Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Nekalá soutěž (gen. klauzule)

- jednání v rozporu s hosp. soutěží, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu soutěžitelům či spotřebitelům
- podle právní praxe se liší formulace nekalé soutěže v různých zemích (např. zaviněnost či nezaviněnost, vznik nebo pouze nebezpečí újmy)
- mezinár. úprava nekalé soutěže je v Pařížské unijní úmluvě na ochranu prům.vlastnictví
- v případě úmyslného jednání v nekalé soutěži je toto jednání postihováno jak obchodně, tak trestně
typy nekalé soutěže - v zákoně jsou vypočteny příkladmě
*klamavá reklama - šíření údajů, které mohou vyvolat klamnou představu a tím získat podniku výhody na úkor ostatních, a to nejen veřejnou cestou
- klamavý údaj je zásadně nepravdivý, např. superlativní reklama, reklama srovnávací - ošetřeno zvláštním reklamním právem
*klamavé označení zboží a služeb - takové označení, které může vyvolat mylnou domněnku o původu, o výrobci, o kvalitě
- i označení samo o sobě pravdivé může za jistých souvislostí vyvolat mylnou představu
*parazitování na pověsti - soutěžitel nenapodobuje konkurenta, ale připodobňuje se k němu v reklamě
*vyvolání nebezpečí záměny - užití obch. jména, jiných zvláštních označení, obch. materiálů jiného soutěžitele nebo napodobování cizích výrobků, obalů a výkonů způsobilá vyvolat nebezpečí záměny s podnikem, výrobkem či výkonem jiného soutěžitele
- záměna nemusí nastat, stačí, když hrozí
- otrocké napodobení - přesně podle předlohy (kopie obch. tiskovin či databáze) - někdy se nepostihuje z důvodů vývoje dalších diferencovaných forem, ovšem jindy se posuzuje jako v rozporu s dobrými mravy soutěže (platí i v ČR)
*zlehčování - uvádění a rozšiřování nepravdivých údajů (někdy i pravdivých) o poměrech, výrobcích nebo výkonech soutěžitele, které jsou způsobilé přivodit mu újmu
- patří sem i srovnávací reklama, nepatří sem zbožové testy nezáv. institucí (pokud jsou spolehlivé)
*podplácení - soutěžitel osobě, která je členem orgánu jiného soutěžitele nebo pro něj pracuje, nabídne, slíbí či poskytne jakýkoli prospěch za účelem získání neopráv. výhody
- obecně je podplácení trestným činem
*porušení obch. tajemství - veškeré skutečnosti související s podnikem, které mají skutečnou či potenciální materiální hodnotu a nejsou běžně dostupné
*ohrožování zdraví a živ. prostředí - výroba, prodej výrobků či výkonů, které poškozují zdraví či ŽP tak, aby byl získán prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů
uplatnění práv v oblasti nekalé soutěže - neprovádí úřad pro HS, ale soudy, které mohou nařídit zdržení se dalšího porušování, nahrazení škody, vydání bezdůvodného obohacení, poskytnutí přiměřeného zadostiučinění či zveřejnění rozsudku na náklady povinného
- úmyslné nekalosoutěžní jednání lze postihnout i trestně
- správních jednání se mohou zúčastnit i speciální orgány zřízené pro ochranu spotřebitele

Dohody narušující soutěž

- písemné i ústní dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí sdružení podnikatelů a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, které vedou nebo mohou vést k narušení soutěže
- zakázané a neplatné, pokud úřad pro hosp. soutěž nepovolí výjimku
kartelové dohody - dohody mezi konkurenty v horiz. soutěži
druhy kartelů: *podle způsobů omezování soutěže
*podle věcného zaměření účastníků - ropný, automobilový, bankovní aj.
*podle mocenského postavení členů - symetrický, asymetrický
*podle vzájemného postavení na trhu - horizontální (vlastní kartel), vertikální
- zákon vyjmenovává některé typické příklady - cenové dohody, dohody o rozsahu výroby, investic, návazné obchody, diskriminace partnerů mimo kartel, omezení výstupu z kartelu
účel kartelu - odstranění vzájemné konkurence mezi účastníky a jejich zvýhodnění oproti neúčastníkům - typické pro kartel je, že tyto podmínky jsou závazné
zákonné výjimky - blokové výjimky - racionalizační či bagatelní kartely (5% státního či 30%lokálního trhu), dohody v oblasti nehm. statků, jiné případy povolené úřadem pro hosp. soutěž
- individuální výjimky - může udělit úřad pro HS, pokud pro to existují zvláštní důvody (vždy časové omezení a mnoho podmínek)
monopolní nebo dominantní (nad 30% trhu) postavení, případně oligopol - notno hlásit úřadu pro HS
generální klauzule zneužití - každé zneužití mon. či dom. postavení nebo oligopolu na trhu na úkor ostatních soutěžitelů, spotřebitelů nebo veř. zájmu
zvláštní skutkové podstaty zneužití - vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách, vynucování návazných obchodů, diskriminace partnerů, spekulace s omezováním výroby
spojování podniků - fúze (sloučení a zánik jednoho ze subjektů), konsolidace (splynutí do nového subjektu), prodej podniku, nakoupení kontrolního balíku, interlocking (kontrola řídících orgánů)
- pokud spojením vznikne podnik s podílem přes 30% obratu na relevantním trhu, musí toto spojení schválit úřad pro HS, který obvykle stanoví podmínky dalšího podnikání

HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ, ANTIMONOPOLNÍ PRÁVO

hosp. soutěž - souběžná snaha subjektů nabídky a poptávky na trhu, jejímž cílem je dosažení výhod před ostatními v oblasti hosp. výsledků
- předmětem není jen zboží a služby, ale i jiné objekty (např. soutěž o prosazení privatizačního projektu, soutěž nadací o dary aj.)
typy hosp. soutěže: *horizontální - subjekty mají na trhu stejné postavení
*vertikální - subjekty mají různé postavení na trhu (dodavatel-odběratel, výrobce součásti-výrobce celku...)
relevantní (právně významný) trh - konkrétní trh, jehož se účastníci soutěže pravidelně zúčastňují, lze jej vymezit předmětem, prostorem a časem
- předmět rel. trhu - výrobky a služby stejné, podobné, zastupitelné či uspokojující stejnou potřebu
- prostor rel. trhu - místní, oblastní, celostátní, mezinárodní
- časové vymezení rel. trhu - pokud se ho subjekty účastní pravidelně ve stejném čase; pokud se subjekt zjevně připravuje ke vstupu (reklama), mluvíme o potenc. soutěži
podmínky existence hosp. soutěže: *demonopolizace, tj. existence více subjektů, mezi nimiž je možno si vybrat
*transparentnost, tj. vzájemná informovanost účastníků a dostupnost informací jak pro soutěžitele, tak pro spotřebitele
*dostatek výrobků a surovin
*právní omezení trhu
*kupní síla obyvatelstva, vývoj ekon. cyklu
soutěžní právo (právo hosp. soutěže) - souhrn práv. norem regulujících hosp. soutěž, v ČR součástí obch. práva
- dělí se na antimonopolní (prvky soukromo- i veřejnoprávní) a nekalosoutěžní právo (čistě soukromoprávní)
- neobsahuje vlastní pravidla hosp. soutěže (ta se tvoří samovolně), ale pouze úpravu postihu za porušení takovýchto pravidel (tzv. postižní charakter, podobně jako trestní právo)
- v našich podmínkách se uplatňuje princip objektivní odpovědnosti
- prameny - zvláštní zákony (např. u nás) či obecné předpisy, popř. precedenty
- součásti - generální klauzule (obecné vymezení) a zvláštní podstaty (konkrétní případy doplňující gen. klauzuli) - obojí je z důvodu obecnosti doplněno judikaturou

Funkce sout. práva

zajišťovat vzájemné rovnovážné fungování soutěže mezi třemi hlavními okruhy účastníků - podnikateli, spotřebiteli a veř. zájmem
- sout. právo samo o sobě podmínky existence soutěže nevytváří, pouze může k jejímu vytvoření přispět
- všechny tři typy účastníků by měly působit ve vzájemné rovnováze k zajištění růstu ekonomiky a stability společnosti
etika podnikání - vliv na ni má rozhodovací praxe úřadů pro hosp. soutěž a soudů i výklad obsažený v judikatuře a odborné literatuře
soutěžní politika - soubor opatření a záměrů, která prosazuje určité uspořádání ekonomiky
principy sout. práva: *teritorialita -platí jen na území daného státu
*rovnoprávnost zahraničních a tuzemských osob - podle mezinár. smluv působí na základě vzájemnosti
*kogentní povaha norem
teorie hosp. soutěže - zvláštní případ ekon. teorií zabývající se otázkou utváření soutěžního prostředí
- hlavní teorie: *teorie dokonalé soutěže - její předpoklady se vyskytují v praxi jen zřídka - snaha o co největší liberalizaci je vždy omezena zásahy státu
*teorie čistého monopolu - přednosti koncentr. ekonomiky, ale vede k neefektivnosti z nedostatku konkurence; sout. právo má bránit zneužití monopolu, nikoli jeho eliminaci
*neoklasická teorie - naprostá svoboda tržního jednání sama o sobě zajišťuje ekon. efektivnost; role práva spočívá v zákazu určitých deformací soutěže
*funkční teorie - preferuje přirozený oligopol s tendencí k dočasným kartelům; právo má zasahovat proti zužování oligopolů i proti příliš velkému počtu podnikatelů
*teorie protiváhy - proti monopolu má být podporován jiný silný podnik
*teorie účinné soutěže (Harvardská škola) - sleduje odraz tržního chování v tržních výsledcích, účinná soutěž je ta nejvýhodnější prakticky uskutečnitelná
*Rakouská škola - vidí monopoly jako celkem prospěšné, nemají se plošně regulovat, ale individuálně komparovat a poté trestat jejich zneužívání
*ekonomická teorie práva (Chicagská) - podobná Rakouské, trh je posuzován dlouhodobě, státní monopoly se zakazují jako horší než soukromé
*teorie trhu schopného soutěže - snadný přístup i ochod na a z trhu, podobné dok. soutěži, ale nebrání oligo- či monopolům; právo trh nereguluje, pokud se reguluje sám
- výsledky ekon. teorií se však v právu mnoho neuplatňují, neboť nepodávají důkazy nutné pro rozhodování antimonopolních úřadů či soudů
právo proti omezení hosp. soutěže - postihuje nedovolené narušování soutěže ve formě vylučování, zkreslování nebo omezování soutěže ze strany jejích účastníků
- vztahuje se na monopoly (včetně přirozených ale mimo zákonných - pošta, krev a orgány apod.), trusty, kartely i zásahy stát. správy
práva k nehmot. statkům - ze soutěže jsou vyloučeny nehm. statky, k nimž ze zákona vznikají urč. osobám výlučná práva (patenty, ochr. známky, autorská práva aj.)
- toto výlučné postavení soutěž neomezuje, ale naopak stimuluje subjekty k větší soutěži
- nucená licence - proti zneužívání patentu či jiného výlučného práva (např. neposkytnutím licence a zároveň nevyužíváním statku) - tzv. problém existence a výkonu práva
- postih licenčních smluv, kde je nabyvatel práva nucen majitelem patentu přijmout příliš vysoká omezení

Opravné prostředky:

*odvolání - řádný opravný prostředek
- u soudu, který rozhodl, a to do 15 dnů
- náležitosti - určení soudu, určení stran, určení odvolávaného rozhodnutí, uvedení, co se zdá nesprávným, určení, čeho se domáhá (petit), podpis a datum
- při včasném odvolání nenabývá napadené rozhodnutí právní moci
- odvolací řízení projednává věc v rozsahu domáhaném odvolatelem, soud 2. stupně nemusí přihlížet ke skutkovému stavu zjištěnému soudem 1. stupně
- rozhodnutí odvol. soudu - potvrzení, změna či zrušení rozhodnutí; při potvrzení či změně jde o rozsudek, jinak o usnesení
*obnova řízení - mimořádný opravný prostředek, lze využít, pokud rozsudek již nabyl právní moci
- IF nové skutečnosti či důkazy, které nemohly být použity v pův. řízení nebo IF trestný čin soudce
- náležitosti návrhu - určení soudu i obou stran, určení rozsudku, důvody obnovy spolu s důkazy, petit, podpis a datum
- lhůta - do 3 měsíců od chvíle, kdy se odvolatel dozvěděl o důvodu, nejpozději do 3 let od právní moci rozsudku
- o návrhu na obnovu rozhoduje příslušný soud 1. stupně - IF povolí obnovu, projedná se věc bez odkladu a pův. rozhodnutí se umění a nahradí nebo potvrdí
*dovolání - mimořádný opravný prostředek, jímž lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu (ve stanovených případech
- náležitosti - určení soudu a obou stran, určení rozhodnutí, důvody dovolání spolu s důkazy, petit, podpis a datum
- lhůta - do měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu
- rozhodnutí dovolacího soudu - pouze v rozsahu dovolání, má formu rozsudku
- zamítnutí dovolání či zrušení rozhodnutí odvol. soudu a vrácení k novému řízení (nižší soud je vázán práv. názorem dovol. soudu)
výkon rozhodnutí (exekuce) - nesplní-li povinný svou povinnost dobrovolně, lze (pouze) na návrh oprávněného povinného přinutit ke splnění povinnosti
- nařizuje a provádí obecný soud povinného
- způsoby: *u peň. plnění - srážky ze mzdy či jiných příjmů, přikázáním pohledávky (odepsání z účtu nebo zákazem výplaty), prodej movitých či nemovitých věcí
*nepeň. plnění - odebrání věci, rozdělení společné věci, provedení prací a výkonů
- lze nařídit jen v rozsahu nezbytném k uspokojení pohledávky
- zastavení - IF byl výkon nařízen dříve, než se rozhodnutí stalo vykonavatelným, IF navrhovatel navrhne zastavení, IF výtěžek nepostačí ani ke krytí nákladů výkonu

OBCHODNÍ SOUDNICTVÍ, ROZHODOVÁNÍ OBCHODNÍCH SPORU

typy soudního řízení : *sporné - protikladné postavení stran, řeší se spor o právu (většina obch. sporů)
*nesporné - cílem je upravit práv. poměry účastníků v souladu se zákonem
- oba typy označujeme jako soudní řízení nalézací - tj. nalézá se právo a závazně se učí, jak toto právo platí; pokud není povinnost dodržována dobrovolně, lze ji vynutit
obch. spory - spory vyplývající z obch. vztahů (spory z relat. obchodů, spory z abs. obchodů další spory související s obch. činností)
příslušnost soudu: *věcná - krajský soud (obě strany jsou zapsány v OR, navrhovatel je zapsán v OR a odpůrce nikoli a jde o méně než 50 000,- Kč)
- okresní soud (v ostatních případech)
*místní - soud, který je obecným pro odpůrce
návrh na zahájení řízení - řídí se obecnými ustanoveními
- náležitosti: určení přísl. soudu, přesné určení navrhovatele i odpůrce (obch. jménu, sídlo, IČO, zda je zápis do OR), určení sporné věci, pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností (včetně důkazů), čeho se domáhá (tzv. petit), podpis navrhovatele a datum
- forma návrhu - písemně (potřebný počet stejnopisů), ústně do protokolu, telegraficky (doplnit do 3 dnů písemně) - řízení začíná dnem dojití návrhu soudu
- zpětvzetí - částečné nebo úplné, řízení se v tomto případě ukončí (pokud odpůrce netrvá na pokračování)
- změna - možno i v průběhu řízení, ale pouze se souhlasem soudu
smír - pokud to povaha věci dovoluje, lze uzavřít smír; pokud soud rozhodne o jeho schválení, má účinky pravomocného rozsudku
průběh řízení - snaha soudu o co nejrychlejší projednání, možno spojit ke společnému řízení a projednání věci, které spolu souvisejí (skutkově nebo stejnými subjekty)
- jednání je v zásadě veřejné, pokud není veřejnost vyloučena (stát., hosp. nebo obch. tajemství)

Důkazní prostředek:

výslech účastníků a svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů a práv. osob, listiny
- hodnotí soud podle vlastního uvážení (jednotlivě a jako celek)
formy rozhodnutí: *rozsudek - rozhodující je stav v době jeho vyhlášení, vyhlašuje se veřejně, jménem republiky a písemně
- náležitosti - označení soudu, označení účastníků, označení projednávané věci, znění výroku, odůvodnění, poučení o odvolání, den a místo vyhlášení, podpis soudce
*usnesení - o podmínkách řízení, jeho zastavení, změně či zpětvzetí či při smíru
- vyhlašuje se přítomným účastníkům, doručuje se nepřítomným účastníkům
- náležitosti - jako u rozsudku
*platební rozkaz - možno bez nařízení jednání, vyplývá-li právo navrhovatele ze skutečností, které uvedl v návrhu
- povinnost zaplatit do 15 dnů od doručení nebo podat odpor
- pokud nebyl odpor uplatněn, má plat. rozkaz účinky pravomocného rozsudku, včasný odpor má za následek zrušení plat. rozkazu a pokračuje jednání
- náležitosti - doručení do vlastních rukou
- směnečný (šekový) plat. rozkaz - pokud navrhovatel předloží prvopis směnky či šeku, o jehož pravosti není pochyb
- povinnost zaplatit či podat námitku do 3 dní

Správní řízení

postup, ve kterém správní orgány rozhodují o právech, zájmech nebo povinnostech fyz. a práv. osob
- rysy - konkrétní záležitosti konkrétních osob, osoby účastné na řízení mají procesní práva a povinnosti, výsledkem je vydání správ. rozhodnutí
- řídí se podle správního řádu (obecný předpis) a jinými zvláštními předpisy pro jednotlivé obory (mají přednost pře obecnou úpravou)
- subjekty - orgány státní správy příslušné konkrétní záležitosti (věcně, místně, funkčně), účastníci řízení (fyz. a práv. osoby, o jejichž právech a povinnostech se rozhoduje, kterým by mohlo dojít k zásahu do práv a povinností, jiné osoby, o kterých to stanoví zákon)
- fáze: *zahájení řízení - na návrh či z podnětu správ. úřadu
*průběh řízení - zjišťování skutečností, dokazování, dílčí procesní rozhodnutí
*vydání rozhodnutí - závazně řeší záležitost
- části - výrok, odůvodnění, poučení o odvolání
soudy - státní orgány poskytující ochranu právům fyz. a práv. osob obecně (na rozdíl od správních orgánů, které poskytují tuto ochranu pouze tam, kde to stanoví zákon)
občanské soudní řízení - právem upravený postup při rozhodování sporů v soukromoprávní oblasti
- zahájení - na návrh žalobce (pouze v zákonem daných případech i bez návrhu, usnesením soudu), druhým účastníkem je odpůrce (žalovaný)
- předmět návrhu - rozhodnutí o osobním stavu, o plnění, o určení existence právního vztahu či práva
- náležitosti návrhu (vždy písemně) - místo, povolání a bydliště účastníků, sídlo a obch. jméno práv. osoby, vylíčení rozhodujících skutečností, žalobní petit
soudní příslušnost: *věcná - v prvním stupni většinou okresní soud, krajský IF ochrana osobnosti, autorská práva, obch. spory mezi podnikateli zapsanými v OR, vztahy v obch. společnostech a družstvech, absolutní obchody, ochrana obch. jména, hosp. soutěž, konkursy a vyrovnání
*místní - soud v místě bydliště či sídle žalovaného, u nemovitostí soud v místě nemovitosti
předběžné opatření - zabezpečení ochrany práv v potřebném rozsahu, při dočasné úpravě poměrů účastníků, je-li obava z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí
překážky řízení - pokud již bylo ve věci pravomocně rozhodnuto nebo pokud již probíhá jiné řízení v této věci
soudní řízení 1. stupně - zásada dispoziční (rozhodování o znění návrhu, soud sám nemůže změnit petit)
- po zahájení se postupuje co nejrychleji k rozhodnutí
- důkazní povinnost mají účastníci - soud o nich rozhoduje jednotlivě a ve vzájemné souvislosti
- každý účastník má možnost se při ústním projednání vyjádřit k tvrzením druhé strany
- náklady řízení nesou účastníci - návrh se podává zásadně za poplatek, náklady řízení běžně nese poražená strana
- rozhodnutí formou rozsudku (přímo ve věci) nebo usnesením (v ostatním)

Opravné prostředky:

*řádné - využití, pokud ještě rozhodnutí nenabylo právní moci
- odvolání - druhý stupeň řízení
- musí být uvedeno, proti čemu je odvolání podáno, v čem je nesprávnost a čeho se odvolatel domáhá
- odvolací soud projednává věc zásadně v rozsahu podaného odvolání - buď rozhodnutí potvrdí, nebo změní, nebo vrátí k novému projednání
*mimořádné - pokud již rozhodnutí nabylo právní moci
- dovolání - jen ve vymezených případech, pokud jsou odvolacími soudy vrchní či Nejvyšší
- obnova řízení - pokud se objeví nové skutečnosti či důkazy, které účastník bez vlastní viny nemohl použít, anebo pokud jde o trestný čin soudce
- do 3 měsíců po zjištění nových skutečností, max. do 3 let od právní moci původního rozsudku
trestní řízení -zákonem upravený postup orgánů činných v trestním řízení a jiných účastníků, jehož úkolem je zjistit, zda byl spáchán trestný čin či ne, případně zjistit pachatele a uložit trest
- pramenem práva je trestní řád
- výjimky z územní platnosti - imunita a výsady podle mez. práva, poslanci a senátoři, soudci Ústavního soudu, ostatní soudci a přísedící
- zásady - stíhání jen ze zákonných důvodů, zajištění práva na obhajobu, oficialita, legalita (povinnost stíhat všechny tr. činy, o kterých se dozvědělo), obžalovací zásada (profesionální funkce žalobce), veřejnost, zásada vyhledávací, ústnost, presumpce neviny, volné hodnocení důkazů soudem, zásada objektivní pravdy
- stadia - přípravné řízení, předběžné projednání žaloby, hlavní líčení, odvolací řízení, výkon rozhodnutí, řízení o mimořádných prostředcích
- zvláštní způsoby řízení - proti mladistvým, proti uprchlému, před samosoudcem
rozhodčí řízení - možnost využít v majetkových věcech (mimo konkursu a vyrovnání)
- rozhodčí smlouva - buď smlouva o rozhodci (jeden případ) nebo rozhodčí doložka ve smlouvě (řešení všech sporů v budoucnosti
- rozhodci - zpravidla tři (každá strana jednoho, ti pak volí předsedajícího rozhodce); může jím být jakýkoli zletilý občan ČR způsobilý k právním úkonům
- zásady -co nejméně formálně a co nejrychleji, možnost domluvit se na postupu mají strany, jinak rozhodci
- rozhodčí nález - většina rozhodců, písemný, doručen všem stranám, musí být určitý a odůvodněný, je pravomocný doručením a vykonavatelný soudem
- zrušení je možné soudem, IF ve věci, o níž nelze rozhodčit, IF rozhodce nebyl povolán řádným způsobem, IF ovlivněn trestným činem ........

Smlouva o dílo

- zhotovitel díla se zavazuje na své nebezpečí provést dílo objednateli, který se na oplátku zavazuje zaplatit sjednanou cenu
- na rozdíl od užití ObZ se určuje rozdíl mezi kupní smlouvou a smlouvou o dílo podle OZ tím, zda předmět koupě v době sjednání smlouva již existuje (koupě) či nikoli (dílo)
části smlouvy o dílo: *podstatné - určení smluvních stran, určení předmětu (provedení díla)
*další - určení ceny, doba zhotovení, určení součinnosti objednatele
povinnosti: *zhotovitel - provést dílo včas a řádně, upozornit na nedostatky materiálu nebo pokynů
*objednatel - poskytnout součinnost, zaplatit cenu (splatná až po skončení díla)
zánik smlouvy - splněním, zmařením díla před dobou splnění, odstoupením od smlouvy, smrtí (pokud provedení díla záleží na zvláštních osobních vlastnostech zhotovitele
jiné smlouvy podle OZ: *příkazní - příkazník se zavazuje pro příkazce obstarat nějakou věc nebo vykonat jinou činnost (na základě plné moci)
*zprostředkovatelská - zprostředkovatel vyvíjí za provizi činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost uzavřít urč. smlouvu (pouze u CP jde o abs. obchod)
*nájemní - pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji po sjednanou dobu užíval či zní bral užitky - abs. neobchod (mimo nájmu nebyt. prostor či dopr. prostř.)
*pojistná - pojistitel se zavazuje poskytnout pojištěnému za zaplacené pojistné ve sjednaném rozsahu plnění v případě, že se stane nahodilá událost smlouvou určená
*o sdružení - účastníci se zavazují vyvíjet činnost k dosažení hosp. účelu způsobem stanoveným ve smlouvě a zdržet se konání znemožňujícího či ztěžujícího tento účel

APLIKACE PRÁVA ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY, PRUBĚH, VÝSLADKY, OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

účel práva - regulovat v nutné a přiměřené míře lidské chování
individuální právní akty (akty aplikace práva) - výsledek aplikace práva orgány státní správy
proces aplikace práva: 1, zjištění skutkového stavu konkrétního případu, zjištění objektivní pravdy pomocí důkazů a dokazování
2, zjištění právní normy, která se na případ vztahuje, a provedení jejího výkladu
3, vydání ind. práv. aktu - na základě práv. norem a po uvážení ind. podmínek
ind. práv. akty - rozhodnutí stát. orgánu v konkrétních případech, kterými jsou určována, měněna, rušena či zjišťována oprávnění a povinnosti subjektů a stanovovány důsledky za porušování norem
- typy: *podle následků - konstitutivní (vzniká, mění se nebo zaniká právní vztah), deklaratorní (zjišťování a konstatování existence či neexistence práv. vztahů)
*podle okruhu vázanosti subjektů - závazné pro všechny, závazné pouze pro orgány a účastníky, o jejichž právech a povinnostech se rozhoduje
účinnost - způsobilost IPA působit zamýšlené právní účinky
právní moc - od okamžiku, kdy se IPA stává nezměnitelným a závazným pro subjekty
vykonatelnost - možnost vynutit splnění povinností od subjektů, jež je nesplnily dobrovolně
uvážení státního orgánu při aplikaci práv. normy - pro zabránění formalismu nebo v případě, že je norma hodně abstraktní a obecná
správní orgány - orgány státu vykonávající státní správu, tj. činnost, jíž stát realizuje svou výkonnou moc
typy správ. orgánů: *orgány státní správy - kolektivní (vláda) a monokratické (ministerstvo, OU), všeobecné a speciální, ústřední a místní
*obce - právnické osoby působící na určitém území, které vykonávají samostatnou působnost a zároveň se podílejí na výkonu státní správy (tzv. přenesená působnost)
- orgány - obec. zastupitelstvo, obec. rada, obec. úřad

Zánik kupní smlouvy

- splněním, dohodou stran, uplynutím doby u fixní smlouvy, odstoupením, zaplacením odstupného, dodatečnou nemožností, zmařením účelu smlouvy

smlouva o dílo - zhotovitel se zavazuje provést určité dílo a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení
- druh relativního obchodu, jehož předmětem plnění je práce zhotovitele, prodej zboží (materiálu) je až druhotný
- forma není zákonem dána
- výsledek plnění musí být vždy hmotně zachytitelný
části smlouvy o dílo: *podstatné - určení smluvních stran, určení předmětu smlouvy (díla), určení ceny nebo způsobu jejího určení (na základě rozpočtu)
*další - doba a místo provedení a dodání, určení věcí zajišťovaných objednatelem, podmínky provádění díla, způsob kontroly, podmínky převzetí, rozsah a délka záruky
povinnosti: *zhotovitel - provést dílo včas a řádně, převzít věci předané objednatelem, upozornit objednatele na nesprávnost pokynů či nevhodnost předaných věcí, opatřit věci potřebné k provedení, upozornit objednatele na překážky znemožňující provedení, pozvat objednatele ke kontrole, sepsat zápis o provedených zkouškách
*objednatel - převzít dílo a provést jeho prohlídku, zaplatit cenu díla, předat věci potřebné k provedení díla
odpovědnost za porušení smlouvy: *vady - spec. úprava ObZ, obdobná úpravě odpovědnosti za vady u kupní smlouvy
- obj. odpovědnost, možnost zproštění jen pokud byly vady způsobeny použitím nevhodných věcí dodaných objednatelem, pokud na ně zhotovitel upozornil,
ale objednatel na nich trval, anebo pokud byly způsobeny dodržováním nevhodných pokynů objednatele, pokud na ně zhotovitel upozornil...
- reklamace - pokud není lhůta ve smlouvě, platí 2 roky, u staveb 5 let od předání
*prodlení - platí obdobné podmínky jako u kupní smlouvy

jiné smlouvy podle ObZ: *komisionářská - komisionář se zavazuje na účet komitenta, ale pod vlastním jménem zařídit urč. obchodní záležitost za úplatu
*mandátní - mandatář se zavazuje na účet mandanta a jeho jménem zařídit urč. obchodní záležitost za úplatu
*o zprostředkování
*o obch. zastoupení
*o koupi najaté věci - v podstatě smlouva o budoucí smlouvě, resp. kupní smlouva s odkládací podmínkou
*zasílatelská - zasílatel na cizí účet pod vlastním jménem obstará přepravu věcí - abs. obchod (pouze ObZ)
*o přepravě věci - dopravce přepraví za úplatu věc odesílatele
*o uložení věci - opatrovatel se zavazuje k dočasnému a bezplatnému opatrování věci, kterou má u sebe v souvislosti z obch. styku s uložitelem
*o skladování - skladovatel za úplatu uloží a opatruje věc ukladatele
*o kontrolní činnosti - vykonavatel kontroly nestranně za úplatu zjistí stav určité věci nebo ověří určitý výsledek - abs. obchod (pouze ObZ)
*o úvěru - věřitel poskytne za úroky na požádání dlužníkovi peněžní prostředky do urč. částky - abs. obchod (pouze ObZ)
*o tichém společenství - tichý společní poskytuje podnikateli vklad za podíl na výsledku podnikání - absolutní obchod (pouze ObZ)

SMLOUVY MEZI PODNIKATELI PODLE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

kupní smlouva - prodávající se zavazuje odevzdat kupujícímu předmět koupě a kupující se zavazuje tento předmět převzít a zaplatit dohodnutou kupní cenu
- na základě smlouvy dochází k převodu vlast. práva k věci z prodávajícího na kupujícího
- využití OZ *pokud nejde o relat. obchod a strany si písemně nedohodnou postup podle ObZ
*při prodeji nemovitosti
*nejde-li o mezinár. kupní smlouvu
- smlouva vzniká, pokud se strany dohodnou o celém jejím obsahu či alespoň o podst. věcech
- forma není zákonem stanovena, pouze v případě nemovitosti musí být písemná a účinnosti nabude až vložením do katastru nemovitostí
části kupní smlouvy: *podstatné - určení smluv. stran, určení prodávané věci (včetně upozornění na vady), určení ceny
*další - doba plnění, předání zboží, způsob placení
povinnosti: *prodávající - odevzdat předmět koupě, převést vlastnické právo, nést náklady spojené s odevzdáním předmětu koupě
*kupující - zaplatit kupní cenu, převzít věc, nést náklady spojené s převzetím předmětu koupě
odpovědnost: *prodlení prodávajícího - nese odpovědnost za škody, ztrátu, poškození, mimoto má kupující právo odstoupit (ihned - u fixní smlouvy, po lhůtě - jinak)
*prodlení kupujícího - odpovědnost za nahodilou zkázu, nese náklady uložení, placení úroků z nesplacené částky
*vady - pokud předmět koupě neodpovídá smlouvě (fakticky nebo právně)
- reklamace do 6 měsíců, řekl. lhůta má prekluzívní charakter
*škody - nejsou zvláštně upraveny, použijí se ustanovení obecná
prodej zboží v obchodě - jedna ze stran je podnikatel, druhá občan
- zvláštní ustanovení OZ, která mají přednost před obecnou úpravou - omezení smluvní volnosti stran, zákonná záruka (potraviny 8 dní, jinak 6 měsíců), informační povinnost prodávajícího,povinnost převzetí věci kupujícím, odpovědnost za prodlení kupujícího (poplatky za uskladnění), odpovědnost za vady (odstranitelné - odstranění, výměna, neodstranitelné - výměna, odstoupení, sleva)

Odpovědnost za prodlení

- stíhá osobu, která nesplnila svou povinnost ve stanovené lhůtě
- právní následky vznikají teprve uplynutím posledního dne lhůty
- při prodlení s vrácením či předáním věci přechází na dlužníka odpovědnost za škody na věci, i pokud tuto zodpovědnost nenesl
- při prodlení se splněním peň. závazku je dlužník povinen zaplatit úrok z prodlení stanovený ve smlouvě (IF není stanoven, platí o 1% více než je běžný úrok za úvěr)
- smluvní pokuta - dohoda stran, že v případě porušení urč. povinnosti zaplatí porušitel smluvní pokutu
- nutná pís. forma, nutno stanovit výši nebo alespoň způsob jejího určení
- zajišťující funkce, paušalizuje škodu
- zaplacením funkce závazek nezaniká (pokud si strany nesjednají něco jiného) - rozdíl od odstupného
odpovědnost za vady - odpovědnost povinné osoby za to, že plnění má v okamžiku plnění smluvené nebo obvyklé vlastnosti
- předpokladem vzniku odpovědnosti je porušení obecné povinnosti plnit řádně své závazky
- typický příklad závazkové odpovědnosti, může vzniknout pouze na základě předchozí existence závazku
- smluvní záruka - musí mít písemnou formu (zár. list, smlouva, vyznačení na obalu)
- alternativní nároky - liší se podle typu porušení závazku (podstatné, nepodstatné)
- věcný rozsah odpovědnosti - souhrn konkrétních povinností, které z této zodpovědnosti vznikly povinné osobě (povinnost odstranit vady, jiné povinnosti)
- reklamace - oznámení vady, jednostranný úkon činěný oprávněnou osobou vůči odpovědné osobě
- reklamační lhůta má charakter lhůty promlčecí
bezdůvodné obohacení - plnění či jiný majetkový prospěch, který osoba přijala nebo získala a který jí nenáleží
- předpokladem vzniku odpovědnosti za bezdůvodné obohacení je to, že bylo přijato či získáno plnění, které osobě nenáleží a že se tak stalo na něčí úkor
- charakter této odpovědnosti je objektivní, zahrnuje povinnost vydat neprodleně neoprávněně získané plnění

SMLOUVY MEZI PODNIKATELI PODLE OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU

podle ObZ se upravuje smlouva, jestliže se týká relativního obchodu sjednaného podnikatelem v souvislosti s jeho pod. činností; jinak pokud si ho strany výslovně zvolí
kupní smlouva - prodávající se zavazuje odevzdat kupujícímu zboží a umožnit mu, aby k němu nabyl vlastnického práva, a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu
- předmětem kupní smlouvy je movitá věc - zboží
- forma - písemně, ústně či konkludentním jednáním
- vznik smlouvy - pokud se strany dohodnou o celém jejím obsahu, nejméně však o podstatných částech
- rozdíl od smlouvy o dílo - vychází se z toho, v jakém rozsahu kupující dodává prodávajícímu věci potřebné k výrobě - IF podstatnou část dodá kupující, jde o dílo
části kupní smlouvy: *podstatné - určení smluvních stran, určení zboží, určení kupní ceny
*další - doba plnění, záruka (písemná), určení dokladů ke zboží, způsob přepravy či předání, způsob placení
povinnosti: *prodávající - odevzdat kupujícímu zboží (řádně a včas), odevzdat doklady ke zboží, umožnit nabytí vlast. práva (většinou při předání, ale i před či po), předat zboží k přepravě, uchovávat zboží (pokud je kupující v prodlení s převzetím)
*kupující - zaplatit kupní cenu (dohodnutou či určenou), převzít zboží (povinnost poskytnout potřebné spolupůsobení), uchovávat zboží (např. před reklamací)
odpovědnost za porušení kupní smlouvy: *prodlení prodávajícího - podst. (kupující může ihned odstoupit), nepodst. (kupující musí poskytnout lhůtu k plnění), právo na náhradu vzniklé škody
*prodlení kupujícího - právo prodávajícího na úrok z prodlení (stanoven ve smlouvě nebo o 1% vyšší než úrok z úvěru), možnost odstoupení od smlouvy
*vady - vadné je takové zboží, které neodpovídá smlouvě
- faktické (množství, druh, jakost, kompletnost, balení, doklady) nebo právní (pokud je zboží zatížené právem třetí osoby)
- objektivní odpovědnost - možnost zprostit se odpovědnosti jen pokud kupující o vadách věděl, vady nemohl prodávající odborně zjistit
- reklamace - nutno uplatnit ve lhůtě
*škoda - řídí se podle obecné úpravy odpovědnosti za škody včetně ustanovení o zproštění odpovědnosti

ZÁNIK OBCHODNÍCH ZÁVAZKOVÝCH VZTAHU

zánik OZV - zánik povinnosti povinné osoby poskytnout oprávněné osobě plnění
druhy zániku OZV: *splnění - závazek je splněn řádně a včas, tj. vadné plnění není splněním
- pokud lze závazek plnit několika způsoby, má právo určit způsob plnění dlužník (IF smlouva nestanoví jinak)
- při plnění několika závazků je plněn nejdříve závazek nejdříve splatný, zároveň se dříve plní příslušenství závazku (např. nejdřív úrok, pak teprve jistina)
- místo plnění - u peň. závazků sídlo (bydliště) věřitele v okamžiku vzniku závazku, u nepeň. závazků sídlo (bydliště) dlužníka v okamžiku vzniku závazku
- doba plnění - buď ve prospěch dlužníka (může až na konci) nebo ve prospěch věřitele (může nejdříve na konci, pokud věřitel nechce dřív)
*uložení do úřední úschovy - má pro dlužníka stejné účinky jako splnění; využití při nepřítomnosti věřitele, prodlení věřitele, neznámém věřiteli, pochybném věřiteli
- náklady na uložení jdou k tíži věřitele
*dohoda stran 1, novace závazku, nutná pís. forma v případě, že původní závazek vznikl na základě pís. smlouvy
2, narovnání - dohoda, při níž zanikají pohledávky mezi stranami pochybné či sporné, dosavadní závazek je nahrazen závazkem vyplývajícím z narovnání
3, zrušení závazku - nutná písemná forma, pokud byl závazek sjednán písemně, nebo když dochází k zániku závazku jen jedné ze stran (prominutí dluhu)
*uplynutí doby 1, časově omezené závazky a fixní závazky (stanovena přesná doba plnění, o pozdější plnění nemá věřitel zájem)
2, prekluze - lhůta uplyne a opráv. subjekt nevykoná příslušný práv. úkon; dlužník nemusí uplynutí prekl. lhůty namítat, soud k němu přihlíží z moci úřední
*započtení - při splnění zákonem stanovených podmínek se zruší vzájemné pohledávky a závazky mezi stranami
- buď smluvní (u dvoustranných zápočtů) nebo zákonné (pouze pohledávky mezi stejnými osobami, obdobné plnění, soudně vymahatelné, splatné)
*výpověď - jednostranný práv. úkon směřující k zániku závazku, pouze v případech a za podmínek stanovených zákonem; nutno pís. výpověď a uplynutí výp. lhůty
*odstoupení od smlouvy - jednostranný právní úkon, kterým strana projevuje vůli ukončit platnost smlouvy v případě porušení smluvních povinností
- podstatné porušení (porušující strana věděla nebo musela vědět) - právo poškozené strany odstoupit ihned
- nepodstatné porušení - nutno stanovit dostatečnou lhůtu ke splnění povinnosti
- zanikají všechna práva a povinnosti stran, nejsou však dotčeny nároky na náhradu škody
*zaplacení odstupného - pokud je sjednáno písemně ve smlouvě, možno využít, pokud povinná strana ani částečně neplnila či oprávněná strana ani zčásti neobdržela plnění
*dodatečná nemožnost plnění - po vzniku závazku není objektivně možné ho splnit, buď fakticky (věc zanikla) nebo právní (dlužník nezískal povolení, o které usiloval apod.)
- závazek zaniká v okamžiku, kdy se stal nesplnitelným
*zmaření účelu smlouvy - zásadní změny okolností, za nichž byla smlouva uzavřena, které tak brání dosažení základního účelu smlouvy
*smrt či zánik práv. osoby - smrtí zanikají závazky, jestliže plnění mohl provést jen osobně dlužník nebo které mohl přijmout jen věřitel
- zánikem práv. osoby, tj. výmazem z obch. rejstříku zanikají všechna její práva a povinnosti

ZÁVAZKY Z PORUŠENÍ PRÁVA

právní zodpovědnost - odpovědnost za minulé jednání, které je v rozporu s právní normou, nepříznivý důsledek za porušení povinnosti
- vzniká nová zvláštní povinnost (sekundární) jako důsledek porušení jiné povinnosti (primární)
funkce pr. odpovědnosti: *preventivní - pod tlakem hrozby vzniku nepříznivých práv. důsledků má subjekt volit takovou variantu, která je v souladu s právem
*reparační - odstranění vzniklé újmy
*represivní - odčerpání zejména finančních prostředků osobě, která porušila svou povinnost
kritéria dělení pr. odpovědnosti: *podle právního odvětví - trestní, občanskoprávní, obchodněprávní
*podle povahy sankce - majetková (obchodně-, občansko- a pracovněprávní), nemajetková (trestní a administrativní)
předpoklad pr. odpovědnosti - porušení povinnosti - závazková odpovědnost (vznik vedle nebo místo pův. závazku), jiná zodpovědnost
samostatná odpovědnost - vzniká automaticky po vzniku nějaké skutečnosti stanovené práv. předpisy, nepředpokládá existenci předchozího závazku
subjektivní odpovědnost- odpovědnost za zaviněný protiprávní úkon
objektivní odpovědnost - odpovědnost za výsledek, odpovědná osoba odpovídá bez zřetele na zavinění
- možnost odpovědné osoby zprostit se odpovědnosti na základě liberačních důvodů (např. „vyšší moc“ - živelná pohroma)
odpovědnost za škodu - reparační fce, uplatnění principu prevence škod - oznamovací povinnost (musím oznámit druhé straně všechny skutečnosti, o nichž vím, proč nemůžu splnit závazek)
- povinnost odvracet přímo hrozící škodu
- škoda = majetková újma, kterou lze vyčíslit v penězích nebo alespoň v penězích nahradit
- skutečná škoda - oč se majetek poškozené osoby zmenšil
- ušlý zisk - čeho by poškozená osoba dosáhla, kdyby nenastala škodná událost
- nutno prokázat příčinnou souvislost mezi protiprávním úkonem a vznikem škody
- náhrada škody je založena na principu obj. odpovědnosti, zákon přesně definuje okolnosti vylučující odpovědnost (nezávislé na vůli,neodvratitelné, nepředvídatelné)
- náhrada v penězích (relutární náhrada) nebo uvedením v předešlý stav (naturální restituce - nutno požádat, je to možné a je to obvyklé)
- spoluodpovědnost více osob - pokud byla jedna a tatáž škoda způsobena protiprávním úkonem více osob - platí princip solidárnosti
- spoluzpůsobení škody - sama poškozená osoba poruší urč. právní povinnost - škoda se v tomto případě dělí poměrně
- není možné se předem platně vzdát nároku na náhradu škody, po vzniku nároku může poškozená osoba (nikdy soud) náhradu škody snížit
- typy odpovědnosti za škodu: *způsobená provozní činností *způsobená provozem dopr. prostředků
*způsobená na vnesených či odložených věcech *způsobená obzvláště nebezpečným provozem

ZMĚNA A ZAJIŠTĚNÍ OBCHODNÍCH ZÁVAZKOVÝCH VZTAHU

změna OZV - může se týkat subjektů nebo obsahu
- je vyloučena tam, kde je závazek svou povahou vázán na urč. osobu, tam, kde by změna závazku znamenala zánik závazku původního a vznik nového (novace)
- ke změně subjektu může dojít práv. úkonem (např. dohodou stran), ze zákona či na základě rozhodnutí stát. orgánu
- může být učiněna v libovolné formě, pokud zákon nestanoví něco jiného
typy změn OZV: *postoupení pohledávky (cese) - písemná forma, postupitel musí informovat dlužníka, postavení dlužníka se nemění
*převzetí dluhu (intercese privativní) - dohoda dlužníka se třetí osobou, nutný souhlas věřitele, nutná písemná forma, obsah závazku se nemění
*přistoupení k dluhu (intercese kumulativní) - dohoda věřitele a třetí osoby, třetí osoba se zavazuje společně a nerozdílně s dlužníkem , nutná pís. forma
*poukázka - poukazatel opravňuje poukazníka, aby vybral či přijal plnění od poukázaného, zrušit poukázku může pouze poukazatel, a to jen před jejím přijetím poukázaným
zajištění OZV - souhrn práv. prostředků sloužící k ochraně věřitele, v užším smyslu spec. práv. instituty zvyšující jistotu věřitele, že jeho pohledávka bude splněna
typy zajištění OZV: *zástavní právo - vyhrazení věci k uspokojení věřitele, pokud nebude pohledávka řádně splněna; zřizuje se na urč. dobu, do urč. výše, pro urč. druh pohledávek
- vznik ze zákona, na základě dědické dohody, na základě spec. dluhopisu - strany musí určit zástavu a pohledávku, která je kryta
- povinnost věřitele zástavu chránit
- výkon zást. práva se děje způsobem dohodnutým ve smlouvě, jinak prodejem zástavy
*podzástavní právo - zastavení pohledávky zajištěné zást. právem - nutný souhlas vlastníka zastavené věci
*zadržovací právo - ten, kdo je povinen vydat nějakou movitou věc, je oprávněn ji zadržet k zajištění své splatné peněžité pohledávky (vznik jednostranným projevem vůle)
- možno jen v rámci výkonu soudního rozhodnutí
*smluvní pokuta - peň. částka, kterou je dlužník povinen zaplatit věřiteli, pokud poruší (zaviněně či nikoli) smluvní povinnost, k jejímuž zajištění byla pokuta sjednána
- nutno sjednat písemně, nepřiměřeně velkou pokutu může soud snížit
*uznání závazku (dluhu) - jednostranný projev vůle dlužníka, pokud dluh uzná, platí i dluh, který již byl promlčen
*jistota - není sam. typ zajištění, pouze vymezuje způsoby, jimiž lze splnit závazek „dát jistotu“

Absolutní neobchody

záv. vztahy neupravené jako samostatné smluvní typy v ObZ a jsou upraveny výslovně v OZ
- řídí se ustanoveními OZ, a to i tehdy, pokud jsou uzavírány mezi podnikateli (např. smlouva nájemní, pojistná, o prodeji nemovitosti)
vnitřní volba práva - osoby sjednávající záv. vztah mohou rozšířit působnost ObZ i na jiné závazkové vztahy, nesmí se však jednat o absolutní neobchody
- možno uskutečnit pouze na základě dohody, a to písemnou formou
vznik záv. vztahů - na základě práv. úkonu (smlouva), na základě protiprávního jednání nebo přímo ze zákona
smlouva - ujednání dvou nebo více smluvních stran o jejich vzájemných právech a povinnostech
- vzniká na základě svobodného, určitého, navzájem adresovaného a obsahově shodného projevu vůle účastníků, tj. na základě návrhu smlouvy a jejího přijetí
návrh smlouvy - nutno podstatné části dané zákonem, smluvní volnost lze uplatnit v rámci dovolenosti a možnosti předmětu plnění
- lze uzavřít i smlouvu neupravenou v ObZ či OZ - smlouvy nepojmenované (inominátní) či smíšené (obsahující prvky více smluv)
- závazný ode dne, kdy dojde osobě, jíž je určen; pokud není výslovně označen jako neodvolatelný nebo pokud není stanovena lhůta pro přijetí, považuje se za odvolatelný
akceptační lhůta - doba určená navrhovatelem pro přijetí či doba přiměřená (závisí na povaze návrhu, předmětu plnění, rozsahu, obch. praxi mezi stranami aj.)
zánik návrhu - v okamžiku dojití odmítnutí navrhovateli či uplynutím akceptační lhůty
akcept (přijetí) smlouvy - projev vůle subjektu (výslovně či mlčky) - tento projev musí být včasný a bezvýhradný
- za okamžik přijetí se považuje okamžik, kdy je akcept doručen na adresu navrhovatele
vznik smlouvy - přijetím návrhu, a to po dohodnutí celého obsahu smlouvy (výjimečně se mohou chybějící části dohodnout později, popř. určit soudem)
veřejný návrh na uzavření smlouvy - návrh adresovaný blíže neurčenému počtu osob, zveřejněný vhodný způsobem (TV, tisk)
- navrhovatel je povinen uzavřít smlouvu s tím, kdo mu nejdříve oznámí, že návrh přijímá (pokud návrh nestanovuje výslovně, že bude uzavřena se všemi)
obch. veř. soutěž - soutěž o nejvhodnější návrh na uzavření smlouvy určená blíže neurčitým osobám, musí být vyhlášena veřejně písemnou formou
- nutno uvést předmět závazku, zásady obsahu smlouvy, na kterých vyhlašovatel trvá, způsob podávání návrhů, lhůta pro podání, lhůta pro oznámení výsledků
- přijme se návrh, který nejlépe vyhovuje stanoveným podmínkám, odmítnout všechny návrhy lze, jen pokud to podmínky soutěže umožňují
smlouva o uzavření budoucí smlouvy - jedna nebo obě strany se zavazují uzavřít ve stanovené době smlouvu s předmětem plnění - vzniká tzv. kontraktační povinnost
- musí být uzavřena písemně, podstatnými částmi je doba určená k uzavření smlouvy a předmět plnění (alespoň obecně)
- povinnost uzavřít smlouvu zaniká, nevyzve-li oprávněná osoba druhou stranu ke splnění povinnosti v době určené ve smlouvě

OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY, DRUHY, VZNIK, UZAVÍRÁNÍ SMLUV

závazkový právní vztah - právní vztah, kdy jedna osoba (dlužník) je povinna druhé osobě (věřiteli) něco plnit a tato osoba má právo stanovené plnění na dlužníku požadovat
znaky záv. vztahů: *relativní povaha - spojení mezi individuálně určenými osobami, kdy právu jedné osoby odpovídá povinnost osoby druhé
*majetkový charakter - uskutečňuje se pohyb majetku
*vzájemnost práv a povinností
prvky záv. vztahu: *subjekt - alespoň dva účastníci (věřitel a dlužník)
*objekt - určité lidské chování (činnost nebo nečinnost), které spočívá v plnění
*obsah - práva (subjektivní právo, tj. oprávnění) a povinnosti; nárok - vymahatelná forma subj. práva
způsob plnění: *jednorázové *ve splátkách *trvající
*částečné *opakující se
druhy závazků: *podle určení předmětu plnění - určené jednotlivě (předmět plnění je určen znaky odlišujícími jej od jiného plnění)
- určené druhově (dány druhové znaky)
- určené alternativně z několika předmětů plnění má být splněn jeden, a to ten, který si oprávněná osoba zvolila)
*podle míry závazku a oprávnění - jednostranně zavazující = asynallagmatické (nejde o absolutní jednostrannost, ale o převažující zavázanost či oprávněnost)
- oboustranně zavazující = synallagmatické (vzájemnost práv a povinností, vzájemná podmíněnost plnění)
*závazky ve prospěch a k tíži třetího (k tíži třetího jsou principiálně vyloučeny)
*společné závazky a práva - pokud na jedné či na druhé straně závazku vystupuje více osob - solidární (společně a nerozdílně, tj. kdokoli může či musí celé plnění)
- dílčí (povinnost nebo právo jednotlivce se vztahuje na část celk. plnění)
- nedílné (mohou být splněny jen společnou činností všech povinných osob)
obchodní záv. vztahy - záv. vztahy vzniklé mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti
- char. znaky - objektem je jednání za účelem zisku, subjektem jsou především podnikatelé
relativní obchody - určující jsou osoby tohoto záv. vztahu, jejich povaha při vzniku záv. vztahu
- řídí se ustanoveními ObZ
absolutní obchody - vždy (bez ohledu na osoby) se řídí podle ObZ
- zákon je taxativně vypočítává: *vztahy mezi zakladateli obch. spol., mezi společníkem a společností, mezi společníky
*vztahy mezi zakladateli družstva a mezi členem a družstvem
*vztahy z burzovních obchodů a jejich zprostředkování a z úplatných smluv týkajících se cenných papírů
*vztahy ze smluv taxativně uvedených v § 261 (např. smlouva o inkasu, o úvěru, o prodeji podniku, o tichém společenství aj.)

PRÁVNÍ PODMÍNKY PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON

principy právní úpravy podnikání v ČR: *rovnost vlastnického práva všech vlastníků, zpřístupnění podnikání každému
*podmínky a omezení práva podnikat lze uskutečnit pouze pomocí zákonů
*vznik oprávnění založen na principu ohlašovacím, registračním nebo povolovacím
živnostenský zákon - vymezuje okruh živnostenského podnikání, stanovuje podmínky provozu živností a kontrolu jejich dodržování
- oproti dřívějším dobám značně zliberalizoval přístup k podnikání pro fyz. osoby, zrovnoprávnil fyz. a práv. osoby a zároveň podnikatele zahraniční i domácí
živnost - podnikatelská činnost podléhající režimu ŽZ bez ohledu na to, kdo je podnikatelem a jaký je rozsah provozované činnosti, technologie provozu, způsob řízení či výše zisku
kritéria pro třídění živností: *zda má zájemce nárok na živ. oprávnění, zda je živnost nároková (ohlašovací) či nenároková (koncesovaná)
*zda a jaké podmínky musí zájemce splňovat - živnosti volné, vázané, řemeslné a koncesované
*podle převažujícího předmětu činnosti - živnosti obchodní, výrobní, poskytující služby
rysy živností: 1, ohlašovací - uvolněný přístup k jejich provozování pro každého, kdo splní zákonem stanovené podmínky a živnost ohlásí
2, koncesované - kromě odborné způsobilosti musí mít podnikatel i další předpoklad - spolehlivost, tj. vyšší míru bezúhonnosti
odborná způsobilost - vyžadují všechny kategorie s výjimkou živností volných *řemeslné živnosti - vzdělání a praxe, popř. zkouška
*vázané živnosti - oprávnění, potvrzení, registrace, popř. vzdělání a praxe či zkouška
*koncesované živnosti - absolvování odborného kursu, kvalifikace, vzdělání
živnostenské oprávnění - subjektivní právo podnikatele provozovat určitou živnost a současně předpoklad jejího provozování; nezakládá povinnost vykonávat živnost
- vyloučení z podnikání veřejnoprávní - soudci, vojáci z povolání, příslušníci bezpečnostních sborů, osoby zastávající vedoucí funkce ve stát. podnicích
- vyloučení z podnikání soukromoprávní - společníci v. o. s. a komplementáři k. s., členové statutárních a dozorčích orgánů kap. společností, členové družstva
zánik živnostenského oprávnění - smrtí fyz. nebo zánikem práv. osoby (pokud nepokračují dědici či právní nástupci), uplynutím času u oprávnění na dobu určitou, rozhodnutím živ. úřadu
všeobecné podmínky pro zájemce o živnostenské podnikání - věk 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost

PODNIKATEL, OBCHODNÍ JMÉNO, OBCHODNÍ REJSTŘÍK

podnikatel - osoba vykonávající podnikatelskou činnost, podle ŽZ fyzická či právnická osoba splňující podmínky pro provozování živnosti

kritéria vymezující osobu podnikatele podle ObZ - zápis do obch. rejstříku, získané podnikatelské oprávnění i pokud není zapsán v obch. rejstříku, zemědělec zapsaný do evidence, Mahr. osoby oprávněné podnikat v zahraničí

zahraniční podnikatel - fyz. osoba s bydlištěm v zahraničí, práv. osoba se sídlem v zahraničí - pokud splní podmínky, vztahuje se na ně zákon jako na tuzemské podnikatele

společné podnikání - spojení dvou či více fyz. nebo práv. osob k provozování pod. činnosti - vznikají společnosti (buď s právní subjektivitou či bez ní)

společnosti obč. práva (society) - nemají práv. subjektivitu, účastníky práv. vztahů není společnost, ale osoba, jež se vztahu účastní

společnosti obch. práva - *s vlastní práv. způsobilostí odlišnou od způsobilosti jejich účastníků - obch. společnosti a družstva

*bez vlastní práv. způsobilosti - tichá společnost, případná společnost (konsorcium)

obchodní jméno - název, který si zvolí fyz. nebo práv. osoba za účelem provozovat pod tímto jménem podnikatelskou činnost a činit pod tímto názvem právní úkony

- principy pravdivosti (musí být patrno, zda jde o fyz. či práv. osobu a jaká je forma práv. osoby) a nezaměnitelnosti

- povinnou součástí obch. jména fyz. osoby je jméno a příjmení, povinnou součástí obch. jména práv. osoby je označení formy práv. osoby

význam obch. jména: 1, atribut právní subjektivity podnikatele - bez jeho užití nelze činit právní úkony

2, ochranné označení, jež je předmětem prům. vlastnictví - identifikační, rozlišovací a propagační funkce

3, spec. typ nehmotného statku vyznačující osobitost podnikatele

obchodní rejstřík - kvalifikovaný seznam určité skupiny podnikatelů, veřejný seznam přístupný každému (opisy a výpisy)

- skutečnosti zapsané v OR jsou účinné vůči každému ode dne, kdy byly zapsány

- zápis obligatorní (tuzemské osoby, kterým to přikazuje ObZ, zahr. osoby) nebo fakultativní (tuzemské fyz. osoby splňující kritéria pro zápis)

- pramenem úpravy je ObZ a některé další zákony, procesní předpisy jsou upraveny v obč. soudním řádu

účinky zápisu do OR: *konstitutivní - dnem zápisu vzniká nějaká skutečnost *deklaratorní - určitá skutečnost se pouze osvědčuje, ale existuje nezávisle na tomto zápisu

předmět zápisu do OR - údaje zapisované do OR určuje zákon, zapsány mohou být pouze údaje o osobách, které mohou být do OR zapsány, je třeba zapisovat všechny změny údajů i jejich zánik

údaje zapisované o všech tuzemských osobách - den zápisu, obch. jméno, sídlo, bydliště, místo podnikání, předmět podnikání

- IF vzniknou urč. skutečnosti, zapisují se i údaje o konkursu a vyrovnání, práv. důvod výmazu podnikatele, org. složky podnikatele (odštěpné závody)

údaje zapisované o tuz. práv. osobách a zahr. osobách - statutární orgány, vstup do likvidace, jména a bydliště fyz. osob u v. o. s., rozlišení komanditisty a komplementáře u k. s., jméno a bydliště a výše vkladu společníků u s. r. o., počet akcií a jmenovité hodnoty u a. s., výše zákl. jmění a jeho změny u a. s. apod.

vedení OR - okresní soud v sídle krajského soudu pro podnikatele, kteří mají své sídlo v obvodu tohoto krajského soudu

zveřejňování údajů zapsaných do OR - v Obchodním věstníku, až poté, co byl zápis fakticky proveden

- obch. jméno, sídlo nebo bydliště, IČO, předmět podnikání, práv. forma práv. osoby, jména a bydliště osob oprávněných jednat jménem podnikatele, označení a sídlo odštěpného závodu a jméno vedoucího a jeho bydliště, jméno prokuristy a jeho bydliště, výše zákl. jmění s. r. o. a a. s., výše zapisovaného zákl. jmění družstva, počet, druh a nom. hodnota akcií u a. s., zakladatel a kmenové jmění s. p., veškeré údaje o zahr. osobách, veškeré údaje o konkursu a vyrovnání, veškeré údaje týkající se likvidace práv. osob

PRÁVNÍ ÚPRAVA PODNIKÁNÍ, OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAH OBCHODNÍHO A OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

podnikání - činnost prováděná podnikatelem *soustavně - nemusí být celodenní a každodenní, záleží na opakovanosti a úmyslu opakovat (např. sezónně)

*samostatně - nikdo jiný práci neřídí, nepřiděluje úkoly apod.; samostatnost nevylučuje kooperaci a koordinaci

*pod vlastním obch. jménem

*na vlastní zodpovědnost - podnikatel zodpovídá veškerým svým majetkem za řádné plnění závazků, za škodu, za zaměstnance aj.

*za účelem dosažení zisku - zisk je motivem, ale nemusí být výsledkem

principy právní úpravy podnikání v ČR: *rovnost vlastnického práva všech vlastníků, zpřístupnění podnikání každému

*podmínky a omezení práva podnikat lze uskutečnit pouze pomocí zákonů

*vznik oprávnění založen na principu ohlašovacím, registračním nebo povolovacím

obchod jako právní kategorie - obchod je buď právním vztahem nebo právní skutečností; v tržní ekonomice se využívá pojem obchodu jako právní skutečnosti (smlouvy)

obchodní právo - specifická úprava vztahů spojených s profesionální podnikatelskou činností

- součást systému soukr. práva existující jako zvláštní právní předpis ve vztahu k obč. zákoníku - tzv. dualismus soukr. práva

- v poslední době dochází ke sbližování obou úprav (OZ a ObZ) - tzv. komercializace obč. práva (zejména v oblasti závazkového práva)

obch. právo ČR - soubor právních norem upravujících majetkoprávní postavení podnikatelů a vztahy mezi nimi v souvislosti s jejich pod. činností

- ve vymezeném rozsahu upravuje i vztahy mezi nepodnikatelskými subjekty a některé veřejnoprávní vztahy mezi podnikatelem a státem

vztah obch. a obč. zákoníku - OZ je zákonem obecným (lex generalis), zatímco ObZ je zákon zvláštní (lex specialis)

- otázky neupravené v ObZ se řeší podle OZ, některé problémy jsou zásadně upraveny v OZ a ObZ obsahuje jen dílčí úpravy (nutno se řídit oběma kodexy)

- pokud není některý problém řešen ani v OZ, ani v ObZ, posoudí se podle obch. zvyklostí, pokud jsou vytvořeny

předmět úpravy ObZ - právní postavení podnikatelů v soukromoprávních vztazích, právní vztahy i některých jiných osob, závazkové vztahy uvedené v ObZ i když jejich subjekty nejsou podnikatelé

dispozitivní charakter ObZ - široká dispoziční volnost podnikatelů, strany se mohou odchýlit od ustanovení dispozitivní povahy projevem své vůle



PRÁVNÍ UDÁLOSTI, PROTIPRÁVNÍ STAVY, ČAS JAKO PRÁVNÍ UDÁLOST

právní události - pr. skutečnosti, na něž se váže vznik, změna či zánik práv. vztahu, které nebyly vyvolány chováním dotčených subjektů

čas jako pr. skutečnost - lhůta (pr. předpisem či úkonem pevně vymezený čas. úsek s pevně určený začátkem a koncem), dovršení urč. věku

druhy lhůt podle okolností: *objektivní - začíná běžet v okamžiku, kdy daná skutečnost nastala

*subjektivní - začíná běžet v okamžiku, kdy se oprávněný subjekt o určité skutečnosti dozvěděl

typy lhůt: *prosté - omezují trvání práv či povinností, popř. po jejich uplynutí dochází ke vzniku práv či povinností

*prekluzívní - lhůta, jejíž marné uplynutí (nic se neděje) má za následek zánik práv (prekluzi)

*promlčecí - marným uplynutím právo nezaniká, je třeba uplatnit nárok na promlčení

délka promlčecí lhůty - podle obč. zákoníku je obecně tříletá, podle obch. zákoníku je obecně čtyřletá

- ve zvláštních případech (např. škoda na přepravovaných věcech) je prom. lhůta pouze 1 rok

stavení promlčecí lhůty - lhůta po dobu zákonem stanovené překážky (např. zahájení soudního řízení) neběží, po odpadnutí této překážky běh lhůty pokračuje

přetržení promlčecí lhůty - nastane-li zákonem stanovená skutečnost, přestane běžet dosavadní lhůta a běží nová celá promlčecí lhůta

- přetržení prom. doby nastává pouze v případě písemného uznání závazku

počítání času - podle dnů, týdnů, měsíců a let, výjimečně podle hodin či minut

protiprávní stavy - výsledky nezaviněného chování či události, které jsou v rozporu s právem a někdo je musí napravit, i když je nezpůsobil



ZÁKONNOST A JEJÍ PRÁVNÍ ZÁRUKY, VÝKLAD PRÁVA


zákonnost - metoda vládnutí a řízení společnosti prostřednictvím práva, jejímž cílem je zajištění právní jistoty

požadavky na zákonnost: *demokr. obsah práva *přesné vymezení působnosti a pravomoci st. orgánů (co jim není dovoleno, nesmějí), uplatnění zásady „co není zakázáno, je dovoleno“

záruky zákonnosti - *politické (dem. forma vlády, systém brzd st. moci) *právní (právně upravené způsoby zabezpečující chování st. orgánů, pr. a fyz. osob, preventivní působení)

právní záruky zákonnosti v ČR:

*náprava vadných pr. aktů - zrušení nezákonných aktů vyšší instancí, vytvoření spec. kontrolních orgánů

- v případě ind. pr. aktů - řádné opravné prostředky (odvolání, stížnost), mimořádné opr. pr. (obnova řízení, dovolání)

*neplatnost pr. úkonů - pr. úkon je soukromoprávní jednání, u nějž se neuplatňuje předpoklad správnosti

*nicotnost pr. úkonu (úkon vůbec nevznikne) *neplatnost pr. úkonu (absolutní - vznikne bez předpokl. účinků, relativní - dočasné účinky)

*odporovatelnost (úkon není účinný vůči osobě, která s ním nesouhlasí) *možnost odstoupení od pr. úkonu

*dozor - srovnává skutečný stav se stavem, jaký má být, z hlediska zákonnosti

*kontrola - srovnává skutečný stav s tím, co má být i z hlediska efektivity

*rozhodování sporů - rozhoduje orgán nezávislý na žádné ze stran sporu (státní orgán - soud, soukr. osoba - rozhodce)

- stadia procesu - zahájení řízení, dokazování skutkového stavu, vyhledání přísl. normy a její výklad, vydání rozhodnutí

- druhy sporů - mezi rovnými subjekty, mezi občanem a státem

*donucení - nepřímé (snaha zabránit porušování práva - prevence) a přímé (bezprostřední nucené splnění povinnosti - trest, pokuta, úrok z prodlení, exekuce)

*právní odpovědnost - metoda nepř. donucení

PRÁVNÍ A PROTIPRÁVNÍ ÚKONY

ávní skutečnosti - takové skutečnosti, s nimiž pr. normy spojují vznik, změnu a zánik subj. práv a povinností
*aprobované (v souladu s normami) *reprobované (protiprávní)
dělení pr. skutečností - *projevy vůle subjektu (právní jednání -úkony či ind. pr. akty; neprávní jednání)
*skutečnosti, jež nejsou projevem vůle subjektu (právní události, protiprávní stavy)
právní domněnky - konstrukce zakládající pr. následky bez ohledu na to, zda urč. skutečnost reálně existuje či ne
*vyvratitelné domněnky - skutečnost se pokládá za danou, pokud se neprokáže opak *nevyvratitelné domněnky - nepřipouštějí důkaz o opaku
právní jednání - chování v souladu s pr. normami
*ind. pr. akty stát. orgánů, pokud zakládají, mění či ruší pr. vztahy dissimulace - předstírání jiného pr. úkonu, než se skutečně odehrává
*pr. úkony - projev vůle subjektu neuplatňujícího mocenské oprávnění
formy pr. úkonů - *výslovné pr. ú. (písemně, jinými symboly či na nosiči dat, někdy předepsaná specifická forma)
*konkludentní čin (lze usoudit, že jde o projev vůle a jaký je jeho obsah)
*tacitně učiněný úkon (mlčky, projevem je nečinnost, pokud z ní lze usoudit, že jde o projev vůle určitého obsahu)
právní následek - skutečnost vzniklá pr. úkonem (chtěná či nechtěná)
náležitosti pr. úkonů - požadavky kladené pr. řádem; podstatné a nepodstatné
*náležitosti subjektu (pr. způsobilost) *náležitosti vůle *náležitosti projevu vůle (forma) *náležitosti obsahu *náležitost předmětu
neplatnost pr. úkonů - *absolutní (žádné následky) *relativní (úkon platí do doby, než se oprávněná osoba neplatnosti dovolá); možnost konvalidace (zplatnění)
dělení pr. úkonů: *jedno-, dvou-, vícestranné *adresované a neadresované *volné a reálné (mimo projevu vůle musí nastat konkrétní chování)
*bezplatné a úplatné (každá strana obdrží majetkovou hodnotu) *pojmenované (výslovně uvedené v zákoně) a nepojmenované
protiprávní jednání - při porušení povinnosti, vzniká pr. odpovědnost; druhy (tr. čin, správ. přestupek, disc. přestupek)

PRÁVNÍ VZTAHY, DRUHY, SUBJEKT, OBJEKT

subjektivní právo - právní možnost subjektu chovat se určitým způsobem, vyjádřená a zaručená objektivním právem

- oprávnění jednoho subjektu souvisí s vymezením povinností jiného subjektu; ochrana oprávnění spočívá v tom, že tyto povinnosti jsou vynutitelné

- zároveň znamená oprávnění požadovat plnění povinností jiných subjektů

právní vztahy - vztahy mezi lidmi či jejich kolektivy, v nichž tito vystupují jako nositelé práv a povinností stanovených práv. normami, které lze vynutit příslušnými stát. orgány

-existují, pokud jsou dány právní normy určující rozsah práv a povinností a jestliže existují právně významné okolnosti spojené se vznikem, změnou či zánikem pr. vztahu

prvky pr. vztahů: *subjekty (fyz. osoby, pr. osoby, stát a jeho orgány) *obsah (souhrn práv a povinností vyplývající z daného vztahu)

*objekt (přímý - lidské chování povinné dle zákona - dát, konat, zdržet se, strpět; nepřímý - věci, práva, nehmotné statky)

způsobilost: *k právům a povinnostem (být účastníkem práv. vztahů) *k právním úkonům (svým právním chováním zakládat, měnit či rušit pr. vztahy)

*k protiprávnímu jednání (nést právní zodpovědnost)

druhy pr. vztahů: *podle práv. odvětví (pracovně-, občansko-, trestněprávní) *dle vzáj. postavení subjektů (horizontální, vertikální)

*hmotněprávní a procesněprávní *dle funkční vazby (primární, sekundární) *dle individualizace subjektů (absolutní, relativní)

závazkové pr. vztahy - druh relat. pr. vztahů; vztahy, ve kterých je jedna strana zavázána něco plnit ve prospěch druhé

*jednoduché a společné (počet zavázaných subjektů) *dvoustranné a vícestranné

věcné právní vztahy - předmětem jsou věci v právním slova smyslu; věc. práva jsou abs. a umožňují přímé ovládání věci; subj. práva a povin. přecházejí na dalšího majitele spolu s touto věcí

věcná práva: *vlastnické právo (oprávnění držet, užívat a nakládat s věcí *držba (jako vlastnictví, ale věc není ve vlastnictví uživatele) *věcná práva k věci cizí (oprávnění užívat cizí věc)


PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST, FUNKCE, PŘEDPOKLADY, TRESTNÍ ZODPOVĚDNOST

odpovědnost - 1, za budoucí chování, uvědomění si povinností a jejich důsledné plnění

2, retrospektivní chápání odpovědnosti za minulé chování, tedy jako odpovědnost za porušení povinností

druhy odpovědnosti - politická, morální, vnitroorganizační, právní

právní odpovědnost - nástroj zajišťování realizace právních norem; zpravidla chápána retrospektivně, coby nepříznivé důsledky minulého chování

funkce pr. odpovědnosti: *preventivní - pod hrozbou sankce volí lidé chování v souladu se zákonem

*reparační - náprava, kompenzace a odstranění vzniklé újmy, popř. satisfakce (za nemajetkovou újmu)

*represívní - postih odpovědného subjektu v jeho majetkové či osobní sféře (výchovný charakter)

objektivní předpoklady vzniku pr. odpovědnosti:

*protiprávní jednání - tr. činy (společensky nebezpečné, výslovně zakázané), správní delikty (méně spol. nebezpečné), disciplinární delikty (interní), soukromoprávní delikty

(odpovědnostní pr. vztah vzniká mezi rovnými subjekty, odpovědnostní povinnost má především reparační funkci)

*protiprávní stav - fakticky vzniklý protiprávní vztah, který mohl i nemusel vzniknout protiprávním jednáním, ale rozhodující je nastalý výsledek

*negativní důsledek - újma (buď majetkového nebo nemajetkového charakteru)

*kauzální nexus (=příčinná souvislost) - pr. odpovědnost vzniká pouze, pokud existuje příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a újmou

subjektivní předpoklady vzniku pr. odpovědnosti:

*všechny předpoklady objektivního vzniku plus

*zavinění - psychický stav narušitele normy (dospělý člověk může o svém chování rozhodnout, ovlivnit ho, popř. předvídat důsledky); je založen na vědění a vůli

*úmyslné - přímý úmysl (chci to udělat), nepř. úmysl (vím, že možná to bude mít následek, ale jsem s tím smířen)

*nedbalostní - nedbalost vědomá (následek nechci, ale vím, že může nastat a nezabráním tomu), nedbalost nevědomá (nevím, že může být následek, ale mohl bych)

druhy pr. odpovědnosti: *podle charakteru spol. vztahů, které chrání (trestní, správní, pracovněprávní...) *podle předpokladů vzniku (objektivní, subjektivní)

*podle toho, kdo nese následky (za vlastní či cizí jednání) *závazková a mimozávazková *trestní

trestní odpovědnost - odpovědnost za tr. činy

skutková podstata tr. činu - souhrn všech znaků tr. činu urč. druhu

stupeň nebezpečnosti pro společnost - podle významu chráněného zájmu, způsob provedení, polehčující a přitěžující okolnosti

objekt tr. činu - úsek společenských zájmů, kterých se čin dotýká (např. ochrana života občanů); lze rozdělit na tr. činy poškozovací a ohrožovací

objektivní stránka tr. činu - zahrnuje protiprávní jednání pachatele, vzniklou újmu a kauzální nexus

subjekt tr. činu - pachatel či spolupachatelé či jiní účastníci (v případě, že jsou starší 15 let a v době spáchání byli příčetní

subjektivní stránka tr. činu - zahrnuje zavinění, motiv, psych. stav pachatele

vývojová stadia tr. činu - příprava, pokus, dokonání

okolnosti vylučující protiprávnost - nutná obrana, krajní nouze, oprávněné použití zbraně, svolení poškozeného apod.

Zákonná opatření Senátu

- v případě rozpuštění sněmovny, jen nutné případy, jen na návrh vlády, po volbě nové PS nutno schválit, jinak zaniká

podzákonné práv. akty - nařízení vlády, vyhlášky ministerstev, vyhlášky obcí

mez. smlouvy - nutno schválit Parlamentem a ratifikovat, nutná kvalifikovaná většina

rozhodnutí Úst. soudu - rušení zákonů či jejich ustanovení pro rozpor s vyšším pramenem, jiné nálezy aplikovatelné v analog. případech

právní norma - pravidlo chování vyjádřené zvláštní, státem uznanou formou, jehož zachování je státem vynutitelné

- je regulátorem chování a zároveň kritériem hodnocení chování svých adresátů

struktura pr. norem - *primární hypotéze - určuje, zda se norma vztahuje na daný případ

*dispozice - obsahuje pravidlo chování, stanovuje, komu a jaká vznikají oprávnění a povinnosti

*sankční hypotéza - stanoví podmínky uplatnění sankce

*sankce - stanoví důsledky porušení povinnosti vyplývající z dispozice, jsou-li splněny podmínky sankční hypotézy

prim. hypotézy - *podle míry abstraktnosti - relativně abstraktní a rel. konkrétní

*taxativní a demonstrativní *jednoznačné (musí nastat všechny podmínky) a alternativní (musí nastat aspoň jedna podmínka)

dispozice - obdobné rozlišení

sankce - *absolutně určité *relativně určité (možnost rozpětí volby) *neurčité(výjimečný výskyt)

druhy práv. norem - *dle struktury klasické a jiné (blanketové-obecný odkaz na jinou, odkazující-jmenovitě, kolizní-odkazují na určitý právní řád v mez. soukr. právu)

*dle míry vázanosti adresátů - kogentní (kategorické, jejich obsah nezávisí na vůli subjektů - většina norem)

- dispozitivní (subjekty určují obsah vzájemných práv a povinností projevem souhlasné vůle - hl. prac., obch. a obč. právo)

*z hlediska jazykového vyjádření - opravňující (pouze práva) či zavazující (přikazující, zakazující)

platnost pr. norem - pokud při tvorbě byly splněny všechny náležitosti

působnost pr. norem - *časová - derogační (rušící) ustanovení, zpětná účinnost normy (retroaktivita, nepravá retroaktivita)

*prostorová - celostátní, lokální

*osobní - platnost buď pro všechny subjekty v daném prostoru či jen některé


PRÁVO, POJEM, PRAMENY, PRÁVNÍ NORMY

právo - soubor pravidel chování, která jsou státem vynutitelná, vytvořený státem v určité zvláštní formě

- právo ve smyslu objektivním - souhrn povinností

- právo ve smyslu subjektivním - souhrn všech oprávnění účastníka práv. vztahu

význam práva - prostředek ochrany společenských vztahů tím, že reguluje chování účastníků těchto vztahů; je prostředkem donucení, ale zároveň klade meze donucení - vytváří právní jistotu

právní vědomí - *právní znalosti - co je právní a co protiprávní; snaha o dostupnost pramenů práva všem občanům; neznalost zákona neomlouvá

*názory na právo - co je spravedlivé a co ne, hodnocení stávajících zákonů, míra ztotožnění se s požadavky práva (akceptace)

typy právní kultury - *kontinentálně evropský typ - hlavním pramenem práva je zákon, ovlivněno římským systémem práva

*anglosaský typ (common law) - obyčeje a precedenty

*různé typy tradičního náboženského práva

prameny práva -formy, ve kterých je objektivní právo obsaženo

*normativní právní akty - výsledky legislativní činnosti; legislativní proces (regulovaný urč. pravidly); podle normotvorné pravomoci orgánu se určuje stupeň právní síly aktu (prvotní-zákony a úst. zákony, druhotné-nařízení či vyhlášky)

- rigidní ústavy (zvláštní procedura při přijímání úst. zákonů), flexibilní ústava (přijímání úst. zákonů je stejné jako u zákonů neúst.)

*precedenty - individuální právní akt aplikovaný na obdobné případy (v případě, že neexistuje příslušná norma) - u nás není uznáno za pramen práva

*právní obyčeje - dlouhotrvající masové uskutečňování, konkrétní obsah, aktivní uplatňování stát. orgány; forma živelné tvorby práva

*normativní smlouvy - regulují závazně celou skupinu práv. vztahů, jsou obecné; hlavně v mez. právu, ale i v kolektivním vyjednávání

*obecné právní zásady

*jurisprudence - dnes doktrinální výklad práva či právní věda vůbec, dříve „dobrozdání“ významných právníků k zákonům či jedn. případům

tvorba zákonů v ČR - požadavek na to, aby něco bylo upraveno zákonem, vytvoření zásad zákona (hl. principy), vlastní návrh zákona (vč. tezí a odůvodnění), připomínková řízení zainteresovaných resortů, předložení ke schválení vládě, předložení parlamentu, připomínky parl. výborů, předložení do pléna, připomínky, hlasování