Bruggy, kde byla obchodnická rodina Vander Burze – schůzky na náměstích
- dále v Antverpách – 1. burzovní budova 1440
- v roce 1531 postavena burzovní budova
- 1. burzy byly společné jak pro CP tak pro zboží
- přelom 18. a 19. st. dochází k rozdělení burz na CP a zboží
- 1871 – 1. burza u nás – pro zboží a CP, činnost od r. 1938
- 1993 – nová burza – Burza CP Praha – zaměřená na CP

Druhy burz
a) Podle předmětu obchodu:
1) zbožové (komoditní), peníze, služby.
a) specializované
b) všeobecné
2) burzy CP – dlouhodobé CP
3) devizových prostředků – valuty, devizy, drahé kovy
4) burzy služeb
a) dopravní
b) pojišťovací
b) Z hlediska významu
1) s mezinárodním významem
2) národního charakteru
3) lokálního charakteru

Burza CP Praha

Burza CP Praha
orgány burzy:
a) burzovní komora: statutární orgán burzy
b) valná hromada: nejvyšší orgán burzy,který se volí
c) dozorčí rada: řeší spory
d) výbor pro burzovní obchod, výbor pro členství na burze, výbor pro kotaci cenných papírů, výbor o přijetí cenných papírů na burzu.
valná hromada
- nejvyšší orgán, schvaluje burzovní řád
- volí a odvolává členy komory a dozorčí rady
burzovní komora
- statutární orgán – v čele je předseda, volí si ho členové mezi sebou
- zřizuje stálé nebo dočasné výbory nebo je také ruší
- rozhoduje o přijetí nových členů burzy, popř. jejich zániku členství
- předkládá valné hromadě burzovní řád ke schválení
dozorčí rada
- plní funkci kontrolního orgánu, kontroluje hosp. na burze
- Burza CP Praha do obchodního rejstříku zapsána r. 1992, její činnost od r. 1993
- založena na členském principu, členem je ČNB, dál fyzické a právnické osoby, které musejí mít povolení od Min. financí, poté jsou zapsány do obchodního rejstříku

Bursovní publikum
a) Makléři, zprostředkovatelé
b) Úředníci, jsou to osoby, které připravují obchody v určitých termínech
c) Hosté jsou to soby, které se mohou účastnit burzy, ale bez práva na účast na obchodech (novináři, reportéři)
d) Burzovní obchodní, kteří uzavírají obchody vlastním jménem

Formy pojištění

Formy pojištění
a) nekomerční
b) komerční

Nekomerční pojištění
1) sociální pojištění – organizuje ho stát, spravuje ho Česká správa sociálního zabezpečení
patří sem: nemocenské pojištění, důchodové zabezpečení, podpory v nezaměstnanosti, dávky soc. pojištění
2) zdravotní pojištění – spravují ho zdravotní pojišťovny (př. Všeobecná zdravotní pojišťovna…)
3) penzijní pojištění – resp. Připojištění, je dobrovolné, spravují ho jednotlivé penzijní fondy

Komerční pojištění
1) dobrovolné pojištění – závisí na rozhodnutí klienta, pokud se rozhodne, že si ho bude platit, uzavírá s pojišťovnou pojistnou smlouvu
2) povinné smluvní – určitá právní norma ukládá povinnost se pojistit a uzavřít sml. (Daň poradce, lékař)
3) zákonné – forma povinného pojištění, smlouva se neuzavírá. Subjekt musí do určité doby pojištění zaplatit. DRUHY: pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motor. Vozidla pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Druhy pojištění

Druhy pojištění:
a) pojištění osob
b) pojištění majetku
c) pojištění odpovědnosti za škodu


Pojištění osob
1) Životní pojištění – pojistná smlouva se uzavírá s poj., při dosažení určitého věku nám je pojistná částka vyplacena. Závisí na pojistném, které platíme. (Dočasné pojištění pro případ smrti, trvalé poj. pro případ smrti, kapitálové živ. pojištění).
2) Důchodové pojištění – platíme si ho a trvá do určitého věku, po dosažení je nám naspořená částka vyplacena celá, nebo formou doživotní renty
3) Úrazové pojištění – pojištění v případě úrazu, nehody ….
4) Rodinné pojištění – kombinují se zde různé druhy pojištění, zejména poj. Sjednané rodiči ve prospěch dětí a mládeže (hl. add. 1,2,3)
5) Kolektivní pojištění – skupinové, u cestovních kanceláří (od dubna povinné pojištění proti neodvezení z dovolené …), i v podniku nám zaměstnavatel může platit, součástí lze být důchodové pojištění.
6) Pojištění léčebných výloh – např. cestovní pojištění
7) Pojištění příjmů v době pracovní neschopnosti – v případě dl. nemoci, další příjem, vyplacena denní částka.
8) Pojištění vážných chorob – civilizační choroby, před uzavřením sml. se vyhodnocuje zdravotní stav

Druhy pojištění

Pojištění majetku
1) Pojištění domácnosti – živelná pohroma, násilné vniknutí, předmětem poj. je domácnost jako celek,
2) Pojištění staveb – např. z důvodu živelné pohromy, vandalismu, součástí i stavební materiál, ze kterého se staví, hl. při stavbě, objekt ohrazen
3) Havarijní pojištění – týká se pojištění motorového vozidla pro případ jeho poškození či odcizení
4) Pojištění průmyslových a podnikatelských rizik – týká se např. strojního, pojištění, šomážní pojištění živelné pojištění majetku
5) Pojištění zemědělských rizik – pojištění plodin(krupobití, umrznutí…), zvířat, lesů
6) Pojištění úvěrové – jedná se o úhradu ztráty v případě, že poskytnutý úvěr nebude splacen

Pojištění odpovědnosti za škodu:
a) dobrovolné – za dítě, když někde způsobí škodu
b) povinná smluvní – odpovědnost za škodu z výkonu povolání
c) zákonná – o. z. š. způsobenou provozem vozidla, musí ho platit ze zákona, firma platí úraz v práci …

Pojistná smlouva pojistitel se zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu pojistné plnění, pojistník se zavazuje platit pojistné. Součástí každé poj. smlouvy jsou tzv. všeobecné pojistné podmínky (práva a povinnosti smluvních stran, kdy lze odstoupit od smlouvy atd….)

Podstata výpočtu pojistného
Pojistný kmen – tvoří ho předpokládaný počet pojištěných subjektů a stejný počet pojistných smluv, v rámci pojistného kmene dochází k určité pravděpodobnosti pojistných plnění.

Frekvence poj. plnění = pravděpodobnost vzniku pojistné události
Čím větší je frekvence pojistného plnění, tím větší je pojistné
Čím větší je výše pojistného plnění, tím větší bude pojistné

Forfaiting

Forfaiting

- Jde o odkup střednědobých a dlouhodobých pohledávek ( vývozce). Forfatingové pohledávky cca 6 let.
- forfatingové mohou být všechny druhy pohledávek. Dlužné úpisy (úvěr) akreditivy, které reprezentují pohledávku.
- Může to být i směnka i se splatností delší než jeden rok.
Průběh forfaitingu.
- se střednědobým nebo dlouhodobým úvěrem obchodním jsou spojena rizika. Takže se žádá o zajištění bankou nebo jiným subjektem
- 1a. kupujíc žádá o obchodní úvěr vývozce
- 1b. vývozce žádá forfartiéra (banku nebo forfartingovou spol) o dokup pohledávky
- 2. prodávající požádá banku o záruku.
- 3. banka předává záruku vývozci.
- 4. při prodeji pohledávky vývozcem dochází k poukázání peněz na jeho účet
- 5. forfartier eviduje a vymáhá inkasuje pohledávku od kupujícího.
- hlavní část forfaitingových obchodů se uskutečňuje do zahraniční

Odměna forfartiéra
- za převzetí rizika
- za zprostředkování odkupu a provedení splátek, upomínek a vymáhání pohledávky
- odměna se poskytuje při nákupu pohledávky, je vyšší než platné úrokové sazby, důvod je, že forfartiér umisťuje kapitál do pohledávky, který by mu jinak nesl úrok na kapitálovém trhu. Sazby se liší podle dalších kritérií:
- měna země, kde jsou časté pohyby
- umístění do země, kde jsou nepříznivé devizové předpisy. či existují jiná právní opatření.
- stav nabídky a poptávky na forfartirovém trhu.

Výhody forfartingu
- pro majitele (prodávajícího) spočívá výhoda v okamžité úhradě pohledávky. Tím dochází k uvolnění kapitálu pro výrobní či hospodářskou činnost.
- forfartiér na sebe bere rizika neplacení pohledávky
- kursovní vývoj či změny úroků

Pojišťovna a její činnost

Pojišťovna a její činnost

Pojišťovna je ziskovou organizací. Cílem je zmírnit následky při vzniku nepříznivých událostí.

Činnosti pojišťovny:
a) pojišťovací – uzavírání pojistných smluv, pojistné plnění, = hlavní činnost
b) zajišťovací – sama se zajišťuje u cizí pojišťovny, existuje pro případ, že by v daném okamžiku nebyla schopna plnit závazky, na které by nestačil ani pojistný fond, ani rezervní, nastává např. v případě povodní (u zahr. pojišťoven).
c) zábranná – činnost výchovná, propagační
cílem: aby pojistných událostí vzniklo co nejméně (méně pojist. událostí = větší zisk pro pojišťovnu a větší národní bohatství – pro stát)
d) asistenční – pojišťovna svému klientovy nabízí komplexní zabezpečení, např. při cestě do zahraničí
e) poradenská – poskytována fyzickým i právnickým osobám, z nabídky si vybrat optimální druh.

Pojištění: je ochrana proti nejrůznějším rizikům (živelné, dopravní…), smyslem zabezpečení pojištěného pro případ nahodilých nepříznivých událostí.
Význam pojištění: pro jednotlivce = při úrazu, dožití, léčení v cizině
pro kolektiv = při požáru, odcizení majetku organizace
pro hospodářství = pomáhá zajišťovat plynulý chod ekonomiky
Základní pojmy:
POJISTITEL = pojišťovna, provozuje pojišťovací činnost na základě povolení Ministerstva financí ČR
POJIŠTĚNÝ = subjekt, na jehož majetek, život, zdraví se pojištění vztahuje, nárok na pojistné plnění
POJISTNÍK = subjekt, který uzavřel s pojistitelem smlouvu, může se = pojištěný, ale nemusí
OPRÁVNĚNÁ OSOBA = subjekt, který má právo na pojistné plnění v případě, že pojištěný např. zemřel
POJISTNÉ PLNĚNÍ = částka, kterou vyplatí pojišťovna v případě vzniku pojistné události pojištěnému
POJISTNÉ = částka za poskytování pojistné ochrany
a) běžné pojistné – platí se opakovaně v dohodnutých termínech
b) jednorázové pojistné – platíme ho najednou za celou pojistnou dobu (př. Cestovní)
POJISTNÁ DOBA = časový úsek, na který se pojištění vztahuje

Faktoring

Faktoring
- Jde o převzetí a odkup krátkodobých pohledávek bankou s iniciativy majitelů pohledávek ( věřitelů bez jejich zpětného postihu)

Pravý faktoring
- Se vyvinul z cese pohledávek a z eskontu směnek. Navíc však zdokonalení na faktoring znamená převzetí nebo odkup pohledávek bez zpětného postihu pokud by dlužník nechtěl nebo nemohl zaplatit.Cese pohledávka = postoupení pohledávky.
- Věřitel odpovídá za pohledávku tehdy, když poruší dodací podmínky. (Výrobní vady) Nesjednané množství a podobně.

Nepravý faktoring
- Zde riziko neplacení nese věřitel. V podstatě jde o metodu úvěru na pohledávky. Faktoring se uzavírá na základě faktoringové smlouvy mezi faktorem (např. bankou) a dodavatelem např.: věřitelem
- Odkup pohledávek může faktor zajistit vůči jedné pohledávce nebo vůči více pohledávkám před uzavřením smlouvy. Musí klient bance oznámit údaje týkající se kupních smluv a odběratelů, na které budou faktury vystaveny. Jde tzv. revolvingovou smlouvu. Stále se obnovující.
- Faktoringové společnosti nebo banky oznamují dodavateli úvěrový rámec. Do kterého postupně přebírají pohledávky.

Největší formou faktoringu

Největší formou faktoringu
Úplný faktoring.
- Zde faktor vedle převzetí pohledávek zajišťuje pro klienta další služby, jako je účetnictví výkaznictví o pohledávkách.
Vývozní faktoring
- Jde o odkup pohledávek vůči zahraničním odběratelům.
- Vývozní faktoring pomáhá překlenout dodavatelům neznalost cizího prostředí (právní předpisy) (úvěrové podmínky.
- Eliminuje rizika devizových kurzů, která nese faktor.
Důvěrný faktoring
- Faktor se zaměřuje jen na určitý okruh vybraných pohledávek. Odmítá pohledávky, u kterých jsou časté reklamace a pohledávky vůči často neplatícím odběratelům.

Úloha banky při faktoringu
- sama faktoring provozuje jako samotný obchod
- podílí se kapitálem na založení dceřiných faktoringových společností.
Náklady faktoringu závisí na
- počtu a velikosti faktur
- na kvalitě klientů a země kde se obchoduje
Rizikem je
- Úplné nezaplacení pohledávky.
- Náklady na vymáhání pohledávky (urgence, pohledávky soudní spory apod.).
- Komitent (prodávající), proto hradí bance. Rizikové provize (ve výši 0,5 až 5%).
- Základem pro výpočet je dlouhodobá průměrná výše splátek (pohledávek) a výše výloh na soudní spory a upomínek.
- Náklady spojené s evidencí pohledávek. Faktor si účtuje i další platby, které již nejsou spojeny. Přímo s faktoringem. Např. celní poplatky a pojištění.

Vkladové a úvěrové účty

b) střednědobé a dlouhodobé (splatnost 1-4 roky, a 4 roky a výše), hypoteční úvěr
Spotřební půjčky – charakter střednědobý, ale i dlouhodobý, jsou poskytovány fyzickým osobám
a) pořizovací půjčka: banka dává úvěr na celou částku zboží
b) doplňková půjčka: banka nám doplňuje částku potřebnou na koupi
c) osobní půjčka: není spojena s konkrétním účelem =) je nám vyplacena částka na účet (či v hot.)

2) podle zajištění
a) nekryté – banka nežádá krytí (bianco úvěr)
b) kryté – osobním zajištěním (ručitel)
- reálným zajištěním (nemovitosti, pohledávky, cennosti, šperky….)

3) účelové členění
- úvěr na provozní potřeby, na investiční potřeby
- sezónní úvěr (zemědělství)
- překlenovací úvěr (kr. úvěr), na pár dnů, vysoce úročen
- spotřební úvěr, hypotéční úvěr …

Žádost o poskytnutí úvěru – před tím podepsat, doklad o výši příjmu, ručitel = dotazník pro ručitele

Zvláštní činnosti bank

Zvláštní činnosti bank: Devizové obchody
- devize + valuty, upravovány v devizovém zákoně
Devize = jsou to peníze v cizí měně a jsou na účtech bank nebo je tvoří dokumenty jako CP, šeky, platební karty, použití: hl. v rámci bezhotovostního platebního styku
Valuty = cizí peníze v podobě bankovek a mincí = v hotovosti
- v případě účtu v zahraničí musíme dát oznámení -
- přeměna jedné měny na druhou se děje pomocí tzv. devizového kurzu
- v jakém poměru se domácí měna smění za měnu cizí a naopak

Volně směnitelná měna: měna, kterou bez jakýchkoli problémů snadno vyměníme za jinou měnu

Devizové operace:
I) promptní operace – okamžité, rychlé,,, jedná se o přeměnu jedné měny na druhou za tzv. aktuální kurz v daném okamžiku, uzavření obchodu a jeho plnění je ve stejný den, nejjednodušší
II) termínová operace – jedná se o přeměnu jedné měny na druhou v termínu, který si klient s bankou dohodne, přeměna se děje za kurz aktuální v den smlouvy
III) opční operace – přeměna jedné měny na druhou
opce = právo, nikoli povinnost na nákup (prodej) určité měny za předem stanovenou cenu k předem určenému datu. Klient uzavírá s bankou smlouvu, že k určitému datu, které si sám stanoví prodá (koupí) určitou měnu za kurz, který si dohodne s bankou. Může odstoupit = poplatek vyšší.

Směnárenská činnost, Mezinárodní bankovnictví

5. Směnárenská činnost
ČNB každý den vyhlašuje kurzy devizového trhu. OB s potom stanovují sami kurzy, které se používají pro obchodování, cestovní ruch.

6. Obchody s CP
Banka emituje a také je nakupuje

7. Ostatní
- poradenská činnosti
- pojišťovací činnost
- depozitní
- faktoring – odkup krátkodobých pohledávek bankou
- forfating - odkup dlouhodobých pohledávek bankou

Mezinárodní bankovnictví

- Obchodují OB
- Pokud chce banka vstoupit na mezinárodní trh, musí požádat jinou banku, která je na trhu známá, aby se za její závazky zaručila.
- Obchodováním pro novou banku z počátku je poměrně drahé, za záruku musí zaplatit, proniknutí na mezinárodní trh může trvat i několik let
- Na úrovni mezinárodního bankovnictví obchodují nadnárodní bankovní organizace, které plní zvláštní funkce (MMF, SB, EBRD,…)
- Mezinárodní plat styk – hladký
- dokumentární inkaso a akreditiv

Hotovostní platební styk

II Hotovostní platební styk
- používají se zde bankovky a mince ve fyzické podobě
- dříve tzv. naturální směna = zboží za zboží, nevýhody četné =) hledal se ekvivalent, kterým by se platilo za vše = VŠEOBECNÝ EKVIVALENT
- bylo jím zboží, které bylo v té době nejvíce ceněné (stále nevýhodné)
- později ekvivalentem DRAHÉ KOVY
- dále MINCE (původně z drahých kovů, později nahrazeno slitinou)
- DNES i papírové peníze -) BANKOVKY A MINCE, dále platební karty, můžou se použít i depozita (peníze vložené na účtech)
- Vývoj není ukončen
Funkce peněz:
• prostředek směny
• míra hodnoty (pomocí peněz oceníme všechny ostatní statky a služby)
• uchovatelem hodnot
Ochranné prvky bankovek:
- vodoznak
- okénkový proužek
- soutisková značka
- skrytý obrazec
- opticky proměnlivá barva
- bankovní papír
výroba je velmi nákladná, ale cílem je zamezit padělání = upřednostňuje se bezhot. pl. styk

Doklady hotovostního placení:
a) pokladní doklad (PPD,VPD)
b) pokladní šek (při výběru peněz z účtu)
c) pokladní složenka (převod peněz z pokladny na účet)
d) pokladní lístek (při výběru hotovosti)
e) paragony (maloobchodní síť, vystavují se zbožím)
f) platební karty (u nás až od 90.let)

použití karet:
a) při platbě za zboží a služby
b) při výběru peněz z bankomatu
obsahují: PIN (personal identification number), ochraňuje kartu a výběr peněz

Vkladové a úvěrové účty

Vkladové a úvěrové účty

Vkladové účty = pasivní operace banky, vydává úroky
a) běžné účty (pro banku nestabilním zdroje, nejsou úročeny vysokou sazbou)
b) termínové účty (stabilnější = bývají více úročeny), klient se zavazuje, že peníze vybere až k určitému datu
c) bankovní obligace (stabilní zdroj)
úvěry: jednotlivé banky nabízejí různé druhy úvěrů s rozdílnou dobou splatnosti a s rozdílnou úrokovou sazbou.


Členění úvěrů:
1) podle doby splatnosti
a) krátkodobé – splatné do 1 roku
např.: kontokorentní úvěr (spojení Bú a úvěrového účtu), nejprve povaha Bú, na základě dohody se stanoví úvěrový rámec, maximální minusová hodnota.
Ručitelský úvěr – banka vystupuje v roli ručitele za svého klienta se zaručuje, že zaplatí jeho závazek vůči třetí osobě, poskytuje se zvláštním klientům
Eskontní úvěr – (viz. směnky)
Lombardní úvěr – je poskytován bankou jako zástava hl. proti cenným papírům, mohou jí být i pohledávky atd.…

Platební styk

Platební styk
- hotovostní
- bezhotovostní – bezpečnější, rychlejší, v oběhu méně fyzických peněz

I. Bezhotovostní
používají se písemné příkazy: příkaz k úhradě, k inkasu
Písemná podoba příkazu: Jednotlivý (jediný dod., 1. Věc)
Hromadný (více dodavatelům)
Trvalý (v průběhu se pravidelně opakují)
PLATBA SE DĚJE:
a) Příkaz k úhradě – dává plátce (odběratel) bance, aby zaplatila dodavateli
b) Příkaz k inkasu – vystavuje dodavatel (příjemce), vyinkasujte z účtu toho a toho tuto částku
c) Dálkovým přenosem
d) Pomocí technických nosičů dat, platba pomocí směnky, šeku, atd…

Náležitosti v příkazu:
1) pobočka banky (KB, Třebíč)
2) číslo účtu, ze kterého se platí (na vrub)
3) číslo účtu ve prospěch účtu
4) částka peněz
5) konstantní symbol (neměnný) – způsob platby
6) Datum a místo vystavení příkazu
7) Podpis výstavce u PO 2 podpisy + razítko
8) Splatnost (pokud chybí, banka převede okamžitě či druhý den)
9) Variabilní symbol (proměnný) – nejčastěji číslo faktury

Poštovní poukázky: při hotovostním i bezhotovostní Placení
- typ H (1996) – dávky státní sociální podpory, příspěvky na děti apod.
- typ AV – používá se při odeslání peněz ve prospěch něj. Organizace, např. placení pojistného
- poštovní poukázku lze použít i pro platbu do zahraničí (mezinárodní poštovní poukázka)

Do skupiny světové banky patří dále

CEFTA středoevropská dohoda o volném obchodu
- Je mnohostranná dohoda o volném obchodu (Polsko, Slovensko, Rumunsko)

ESVO
- Členy Norsko, Island, Švýcarsko, Lichnštejnosko. ČR má s touto organizací má dohody v oblasti pohybu zboží.

WTO
- Jejím cílem je uvolňování světového obchodu
- K úkolů WTO patří příprava obchodních smluv podle norem WTO. Připravovat platformu pro řešení obchodních sporů.
- WTO jediné místo, kde mají obě stran sporu zaručeno rovné postavení. Bez ohledu na velikost a výkonnost ekonomiky.
- Monitorování národních obchodních politik
- Poskytuje technickou pomoc rozvojovým zemím.
- Nejvýznamnější zásadou je doložka nejvyšších výhod. Poskytne-li jedna země výhodu jiné zemi měla by se tato výhoda týkat všech členských zemí

Evropská Unie
Skládá se z:
a) Evropské společenství uhlí a oceli
b) Evropské společenství pro atomovou energii
c) Evropské hospodářské společenství

Organizace EU
Evropská komise, Rada ministrů, Evropský parlament, Evropská centrální banka)

Otevření a vedení účtu

Otevření a vedení účtu
- může ho mít fyzická i právnická osoba
- klient uzavírá s bankou dohodu (smlouva o zřízení a vedení účtu)
- součástí smlouvy tzv. podpisové vzory
účty: běžný, sporožirový, kontokorentní účet, devizový účet,…
BÚ je vkladovým typem účtu (úroky), připisuje nám je banka
- úroky se počítají dvojím způsobem:
a) Postupný způsob:
- na účtech kde nejsou časté změny
(vkladní knížky), úrok se počítá z každé položky ode dne splatnosti do konce roku. Úrok z počátečního zůstatku se zvětšuje (zmenšuje) o dílčí úroky
b) Zůstatkový způsob:
- na účtech kde dochází k častému pohybu
(podnikatelské účty), úroky se počítají z dočasného zůstatku na účtu za dny, po které se zůstatek neměnil.

Do skupiny světové banky patří dále

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj
- Pro obnovu a rozvoj (světová banka vznik v roce 1946 původní úkol byl financování rozvoje ekonomik po II sv. válce) Nyní poskytuje rozvojové úvěry.

Mezinárodní finanční společnost
- Poskytuje úvěry soukromému a družstevnímu sektoru v rozvojových zemích a tato společnost se může stát spoluvlastníkem společnosti do které investuje.

Mezinárodní rozvojové sdružení
- Poskytuje úvěry chudým rozvojovým zemím až na 40 let s nízkým nebo řádným úrokem.

Mezinárodní agentura pro investiční záruky
- Vystavuje záruky za vývozní investiční úvěry do rozvojových zemí.

Mezinárodní centrum pro vyrovnání investičních sporů

Evropská banka pro obnovu a rozvoj
Specializuje se na podporu obnovy bývalých socialistických zemí

Banky mezinárodní platby
- Zajišťuje rozvoj spolupráce mezi centrálními bankami. Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Provádí transformaci v zemích střední a východní Evropy jejich přechodu k tržní ekonomice.

Existence závazných pracovních postupů

Existence závazných pracovních postupů
- patří k nim ověřování totožnosti zákazníka
- ověřování pravosti bankovek a platnost a správnost dokladů
- dvojitá kontrola důležitých operacích.
- přečíslování dokladů
- provádění vnitřního auditu
- instalace poplašných zařízení
- zabezpečení dat před ohněm vodou.
- Vnější kontrolní systém se uskutečňuje přes ČNB. finanční úvěry a kontrolní orgány ministerstev.

Mezinárodní bankovnictví

Mezinárodní měnový fond
- Vznik: 1945 svou činnost zahájil v květnu 1946 ve Wasnihgtonu“ (stanovy byl již stanoveny v roce 1944 na měnové a finanční konferenci. v USA)
- Úkoly MMF: Poskytuje zdroje svým členům k vyrovnání platebních bilancí. (183 členů) (V roce 1945 35 členů)

Zdroje MMF se skládají
a) Z běžných zdrojů (běžné kvóty, členy států, úroky ze zdrojů MMF přímých investic.
b) Zapůjčení zdrojů ( z uvedených linek od nejbohatších států), nejdůležitějším zdrojem jsou vklady členských zemí. Každá země má svou kvótu, kterou platí ve formě: SRD ( Special Drawing Richts) Vážený průměr čtyř hlavních světových měn (USD, Jen, Libra, Euro) cca 25% v SRD.
c) Zbytek se platí v národní měně formou neúročené a neobchodovatelné“ směnky. Členská kvóta určuje: Počet hlasů člena MMF – každý člen 250 hlasů + 1 hlas za každou část své kvóty rovnající se 100000 SDR.

Financování členů fondu
- Maximálně do výše 25% své kvóty bez podmínek.
- Jestliže 25% nestáčí může členská země čerpat zdroje až do výše čtyřnásobku její kvóty. Zde musí splnit konkrétní podmínky: Je schopna vyřešit své ekonomické problémy a vrátit půjčku do 3 až 5 let.

Mezinárodní měnový fond zkoumá
- Zda prostředky jsou vynaloženy efektivně
- Každé země musí předložit scénář problému (jeho řešení, snížení dovozu, zvýšit vývoz)§

MMF dále poskytuje úvěry na specifické účely
- na financování cen ropy
- na pomoc nejchudším zemím
- MMF poskytuje i technickou pomoc
- poradenství pro národní banky
- poradenství daňového systému
- měnového a finančního účetnictví a statistiky
- bankovní operace
- legislativa
- ČR. členem od roku 1946 až do roku 1953 nově pak od roku 1990.

Zasedání MMF a Světové banky.
- vývoj světového hospodářství do
- předcházení finančním krizím
- reformování systému samotného měnového fondu a světové banky

Zásada bankovní jistoty a bezpečnosti

Zásada bankovní jistoty a bezpečnosti
- Banka se musí vyhnout riziku při všech bankovních činnostech
- riziko úvěrové
- riziko inflační (hromadného útěku od peněz)
- kursové riziko (výkyvy kurzu)
- politicko ekonomické riziko, které je spojeno s politickými událostmi

Platební schopnosti banky
- Ukazovat své plány.v případě, že v jejich hospodaření došlo ke ztrátě. Špatné hospodaření nesmí banka přenášet na vkladatele nebo věřitele. Banka může být solventní, i když ve svém hospodaření vykazuje ztrátu. Např: prostřednictvím (špatných úvěrů, odpisů. Vysoká tvorba oprávek. Solventnost se zajistí tím, že banka část svého vlastního kapitálu investuje do vhodných. Snadno mobilizovatelných aktiv. Tyto aktiva prodá a uhradí splatné závazky.

Banka se při nesolventnosti řídí
- Zásadou co nejmenšího rizika Zkoumá dlužníka při poskytování úvěru. zásadou rozdělení rizika. (poskytnutí úvěrů klientům z různých odvětví. Poskytování několika bankám. Zásadou zajištění úvěrů (vklady, nemovitosti, třetí osoba, pohledávek. Postoupení pohledávek.

Základní činnosti bank

Úvěrová funkce
- Návratná forma poskytovaných peněžních prostředků na úrok.
- Poskytováním úvěrů banky vytvářejí bezhotovostní peníze a ovlivňují tak nabídku peněz v ekonomice

Zásady bankovních operací
a) Zásada bankovní ziskovosti
b) Zásada bankovní likvidity
c) Zásada bankovní jistoty a bezpečnosti

Výnosy banky tvoří
- výnosové úroky
- výnosy z investic do cenných papírů
- přijaté provize a poplatky
- výnosové úroky z vkladů banky u jiných peněžních ústavů
- výnosy z kursových rozdílů

Náklady banky tvoří
- nákladové úroky
- vyplácení prémií a výhry
- vyplácení poplatků a provize
- odpisy
- mzdové náklady
- materiální náklady

Míra zisku, Bankovní likvidita

Rozhodující ukazatel, kterým měříme zisk je míra zisku
- Vše to, co zvyšuje čitatele a zmenšuje jmenovatele, zvyšuje míru zisku. Rozhodující vliv na míru zisku má čistý úrokový výnos cca = 75%

Čitatel (objem celkových aktiv)
Jmenovatel (celkový kapitál)

Bankovní likvidita
- Banka obchoduje se zvláštním zbožím, které ji nepatří, a které její majitel může kdykoliv žádat zpět. Likvidita je Schopnost banky, vrátit kdykoliv vklady svým klientům. Klient může žádat své vklady vydat v hotovosti, proto každá banka drží část svých aktiv v podobě hotovosti platí zásada, že úvěrová a depozitní pozice banky má být v rovnováze. Vznikne-li u banky peněžní deficit.

Řeší jej banka
- Požádá o půjčku ČNB nebo jinou banku.
- Použije zdroje v jejím zúčtovacímu centru
- Použije peníze na PMR.
- Prodá část svých cenných papírů.

Stát vydal pravidla pro řízení likvidity
- Normy předepisují závazný poměr mezi určitou skupinou aktiv a pasiv. Např. Půjčky bank a kapitální.
- Investice nesmi převýšit určitý násobek vlastního kapitálu.
- Dlouhodobé úvěry musí být kryty dlouhodobými depozity.
- Časové hledisko po poskytování úvěrů a přijímání depozit.
- Sdělení splatnosti závazku a pohledávek.
- Snaha po maximální rentabilitě vede některé banky k rizikovým obchodům. Tím se dostává do rozporu. Likvidita s rentabilitou.

Ostatní banky

Úvěrová družstva

- Záložny. Jsou to podniky s neuzavřeným počtem členů. Úvěry dostávají jen členové.
Hypoteční banky

- Úvěrují nákup bytového fondu, mají dlouhodobé zdroje ( úvěr až na 25 let) zdroje získávají od matek ( mateřská spol) Zejména získá emisí hypotéčních zástavních listů.
Stavební spořitelny

- Úložky, úvěry, 4500 Kč od státu při 18000 tisícovém vkladu. úložky po dobu 5 let, po 2 letech nárok na úvěr, v současné době překlenovací úvěr.
Splátkové banky

- Specializované podniky na poskytování spotřebních půjček obyvatelstvu. Půjčky poskytují, jak banky tak specializované organizace.

Banky se speciálním funkcemi
- Záruční a rozvojová banka (agentura), Kosolidační“ banka (agentura), Česká exportní banka: Zájmy bank ovlivňují svazy bank. Ty mají subjektivitu, stanovy, organizace hospodaření a vedení. Zastupují zájmy bank vůči státnímu aparátu. Ministr financí ČNB – k bankovnímu dozoru.

Základní činnosti bank

Základní činnosti bank
a) vkladová činnosti
b) úvěrová činnosti
c) ostatní služby
d) indiferentní obchody
e) vedení účtů
f) emise platebních karet
g) emise platebních nástrojů
h) směnárenská činnost
i) poskytování záruk

Bankovní licence = založení banky
- při počátku své činnosti banka musí požádat o licenci = povolení k činnosti
- souhlas dává ČNB a ministerstvo financí za těchto předpokladů

1) základní kapitál ve výši min. 500 000 000 Kč
2) kvalitní obchodní záměry
3) technické a organizační předpoklady (pobočky po území ČR)
4) odborně schopné vedení
5) ekonomická účelnost banky (zda jich už není mnoho)

Depozitní funkce a vkladová funkce
- Depozitum (vklad) je částka peněz uložená na bankovním účtu
- Typy účtu
- Netermínované vklady a vklady na viděnou z těch si může zákazník vybrat kdykoliv
- Termínované vklady z těch si může zákazník vybrat až v dohodnutém termínu nebo po předchozím oznámení.

Ostatní banky

Ostatní banky

Rozlišení bank
- Universální banky (mají plnou bankovní licenci a poskytují služby všem skupinám zákazníků
- Specializované banky
- a) Teritoriálně (poskytují služby)
- b) Zákaznicky (poskytují služby)
- c) Produktové (v určitém registru pouze vybraným skupinám zákazníků, omezují se pouze na prodej určitých bankovních produktů)

Druhy bank
Obchodní banky
- Podniky, které pro právnické i fyzické osoby zprostředkovávají tyto služby: sběr deposit, úvěrování, platební styk, v ČR banky se státní účastí soukromé a zahraniční. V současné době jen zahraniční.
- Obchodní banky si zřizují v zahraničí reprezentační represum“ To znamená, že mají trh v zahraničí)

Spořitelny a spořitelní Živnobanky
- Provádí aktivní a pasivní obchody. aktivní to jsou úvěry a pasivní to jsou deposita. V ČSR totální centralizace spořitelen. Vyvrcholení v roce 1967. Měli vazbu na obyvatelstvo, a proto zanikli její dřívější aktivity. Dnes je spořitelna universální bankou.

Živnobanka
- Před 2. sv. válku se spořitelny vyvíjeli neregulovaně, v některých lokalitách měli pobočky spořitelen přebytek zdrojů v jiných naopak vyšší požadavky na úvěry.
- Proto byla založena Živnobanka, která vedla účty spořitelen a mohla některým spořitelnám půjčovat a přebytků deposit od jiných spořitelen.

Měnová politika české národní banky

Měnová politika české národní banky
- Měnová politika představuje soubor opatření, kterými stát ovlivňuje nabídku peněz. Způsobuje množství peněz v ekonomice má vliv na hospodářský růst, na zaměstnanost, na stav platební bilance a daní země se zahraničním.
- a) Výdej peněz do ekonomiky: zaměstnanost stupá, vyšší inflace, ekonomický růst, větší poptávka po zboží.
- b) Málo peněz do ekonomiky: větší nezaměstnanost, nižší inflace, ekonomický pokles, menší poptávka po zboží.

ČNB ovlivňuje množství peněz v ekonomice
- a) Povinné minimální rezervy (2 diskontní sazby) PMR
- b) Operace na volném trhu s (CP).
- c) Ostatní nástroje stanovení minimální úrokové sazby z vkladů přijímaných bankami.
- d) Stanovení maximální úrokové sazby z úvěrů poskytované bankami.
- e) Určení maximálního rozsahu z úvěru.

PMR
- Každá banka musí držet určité procento z depozit. (z vkladů), jako rezervu na účtu u ústřední banky.
- ČNB může ovlivni množství peněz v ekonomice tím, že změní výši PMR. Vyšší rezervy způsobí to, že banky budou mít měně peněz pro poskytování úvěrů.
- V případě, že se úroková míra zvýší, sníží se poptávka po úvěrech.
- Jestliže se úroková míra sníží poptávka se zvýší
- Úroková sazba, za kterou ČNB poskytuje některé druhy úvěrů ostatním se nazývá diskontní sazba

Diskontní sazba
- Banky mohou nedostatek rezerv řešit jiným způsobem. Např. Úvěrem od jiné banky. Případě prodejem cenných papírů, které vlastní diskontní sazba má ve velké míře pouze signální roli (Signalizuje obchodním bankám určitý trend v ekonomice

Operace na volném trhu, Bankovní dohled

Operace na volném trhu
- Těmito operacemi rozumíme proces nákupu a prodejem CP (obvykle státní dluhopis) ústřední bankou nebo-li ČNB.
- Pokud ČNB nakupuje státní cenné papíry, zvyšuje nabídka peněz v ekonomice.
- Pokud sníží množství peněz v ekonomice prodává CP.
- Nákup a prodej CP ústřední bankou přímo ovlivňuje likviditu bank. ČNB využívá přímé nákupy CP nebo prodej CP – prodej cenných papírů se zpětným odkupem = Repo obchody.
- Repo obchody
- Což je dohoda mezi prodávajícím a kupujícím. Ve které prodávající zavazuje nakoupit zpět prodané cenné papíry za dohodnutou cenu a obvykle v předem dohodnutém termínu. Šeky a směnky a řídí směnečným a šekovým zákonem.

Bankovní dohled
- Podle zákona ČNB podléhají všechny banky se sídlem na území ČR bankovnímu dohledu vykonávaném ČNB.
- Při provádění dohledu využívá např.
- Tyto nástroje
- a) Posuzuje žádosti o udělení působit jako banka
- b) Sleduje – monitoruje – hospodaření bank a jejich finanční situace na základě předkládaných výkazů.
- c) Bankovní dohled na dálku.
- d) Prohlídky v bankách přímo na místě.
- Ukládá opatření k nápravě postihů
- Formy pokut
- Zavedení nucené správy nebo omezit licenci)
- Hlavním cílem bankovní dohledu je úsilí omezení rizik
- Ochrana zájmů vkladatelů
- Spolehlivost a funkčnost bankovního systému
- ČNB spolupracuje s auditorskými firmami. Dále s orgány bankovního dohledu v zahraniční a s ministerstvem financí.

Vývoj českého bankovnictví

Vývoj českého bankovnictví

V letech 1940 až 1950
- Tu je dvoustupňový systém. To znamená, že tu je Národní banka= banka bank. a Obchodní banky: Živnostenská banka, Tatra banka, Poštovní banka, Investiční banka.
V letech 1950 až 1989
- Vznik státní banky, která zahrnula do své činnosti všechny zmíněné banky. Výjimkou investiční banka, která funguje až do roku 1958. Nastolený jednostupňový systém. Státní banka převzala funkci emisní i obchodní banky.
Její činnosti:
- Poskytovala úvěry, vedla depozita podnikové sféře, dohlížela na ochranu měny, zjišťovala pokladní plnění státního rozpočtu, spravovala měnové rezervy státu, prováděla., kontrovala mzdový vývoj podnikové sféry.
Organizační struktura státní banky
- V čele: předseda banky, včele generální ředitel ( měnový a avizovaný úsek)
Další banky
- Investiční banka 1958, Státní spořitelna pouze pro soukromou klientelu , Živnostenská banka zaměření na zahraniční klienty. Československá obchodní banka.

Banky po roce 1990

Dvoustupňový systém
- Obchodní banky a centrální a emisní banky. Obchodní banky: universální a specializované
-

Banky se speciálními funkcemi
- Konsolidační banka: dnes Konsolidační agentura. Provedla očištění našich bank od špatných úvěrů. Dále pracuje na obnově bank. Záruční a rozvojová banka. Záruky ale i úvěrová činnost. Podpora rozvojovým programům. Exportní banka. Podpora vývozu a podnikové sféry.

Bankovní soustava a ČNB

Bankovní soustava a ČNB

- Je souhrn všech bank v daném státě a uspořádání vztahu mezi nimi. U nás máme dvoustupňovou soustavu. I stupeň ČNB a II stupeň obchodní banky.

Základní funkce ČNB
- Instituce, jejím cílem je zabezpečovat stabilitě měny. ČNB tvoří ústředí se sídlem v Praze. Pobočky a účelové organizační jednotky.
- Nejvyšší orgán ČNB bankovní rada
- a) Má 7 členů Guvernér, 2 viceguvernéři, 4 vedoucí pracovníci ČNB
- b) Je to volený orgán na 6 let.

Náplň činnosti ČNB
- určuje pravidla a řídí měnovou politiku
- udržuje stabilitu měny – intervence
- je zúčtovacím centrem u banky ( zabraňuje tak šíření platební neschopnosti z jedné banky do druhé)
- vykonává bankovní dohled.
- vydává pravidla pro podnikání obchodních bank, kontroluje dodržení podmínek v licenci, ukládá opatření k nápravě a sleduje hospodaření bank
- vydává bankovky a mince
- vede příjmové a výdajové účty státu.
- spravuje devizové rezervy zlato.

Druhy bank

Druhy bank
• dříve existovaly obchodní banky, které poskytovaly služby podnikům a spořitelny poskytující služby občanům
• s nástupem tržní ekonomiky je postavení bank a spořitelen rovnocenné
• pracují na komerčním principu, tzn. hlavním motivem jejich činnosti je zisk a neprovádí emisní činnost

1. universální obchodní banky
2. specializované banky
3. stavební spořitelny
4. hypotéční banky
5. družstevní záložny

Komerční obchodní banky:
• patří mezi ziskové organizace
• hlavním cílem je dosahovat zisku
• hlavní činností je evidence vkladových a úvěrových účtů
• hlavním výnosem pro banky je rozdíl v úrokových a vkladových sazbách na úvěrových účtech

Bankovní licence = založení banky
• při počátku své činnosti banka musí požádat o licenci = povolení k činnosti
• souhlas dává ČNB a ministerstvo financí za těchto předpokladů:

1) základní kapitál ve výši min. 500 000 000 Kč
2) kvalitní obchodní záměry
3) technické a organizační předpoklady (pobočky po území ČR)
4) odborně schopné vedení
5) ekonomická účelnost banky (zda jich už není mnoho)

Činnosti bank

Činnosti bank
1) otevření a vedení účtu
2) zprostředkovávají platební styk
3) vkladové služby
4) úvěrové služby
5) devizové služby
6) směnárenská činnost
7) obchodování s CP
8) a jiné

Vývoj bankovní soustavy
• dnes dvoustupňové, před r. 1989 monopol. Každá banka měla určitou funkci. Dnes obchodní banky universálního charakteru a specializované banky.
• Cílem je koncentrace a propojování bank aby byly schopné konkurovat v rámci EU

Mezinárodní bankovnictví
• podléhá pravidlu mezinárodního trhu
• mezinárodní obchodní organizace: MMF, Světová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Evropská unie, Světová obchodní organizace

Bankovní soustava a ČNB

Bankovní soustava a ČNB

Dvoustupňový systém:
1)ČNB
2)Ostatní banky
Banka = organizace, která se specializuje na obchodování s penězi s cílem dosažení zisku.

Česká Národní Banka
• centrální banka, emisní banka,
• hraje roli ústřední banky a stará se o měnovou stabilitu
• nejvyšším orgánem je bankovní rada - guvernér, 2 viceguvernéři, zástupci, 4 pracovníci bank

Funkce ČNB
1) Emisní - jako jediná emituje (vydává) peníze do oběhu, je oprávněna stanovit nominální hodnoty, rozměry, vzhled, hmotnost, materiál i datum
2) Momentální měnovou politiku vede - vyhlašuje diskontní sazby (v %), za tuto sazbu si obchodní banky půjčují peníze (úvěry). Při zvýšení sazby si banky půjčují méně peněz a naopak - tím se dostává do oběhu více či méně peněz a nepřímo ovlivňuje inflaci.
Povinné minimální rezervy - jejich výši určuje ČNB, a podstatou je, že povinně ukládají část svých peněz u ČNB, při růstu rezervy zůstává obchodmím bankám méně peněz a naopak. Od 12.8.2001 jsou úročeny.
3) Vede účty státního rozpočtu a státních fondů (běžný kapitálový účet)
4) Může poskytovat státu úvěr
5) Spravuje státní dluh - kontroluje plnění státního rozpočtu
6) Spravuje státní devizové rezervy - shromažďuje devizové rezervy a rezervy ve zlatě
- nákupem a prodejem zahraničních měn může ovlivnit měnový kurz
7) Zabezpečuje stabilitu měny
8) Poskytuje úvěry bankám komerčním
9) Reprezentuje náš stát - např. na pravidelném zasedání MMF a SB

Právní úprava Bankovnictví

Právní úprava Bankovnictví
a) ústava ČR ( je tu zakotvena ČNB jako centrální banka státu)
b) zákon o ČNB ( uveden hlavní cíl a činnosti)
c) zákon o bankách (týká se 2.stupně bankovní soustavy, jejich hospodaření, druhy bank

Druhy obchodních bank
a) ČNB
b) Banky universálního typu (veškeré služby)
c) Banky specializované (např. stavební spořitelny)

Naše největší obchodní banky: KB, a. s., Česká spořitelna, a. s., Živnostenská banka, a. s., ČSOB, a. s., IPB, a. s., aj.

Okolí národního hospodářství

Okolí národního hospodářství :

Světová banka
Sídlí ve Washingtonu, r. 1945, poskytuje dlouhodobé úvěry

Mezinárodní měnový fond: vznik 1945, je mezinárodní vládní organizací, sídlí ve Washingtonu, byli jsme zakládajícím členem, r.52 musíme z důvodu měnové reformy odstoupit, 1991 znovu členy
Úkolem:
- umožňovat vzájemné konzultace členských států o mezinárodních, měnových a platebních otázkách
- poskytuje zdroje svým členům k vyrovnání jejich platebních bilancí
- působí na udržení stability devizových kurzů
- poskytuje krátkodobé a střednědobé úvěry
(Byl jedním z garantů při přechodu naší ekonomiky na tržní hospodářství)
Nejdůležitějším zdrojem MMF- vklady členských zemí

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) – 1991, podpora obnovy bývalých socialistických zemí, sídlí v Londýně, pro nás velký význam
Členy jsou : evropské státy mimo Albánie +USA, Kanada a Japonsko

Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA) – ČR, SR, Polsko, Maďarsko, Rumun., Slovinsko,Od r. 1993, cílem sblížení obchodu, lepší průchodnost zboží, menší clo

Evropské sdružení volného obchodu (EFTA) – Norsko, Švýcarsko, Island, Lichtenštejnsko
ČR – dohoda o pohybu zboží

Světová obchodní organizace (WTO) – sídlí v Ženevě, my členy, pravidla – např. stejný postup př výpočtu cen, cílem odstraňovat překážky ve světovém obchodě

Doložka nejvyšších výhod – poskytne-li 1 země výhodu jiné, výhoda se automaticky týká všech člen. zemí. Nám udělila doložku nejv. výhod USA. Převzala úlohu GATT

Evropská unie (EU) – vznik z EHS (evr. hospodářské společenství), ČR dohoda o přidružení
Cíle: volný pohyb zboží, služeb a kapitálu celní unie, volný pohyb osob, společná daňová soustava, společná měna – EURO (Od 2001 jen euro!)
Pro zavedení funguje Evropská centrální banka.
Členské státy přiděleny hlasy podle počtu obyvatel a ekonom. síly země.
Tvoří soustavu nadnárodních orgánů – rada ministrů, evropská komise a evropský parlament
15 členských zemí

Ukazatelé výkonnosti NH

Ukazatelé výkonnosti NH – Hrubý a čistý domácí produkt, obchodní bilance, míra nezaměstnanosti, míra inflace, spotřeba domácností, produktivita práce.

Růstu NH lze dosáhnout:
extenzivně – do ekonomiky se vkládá větší množství výrobních faktorů
intenzivně – zvýšení kvality a lepší využití výrobních faktorů (žádoucí)

Úroveň NH ovlivňuje: politický systém
kulturní vzdělanost národa
přírodní bohatství
národní bohatství státu (co bylo v minulosti vytvořeno a přenáší se do současné doby a využívá se)

Na NH mají vliv:
tempo růstu inflace,
míra nezaměstnanosti,
podíl salda obchodní bilance(rozdíl vývozu a dovozu)
tempo růstu reálného HDP,
= magický čtyřúhelník

1)Inflace = znehodnocení peněz uvnitř ekonomiky daného státu, dochází k poklesu mzdy, rostou ceny
Druhy: mírná inflace (do 10ti %) – únosná, je už dlouhou dobu u nás
pádivá inflace (kolem 100%)
hyperinflace (do 1000ců %)
jádrová inflace – celková inflace očištěná o prvky deregulace (např. sezónní výkyvy)

2) Nezaměstnanost :
frikční – přirozený jev tržní ekonomiky (odchod ze zaměstnání za účelem sebevzdělávání, přestěhování, po mateřské dovolené
Je krátkodobá a neodstranitelná
strukturální - vzniká v důsledku změn ve struktuře ekonomiky. Vzniká v důsledku technického pokroku. Vzniká také jako nezaměstnanost regionální v některých oblastech se snižují pracovní příležitosti
Má dlouhodobější povahu
cyklická - nezaměstnanost se vyvíjí podle hospodářského cyklu
sezónní - Postihuje osoby pracující v oborech, kde není celoroční aktivita nebo se výrazně snižuje (zemědělství, stavebnictví)
- ukazatel nezaměstnanosti vždy v %,
- skutečná nezaměstnanost vždy vyšší

3) Obchodní bilance : rozdíl vývozu a dovozu (kladná, záporná, vyrovnaná) U nás záporná

4) Hrubý domácí produkt (HDP) – je prvním ukazatelem výkonnosti NH, vyjadřujeme v peněžních jednot.zahrnuje konečnou produkci celého hospodářství vytvořenou za určité
období na území určitého státu.
Lze ho vyčíslit v: běžných cenách (zkreslují vývoj hmotných statků)-nominální HDP nebo stálých cenách – reální HDP
Čistý HDP – větší odpisy dl. majetku
Hrubý HDP – více se používá, ale menší vypovídající schopnost
Potencionální HDP – co bychom mohli, kdyby
Skutečný HDP – co skutečně vyrobíme

Metody výpočtu HDP –
výdajová metoda - sledujeme výdaje domácností + státu
výrobní metoda - souhrn hodnot hrubých přidaných zpracováním ve všech odvětvích.

Hospodářský cyklus

Hospodářský cyklus:

Ekonomika se v delším časovém horizontu vyvíjí vzestupně nebo sestupně. Vzestup není plynulý, jsou období, kdy ekonomika roste rychleji nebo pomaleji.Nebo se propadá. (viz. růst úrok. sazeb v bankách).

Rozeznáváme pojmy:
Empoze (vzestup)= počátek vzestupu, dochází k pozitivnímu vývoji. Roste agregátní N a P.
Vrchol = vzestup se zastavuje, trh je nasycen a nabídka a poprávka jsou na vrcholu
Recese = pokles ekonomika trvá delší období než 6 měsíců – roste inflace, nezaměstnanost
Dno = dochází k zastavení. Následně dochází opět k empozi
Stagnace = ani vzestup, ani pokles

Národní hospodářství

Národní hospodářství = celek, který se skládá z odvětví, sektorů, institucionálních sektorů, neboli z podnikatelských i nepodnikatelských subjektů.
Celé národní hospodářství je součástí vyššího celku (např. evropského hospodářství)

Cílem je – maximální uspokojování potřeb obyvatelstva + ochrana a tvorba životního prostředí

Odvětvová struktura NH
Shrneme podniky vyrábějící stejné nebo podobné výrobky (služby). Na jejím základě členíme systém NH dle odvětví.
odvětví pododvětví = obory
zemědělství živočišná výroba
rostlinná výroba

Odvětví se seskupují podle podobných znaků do tzv. sektorů

Sektorová struktura NH
primární sektor - zemědělství, těžební průmysl, rybolov…
sekundární sektor - zpracovatelský průmysl, stavebnictví, výroba a rozvod plynu a vody,…
terciární sektor - služby všeho druhu (školy, banky,obchod…)
kvartární sektor - věda a výzkum

Dříve spousta pracovníků v 1.sektoru, dnes hl. ve 3.sektoru. Protože služby pozitivně ovlivňují život člověka, máme pak více času.