Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Tvorba práva






















Zákonodárná (legislativní) moc

    • orgány:

      1. poslanecká sněmovna (zákony)

      2. senát (může vydávat dočasná zákonná opatření není-li parlament)

      3. kraje a obce (obecně závazné vyhlášky – schvalují na zastupitelstvech – min. více než 1/2 všech)

      4. stát (mezinárodní smlouvy)

      5. vláda (vládní nařízení)

      6. ústavní soud (nevytváří žádné normy, má funkci negativní – zákony ruší)


    • postup vydávání zákonů:

      1. etapa návrhů

        1. vytvoření návrhu

        2. zákon navrhuje: vláda, senát, poslanec, skupina poslanců, samosprávné kraje


      1. projednávání (3 čtení)

      2. hlasování (následuje po každém čtení)

Tvorba prava

,sp vydavaji zakony , senat, stat muze uzavirat smlouvy se staty, obce a kraje vydavaji obecne platne vyhlasky , obycejove pravo – samotvorba- když ma dlouho pudu, vláda – vydava narizeni(vyhlasky ministerstva), ustavni soud – normotvurce negativni nc nevydava ale muze vse zrusit a tim ovlivnuje normotvorbu.

Psp- 4 etapy vytvareni zakonu: 1. psp dostane navrh zákona( vytvoril ho: senat,skup. Poslancu, jeden poslanec, vláda, uzeme samozpravne celky – kraje) navr ma formu (osnovu zákona hlavy casi odstavce + duvodova zprava- obecna část- navrhne a vysvetli proc ten zákon navrhuje a kolk bude stat když prijde k moci,část zvlastni) zákon se doruci predsedovi a zkopiruje se poslancum a organizacnimu vyboru a ten rozhodne kdy se o nem bude halsovat

2. zákony se projednavaji – prijde navrhovatel 1. cteni precte ten zákon, pak poslanci hlasuji když neprojde tak konci, pak muzou vrtit se zmenana a nebo ho odhlasuji, pak jde do vyboru podle pusobnosti toho zákona, tam ho pripravy na 2. cteni doporusi ten zákon a nebo reknou ne. 2. cteni rozprevra o zakonu a pak se hlasuje pokud ne tak konci inak jde do podrobne rozpravy a meni ruzne paragrafy a tim vznka gulas. 3. cteni nejdrive za 48 hodin, a mohou opravovat pouze faormality na zaver hlasuji. Minimalne tam musí byt 67 poslancu a aspon polovina pritomnych musí byt pro.

3. hlasuje se o nich

Pak jde zákon do senatu a ten: pak rekne ze je spatne a vrati ho psp ta musí znovu hlasovat a musí byt aspon 101 hlasu

Vrati s pripomonkami, odhlasuje nezabyvy se nestihne se zabivat

Pak jde zákon k prezidentovi a ten bud podepise nebo vrati psp ta musí mit opet 101 a prezident ho podepise. Pak se zákon predava do sbirky zakonu a ta vytiskne a zverejni ve sbirce zakonu a 15. dni ode dne zverejneni nabyva platnost

Truseni psp na zaver nejakeho zákona se napise ze se rusi tento zákon,

Zákon nadrazeny rusi podrazeny

Zákon specialni rusi zákon obecny

Zákon pozdejsi rusi zákon drivejsi

Zákona opatreni senatu – prijimaji se pouze pokud je psp rozpustena a hned jak je nova tak se hlasuje a jejich platnosti,

Statni smlouvy

Obecen zavazne vyhlasky a narizeni – spadaji omezene pusobnosti obec si rozhoduje o svyhc prostredcich a nikdo jim do toho nesmi mluvit, stat muze vydat narizeni obci aby tam vydala nnejakou vyhlasku, o nich se hlasuje na zastupitelstvech A musí byt nedpolovicni vetsi všech hlasu

Negativni normotvorba – nalezem rozhoduje jestli všechny tyhle predpisis jsou v souladu s ustavou, 15 soudcu a hlacuji vsichni – musibyt nadpolovicni vetsina všech.

Věcná práva představují:

a) úplné panství nad věcí, tj. právo vlastnické – věc držet, užívat a požívat

omezení: - ze zákona

- soudem / vyvlastnění

- právním úkonem

zánik: - absoutní

- relativní

formy: - podílové

- SJM


b) částečné panství nad věcí, tj. věcná práva k cizí věci

  • věcné břemeno: in rem (bez ohledu na vlastníky, věcné břemeno zůstava zachováno-právo průchou a průjezdu), in personam (pro osobu zaniká smrtí osoby, pro kterou bylo zřízeno)

  • zástavní právo – nemovitá věc, movitá věc

  • zadržovací právé





Tvorba prava a legislativni moc

MOC(statni) deli se : legislatini(zakonodarna) -slozena z poslanecke snemovny parlamentu(zde se prijimaji zakony) a senatu(muze na místo ps muze prijimat zakonna opatreni kdyby nebyla ps), dohromdy tvori parlament

Vykonna - tvorena – prezident -jmenuje guverne narodni banky, jezdi na zahrinicni navstevy

- vláda – podradnesji fc. Predseda a ministerstva na urovni stoji ustredni organy statni spravy(urad pro ochrani hosp souteze, sttisticky telekomunikacni atd..)

Soudni- vykonavana nezavislimy soudy . systemy – obcansko- pravni, trestni, spravni - obecne

- ustava je deli na soudy obecne a ustavni- tlaci na obecne soudy moc vykonou a zakonodarnouj

1. nejvyssis soud – civilni a tresni, najvyssi spravni soud , spravni soudnictvi

2. vrchni soudy - jen civilni a trestni

3. krajske zasahuji i do spravy (p, b, ostr, plzen, čes. B, )

4. okresni v kazdem okresnim meste 76 + praha

Mame 2 druhy kraju uzemne samospravne celky 14 statni sprava tam jich je 8 proto 8 krajskych soudu

Subjekty právního vztahu:

FO – způsobilost k právům a povinnostem, deliktní způsobilost

PO – korporace

  • účelová sdružení majetku

  • jednotky územní správy

stát


obsah právního vztahu:

výkon práva se uskutečňuje chováním subjektu práva tj. jeho aktivitou – dát něco druhému…


předmět právního vztahu: věc, právo, nehmotný statek, služba

- věc .hmotný statek + užitečný + ovladatelný - dohromady

- hromadná (knihovna, neztrácí na hodnotě, když se dělí)

- movitá, nemovitá

- zneuživatelná, nezneuživatelná

- reálně dělitelná, nedělitelná

- součást, příslušenství





změny v subjetech pv:

1. přistoupení pohledávky – věřitel – dlužník : změna na straně věřitele

2. převzetí dluhu – změna na straně dlužníka za souhlasu věřitele

3. přistoupení k závazku -

zánik závazkového vztahu:

splněním, započtením, splynutím, prominutím dluhu, smrtí jednoho, uplynutí sjednané doby, výpovědí


Právní vztahy

subjektivní právo: vymezuje hranice mezi subjektem oprávněným a povnným
absolutní, relativní
výkon práv se uskutečňuje:
- subjekt něco druhému dá
- s. něco pro druhého koná
- strpí činnost druhého, kterou by trpět nemusel
- zdrží se nějáké činnosti, kterou by jinak mohl vyvíjet

ochrana subjektivních práv:
je dána celým právním řádem
subjektivní právo je zaručeno normami objektivního práva
základní právní ochrany:
- rozhodnutí soudu
- ochrana pokojného stavu
- ochrana svépomoci

u každého právního vztahu rozlišujeme:
- subjekt
- obsah
- předmět
- právní skutečnost

vztahy dělíme na dvoustranné a vícestranné
právní vztahy vznikají ze zákona, z rozhodnutí soudu, z úkonu, z události a z jiných právních důvodů

REKLAMA

REKLAMA
- cílem je upoutat pozornost zákazníka, vzbudit zájem o výrobek, přesvědčit ho o užitnosti, přimět ho ke koupi
- prostředky reklamy: televize, rádio, bilboardy, plakáty, letáky, nabídkové katalogy, rozdávání vzorků
- náklady na reklamu bývají velké, volba reklamní formy závisí na: našich finančních prostředcích, charakteru výrobku
- účinnost reklamy je dána porovnáním dosaženého výsledku s vloženými prostředky

- zásady: měla by být pravdivá

měla by být působivá a věcná (zvýraznění loga a značky, opakování jádra zprávy)
měla by být efektivní (s efektivností souvisí optimální délka reklamy, čas reklamy

předmět reklamy:
1) reklama firmy: snažíme se, aby se firma dostala do podvědomí zákazníka, je vhodné ji doplnit reklamou výrobku. Pokud se podaří zaujmout, můžeme počítat s prodejností dalších výrobků)

2) reklama výrobku nebo služby: musí být prováděna u výrobku s novými užitnými vlastnostmi a novými technickými parametry

3) reklama smíšená: kombinace reklamy výrobku & firmy

PUBLICITA, PODPORA PRODEJE, OSOBNÍ PRODEJ

PUBLICITA
- představuje hodnocení nezávislých osob na rozdíl od reklamy je důvěryhodnější, neboť subjekt na který publicita působí ví, že nejde o informace placené výrobcem
- realizuje se v hromadných sdělovacích prostředcích, patří sem i sponzorská činnost

PODPORA PRODEJE
- rozdíl mezi reklamou a podporou prodeje je v tom, že reklama přesvědčuje o důvodu koupě, podpora nabízí konkrétní motivy koupě.

- kupóny
- bonusy
- odměny
- soutěže o ceny
- vyzkoušení zboží
- cenové zvýhodnění, slevy

OSOBNÍ PRODEJ
- je vysoce účinný a vysoce nákladný

a) Průzkum
Prodejce hledá vhodné tipy, vytváří seznam subjektů. Podle svého sortimentu zboží, který hledá prodejce. Vhodná místa bydliště pro své výrobky.
b) Kontakty
Různé formy: dopis, přímé styky, telefon, Internet
c) Prezentace
Prodávající sděluje případnému kupujícímu informace o výrobku.

STIMULOVÁNÍ PRODEJE

STIMULOVÁNÍ PRODEJE = PROMOTION
- podstatou je ovlivňování prodeje
- cílem je prodat maximum
- stimulováním prodeje se zabývá tzv. propagace

Pravidlo AIDA
a) Attention
Pozornost zákazníka můžeme upoutat tím, že mu rychle něco nabídneme něco důležitého (co mu přinese užitek).
b) Po upoutání
Přesvědčení zákazníka o užitečnosti výrobku (využití jeho vlastností).
c) Desire (přání)
Vytvořit u zákazníka přání o koupi. Vyvrátit všechny námitky na výrobek.
d) Action
Musíme ho přinutit ke koupi.

PROPAGACE – nástroje propagace
- reklama
- publicita
- podpora prodeje
- osobní prodej

Funkce a vlastnosti obalu

Funkce a vlastnosti obalu
a) chránit výrobek před poškozením (PVC, plast, papír, karton, sklo)
b) musí upozornit zákazníka
c) zajímavá konstrukce a tvar
d) informuje zákazníky
e) obal musí být snadno zapamatovatelný

Design
a) můžeme charakterizovat jako rysy odrážející se v principu konstrukce (barva, tvar, materiál)
b) úkolem je zajistit vzhled výrobku

Styl
a) představuji kombinaci tvarů a forem výrobku. Móda

Kvalita
a) ve smyslu přání odběratele. znamená individuální požadavky na vlastnosti výrobku.
b) lze zakotvit do kupní smlouvy


Obchodně technické služby

Dodávka a prodejní služby
a) jde o technické služby a servis, dokumentace, prospekty, ceník katalog, doprava do domácnosti
b) úkolem servisu je zabezpečit spolehlivé užívaní výrobku.
c) kvalita servisu je určitá vizitka podniku

Instalace
a) některé firmy určité druhy výrobků instalují sami

Záruka
a) Upravují to právní normy, jednak odpovědnost za vady a další vady, které vzniknou během užívání výrobku. Mnohé firmy prodlužují záruční listy

Úvěr od banky
a) Obchodní úvěr je další možnost firmy, jak vyzrát nad konkurencí.

-

CENA VÝROBKU

CENA VÝROBKU = PRICE
Cenová tvorba
a) čas prodeje (ráno večer)
b) místo prodeje (centrum, vesnice)
c) množství prodeje (velkoobchod, malá prodejna)
d) pohotovost při placení (při okamžité placení sleva)

= peněžní vyjádření hodnoty
cena: - tržní (nabídka X poptávka)
- limitovaná (horní nebo dolní limit)
- pevná

- v tržních podmínkách cena určuje náklady – výrobek vyrobíme buď za daných nákladů nebo se výrobek jinak stane neprodejný

Politika difefencovaných cen:
je stanovena: rozdílná cena u jednoho druhu výrobku např. v různých místech prodeje, v různém čase, ve vztahu k různým spotřebitelům

Politika vyrovnávacích cen:
- určité výrobky se prodávají za snížené ceny (nižší zisk), ostatní výrobky mají v sobě zakalkulovaný větší zisk
- výrobce nemůže dlouhodobě stanovovat ceny na úrovni vl. nákladů nebo dokonce pod touto úrovní (nerealizoval by zisk)
- kalkulace vl. nákladů = stanovení nákladů na tzv. kalkulační jednici = 1 kus výrobku, 1 pár, 100 l
- vlastní náklady + zist = cena

Základní metody tvorby ceny:
1) kalkulační metoda = podnik sestaví kalkulaci vl. nákladů a velikost těchto nákladů zvýší o procento zisku, které si sám stanoví

2) metoda cenového porovnání = základem pro stanovení ceny jsou ceny konkurence. Na trhu se cena tvoří na základě ceny největšího podniku v daném odvětví

VÝROBEK

VÝROBEK = PRODUCT
- slouží k uspokojování potřeb člověka, většina výrobků nabývá charakteru zboží
- marketing chápe výrobek v širším pojetí, tzn. včetně např. tzv. doprovodných služeb = design – tento přístup k výrobku označujeme jako koncepci totálního výrobku

totální výrobek má 3 vrstvy:
1) jádro výrobku = základní užitný efekt
2) výrobek včetně vnějších znaků = značka výrobku, kvalita, balení, design
3) výrobek v širším pojetí (služby) = dodávka, servis, prodej výrobků na úvěr

tržní životnost výrobku = doba, po kterou se výrobek na trhu prodává
životní cyklus výrobku = změny prodeje v čase


4 fáze výrobku:
1) pronikání – výrobek se uvádí na trh, zaváděcí cena – ne příliš vysoká, kvůli neznalosti zákazníka o výrobku
2) rozšiřování (neboli fáze růstu) – objem prodeje roste, výrobek trhem přijat, dosahujeme nejvyššího zisku
3) ustálení (neboli fáze zralosti) – cena má tendenci se snižovat - příchod konkurence
4) ústup (neboli fáze úpadku) – prudký pokles prodeje, doprodej za snížené ceny, zisk minimální nebo žádný

Pod pojmem nový výrobek rozumíme:
1) nový výrobek pro výrobce a spotřebitele zároveň (rtv. inovace nejvyššího řádu)
- výrobce vyvine buď vám nový výrobek a nebo zakoupí patent
- riziko podnikání je v tomto smyslu největší – neví, zda zákazník nový výrobek přijme, zároveň pokud ho zákazník přijme může dosáhnout nejvyššího zisku, protože výrobek na trh dodává on sám

2) nový výrobek pouze pro výrobce – tzn. že spotřebitel výrobek zná – zakoupení licence, výrobce přichází na trh jako nový konkurent

3) nový výrobek pro spotřebitele – výroba doplňuje, rozšiřuje užitné vlastnosti výrobku s cílem zvýšit prodejnost výrobku, neboje udržet na stejné výši jako dosud

Průzkum trhu

Marketing plní funkci
komunikativní, informační, koordinační a analytickou

Průzkum trhu
- základním předpokladem úspěšného podnikání je dokonalá znalost trhu (současný i budoucí stav), kterou můžeme docílit průzkumem trhu
- skládá se z pěti částí:
- a) definování problému
- b) plán výzkumu
- c) sběr informací
- d) analýza údajů
- e) závěry, dopor.

Základní metody průzkumu trhu:
1) Průzkum od stolu – součástí jsou statistická zkoumání, např. cen, životnosti, účinnosti propagace a distribučních cest. Čerpá z těchto zdrojů: externí (statistická ročenka, z přehledu vydávaném vládou)
interní – přímo v podniku (přehledy o tržbách, rozbory hospodářské čin. Podniku, ostatní údaje z účetní evidence)

2) Průzkum terénu
zaměřuje se na zákazníka (proč kupuje daný výrobek, zvyklosti zákazníků, kupní síla – příjmy, mzdy)
zaměření na zboží (užitná hodnota, ceny, design, balení…)
zaměření na konkurenci (zda připravuje inovace prodávaných výrobků, jestli bude výrobu rozšiřovat či omezovat)

Segmenty trhu
- jsou skupiny zákazníků, které mají podobné potřeby (požadavky)

Průzkum spotřebitelské poptávky

Průzkum spotřebitelské poptávky
Činitelé, kteří jí určují potávku
- užitečnost výrobku (zbytně, nezbytně)
- kvalita
- cena výrobku
- cena zastupitelských a doplňujících výrobků (Guláš – místo masa buřty, klimatizace u auta…)
- důchody
- reklama (velký vliv), v televizi, rádiu, tisku, na internetu
- móda

Cenová pružnost poptávky: ELASTICITA
změna požadovaného množství v %
změna ceny v %

Poptávka
cenově elastická – jestliže zvýšení ceny o 1% vyvolá větší něž 1%ní snížení poptávaného množství
a snížení ceny o 1% vyvolá větší než 1%ní zvýšení poptávaného množství
cenově neelastická – jestliže zvýšení ceny o 1% vyvolá menší než 1%ní snížení poptávaného
množství a snížení ceny vyvolá menší než 1%ní zvýšení poptávaného množství.
jednotkově elastická – jestliže zvýšení nebo sníž. ceny o 1% vyvolá zvýš. nebo sníž. poptávky o 1%

Marketingový mix
- představuje kombinaci čtyř základních prvků marketingu (4P)
VÝROBEK (PRODUCT)
CESTY PRODEJE (PLACE)
CENA (PRICE)
STIMULOVÁNÍ PRODEJE (PROMOTION)

Marketing

a) Výrobně podnikatelská koncepce
- byla uplatňována ve 20.letech 20. století v důsledku rozvoje techniky
- je to zavádění hromadné výroby, zdokonalení její organizace a pokles nákladů na jednotku produkce a tím i ke snížení ceny
- vychází z předpokladu, že zákazník bude preferovat výrobky levné a snadno dosažitelné

b) Výrobová podnikatelská koncepce
- vychází z předpokladu, že zákazník bude dávat přednost výrobku špičkové kvality
- výrobci přehlížejí skutečné potřeby zákazníků.
- nevyjímaje co se na trhu děje

c) Prodjeně podnikatelská koncepce
- podniky poznali, že se zákazník nemusí automaticky rozhodovat pro koupi jejich výrobku. A je třeba jim k tomu trochu pomoci
- proto byla vynalezena celá řada prodejních postupů k přesvědčení zákazníka.
- podniky opět ne respektují potřeby zákazníků

d) Sociálně etický marketing
- cílem je dát do souladu potřeby a zájmy zákazníku a podniků s potřebami a zájmy společnosti

Marketing

Market = trh

Marketing
Podnikatelská činnost zaměřená na uspokojování potřeb spotřebitelů při dosahování přiměřené rentability a při racionálním využití zdrojů hlavní cíl = stálý prodej se ziskem. Je to způsob řízení podniku pomocí trhu. Vychází především z průzkumu poptávky.

Rentabilita = vyjadřuje ziskovost

Vznik marketingu
- v USA na počátku 20. st.
- 1. automatické výrobní linky – snížení ceny v důsledku zvýšení produktivity práce – trh byl zaplaven cenově dostupnými výrobky
- vznikl problém co s nadbytkem zboží na trhu
- marketing se dostává i do západní Evropy, ale s časovým odstupem 20 – 30 let
- k nám se taky dostává, ale nepoužívá se v souhrnu, jenom jeho vybrané části – v důsledku toho je efekt velmi nízký, nulový nebo může být i záporný

Vývojové etapy marketingu
1. (1900 – 1920)
- objevují se nové výrobní linky, trh zaplaven cenově dostupnými výrobky, zisku dosahujeme zvýšeným prodejem těchto výrobků
2. (1920 – 1930)
- vyrábí se nadále cenově dostupné výrobky, na trhu se objevuje skupina zákazníků, která žádá výrobky technicky dokonalé, luxusní, které jsou ale dražší
3. (1930 – 1950)
- zisk začíná opět pomalu klesat, rozvoj (vznik) reklamy – propagace v důsledku nerozhodnosti zákazníka mezi výrobky
4. (1950 – 1960)
- znovu vzrůst ankety, abychom zjistili přání zákazníka
5. (1960 – současnost)
- defakto totožná se 4. etapou, bývá označována jako marketingová koncepce – ekologická
- nesnažíme se uspokojit jakékoli přání zákazníka, ale pouze takové, které není v rozporu s tzv. veřejnými zájmy (např. ochrana životního prostředí)

1.2. Omezení důsledků tržních selhání

1.2. Omezení důsledků tržních selhání

1.2.1. Nedokonalá konkurence ( monopolní síla )
Firmy s dostatečnou monopolní silou vyrábějí menší objem produkce za vyšší ceny než v DK. Vznikají náklady mrtvé váhy a snižuje se přebytek spotřebitele oproti DK. Stát reaguje cenovou regulací. Reguluje ceny na úrovni MC nebo AC.
Další možnostmi jsou antitrustové zákony, daňová politika…

1.2.2. Externality
Činnost, která kladně nebo záporně ovlivňuje jiné subjekty, aniž tyto subjekty za to musí platit nebo jsou odškodňovány. Externality vznikají tehdy, když se soukromé náklady nebo přínosy neshodují s náklady nebo přínosy celé společnosti.
Vláda může omezit nebo i zakázat výrobu a prodej zboží, které přináší záporné externality. Nutnost ale rozhodnout, jakým způsobem velikost externalit ovlivnit:
• přesné vymezení vlastnických práv s nízkými náklady na jejich prosazování. Za těchto předpokladů nedochází k externalitám při výrobě a alokace statků bude efektivní, tzv. Coaseho teorém.

• zavádění sankcí vůči subjektům, jejichž činnost je zdrojem záporných externalit. Mají podobu licencí, pokut, poplatků, daní ... Řešením je stanovit daň, která svou velikostí odpovídá externím mezním nákladům (EMC) MC se zvýší na úroveň společenských MC v grafu posun křivky MC doleva nahoru o výši EMC. Na trhu se bude nabízet méně výrobků za vyšší cenu.

• státní dotace - v případě kladných externalit. Dotace sníží MC firem na úroveň, která je potřeba, aby tyto firmy produkovaly vyšší objem produkce. Velikost dotace nebude taková, aby odpovídala externí užitečnosti z důvodu velmi vysokých nákladů státu, ale bude na úrovni optimální výše - rozdíl mezi P1 a PE. Dotaci hradí stát ze svých daňových příjmů, jestliže není přesně znám příjemce kladné externality.

1. ÚLOHA VLÁDY V EKONOMICE - MIKROEKONOMICKÉ PROBLÉMY

1.1. Hlavní funkce vlády
Snižuje svými opatřeními negativní důsledky tržních selhání. Využívá mimoekonomické prostředky. Přijatá opatření mají pro tržní subjekty závazný charakter a stát si sankcemi zajišťuje jejich dodržování.

Mikroekonomické politiky:
• omezení důsledků tržních selhání na alokační efektivnost
• přerozdělovací procesy způsobené existencí státu a vyvolané jeho aktivní činnost

Ke svému působení stát potřebuje získat finanční prostředky - daně. Snižuje tak příjmy spotřebitelů a firem a modifikuje tak jejich rozhodování. Ale státní orgány používají získané prostředky i na nákup výrobků a služeb nezbytných pro jeho činnost, k transferovým platbám. Ale nejen aktivní činnost státu, ale jeho pouhá existence má vliv na rozdělování důchodu. Stát totiž musí hradit náklady na jeho existenci a ty se hradí převážně z daňových příjmů. Stát se pokouší přerozdělováním příjmů dosáhnout sociální spravedlnosti v rozdělení, ale otázkou je, jaké je toto optimální rozdělení.

Výnosy

Výnosy
- vyjadřují se v peněžních jednotkách
- částky, které podnik získal z veškeré své činnosti za určité časové období
- největší položku u výrobního podniku tvoří tržby za prodané výrobky, popř. služby
- u obchodního podniku je hlavním výnosem rozdíl mezi kupní a prodejní cenou
- rozdíl v úrokových sazbách na vkladových a úvěrových účtech tvoří hlavní výnosy bank

celkové výnosy = tržby + ostatní výnosy (u výrobního podniku)

Členění výnosů
1) Účetní členění:
a) provozní výnosy – vznikají při hlavní činnosti podniku (tržby za prodané výrobky, služby, aktivace výkonů, výnosy z prodeje zásob materiálu,
b) finanční výnosy – výnosy z prodeje CP, úroky z vkladových účtů
c) mimořádné výnosy

2) Podle vnitropodnikových útvarů
- potřebujeme znát výsledek hospodaření

Závěr:
Cílem podniku je zvyšovat výnosy - zvyšovat zisk

Cesty ke zvyšování výnosů

Cesty ke zvyšování výnosů
- zvyšování kvality výrobku, služeb
- zvyšování ceny (pozor na konkurenci)
- zvyšování výkonů = větší objem
- inovace výrobků

Hospodářský výsledek
- vzniká porovnáním výnosů a nákladů: HV = V – N
- výnosy jsou větší než náklady = účetní zisk
- výnosy jsou menší než náklady = účetní ztráta

provozní výnosy x provozní náklady: provozní HV
finanční výnosy x finanční výnosy: finanční HV účetní HV (HV před zdaněním)
mimořádné výnosy x mimořádné náklady: mimořádný HV

Pro účely výpočtu daně z příjmů se pak účetní zisk upravuje o položky, které podnik sice vykazuje v nákladech, ale které se pro účely výpočtu daně neuznávají jako tzv. běžné náklady, např.: náklady na reprezentaci, dary nad rámec uznaného limitu

Po těchto úpravách se účetní zisk označuje jako daňový zisk, počítáme z něho DPPO, DPFO
Daňový zisk – daň z příjmů = čistý zisk


Čistý zisk se dále mění o částky čerpání z rezervního fondu (+), o částky tvorby rezervního fondu (-),o částku zisku z minulého účetního období(+), ztráta z minulého účetního období(-)
pak dostáváme bilanční zisk (ztráta)

Použití čistého zisku:
- zvýšení základního kapitálu
- doplnění rezervního fondu
- podíly na zisku (dividendy)

Efektivnost hospodaření podniku

Efektivnost hospodaření podniku
EEF = y : x, výstupy : vstupy
- zjistíme kolik zisku přepadne na 1,- nákladu
- !Cíl, aby efektivnost byla co nejvyšší!

Podnik hospodaří efektivně jestliže:
a) vyrábí účelně – výrobek nebo služba na trhu se prodá
b) vyrábí hospodárně – výrobek vyrobí s co nejmenšími náklady nebo za daných nákladů vyrobíme co nejvíc výrobků

Cash flow
= peněžní tok
- sledujeme tok peněz uvnitř podniku, čistý přírůstek pen. prostředků, které podnik za určité období získá
- účelem sledování pen. toku je , aby byl podnik schopen hradit svoje závazky – za tímto účelem podnik vytváří výkaz cash flow – jeho cílem je zjistit zdroje tvorby pen. prostředků a jejich užití za dané sledované období
- informace pro to se čerpají z účetnictví, z výkazů zisků a ztrát a z rozvahy
Cena a její tvorba
- cena je peněžní vyjádření hodnoty

2 metody tvorby ceny:
a) kalkulační metoda – podnik sestaví kalkulaci vlastních nákladů a velikost těchto nákladů zvýší o procento zisku, které si sám stanoví
b) metoda cenového porovnání – základem jsou ceny konkurence na trhu, zajímají nás ceny dominantních prodejců

Snížení nákladů

Závěr: Cílem je snižovat náklady = vyšší zisk
Cesty ke snížení nákladů
- dodržování THN
- použití levnějšího materiálu se stejnou užitnou vlastností, kvalitou
- snižovat ukazatel zmetkovitosti
- veškerou produkci prodat
- aby nevznikaly zbytečné prostoje v podniku
- snižování administrativy

Bod zvratu
Bod zvratu nám řekne, od jakého množství výroby je pro nás ta výroba zisková.

Předpoklad: podnik vyrábí jeden druh výrobků, variabilní náklady budou lineární, fixní náklady budou absolutně fixní.

T – tržby podniku, p = cena jednoho výrobku, q = množství prodaných výrobků

T = p . q N = F + b . q

N = celkové náklady, F = fixní náklady, b. q = variabilní náklady, b = variabilní náklady na 1 výrobek

p. q = F + b . q T = N …. Jsme na 0

Náklady

Náklady
- účelové vynaložení prostředků, (majetku a práce), na hospodářskou činnost podniku
- vyjadřují se v peněžních jednotkách (Kč)

Členění nákladů
1) Podle nákladových druhů a) spotřeba materiálu, polotovarů a výrobky jiných podniků
b) odpisy majetku
c) za služby od jiných podniků
d) osobní náklady (mzdové, pojištění)
e) finanční úhrady (úroky)
f) daňové náklady (daň z příjmu, silniční daň)

2) Podle objemu výroby:
a) stálé (fixní) absolutně fixní
relativně fixní
b) proměnlivé (variabilní) – proporcionální (lineární): mění se přímo úměrně s objemem výroby (např. spotřebovaný zákl. mat.)
- progresivní (nadproporcionální) rostou rychleji než objem výroby (mzdové náklady)
- degresivní (podproporcionální) rostou pomaleji než objem výroby (náklady na údržbu stroje)

3) Podle fází koloběhu hospodářských prostředků:
a) náklady na pořízení – souvisí s pořízením vstupu do podniku, např. poř. mat., stroje)
b) náklady na výrobu – spotřebovaná energie, mzdy dělníků,
c) náklady na realizaci – (skladování výrobků)

4) Podle vnitropodnikových útvarů (hospodářských středisek)
- střediska mají určitou pravomoc ale i odpovědnost

5) Z účetního hlediska
a) provozní – vznikají při běžné činnosti podniku (spotřebovaný materiál)
b) finanční – placené úroky, pojistné
c) mimořádné – manka a škody

6) Kalkulační členění
a) náklady přímé = jednicové - jsou dány přímo normou na jednu kalkulační jednici
b) náklady nepřímé = režijní – známe jejich určitou výši na daný objem výroby. Na kalkulační jednici se potom musí rozpočítávat. (př. nájem)

7) Podle evidence:
a) explicitní – evidujeme je v účetnictví, podnik je někomu platí, např. dodavateli, zaměstnancům,
b) implicitní – náklady, které podnik nikomu platit nemusí, protože je vlastníkem toho, co používá (vlastní budova, os. počítač..)

Trhy kapitálových statků

1.4. Trhy kapitálových statků
Zde dochází k přeměně finančních prostředků v reálnou investici, neboli nákup nových kapitálových statků ( budov, zařízení, ... ). Poptávka zde není určena na základě teorie mezního užitku, ale na základě principu míry výnosu z kapitálu. Maximální cena, kterou jsou poptávající firmy ochotny zaplatit za kapitálový statek, je dána na základě současné hodnoty očekávaného toku budoucích čistých výnosů z tohoto kap. statku.

1.5. Úrokové míry (výnosy z kapitálu)
Zda a kam investovat, se firmy řídí porovnáváním různých měr výnosu, které mohou očekávat při alternativním umístění svých prostředků. Měřítka výnosu:
• Míra výnosu kapitálu - udává čistý výnos v peněžních jednotkách za 1 rok z každé peněžní jednotky investovaného kapitálu. V hospodářství, kde neexistuje riziko ani monopoly se míra výnosu z kapitálu rovna tržní úrokové míře.
• Nájemné - představuje výnosy z kapitálu, které firmy získávají za pronajímané kapitálové statky.
Nejčastější formou výnosu z kapitálu je zisk.

Rovnováha na trhu kapitálu

Z krátkodobého hlediska je nabídka na trhu kapitálu dána. Poptávka je v krátkém období funkcí úrokové míry. Křivka D má zápornou směrnici, neboť s tím, jak roste zásoba kapitálu, roste i celková produkce, ale klesajícími přírůstky, takže MPPK klesá a s ním i MRPK. Další dodatečné jednotky budou zapojeny jen při poklesu úrokové míry.
SSR je krátkodobá nabídka kapitálu, je svislá díky zásobě kapitálu vytvořené v minulém období. Bod E je bodem krátkodobé rovnováhy a irE (SE) je krátkodobá rovnovážná úroková míra.
Z dlouhodobého hlediska mohou domácnosti rozhodnout, že budou nabízet větší úspory, když úroková míra vzroste. Nabídka je tedy rostoucí funkcí úrokové míry. Protože neuvažujeme technologické změny je D stejná jako v krátkém období. SLR je odlišná z důvodu možnosti změny nabídky kapitálu. Má kladnou směrnici, protože se zvyšováním úrokové míry roste ochota více spořit. Průsečík křivek poptávky po kapitálu D a dlouhodobé křivky nabídky SLR určuje dlouhodobou rovnovážnou úrokovou míru irE (LR) a jí odpovídající rovnovážnou úroveň kapitálu KE (LR).
Úroková míra vyrovnává úspory a investice resp. D a S a plní tedy funkci tržní ceny.

Nabídka a poptávka na trhu kapitálu

Trh kapitálu ( klasické pojetí ) - na pořízení nových kap. statků musí mít firma dostatek prostředků, které může získat z vlastních zdrojů ( amortizace, nerozdělené zisky ) nebo z cizích ( vypůjčených ).
Nabídku na trhu kapitálu tvoří úspory ekonomických subjektů.
Poptávka po kapitálu je daná potřebou financovat nákup investičních statků. Firmy tyto prostředky získávají ve formě výpůjček u bank, převážně ale ve formě prodeje vlastních cenných papírů. Na tomto trhu se střetává nabídka úspor domácností s poptávkou firem po těchto úsporách.
Cenou, která se ustavuje na trhu kapitálu je úroková míra.
Úspory představují tu část disponibilního důchodu domácností, která nebyla vydána na spotřebu a byla přeměněna na nabídku dočasně volných úvěrových prostředků na trhu kapitálu. Působí zde však "netrpělivost" ze strany domácností, kdy dávají přednost současné spotřebě než čekání. Odměnou za čekání ale získají tzv. výnos z jimi uspořené částky ( S): S=S1-S0, kde S0 je uložená částka a S1 je částka uspořená. Výnos má nejčastěji podobu úroku z vkladu. Úroková míra ( ir ) je dána poměrem čistého úroku z uspořené částky za určité období k této uspořené částce. Vyjadřuje se v %.

Z krátkodobého hlediska je velikost úspor dána. Z dlouhodobého vede růst ir k růstu úspor. Úspory jsou rostoucí funkcí úrokové míry a jsou určeny na základě časové preference.
Při rozhodování o investicích se firmy snaží maximalizovat zisk. Proto je poptávka po kapitálu určena příjmem z mezního produktu kapitálu a je závislá na výši úrokové míry. S růstem úrokové míry klesá poptávka po kapitálu. Poptávka po kapitálu je klesající funkcí úrokové míry. Poptávka po kapitálu je stejně jako poptávka po práci a půdě odvozenou od poptávky po výrobcích a službách, k jejichž výrobě se má kapitál používat.

Finanční plánování

Finanční plánování
= promítá otázku financování do budoucnosti, výsledkem =) finanční plán
- řeší 2 otázky: jak získat peníze?
jak je zužitkovat?

Stanovení podniku:
- stanovení fin. Cílů
- analýzy rozdílů mezi skutečným a cílovým stavem
- souhrnu opatření potřebných k dosažení cílů
Finanční plán – není povinný, je ale v zájmu podniku

Finanční plánování – krátkodobé (do 1 roku, souvisí s běžnou hospodářskou činností)
dlouhodobé ( 2 a více let, zabývá se otázkou strategie rozvoje podniku)

Finanční plán mívá tyto části:
a) Odbyt a tržby
Odbyt = může být o to kvalitnější, pokud podnik provádí průzkum trhu
Tržby = závisí na prodaných výrobcích a na ceně, za kterou je prodáme. Stanovuje se optimistická a pesimistická hranice ceny prodejní tj. intervalové odhady

b) Výsledky hospodaření
- výkaz zisků a ztrát
- výkaz peněžních příjmů a výdajů (důležité při sledování likvidity)
- rozvaha (očekávaný stav A a P)

c) Požadavky na majetek podniku
- otázky rekonstrukce, modernizace, inovace výrobků
d) Potřebu finančních zdrojů
- otázka dalšího kapitálu

e) Ekonomické předpoklady
- otázka daňové politiky (řeší podnik dopad daňové úpravy pro svůj podnik)
- otázka cel (řeší dopad zvýšení cel)
- otázka sociální politiky (řeší dopad zvýšení mezd)
- otázky úrokových sazeb

Základní pojmy teorie kapitálu

Základní pojmy teorie kapitálu ( různá chápání kapitálu, členění kapitálu )
Kapitál (kapitálové statky - budovy, výrobní zařízení, dopravní prostředky, zásoby, ...) na rozdíl od práce a půdy není primárním výrobním faktorem. Je produktem výroby, který znovu vstupuje do výrobního procesu, je současně jeho vstupem i výstupem. Výroba kap. statků je spojena s omezováním současné spotřeby. Ale zapojování kapitálu do výroby má za následek růst objemu výroby a možnost větší spotřeby v následujícím období. Tato situace je označována jako nepřímá metoda výroby.
Kapitálové statky se v procesu výroby nespotřebovávají najednou, ale působí delší dobu. Pouze se opotřebovávají a jejich hodnota se do nových statků nepřenáší najednou, ale postupně v podobě odpisů (amortizace). Odpisy jsou významnou součástí nákladů každé firmy ovlivňují velikost zisku, který je základem pro výpočet daní.
Odpisy zároveň představují zdroj prostředků pro nákup nových kapitálových statků, které mají nahradit původní již opotřebené kap. statky.
Jsou to tzv. obnovovací (restituční) investice (IR ). Čisté (netto) investice (IN) slouží k rozšiřování výroby na základě zvětšování existující zásoby kapitálu. Celkový vklad kap. statků do výroby jsou tzv. hrubé (brutto) investice (IB).

Finanční analýza

Finanční analýza
- účelem: vyjádřit komplexně finanční situaci podniku

Úkoly FA: měla by:
- zobrazit minulý vývoj a určit příčiny zhoršení nebo zlepšení
- přispět k tvorbě optimálního směru vývoje

FA = rozbor údajů v rozvaze a ve výsledovce
- na základě toho zjistíme jak podnik efektivně hospodaří
- porovnáváme vstupy a výstupy

Ukazatele mají formu poměrového čísla, vznikne poměřením dvou absolutních ukazatelů, výsledkem je koeficient: Kč/Kč, %
- zhodnotit výsledek (musíme zjistit vypovídací schopnost). Po zhodnocení bychom měli navrhnout doporučení ke zlepšení dané situace.

Uživatelé FA:

1) dodavatelé – jak je náš podnik platebně schopný
2) banka – zda převažují vlastní nebo cizí zdroje
3) investoři
4) zákazníci = okolí podniku
5) zaměstnanci
6) + náš podnik

Analýza aktiv a pasiv

Analýza aktiv a pasiv
1) z hlediska likvidnosti – schopnost aktiv přeměnit se na hotové peníze.
Likvidnost jednotlivých aktiv je tím větší, čím je doba jejich přeměny na peníze kratší.
a) prostředky prvního stupně – peníze v pokladně, na Bú, některé druhy krátkodobých CP
b) prostředky druhého stupně – pohledávky, směnky před lhůtou splatnosti
c) prostředky třetího stupně – zásoby materiálu, výrobků, zboží, dl. hmotný majetek

2) analýza zadluženosti:
a) ukazatel věřitelského rizika = celkové závazky podniku
celková aktiva podniku
doporučená hodnota je 40%, podnik by neměl více než 40% majetku krýt z cizích zdrojů
b) ukazatel podílu vlastních zdrojů na aktivech = vlastní zdroje
celková aktiva
ukazuje do jaké míry je podnik schopen krýt aktiva svými zdroji, slouží jako doplněk ukazatele věřitelského rizika = dohromady tvoří 100%.
V případě, že ukazatel jde přes 60%, může dojít k poklesu výnosnosti vložených prostředků.
c) procentní struktura aktiv = peníze
celková aktiva
používá se pro mezipodnikové srovnání, porovnáváme podniky porovnatelné
jednotka položky aktiv . 100
celková aktiva

3) analýza likvidity
a) běžná likvidita = oběžná aktiva/krátkodobé závazky
- vyjadřuje kolika korunami oběžných aktiv je kryta 1,-Kč závazků (doporučená hodnota 2-2,50Kč)
- na 1Kč závazků 2,-Kč oběžných aktiv.
Oběžná aktiva = krátkodobé pohledávky, finanční majetek, zásoby
b) pohotová likvidita = oběžná aktiva – zásoby/krátkodobé závazky
- doporučená hodnota: 1 – 1,50Kč
c) peněžní likvidita = finanční majetek/krátkodobé závazky
- vypočítané ukazatele porovnáváme s podniky, které mají stejný druh výroby, rozsah výroby

4) analýza HV
rentabilita (ziskovost)

a) zisk/náklady: rentabilita nákladů (materiálové, mzdové), zjistíme, kolik zisku připadá na 1Kč nákladů
b) zisk/vlastní kapitál: rentabilita vlastního kapitálu
c) zisk/tržby: rentabilita tržeb

- cílem je, aby ukazatele rentability nabývaly co nejvyšších hodnot

Druhy financování

Druhy financování
1) dle pravidelnosti financování:
a) financování běžné – zajišťuje každodenní chod podniku (nákup materiálu, výplata mezd)
b) financování mimořádné – pokud nastává nějaká mimořádná situace (např. při zakládání podniku), v případě likvidace podniku, požár, radikální změna ve výr. podniku)

2) dle doby po kterou je kapitál k dispozici:
a) financování DLOUHODOBÉ – zdrojem financování je vlastní kapitál, dlouhodobé cizí zdroje, např. dlouhodobý úvěr
b) financ. KRÁTKODOBÉ – př. krátkodobé bank. Úvěry, dodavatelský (obchodní) úvěr, závazky vůči zaměstnancům

3) dle původu finančních prostředků:
a) financování VLASTNÍM KAPITÁLEM – patří sem peněžní i nepeněžní vklady majitelů, emise akcií u a. s.
b) financování CIZÍM KAPITÁLEM – patří sem bankovní úvěry, emitované obligace, atd..
c) SAMOfinancování – zisk podniku, odpisy

Velikost kapitálu podniku
Závisí na:
a) na druhu co vyrábíme
b) na velikosti podniku
c) na rychlosti obratu kapitálu – čím je o. rychlejší, tím míň kapitálu potřebujeme
d) na stupni mechanizace podniku – čím větší bude m., tím budeme kapitálu potřebovat víc
e) na způsobu prodeje – ve vl. Prodejně x prodej v obchod. Organizaci

Finanční řízení

Finanční řízení
- se zabývá pohybem peněz a kapitálu podniku
- vychází z cílů podniku, je ovlivněno i vnějším prostředím (např. daňovou politikou, celní pol.)

Cíl: vytvořit co nejvýhodnější strukturu majetku a kapitálu
- má ho na starosti, finanční manažér, řeší 2 základní druhy problému:
1) do jakých aktiv a v jakém rozsahu investovat
2) jakým způsobem opatřit potřebné zdroje

Finanční řízení ovlivňuje:
a) faktor času – dochází k časovému nesouladu mezi rozhodnutím a jeho vlivem na ekonomiku podniku
b) faktor rizika – z vnějších příčin (objektivní) – nezávisí na činnosti podniku, záleží např. na procentu inflace, na přírodní katastrofě…
z vnitřních příčin (subjektivní) – špatný odhad poptávky po výrobcích, nevhodně zvolená investice.

- struktura vlažených investičních prostředků = portfolio
- závěr: varianta s větším rizikem přináší větší zisk a naopak

Obrana proti případným rizikům:
1) část rizika přeneseme na jiný subjekt (pojišťovna)
2) vymezení rizikových hranic = kam až může klesnout prodejní cena našeho výrobku
3) rozložení rizika – vyrábět alespoň 2 a více výrobků
4) tvorba rezerv

Finanční činnost podniku

Finanční činnost podniku
- činnost podniku sledujeme ze 2 stránek:
1) věcná stránka = u výrobního podniku je spojena s třemi činnostmi (zásobování, výroba, prodej)
2) peněžní stránka = představuje tok peněz, abych mohla realizovat věcnou stránku, potřebuji peníze.

- podstata financování podniku je: získávání, rozdělování (alokace) finančních zdrojů a jejich využití

- mezi základní finanční cíle podniku patří:
a) LIKVIDITA – schopnost podniku uhradit splatné závazky
- vyjadřuje se pomocí poměrových ukazatelů, které se nazývají stupně likvidity
- likvidnost: schopnost jednotlivých aktiv přeměnit se na peněžní prostředky. Největší likvidnost mají peníze v pokladně, na B.účtě, krátkodobé Cp.
- Pokud v podniku bude nedostatečná likvidita, znamená to, že podnik není schopen splácet své dluhy
- Likvidní peníze málu úročené, příliš nadměrná likvidita. Podniku snižuje jeho výnosnost
- Peníze na Bú jsou málo úročené, než na termínovaném účtě
- Solventnost – schopnost podniku získat prostředky na úhradu svých závazků
b) RENTABILITA – podílové číslo, v čitateli je zisk, ve jmenovateli je to, čeho se ziskovost týká Např. zisk/náklady

Problematika odborů a monopsonu na trhu práce

Monopson
Monopolní síla na straně poptávky po práci nastává, jestli existuje jediná dominantní firma zaměstnávající práceschopné obyvatelstvo v dané oblasti. Monopson je jediný zaměstnavatel práce určité kvalifikace. Monopsonista může ovlivnit mzdy svých zaměstnanců; chce-li najmout dodatečné pracovníky, musí zvýšit mzdu. Mzdová sazba mu tedy není dána trhem. Mezní náklady práce jsou vyšší, než mzda nutná pro zaměstnání dodatečné jednotky práce (musí totiž zvýšit mzdu svým už dřívějším zaměstnancům) MFCL>w. Firma maximalizující zisk zvyšuje zaměstnanost práce tak dlouho, dokud dodatečný příjem ze zaměstnanosti dodatečné jednotky práce převyšuje dodatečné náklady na práci. Monopson najímá méně práce LM při nižší mzdové sazbě než v DK (najímal by LN).

Odborové svazy
jsou sdružení pracujících, které ovlivňují nabídku práce. Vznášejí požadavky ve prospěch svých členů: vyšší mzdy, větší bezpečnost práce, lepší pracovní podmínky, ...
Dosažení vyšší mzdové sazby:
mzdový práh - představuje minimální mzdu, kterou odbory získaly vyjednáváním. Je vyšší než tržní mzda pro firmy znamená vyšší MFCL najímáno méně práce sníží se zaměstnanost
snížení nabídky práce - projeví se v posunu křivky nabídky doleva. Vyžaduje dva předpoklady: odbory jsou schopny snížit počet svých členů a schopny donutit zaměstnavatele zaměstnávat jen členy odborů. Efektem snížení nabídky je zvýšení mzdy a současně klesá poptávané množství práce
zvýšení nabídky práce - posun křivky DL nahoru doprava - zvýší se zaměstnanost i mzda. Dosahují toho snahou přimět spotřebitele zvýšit poptávku po jejich zboží, snahou omezit prodej konkurenčního zboží nebo zvýšením produktivity práce
Bilaterální monopol
Bilaterální (dvoustraný) monopol vzniká tehdy, když existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak i na straně poptávky po práci.
Zájmy obou monopolizovaných stran jsou protichůdné záleží na vzájemném poměru monopolní síly odborů a monopsonu. Mzda bývá výsledkem kolektivní smlouvy mezi oběma stranami.

Rovnováha dokonale konkurenčního trhu práce

Rovnováha dokonale konkurenčního trhu práce
Vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou při rovnovážné mzdě, která je dána průsečíkem tržní poptávky DL a nabídky SL po práci. Tržní křivka poptávky je horizontálním součtem individuálních křivek poptávky všech firem na trhu práce. Tržní křivka nabídky práce ukazuje kolik hodin práce budou nabízet všichni pracovníci na tomto trhu při každé výši mzdy. Není zpět zakřivená, protože různí lidé mají rozdílné alternativní náklady a vztah k práci ke zpětnému zakřivení dochází u každého v jiném bodě a také rostoucí mzda přitahuje na trh nové pracovníky s většími transferovými výdělky.
Rovnováha a mzdové rozdíly:
nerovnovážné rozdíly - rozdíly ve mzdách u stejně kvalifikovaných pracovníků odrážejí změny v rozvoji jednotlivých odvětví. Různá mzda povede ke změně poptávky a nabídky práce, dokud její výše v jednotlivých zaměstnáních nevyrovná
rovnovážné rozdíly - ty rozdíly, které nevedou k přemísťování pracovních zdrojů:
• nedostatečná mobilita a segmentace trhů navzájem nekonkurenční
• rozdíly ve vrozených duševních a tělesných schopnostech
• rozdíly v čase a penězích potřebných k rozvoji určitých dovedností
• rozdíly v nepeněžním prospěchu určitého zaměstnání

Nedokonalosti na trhu práce

Faktory způsobující nedokonalosti
• mzdová strnulost - mzdy reagují mnohem pomaleji na změny na trzích práce, než ceny na trhu výrobků a služeb. Nerovnováha mezi DL a SL se vyrovnává pomaleji.
• mzdové struktury a klasifikační systémy, podle nichž jsou pracovníci odměňováni
• firmy jsou omezeny kolektivními smlouvami, pracovně právním zákonodárstvím a tržními vlivy (udržet si kvalifikované a zapracované pracovníky)
Důsledky nedokonalostí
V důsledku faktorů způsobujících nedokonalostí vniká monopolní výhoda na straně poptávky nebo nabídky práce.
monopson - trh s monopolní silou na straně "kupujícího" na trhu práce
působení odborových organizací - existence monopolní síly na straně "prodávajícího" na trhu práce.

Evidence pracovníků, práce a mezdy

Evidence pracovníků, práce a mezdy
1) osobní karta = hlavní evidenční doklad o pracovníkovi, obsahuje:
- údaje o vzdělání
- předchozí zaměstnání, praxe
- změněná pracovní schopnost
- důchodové zabezpečení
- platové zařazení
- údaje o rodinných příslušnících

2) doklady o práci:
- pracovní lístek – slouží pro 1 operaci pro 1 pracovníka, použití u kusové výroby
- průvodka – slouží pro několik navazujících operací, použití u sériové výroby
- směnový plán – slouží pro celou výr. linku a všechny pracovníky, použití u hromadné výroby

3) doklady o mzdách:
- soupiska práce a mezd – eviduje skutečné výkony na základě pr. lístků, průvodek a směnových plánů
- zúčtovací a výplatní listina – hrubá mzda, soc. a zdrav. poj., čistá mzda, daň z příjmu, srážky, částka k výplatě
- mzdový list – má ho každý pracovník, podnik eviduje mzdy podle jednotlivých měsíců, slouží jako podklad pro výpočet průměrných mezd, které jsou potřeba při výpočtu dávek nem. pojišt., starobních a invalidních důchodů…..

- doklady časových mezd: kontrolní list (píchačka) a formulář evidence docházky

1.1 Práce jako výrobní faktor

1.1. Práce jako výrobní faktor
Práce je činnost, jejímž nositelem je člověk práci ovlivňuje řada neekonomických faktorů, což ovlivňuje trh práce, zejména vývoj nabídky na tomto trhu.. Závěry platné pro poptávku po výr. faktorech lze aplikovat i na poptávku po práci.

1.2. Poptávka po práci v DK
Je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce (mzdových sazbách, tj. mzdách). Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, kdy se MRPL=MFCL=w.

1.3. Nabídka práce v DK
Práce je výrobním faktorem, jehož nositelem je člověk. Pracovní činnost může mít podobu práce na trhu práce, tzn pronájem práce za účelem získání peněz a podobu domácí práce. Zbytek dne, kdy člověk nepracuje je volným časem. Cílem spotřebitele je maximalizace užitku a rozhoduje se v rozdělování času mezi práci a volný čas. Maximalizace užitku dosahuje tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.
Substituční efekt - při vyšší mzdě je tendence více pracovat na úkor volného času (nahrazování volného času prací) zvyšování nabízené práce. Důchodový efekt - vyšší mzda zvyšuje reálný příjem a vede k tendenci mít více volného času (nahrazovat práci volným časem) snižování nabízené práce.
Zpět zakřivená nabídka práce - tvar křivky závisí na tom zda převládá substituční nad důchodovým efektem. Při nižší sazbě převládá substituční a množství nabízené práce roste (kladná směrnice křivky) a při vyšší mzdové sazbě převládá důchodový a množství nabízené práce klesá (záporná směrnice).

Druhy a formy mezd

Druhy a formy mezd
a) úkolová mzda – musíme znát úkolovou sazbu (mzda za ks)
1. individuální
2. kolektivní
b) časová mzda – je stanovena sazba na hod
c) podílová mzda – mzda se odvíjí např. do podílu na zisku

mzda:
- hrubá
- nominální
- reálná

Složky mezd
1) pevná část (je dána za měsíční období)
2) pohyblivá část (každý měsíc může být jiná)
- pobídková složka (prémie, odměny)
- osobní ohodnocení
- příplatky (za práci přes čas, přes noc, svátky)
- náhrady mezd (nemocenská, dovolená)
srážky:
- povinné (zdravotní a sociální pojištění)
- srážky, které se sráží bez souhlasu zaměstnance (alimenty)
- srážky, které se sráží se souhlasem zaměstnance (důchodové připojištění)

Mzdy a odměňování

mzda = odměna za vykonanou práci nebo službu v tržní ekonomice podléhá odměna za práci zákonu nabídky a poptávky – tržní mzda.
Hranice (spodní) pro odměňování je dána minimální mzdou.

Zásady odměňování práce
Na výši mzdy mají vliv:
1. stát a jeho zásahy = vyhlášky a zákony, které se vztahují ke mzdám (zákon o mzdě, zákoník práce, zákon o průměrném výdělku)
2. odbory (zákon o kolektivním vyjednávání, stávková pohotovost, stávka)
3. geografické podmínky (např. Praha má větší mzdy než jižní Čechy)
4. diskriminace podle pohlaví, rasy
5. druh práce = profese
6. množství práce = měříme počtem odpracovaných hodin nebo objemem výkonu
7. jakost práce = kvalita, pečlivost, samostatnost
8. namáhavost práce = z hlediska fyzické nebo duševní práce

Právní úprava
1) listina základní práv a svobod
2) zákon o mzdě
3) zákon o platu
4) vládní nařízení o minimální mzdě
5) zákoník práce např. délka dovolené, příplatky ke mzdám
6) vládní nařízení o min. mzdových tarifech za práci v noci a ve zdraví škodlivých podmínkách
7) zákon o kolektivním vyjednávání

- mzda je většinou vyplácen v bezhotovostní podobě v dne výplaty, pokud je přijímána hotovostně musí zaměstnanci mzdu poslat zaměstnavatel

1.5. Teorie rozdělování na bázi teorie mezního fyzického produktu

1.5. Teorie rozdělování na bázi teorie mezního fyzického produktu
Rozlišujeme:
• důchod tj.celkové množství peněz, které domácnost obdrží během určitého období( toková veličina za určité období např. roční mzda )
• bohatství je čistá hodnota aktiv vlastněná domácností k určitému okamžiku tj.suma majetku ( stavová veličina ).
Rozdělení důchodu společnosti na mzdu, rentu a úrok by v případě rovnováhy na všech trzích mělo odpovídat poměrům mezních produktivit práce jednotlivých výrobních faktorů.
Prvotní rozdělení důchodů obvykle neodpovídá poměrům mezních produktivit výr. faktorů. Rozdělení podle poměru mezních produktivit je však stavem, kolem kterého skutečné výsledky oscilují v dlouhém období. K oscilacím kolem rovnovážného stavu nemusí docházet, jsou-li situace na monopolních trzích trvalé. Trvale nerovnovážné ceny způsobují trvale nerovnovážné prvotní rozdělování. Dochází k přerozdělování zejména prostřednictvím státního rozpočtu. Výsledkem je konečné rozdělení důchodů.
Prvotní rozdělení – rozdělení mezd, úroků, zisků a rent mezi domácnosti za poskytnutí VF.
Přerozdělování – zejména prostř. Státního rozpočtu ve formě daní, transferů, atd.
Konečné rozdělení – výsledek po přerozdělení. Konečné důchody vykazují menší míru nerovnosti než důchody prvotní.
Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity - snižuje disponibilní důchod společnosti. Důvody: administrativní náklady (neproduktivní náklady), vliv na pracovní úsilí, tvorbu úspor a investic

1.6. Skladba důchodů domácností

1.6. Skladba důchodů domácností
Celkové důchody domácností (Y) lze rozdělit na:
pracovní důchody: YL=w.L (L ... počet hodin práce odpracovaných domácností, w ... prům. hodinová mzdová sazba)
důchody plynoucí z vlastnictví půdy a kapitálu: YA=I.A, YK=v.K (A ... množství půdy domácnosti, I ... prům. míra výnosu půdy, K ... objem kapitálu, v ... prům. míra výnosu kapitálu
důchod ve formě transferové platby: YT

1.7. Zdroje nerovností v důchodech a měření těchto nerovností

1.7.1. Nerovnost v pracovních důchodech
Pracovní důchody domácností závisí na množství práce, které domácnost prodá na trhu práce a mzdové sazbě. Cena práce je dána objektivně, ale množství nabízené práce obvykle záleží na domácnosti. Nerovnost ve výši výdělku ovlivňují tyto faktory:
• rozdíly ve fyzických a duševních schopnostech intenzita práce
• rozdíly v povolání (doba odborné přípravy, specifické schopnosti a dovednosti, nebezpečnost a nepříjemnost určité práce)
• rozdíly ve vzdělání
• pracovní diskriminace (podle pohlaví, věku, rasy)

1.7.2. Nerovnost ve vlastnických důchodech
Je založena na rozdílném množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácnosti. Tento majetek získávají domácnosti způsoby:
• dědictvím a dary
• úsporami
• podnikáním s ochotou podstupovat riziko

1.7.3. Měření nerovností v důchodech domácností
Pro měření stupně nerovnosti v důchodech se používá tzv. Lorenzův graf a důchodový Giniho koeficient.
Lorenzův graf vyjadřuje vztah mezi absolutní rovností, absolutní nerovností a skutečnou nerovností. Způsob rozdělení vyjadřuje Lorenzova křivka (LC).
ideální LC - s osou x svíra úhel 45o
skutečná LC - lezí mezi oběma extrémními případy
Giniho koeficient - poměřuje skutečnou Lorenzovu křivku s ideální křivkou: . Může mít hodnotu od 0 do 1. G=1 v případě absolutně nerovnoměrného rozdělování a G=0 v případě rovnostářského rozdělování důchodů.

1.2. Poptávka po výrobních faktorech

1.2. Poptávka po výrobních faktorech
není poptávkou přímou, ale odvozenou: je odvozená od poptávky po zboží, na jehož výrobu se daný faktor používá. Firmy poptávají výr. faktory jen proto, že s nimi chtějí vyrobit zboží. Výchozím momentem pro rozhodování firmy o velikosti produkce a množství a kombinaci výr. faktorů je poptávka po produkci firmy.
Poptávka po výr. faktoru závisí na tom:
• jaký je výnos z výrobního faktoru ( tzn. jaká je produktivita výr. faktoru a za jakou cenu firma prodá produkt vytvořený tímto faktorem)
• jak vysoký je náklad na daný faktor.
Příjem z mezního produktu ( MRP ) je dodatečný příjem, který firma získává prodejem produktu, vytvořeného zapojením dodatečné jednotky vstupu do výroby a ostatní vstupy zůstávají konstantní.
MRP=MPP.P
Mezní náklady na faktor ( MFC ) jsou dodatečné náklady, které firmě vznikají při najmutí dodatečné jednotky výr. faktoru:

Protože firma najímá tak malý podíl daného vstupu, že její činnost nemůže ovlivnit jeho cenu, se MFC=PF.
Rovnováha dokonale konkurenční firmy: MRP=MFC. Je-li MRP>MFC firma najímá další výr. faktor a rozšiřuje výrobu. Je-li MRPZměna poptávky firmy po výrobním faktoru: znamená, že při každé výši jeho ceny bude najímáno větší nebo menší množství tohoto faktoru. Projeví se posunem křivky poptávky.
Faktory způsobující změnu poptávky po VF:
• změna poptávky po zboží
• množství a kvalita ostatních vstupů resp. výrobních faktorů
• změny v technologii

Poptávka firmy po vstupu v nedokonalé konkurenci: jestli má firma na trhu monopolní sílu, musí při zvyšování množství prodaného zboží snižovat jeho cenu. Proto je přírůstek příjmů menší než cena zboží MRP=MPP.MR
Čili MPR v podmínkách dokonalé konkurence je MPP*P a v podmínkách nedokonalé konkurence je MPP*MR ( protože při nedokonalé konkurenci nemůže firma prodávat kolik chce bez vlivu na cenu ).

1.3. Nabídka výrobních faktorů

1.3. Nabídka výrobních faktorů
Vlastníky výr. faktorů jsou spotřebitelé (domácnosti), tzn. řídí se snahou maximalizovat užitek. Užitek podmiňují jak příjmové tak i nepeněžní aspekty zaměstnání. Na straně nabídky výr. faktorů je třeba rozlišovat mezi nabídkou faktoru celé ekonomice a nabídkou faktoru jednotlivé firmě.

1.4. Formy cen výrobních faktorů
Cena výrobního faktoru je spojená s jeho službou, tzn. s jeho pronájmem:
• mzdová sazba - jde-li o práci
• pozemková renta - jde-li o půdu
• úroková míra - jde-li o kapitál
Na trzích výr. faktorů vývoj rovnováhy ovlivňuje časový horizont (délka období) a podmínky konkurence (DK, NDK). V důsledku propojenosti trhu výr. faktorů s trhem produktů jde o podmínky, jak na trhu vstupu, tak i výstupu.
Výdělek výrobního faktoru se skládá ze dvou částí:
• Transferový výdělek – je to taková výše výdělku, kterou by daný vstup mohl získat při svém nejlepším alternativním využití
• ekonomická renta - ta část celkového výdělku, která převyšuje transferový výdělek. Část, která není nutná k udržení výr faktoru v daném použití.
Pokud je nabídka absolutně elastická, neexistuje žádná ekonomická renta a celkový výdělek je tvořen jen transferovými výdělky. Je-li nabídka absolutně neelastická neexistuje naopak žádný transferový výdělek a celkový výdělek je tvořen pouze ekonomickou rentou, tzv. čistou ekonomickou rentou (např. pozemková renta, protože množství půdy je absolutně omezeno, není elastické ).

1.1. Podstata a specifika trhů výrobních faktorů

1.1. Podstata a specifika trhů výrobních faktorů
Dva základní výrobní faktory - práce a kapitál. Stejně jako na trhu zboží, také na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru.
Na trhu výr. faktorů firmy poptávají takovou kombinaci vstupů, která jim umožňuje maximalizovat zisk.

1.1.1. Specifika trhu výrobních faktorů
• Poptávka po výrobních faktorech není přímá, ale odvozená od poptávky po produkci firmy
• Nabídka výrobních faktorů je specifická tím, že vlastníkem VF jsou domácnosti, které se snaží maximalizovat užitek
• Cena VF je cenou spojenou se službou a nikoliv koupí. U práce je to mzdová sazba, u pozemků je to pachtovné resp. sazba pozemkové renty a u kapitálu je to úrok resp. úroková míra.

Změna pracovního poměru

Změna pracovního poměru
- změny jen písemně a na základě dohody účastníků smlouvy
- ze závažných důvodů lze učinit jednostranné rozhodnutí zaměstnavatele o převedení zaměstnance na jinou práci

I. převedením na jinou práci
= mění se druh pracovní činnosti (zdravotní důvody)
II. přeložení na jiné místo výkonu práce
= na jiné pracoviště (např. služební cesta)
III. na kratší pracovní dobu

Zánik pracovního poměru

Zánik pracovního poměru
a) okamžitým zrušením pracovního poměru
- po hrubém porušení pracovně – právních vztahů, odsouzení za úmyslný trestný čin
- dává se výjimečně, vždy písemně, musí být doručeno
b) dohodou
- bez i s udáním důvodu
- je písemná
- pr. poměr končí dohodnutým dnem
c) výpovědí
- musí být dána písemně, musí být doručena druhému účastníkovi jinak je neplatná
- dá ji zaměstnanec nebo zaměstnavatel
- zaměstnanec nemusí uvést důvod, zaměstnavatel musí udávat důvody – musí souhlasit se
Zákoníkem práce např. porušování pr. kázně, nadbytečnost…
- výpovědní lhůta – 2 měsíce, při nadbytečnosti 3 měsíce
- existuje tzv. ochranná doba (vojáci, těhotné, matky s dítětem do 3 let)
d) uplynutím pracovní doby, na kterou byla smlouva stanovena
e) zrušením ve zkušební době – písemně, bez uvedení důvodů, ale min. 3 dny před ukončením
f) když mu končí pobyt na našem území (cizinci)
g) smrtí zaměstnance
h) zánikem firmy

Trh práce

Trh práce
- setkává se zde nabídka a poptávka po pracovní příležitosti
- tímto střetnutím se vytváří cena práce = mzda

zaměstnavatel: nabízí práci a mzdu, poptává se po pracovní síle
zaměstnanec: nabízí svou pracovní sílu a poptává se po místě

Nezaměstnanost
frikční – přirozený jev tržní ekonomiky (odchod ze zaměstnání za účelem sebevzdělávání, přestěhování, po mateřské dovolené
Je krátkodobá a neodstranitelná
strukturální - vzniká v důsledku změn ve struktuře ekonomiky. Vzniká v důsledku technického pokroku. Vzniká také jako nezaměstnanost regionální v některých oblastech se snižují pracovní příležitosti
Má dlouhodobější povahu
cyklická - nezaměstnanost se vyvíjí podle hospodářského cyklu
sezónní - Postihuje osoby pracující v oborech, kde není celoroční aktivita nebo se výrazně snižuje (zemědělství, stavebnictví)

nezaměstnanost:
dobrovolná – lidé vědomě neusilují o práci, nechtějí pracovat (jsou ekonomicky zajištění)
nedobrovolná – chtějí pracovat, ale nemají místo – ekonomicky aktivní obyvatelstvo, jsou ve vedení prac. úřadu

ukazatel nezaměst. v % = počet nezaměst. hledajících práci evidovaných na pr. úř * 100
počet ekonomicky aktivního obyvatelstva

Pracovní úřady:
- evidují volná pracovní místa
- evidují nezaměstnané
- zprostředkovávají práci
- zprostředkovávají rekvalifikaci
- za určitých podmínek vyplácejí podporu v nezaměstnanosti

Druhy pracovně - právních vztahů

Druhy pracovně - právních vztahů
1) pracovní poměr
2) dohoda o pracovní činnosti (sjednána na 100 a více hodin, odměna vyplacena ve výplatním termínu)
3) dohoda o provedení práce (méně než 100 hod, odměna okamžitě po odevzdání práce)

Pracovní poměr
- účastníci pracovně právních vztahů zaměstnavatel (osoba, která má právní subjektivitu) a zaměstnanec (osoba, která je právně způsobilá)
- upraven zákoníkem práce

zaměstnanec se zavazuje, že:
- bude řádně pracovat
- bude dodržovat pracovní podmínky
- může to být kdokoliv nad 15 let

zaměstnavatel se zavazuje, že:
- nabídne zaměstnanci práci
- za práci mu zaplatí
- poskytne mu pracovní podmínky
- bude za něj odvádět SP a ZP
- mohou to být PO, FO – nad 18 let

Vznik pracovního poměru

Vznik pracovního poměru
a) volbou (mimořádně)
- v případě, kdy to stanovují zvláštní předpisy (např. starostové …)
- pracovní poměr začíná dnem počátku volebního období
b) jmenováním
- uskutečňuje se podle zvláštních předpisů
- pr. poměr vzniká dnem nástupu do funkce
- např. jmenování ředitele
c) uzavřením pracovní smlouvy
- nejčastější
- vzniká smlouva mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem
- pr. poměr vzniká dnem, kdy je sjednán nástup do práce

náležitosti pracovní smlouvy:
- vždy ve dvou vyhotoveních
- pracovní poměr začíná dnem uvedeným ve smlouvě
- podstatné náležitosti pracovní smlouvy: druh práce, funkce
místo výkonu práce
den nástupu do práce

- nepodstatné náležitosti pracovní smlouvy: zkušební doba (max 3 měsíce)
doba trvání pracovního poměru (na dobu určitou)
délka denní pracovní doby
způsob odměňování
zvyšování kvalifikace

Personální činnost podniku

Personální činnost podniku
- zajišťuje, aby podnik měl dostatek pracovníků v dané struktuře (podle potřené kvalifikace)

patří sem:
1. plánování počtu zaměstnanců
- vycházíme z norem práce,
- normy: výkonové (časové a množství)
obsluhy
početních stavů

2. získávání, přemisťování a propouštění pracovníků
- získávání např. přes inzerát, nebo konkurzem

3. uzavírání pracovních poměrů

4. hodnocení pracovníků

5. evidence pracovník

6. péče o pracovníky


Pracovní právo = souhrn právních norem o pracovních vztazích a o vztazích, které souvisejí s výkonem práce
pracovní vztah = pracovní poměr
vztah související s výkonem práce = dovolená, ochrana zdraví při práci, odpovědnost pracovníka za škody

Prameny pracovního práva:
1) listina základních práv a svobod
2) zákoník práce + další zákony (např. zákon o zaměstnanosti, zákon o mzdě

1.3. Alternativní cíle firmy

1.3. Alternativní cíle firmy
Při maximalizaci zisku je třeba mít dostatečné množství informací - často ale nejsou k dispozici.

1.3.1. Alternativní cíle firmy
• dosažení uspokojivé výše zisku
• dosažení určitého podílu na trhu
• snaha dlouhodobě přežít
• růst a expanze firmy

1.3.2. Alternativní teorie rozhodování firmy
Alternativní teorie popisující rozhodování firmy jsou manažerské a behavioristické teorie.
Manažerské teorie firmy - zaměřují se na oddělení vlastnictví a řízení resp. kontroly velké firmy, které nejsou řízeny vlastníky, ale profesionálními řídícími pracovníky - manažery. Zájmy vlastníků bývají jiné než zájmy manažerů.

Model firmy maximalizující obrat ( Baumolův model ) - chování firmy v NDK, kdy je dosahováno maximálního TR=P.Q. Optimum maximalizující obrat je v množství Q2, tedy MR=0. Je-li poptávka elastická, obrat s růstem objemu produkce roste, je-li neelastická, obrat klesá. Obrat je maximální, když EDP=1.
Firma maximalizující obrat vyrábí vyšší objem produkce za nižší cenu než firma maximalizující zisk.

Behavioristické teorie firmy - cíl firmy je výsledkem střetávání zájmů a cílů jednotlivců a skupin ve firmě. Cíl se může měnit se změnami cílů jednotlivých skupin a se změnami jejich relativní moci uvnitř firmy. Cílem není maximalizace určité proměnné, ale dosažení její uspokojivé výše.

Model zaměstnanecké firmy - cílem je maximalizace důchodu připadajícího na zaměstnance. Důchod má dvě složky: mzdu a podíl na zisku.

Neziskové firmy - cílem není dosahovat zisku, mohou hospodařit i se ztrátou. Společnost je ale potřebuje k zabezpečení svých potřeb. Jsou financovány ze státního rozpočtu. (pošty, telekomunikace, železnice, ...) Existují i netržní subjekty, které přispívají k uspokojování potřeb jako celku, ale jejich činnost není řízena trhem (školy, nemocnice, církevní a dobročinné organizace, státní instituce, ...). Jejich příjem pochází ze státního rozpočtu, darů a sbírek.

Schumpeterova hypotéza - Velké firmy jsou motorem dynamického růstu invencí a technologických změn v tržní ekonomice, protože pouze ony si mohou dovolit rozsáhlé náklady na výzkum, vývoj a marketing nových produktů a tím získat konkurenční výhodu v boji o zvýšení podílu na trhu

1.4. Financování firem

1.4. Financování firem ( vnitřní, vnější )

1.4.1. Vnitřní zdroje ( samofinancování )
Odpisy
Nerozdělený zisk
Dlouhodobé rezervy

1.4.2. Vnější zdroje
Dodatečná emise akcií
Emise obligací
Bankovní úvěr ( krátkodobý, střednědobý, dlouhodobý )
Leasing

1.2. Zisk jako hlavní podnět podnikání

1.2. Zisk jako hlavní podnět podnikání
U normálních firem maximalizujících zisk platí rovnost mezních příjmů a mezních nákladů. U velkých firem to nejde, protože mají většinou rozsáhlý sortiment a není možné sledovat tržní poptávky všech výrobků. Proto velké firmy stanovují cenu prostřednictvím určité přirážky k průměrným nákladům. Hlavním limitujícím faktorem pro rozhodování je poptávka. Zisk je kritériem pro rozhodování o všech základních otázkách činnosti podniku (o množství a struktuře výroby, investicích, inovacích, ...)


1.2.1. Typy zisku
Účetní, ekonomický, nerozdělený, finanční, provozní mimořádný…
Zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady

Rozlišujeme:
• čistý ekonomický zisk = TR - explicitní náklady - implicitní náklady
• účetní zisk = TR - explicitní náklady
• Normální zisk je roven implicitním nákladům.

1.2.2. Maximalizace zisku:
snižování nákladů na výrobu, vyhledávání úspor. Ve velmi dlouhém období technický pokrok.
maximalizace příjmů
• Cenovou konkurencí: firma se dobrovolně vzdá zisku nebo i realizuje ztrátu – pouze krátkodobě.
• Necenovou konkurencí: vyžaduje ale značné prostředky zvýšení nákladů. Pozitivním efektem je však růst poptávky možné zvýšení produkce bez poklesu ceny.

Skladování

Skladování hotových výrobků
- sklad by měl zabránit zcizení a znehodnocení
- druh skladu odpovídá charakteru výrobků
- výrobky se dostávají na sklad - odvolací výkaz

Expedice
Zahrnuje přepravu výrobků k prodeji a naložení na dopravní prostředek

Účtování cest výrobků k odběrateli
a) přímá cesta - výrobek jde rovnou ke konečnému spotřebiteli (chleba, pečivo,...)
b) nepřímá cesta - přes prostředníka (velkoobchod, maloobchod)

Splnění dodávky a fakturace
- splněním dodávky končí prodej výrobků, ale nezanikají tím všechny povinnosti prodávajícího (záruční servis)
- Okamžik splnění je nutné uvést ke kupní smlouvě, pokud tam není, tak momentem splnění je: 1) předání výrobku kupujícímu
2) předání prvnímu přepravci
3) předání poště k odeslání
4) uskladněním ve skladu prodávajícího, pokud např. kupující znemožnil vlastní převzetí

Obchodně technické služby (OTS)
a) při výběru výrobku - předvedení výrobku
- nabídka katalogu
- splátkový kalendář
b) při nákupu (služby v podobě splátkového kalendáře, dodávky do domu, apod….)
c) při prodeji - dodávka výrobku
- montáž
- servisní služby

1.1. Typy firem v tržní ekonomice

1.1. Typy firem v tržní ekonomice
Z hlediska vlastnických vztahů rozlišujeme následující typy firem:

1.1.1. Firmy v individuálním vlastnictví
Podnikatel v nich hospodaří sám, na jeho účet jdou všechny zisky a ztráty a za závazky ručí celým svým majetkem. Výhodou je pružnost, nevýhodou omezenost zdrojů na rozvoj.

1.1.2. Obchodní společnosti ( jinak obecně partnerství )
Vznik tzv. partnerství, kdy dojde ke sdružení kapitálu více osob. Zvýší se zdroje, ale také právní složitost společnosti.

1.1.3. Akciová společnost
Široké možnosti získání finančních prostředků. Vydávání akcií - cenný papír, který svému majiteli přináší právo spolurozhodovat o zákl. otázkách činnosti firmy hlasováním na valných hromadách. Počet hlasů závisí na počtu akcií. Akcie přináší majiteli podíl na zisku - dividendy.
Zisk a.s. má dvě části:
• nerozdělený zisk (na rozvoj firmy)
• zisk rozdělený mezi akcionáře (dividendy).
Výhodou je větší možnost získání finančních zdrojů.
Nevýhodou je dvojí zdanění zisku v některých zemích (zisk korporace a dividendy), konflikty v zájmech akcionářů a manažerů co řídí společnost.
Firma může vydávat i obligace - zvláštní druh dlužního úpisu, kdy její majitel je věřitelem firmy. Obligace na rozdíl od akcie přináší smluvně dohodnutý úrok na výsledcích firmy nezávislý

SKLADOVÁNÍ

SKLADOVÁNÍ:
- převzetí (na sklad), vyhotovujeme odváděcí výkaz
- uložení, vyhotovujeme skladní kartu
- expedice, vyhotovujeme expediční příkaz

Uzavírání kupních smluv + jejich plnění
• z podnětu prodávajícího (prodávající zašle závaznou nabídku a kupující jí potvrdí a pošle zpět)
• z podnětu kupujícího (kupující zašle objednávku, prodávající jí potvrdí a pošle zpět)
• společným vypracováním
- prodávající musí: zboží dodat, předat patřičné doklady
- kupující musí: zboží převzít, zaplatit

Plánování prodeje:
Bilance odbytu
zdroje použití
1. vyrobené výkony – hlavní

2. nakoupené obchodní zboží (výrobek nakoupíme od jiného podniku a prodáme v nezměněné podobě,např. krém na boty)

3. obchodně nerealizovatelné položky (týká se zboží, které vyrobíme, ale z nějakého důvodu neprodáme, např. gauč u ředitele firmy, jsou mínus pro podnik)zdrojů
Vnitřní a zahraniční obchod (výrobní účely, podniková prodejna, maloobchod,...)

Zahraniční obchod
ZO – vývoz do EU
- do ostatních zemí (např. Polska, Maďarska)
VO – vlastní podniková prodejna
- část na investiční výstavbu
- pro velkoobchod….
Sledujeme použití vytvořených zdrojů

Zásoby hotových výrobků

zásoby optimální – týká se jak materiálu, tak výrobků, akorát (když více než optimum, neprodáme to, když méně, nemáme na uspokojení potřeb zákazníka)V zásobách má podnik vázané peníze, proto jich nemůže být příliš!

(c + p) . o = optimální zásoba
c = délka odbytového cyklu (doba potřebná na kompletaci výrobku, zabalení a na expedici)
p = pojistná zásoba
o = průměrné denní odvádění výrobků na sklad

normativní zásoba = velikost optimální zásoby v kusech x cena za MJ

Právní zajištění dodávek
- kupní smlouva
- smlouva o smlouvě budoucí
- smlouva o dílo

PUBLICITA, PODPORA PRODEJE

PUBLICITA
- představuje hodnocení nezávislých osob na rozdíl od reklamy je důvěryhodnější, neboť subjekt na který publicita působí ví, že nejde o informace placené výrobcem
- realizuje se v hromadných sdělovacích prostředcích, patří sem i sponzorská činnost

PODPORA PRODEJE
- rozdíl mezi reklamou a podporou prodeje je v tom, že reklama přesvědčuje o důvodu koupě, podpora nabízí konkrétní motivy koupě

- kupóny
- bonusy
- odměny
- soutěže o ceny
- vyzkoušení zboží
- cenové zvýhodnění, slevy

OSOBNÍ PRODEJ
a) Průzkum
Prodejce hledá vhodné tipy, vytváří seznam subjektů. Podle svého sortimentu zboží, který hledá prodejce. Vhodná místa bydliště pro své výrobky.
b) Kontakty
Různé formy: dopis, přímé styky, telefon, Internet
c) Prezentace
Prodávající sděluje případnému kupujícímu informace o výrobku.

Propagace a reklama

I.) REKLAMA
- cílem je upoutat pozornost zákazníka, vzbudit zájem o výrobek, přesvědčit ho o užitnosti, přimět ho ke koupi
- prostředky reklamy: televize, rádio, billboardy, plakáty, letáky, nabídkové katalogy, rozdávání vzorků
- náklady na reklamu bývají velké, volba reklamní formy závisí na: našich finančních prostředcích, charakteru výrobku
- účinnost reklamy je dána porovnáním dosaženého výsledku s vloženými prostředky
- zásady: měla by být pravdivá
- měla by být působivá a věcná (zvýraznění loga a značky, opakování jádra zprávy)
- měla by být efektivní (s efektivností souvisí optimální délka reklamy, čas reklamy

dělíme na:
- přímá (orientuje se na vybraný okruh zákazníků – děti, sportovci…)
- nepřímá (aplikovatelná na kohokoli) – volíme vhodný propagační prostředek (na mléčné výrobky volíme televizní reklamu, na traktory spíš reklamu do novin, atd…) = dle druhu výrobku se rozhodujeme, kam reklamu umístíme.


předmět reklamy:
1) reklama firmy: snažíme se, aby se firma dostala do podvědomí zákazníka, je vhodné ji doplnit reklamou výrobku. Pokud se podaří zaujmout, můžeme počítat s prodejností dalších výrobků)
2) reklama výrobku nebo služby: musí být prováděna u výrobku s novými užitnými vlastnostmi a novými technickými parametry
3) reklama smíšená: kombinace reklamy výrobku & firmy

Průzkum trhu

a) Průzkum od stolu – součástí jsou statistická zkoumání, např. cen, životnosti, účinnosti propagace a distribučních cest. Čerpá z těchto zdrojů
externí = (statistická ročenka, z přehledu vydávaném vládou)
interní = přímo v podniku (přehledy o tržbách, rozbory hospodářské čin. Podniku, ostatní údaje z účetní evidence)

b) Průzkum terénu – zaměřuje se na zákazníka (proč kupuje daný výrobek, zvyklosti zákazníků, kupní síla – příjmy, mzdy)
zaměření na zboží (užitná hodnota, ceny, design, balení…)
zaměření na konkurenci (zda připravuje inovace prodávaných výrobků, jestli bude výrobu rozšiřovat či omezovat)

Odbytová činnost podniku

Odbytová činnost podniku

- Má ho na starost odbytový útvar. Podstatou je realizace výrobků a služeb.
- Cílem odbytu je a) získat trh
b) minimalizovat náklady související s prodejem
c) maximalizovat prodej

Výkony podniku
- nabývají podobu výrobků nebo služeb
- výrobky by měli mít určitou jakost = výrobek prochází po výrobě kontrolou, při které může dojít k dvěma závěrům:
a) výrobek je kvalitní = na prodej
b) výrobek je vadný = dál se ptáme, jestli je vada
a) opravitelná (výrobek se vrací do výroby na opravu, v případě zavinění zaměstnancem bez nároku na mzdu)
b) neopravitelná (tzv. zmetek, veškeré náklady jdou v neprospěch podniku, pokud víme, kdo vadu zavinil, dáme mu to k náhradě)
- Jakost = jakostní výrobek musí odběratel přijmout, nejakostní může odmítnout

Právní posouzení jakosti výrobku:
a) výrobek posuzujeme podle ČSN (české státní normy) = musí s ní být v souladu
b) obvyklé vlastnosti výrobku (pokud není stanovena ČSN, posuzuje se podle obvyklých vlastností (jestli je výrobek schopen splnit účel, za kterým je vyroben), např. vyhřívání atd…
c) kompletnost = bývá často uvedena ve smlouvě. Kompletním výrobkem se rozumí např. výrobek s technickými údaji a návodem
d) správné označení výrobku (výrobní značka, ochranná známka)
e) bez právních vad = tzn. nesmí být zatížen právem třetí osoby, neměl by už být prodán

Odbyt se člení na
1) prodej
2) skladování