Otázka č. 25. Zvláštní způsoby řízení

§ 291 Řízení ve věcech mladistvích - upravuje zvláštní zákon a pokud ten nestanoví jinak, postupuje se podle zákona č. 141/1961 Sb.

§ 302 doručení tr. stíhání obhájci, pokud není je obhájce stanoven - všechny písemnosti jsou doručovány obhájci

§ 307 Podmíněné zastavení tr. stíhání - trest odnětí svobody, jehož horní hranice sazby nepřevyšuje 5 let a obviněný dá souhlas, může soud a v přípravném řízení státní zástupce zastavit pokud se obviněný

1. doznal

2. nahradil škodu nebo s poškozeným uzavřel dohodu o její náhradě

V těchto případech se stanoví zkušební doba na 6 měsíců až 2 roky - lze uložit obviněnému, aby dodržoval omezení a stanovené povinnosti

§ 308 - po splnění může orgán, který tr. stíhání podmíněně zastavil, rozhodnout, že se osvědčil, jinak rozhodne o pokračování tr. stíhání

§ 309 - horní hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje 5 let, obviněný a poškozený dal souhlas, následuje schválení narovnání a zastavení tr. Stíhání, předtím se provádí výslech obviněného a poškozeného zejména k dohodě o vyrovnání

§ 314 - Řízení před samosoudcem - horní hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje 5 let

• samosoudce má stejná práva a povinnosti jako senát a jeho předseda

• neveřejné zasedání samosoudce nekoná

§ 319a Trestní příkaz -

skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy

Trestním příkazem lze uložit: trest odnětí svobody do 1 roku s podmíněným odkladem

• obecně prospěšné práce

• zákaz činnosti do 5 let

• peněžitý trest

• propadnutí věci

• vyhoštění do 5 let

• zákaz pobytu do 5 let

Trestní příkaz nelze vydat: osobě, která byla zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo je tato způsobilost omezena. Bylo-li vydáno a realizuje se ochranné opatření. Pokud má být uložen souhrnný trest, předchozí trest byl uložen rozsudkem

§ 314g - možno podat proti tr. příkazu odpor, tím se tr. příkaz zruší a je nařízeno hlavní líčení

nález Ústavního soudu - orgán je vázán názorem Ústavního soudu a je povinen provést úkony a doplnění, které Ústavní soud nařídil

Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku (§ 314e odst. 5).

Obsah trestního příkazu (§ 314f) je možno rozvrhnout do tří částí:

a) úvodní část, která obsahuje výrok o vině a uloženém trestu a výrok o náhradě škody, jestliže byl nárok na její náhradu řádně uplatněn,

b) výroková část, která obsahuje výrok o vině a uloženém trestu a výrok o náhradě škody, jestliže byl nárok na její náhradu řádně uplatněn,

c) poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v případě, kdy obviněný odpor nepodá, vzdává se tím práva na projednání věci v hlavním líčení.

Trestní příkaz třeba - vyhotovit písemně, oznámit, a to doručením (§ 314 odst. 2).Trestní příkaz je vykonatelný ve stejném okamžiku, v jakém nabyl právní moci.

Zahájení trestního stíhání

-trestní stíhání se zahájí (§ 160), nasvědčují-li prověřováním zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba. Zahájit trestní stíhání je oprávněn policejní orgán, výjimečně státní zástupce (§ 174 odst. 2 písm. c)). Policejní orgán postupuje při vyšetřování z vlastní iniciativy, a to tak, aby byly v potřebném rozsahu co nejrychleji vyhledány důkazy k objasnění všech základních skutečností důležitých pro posouzení případů včetně osoby pachatele a následku trestného činu (§ 164 odst. 1). Vyhledává a za stanovených podmínek i provádí důkazy bez ohledu na to, zda svědčí ve prospěch nebo neprospěch obviněného. Obviněný nesmí být žádným způsobem k výpovědi donucován. Obhajoba obviněného a jím navrhované důkazy, pokud nejsou zcela bezvýznamné, musí být pečlivě prozkoumány (§ 164 odst. 4). Policejní orgán musí poskytnout obviněnému plnou možnost uplatnění jeho práv (§ 33 odst. 3). Policejní orgán může připustit účast obviněného na vyšetřovacích úkonech a umožnit mu klást otázky vyslýchaným svědkům. Zejména tak postupuje, jestliže obviněný nemá obhájce a spočívá-li úkon ve výslechu svědka, který má právo odepřít výpověď (§ 165 odst. 1).Obhájce je již od zahájení trestního stíhání oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech, jejichž výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem

Skončení vyšetřování -jestliže policejní orgán uznal vyšetřování za skončené a jeho výsledky za postačující k podání obžaloby, umožní obviněnému a obhájci v přiměřené době prostudovat spisy a učinit návrhy na doplnění vyšetřování;

Zkrácené přípravné řízení (ZPŘ) § 179a - provádí okresní soud, konají policejné orgány - případech, kde hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje 3 roky

a)podezřelý byl přistižen při činu

b)v průběhu prověřování byly zjištěny skutečnosti, kde lze očekávat, že podezřelého bude ve stanovené lhůtě možno postavit před soud

§ 179b - podezřelý má stejná práva jako obviněný, má možnost zvolit si obhájce a radit se s ním; nezvolí-li si obhájce sám, je mu po dobu zadržení ustanoven. Provádí se výslechy a nejpozději na počátku výslechu se musí podezřelému sdělit, z jakého skutku je podezřelý, o jaký TČ jde : o tomto úkonu se provede záznam do protokolu

ZPŘ musí být skončeno do 2 týdnu od oznámení nebo jiného podnětu

§ 179c - policejní orgán předá státnímu zástupci stručnou zprávu, kde uvede podezření z jakého TČ, důkazy, důvody

státní zástupce:

1. podá u soudu návrh na potrestání

2. věc odloží, nejde-li o podezření z TČ

3. předá věc příslušnému orgánu (např. přestupek nebo jiný správní delikt)

4. věc odloží, pokud je tr. stíhání nepřípustné nebo

5. neúčelné

6. je třeba provést další úkon, vrátí věc policejními orgánu

§ 179d - se týká návrhu na potrestání, které má stejné náležitosti jako obžaloba s výjimkou odůvodnění

• k návrhu na potrestání přiloží státní zástupce všechny písemnosti a přílohy, které mají význam pro soudní řízení a rozhodnutí

§ 179e - je-li státnímu zástupci předána zadržená osoba a státní zástupce ji nepropustí na svobodu, předá ji do 48 hodin soudu s návrhem na potrestání; jinak rozhodne o zahájení tr. stíhání a předloží soudu návrh na vazbu

Otázka č. 24. Neodkladné a neopakovatelné úkony

Jsou jedním z oprávnění, které policejní orgán nebo státní zástupce mají k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících spáchání trestného činu. Trestní řád nepodává jejich ani taxativní, ani demonstrativní výčet, a proto při posuzování neodkladnosti nebo neopakovatelnosti úkonu bude třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem případu.

§ 158/odst. 8 - výpověď osoby má povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, pokud lze předpokládat, že další prověřování bude trvat delší dobu a hrozí ztráta důkazní hodnoty výpovědi

§ 158a - ke zjištění pachatele je třeba provést neodkladný nebo neopakovatelný úkon , např. výslech svědka, rekognice – provádí se na návrh státního zástupce a za přítomnosti soudce

§ 160/odst. 4 - neodkladný úkon - je takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese odkladu na dobu než bude zahájeno tr. stíhání, neodkladný úkon se tedy vztahuje k okamžiku zahájení trestního stíhání

neopakovatelný úkon je takový úkon, který nebude možnost před soudem provést, neopakovatelný úkon se vztahuje až k řízení před soudem

O provedení neodkladného nebo neopakovatelného úkonu se vyhotoví protokol, tyto úkony provádí např. policejní orgán při vyšetřování (§ 164), zařídíme mezi ně výslechy svědků, výslech osoby mladší 15 let, také u osoby, u které jsou pochybnosti s ohledem na její psychický stav nebo v tom případě, kdy by na svědka mohl být vyvíjen nátlak pro jeho výpověď Za splnění zákonných podmínek lze za neodkladné úkony považovat např.:

- výslech svědka, který umírá nebo jeho život je vážně ohrožen, je vážně nemocen, odjíždí na dlouhodobý pobyt do ciziny, je cizincem nebo osobou bez státní příslušnosti a nemá v ČR trvalý pobyt,

- přibrání znalce, zejména k prohlídce a pitvě mrtvoly a její exhumaci,

- ohledání místa,

- prohlídka těla a odběr krve nebo jiný podobný úkon,

- zadržení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu,

- vydání a odnětí věcí,

- domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor a pozemků,

- osobní prohlídka,

- vstup do obydlí, do jiných prostor a na pozemek,

- odposlech a záznam telekomunikačního provozu.

Přerušení tr. stíhání

1. nelze-li pro nepřítomnost obviněného věc objasnit

2. nelze-li obviněného pro těžkou chorobu postavit před soud

3. obviněný trpí duševní chorobu po spáchání TČ a nechápe proto smysl tr. stíhání

4. tr. stíhání nebo obviněný jsou předání do ciziny nebo došlo k vyhoštění obviněného

Dozor státního zástupce § 174

1. dávat závazné pokyny k vyšetřování

2. vyžadovat si spisy

3. účastnit se úkonů prováděných policejním orgánem nebo provádět tyto úkony sám

4. vracet věc policejnímu orgánu s pokyny k doplnění

5. rušit rozhodnutí a opatření policejného orgánu a nahrazovat je vlastními atd.

§ 175

1. rozhodovat o zastavení, přerušení nebo postoupení věci

2. podat obžalobu

3. rozhodovat o prodloužení vazby nebo propuštění z ní

4. nařídit exhumaci těla atd.

Obžaloba § 176

• vyšetřování dostatečně odůvodňuje postavení obviněného před soud

• podává státní zástupce, který k ní připojí spisy a přílohy

• vyrozumí obhájce, obviněného a poškozeného v případě žádosti o náhradu škody

§ 178 - týká se možnosti v obžalobě navrhnout ochranné léčení, ochrannou výchovu nebo zabrání věci

Postavení státních zástupců

Státní zástupce má dominantní postavení. Podle § 2 odst. 3 je státní zástupce povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví.

Státní zástupce především dbá o zjištění trestných činů v přípravném řízení a o zachovávání zákonnosti přípravného řízení. Proto v něm vykonává dozor (§ 174), jednak se sám účastní přípravného řízení přípravného řízení vlastními úkony (§ 167 odst. 2,3). Vyšetřuje trestné činy příslušníků BIS a PČR.Rozhoduje o použití některých operativně pátracích prostředcích:

Významnou formou činnosti státního zástupce v přípravném řízení je dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení.

Průběh přípravného řízení

Postup před zahájením trestního stíhání: policejní orgán je povinen na základě vlastních poznatků, trestních oznámení i podnětů jiných osob a orgánů, na jejichž podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností, nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele;je povinen činit nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti (§ 158 odst. 1). Oznámení o skutečnostech, nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je povinen přijímat státní zástupce a policejní orgán.

O zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, sepíše

policejní orgán neprodleně záznam. K objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin,

opatřuje policejní orgán potřebné, podklady a nezbytná vysvětlení a zajišťuje stopy trestného činu.

Jestliže prověření podnětu ukáže, že nejsou předpokladu pro zahájení trestního stíhání, trestní stíhání se nezahájí a věc se buď odevzdá jinému orgánu, nebo se odloží (§159a).

Orgány přípravného řízení

-přípravné řízení se liší do dvou časových úseků: postup před zahájením trestního stíhání (zahrnující objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin)

Vyšetřování -objasňování a prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, uskutečňuje policejní orgán, resp. státní zástupce, který se může účastnit provádění úkonů policejního orgánu a osobně provést jednotlivý úkon

Trestní stíhání se souhlasem poškozeného § 163 - nepředloží-li souhlas poškozený písemně, zaznamená se jeho obsah do protokolu, kdykoli může vzít tento souhlas zpět

Postup při vyšetřování § 164 - policejní orgán zahajuje vyšetřování z vlastní iniciativy, je povinen prověřovat důkazy, které svědčí jak v neprospěch, tak i prospěch obviněného, je tu možnost účasti obviněného na vyšetřovacích úkonech § 165, možnost kladení otázek svědkům atd., dále možnost přítomnosti obhájce při vyšetřovacích úkonech a kladení otázek obviněnému i jiným vyslýchaným osobám

Skončení vyšetřování § 166 - jestliže výsledky postačují dle pol. orgánu k podání obžaloby, musí umožnit obviněnému a obhájci policejní orgán, aby mohli prostudovat spis, dále policejní orgán předloží státnímu zástupci návrh na podání obžaloby se seznamem navrhovaných důkazů atd.

Rozhodnutí v přípravném řízení

§ 172 Zastavení tr. stíhání státním zástupcem

1. skutek se nestal

2. není TČ a není důvod k postoupení věci jinému orgánu k vyřízení

3. skutek nespáchat obviněný

4. tr. stíhání je nepřípustné

5. obviněný byl v době spáchání nepříčetný

6. zanikla-li trestnost činu

případy, kdy státní zástupce může zastavit tr. stíhání:

1. trest je zcela bez významu vedle jiného již uloženého trestu

2. bylo již rozhodnuto jiným orgánem

3. je zřejmé, že účelu tr. stíhání bylo dosaženo

Postup před zahájením tr. stíhání

§ 158 - policejní orgán je povinen učinit všechna šetření a opatření nasvědčující tomu, že byl spáchán TČ a zajistit pachatele, pokud je znám. Oznámení o spáchání přijímá jak policejní orgán, tak i státní zástupce. Policejní orgán sepíše záznam, které do 48 hodin pošle státnímu zástupci

Policejní orgán je oprávněn:

1. vyžadovat vysvětlení od fyzických a právnických osob nebo jiných státních orgánů a organizací

2. obstarávat si podklady

3. provádět ohledání věci a místa činu

4. požadovat odběr krve apod.

5. pořizovat zvukové a obrazové záznamy, daktyloskopické otisky ke zjištění např. totožnosti osoba atd.

6. zadržet podezřelou osobu

7. provádět neodkladné a neopakovatelné úkony

Při podání vysvětlení je osoba povinna vypovídat pravdu, nic nezamlčovat. Vysvětlení může odepřít, pokud by sobě nebo osobám blízkým způsobila nebezpečí tr. stíhání. Nárok na náhradu nutných výdajů v podobě cestovného a ušlého zisku má osoba jako svědek.

Operativně pátrací prostředky

1. předstíraný převod: předstíraná koupě, prodej nebo jiný převod věci, k jejímuž držení je třeba zvláštního povolení

2. sledování osob a věcí: pouze na písemné povolení státního zástupce

3. použití agenta: v případech zvlášť závažného, úmyslného TČ, zločinného spolčení atd., k jehož stíhání zavazuje mezinárodní smlouva

Odložení nebo jiné vyřízení věci § 159a - nejde o podezření z TČ vyhotovuje se usnesení a týká se:

1. přestupku nebo jiného správního deliktu

2. bylo nebo bude uloženo kázeňské potrestání

tr. stíhání je neúčelné, nejsou skutečnosti k zahájení tr. stíhání

Zahájení tr. stíhání § 160 - opis usnesení o zahájení se musí doručit obviněnému nejpozději na počátku 1. výslechu a do 48 hodin státnímu zástupci

Vyšetřování § 161 - označuje se jím úsek tr. stíhání před podáním obžaloby, postoupením věci, zastavením nebo podmíněným zastavením tr. Stíhání, koná ho SKPV, inspekci MV u příslušníků Policie ČR, kapitán lodi nebo letadla atd.

Otázka č. 23. Přípravné řízení trestní

§ 12 odst. 10. Přípravným řízením se rozumí úsek trestního řízení od sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu bezprostředně předcházejí, a nebyly-li tyto úkony provedeny, od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, postoupení věci jinému orgánu nebo zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby, zahrnující objasňování a prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin.

Přípravné řízení je neveřejné -předčasné zveřejnění jednotlivých výsledků přípravného řízení by mohlo zmařit a ztěžovat jeho další provádění. Výjimkou ze zásady neveřejnosti - je procesní nárok obhájce být přítomen při vybraných vyšetřovacích úkonech již od zahájení trestního stíhání (§ 165 odst. 1, § 164 odst. 1, § 158 odst. 4.

V přípravném řízení se neuplatňuje zásada obžalovací. Pro přípravné řízení je typický dvoustranný procesní vztah mezi orgánem konajícím řízení na straně jedné a obviněným na straně druhé. Nejsou zde alespoň dvě strany, jejichž spor by rozhodoval třetí, na stranách nezávislý subjekt.

V přípravném řízení se plně uplatňuje zásada oficiality - např. dozví-li se policejní orgán o skutečnostech, které by mohly zakládat znaky trestného činu, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že trestný čin spáchala určitá osoba, zahájí trestní stíhání a sám postupuje podle při vyšetřování z vlastní iniciativy tak, aby byly co nejrychleji a v potřebném rozsahu vyhledaly důkazy k objasnění všech základních skutečností důležitých pro rozhodnutí

Formy přípravného řízení -

-platná právní úprava zná od novely trestního řádu z roku 2001 (265/2001 Sb.) tři formy přípravného řízení, a to v závislosti na tzv. typové nebezpečnosti deliktu, který je předmětem trestního stíhání. Rozlišujeme:

a) standardní přípravné řízení.

b) Rozšířené přípravné řízení: vyšetřování trestných činů, o nichž koná řízení v prvním stupni krajský soud (§ 168 odst. 1). Příslušnost krajského soudu jako soudu prvního stupně je uvedena v ustanovení § 17.

c) Zkrácené přípravné řízení: jde o řízení o nejméně závažných trestných činech a jeho smyslem má být vyhledat možné důkazy pro potřeby soudního řízení s cílem postavit obviněného v co nejkratší době před soud. Předpoklady pro konání zkráceného přípravného řízení jsou uvedeny v ustanovení § 179a.

§ 157 Obecná ustanovení - policejní orgán a státní zástupce jsou povinni organizovat svoji činnost, aby přispívali k včasnosti a důvodnosti tr. stíhání Státní zástupce může uložit policejnímu orgánu provedení nezbytných úkonů k objasnění věci a zjištění pachatele.

může vyžadovat:

1. spisy, dokumenty a materiály

2. odejmout kteroukoli věc OČTŘ

3. dočasně odložit tr. stíhání

§ 112- Věcné a listinné důkazy

- věcné předměty, kterými nebo na kterých byl TČ spáchán, listinné důkazy, které svým obsahem prokazují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost, vztahují se k TČ nebo k obviněnému

Ohledání -§ 113 Účel - přímým ohledáním se objasňují skutečnosti důležité pro tr. Řízení, zpravidla se přibírá znalec

Prohlídka těla apod. § 114 - této prohlídce je povinen se podrobit každý a to z důvodu, zda jsou na jeho těle stopy nebo následky TČ, není-li prováděna lékařem, může být prováděna osobou téhož pohlaví

Prohlídka a pitva mrtvoly, její exhumace § 115 - v případě existence podezření, že smrt člověka byla způsobena TČ, exhumaci nařizuje předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce

Vyšetření duševního stavu §116 – 118 - provádí ho vždy znalec z oboru psychiatrie, nesmí trvat nejdéle 2 měsíce (tuto dobu lze prodloužit o nejvýše 1 měsíc)

§ 104c - Vyšetřovací pokus

provádí se, mají-li být v uměle vytvořených nebo obměněných podmínkách prověřeny nebo upřesněny skutečnosti zjištěné v tr. řízení. Vyšetřovací pokus (§ 104c) je zvláštní procesní úkon, kterým se zjišťuje, ověřuje nebo upřesňuje, zda se určitá skutečnost stala nebo mohla stát určitým způsobem a za určitých podmínek. K provedení vyšetřovacího pokusu se nepřistoupí, jestliže to je vzhledem k okolnostem případu nebo osobě podezřelého, obviněného nebo spoluobviněného, poškozeného nebo svědka nevhodné nebo lze-li účelu vyšetřovacího pokusu dosáhnout jinak. K vyšetřovacímu pokusu, který je prováděn v přípravném řízení, musí být přibrána alespoň jedna osoba, která není na věci zúčastněna, ledaže by nemožnost zajistit její přítomnost při vyšetřovacím pokusu zmařila jeho provedení. K úkonům, které souvisí s vyšetřovacím úkonem, nesmí být podezřelý, obviněný, poškozený nebo svědek, který má právo odepřít výpověď, žádným způsobem donucován.

§ 104d – Rekonstrukce - slouží k obnovení situace a okolností, na kterých byl TČ spáchán, je možné prověřit i výpovědi podezřelého, spoluobviněného, poškozeného nebo svědka, jestliže jiné důkazy nepostačují

§ 104e Prověrka na místě - je potřeba osobní přítomností podezřelého, obviněného, svědka doplnit nebo upřesnit údaje důležité pro tr. Řízení. Cílem prověrky na místě není jen objektivizace výpovědi podezřelého, obviněného nebo svědka, ale i získání nových pramenů důkazů a jejich zjištění.

§ 105 - Přibrání znalce - je potřeba odborných znalostí, poskytují se mu potřebná vysvětlení ze spisů, nahlížení do spisů nebo jejich zapůjčení znalci je možné. § 108 - znalec vypracovává znalecký posudek a to písemně, pak stačí, aby se při výslechu na něj odvolal a stvrdil ho, jinak ho musí nadiktovat do protokolu. § 110 - ve výjimečných, zvlášť obtížných případech může být přibrán státní orgán, vědecký ústav nebo vysoká škola apod

Otázka č. 22. Důkazní prostředky v tr. řízení

Za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro TŘ.

§ 90 Výpověď obviněného - nedostaví-li se obviněný na předvolání bez dostatečné omluvy, může být předveden. Obviněný může být předveden i bez předvolání, jestliže je to nutné (skrývá-li se, nemá stálé bydliště atd.) - předvedení provádí příslušný policejní orgán

§ 91 - zjišťuje se totožnost obviněného, rodinné, majetkové a výdělkové poměry, předchozí tresty, poučí se o právech (obviněný musí být zejména poučen o tom, že není povinen vypovídat, že má právo zvolit si obhájce a být vyslýchán za jeho účasti. Obsah poučení se poznamená v protokolu). Obviněnému se: objasní podstata obvinění, obviněný musí mí možnost se k obvinění podrobně vyjádřit, obviněnému mohou být kladeny otázky k doplnění výpovědi, k odstranění neúplností, nejasností a rozporů. Výslech má objasnit skutečnosti důležité pro tr. řízení

§ 93 - u ztotožnění osob nebo věcí je vyzván obviněný, aby věc nebo osobu popsat, pak se mu teprve ukáže

§ 95- výpověď se zapisuje do protokolu podle diktátu vyslýchaného, v přímé řeči a pokud možno doslova

Náš trestní řád stanoví v § 2 odst. 5 výslovně, že doznání obviněného nezbavuje vyslýchajícího povinnosti přezkoumat všechny okolnosti případu. Pouhé doznání nemůže stačit k odsouzení obžalovaného. Zvláště pokud bylo později odvoláno. Na správnost výpovědi obžalovaného mohou mít vliv různé skutečnosti – např. snížená schopnost vnímání, zkreslenost a komolení faktů, byť se obžalovaný snaží mluvit pravdu. Je také třeba připomenout, že nikoli každé vyjádření obviněného má povahu důkazu použitelného v trestním řízení – např. informace podaná mimo trestní řízení v restauraci při obědě. Také vylíčení skutku obviněným před znalcem při přípravě znaleckého posudku není důkazem.

Důkazní prostředek: výpověď svědka

§ 97 – 104) - viz výše

§ 104 – Konfrontace - pokud výpověď obviněného nesouhlasí v závažných okolnostech s výpovědí svědka nebo spoluobviněného (mohou být postavení tváří v tvář). Každá osoba musí být před konfrontací vyslechnuta a o výslechu sepsán protokol. Konfrontace se provádí zásadně v řízení před soudem - konfrontace je tedy procesní úkon již dříve vyslechnutých osob. Při konfrontaci se vyslýchaná osoba vyzve, aby druhé osobě vypověděla v přímé řeči své tvrzení o okolnostech, v nichž výpovědi konfrontovaných nesouhlasí. Je-li třeba po skončení konfrontace znovu vyslechnout konfrontované osoby, provede se jejich výslech odděleně. Konfrontace je neopakovatelný procesní úkon, který se použije výjimečně, pokud není možné závažné rozpory odstranit jinak. Průběh konfrontace je třeba protokolovat doslovně a v přímé řeči a zaznamenat i některé neverbální projevy. Protokol o konfrontaci musí obsahovat otázky a odpovědi na ně (§ 55 odst. 3).

§ 104b- Rekognice - pro znovu poznání osob nebo věci. Přibírá se nezúčastněná osoba + nejméně 3 podobné lidi u rekognice osob. Možno použít i fotografii v případě, kdy není možné ukázat osobu přímo - cílem je určit jejich totožnost.

Podezřelý, obviněný nebo svědek, kteří mají poznat osobu nebo věc, se před rekognicí vyslechnou o okolnostech, za nichž osobu nebo věc vnímali, a o znacích nebo zvláštnostech, podle nichž by bylo možno osobu nebo věc poznat. Osoba nebo věc, která má být poznána, jim nesmí být před rekognicí ukázána. Po ukončení rekognice se poznávající osoba (podezřelý, obviněný, svědek) vyslechnou znovu, je-li třeba odstranit rozpor mezi jejich výpovědí a výsledky rekognice. Rekognice je podle své povahy zásadně neopakovatelný, úkonem a někdy také neodkladným úkonem. Osoba nebo věc, která má být poznána, nesmí být poznávající osobě před rekognicí ukázána a její průběh musí být řádně zdokumentována

§ 104 svědečné

- svědek má nárok na náhradu nutných výdajů cestovních náhrad a ušlého výdělku. Nárok je nutno uplatnit do 3 dnů po výslechu nebo poté, co mu bylo sděleno, že k výslechu nedojde. Jiná osoba má tentýž nárok dostaví-li se na výzvu OČTŘ v tr. řízení k provedení jiného úkonu dokazování

Pokud vystupuje v řízení svědek, který obviněného usvědčuje, má mít obviněný nebo jeho obhájce nebo jeho obhájce v tomto řízení alespoň jednou možnost klást takovému svědku otázky.

Hodnocení svědecké výpovědi - při hodnocení svědecké výpovědi nutno mít na zřeteli, že vytvoření této výpovědi prochází třemi hlavními etapami: a) vnímáním určité skutečnosti,

b) jejím zapamatováním a uchováním v paměti

c) její reprodukcí, a že

d) v každé této etapě může dojít z různých důvodů k nesprávnostem a omylům, které mohou mít vliv na správnost výpovědi.

Ze svědeckých výpovědí mají důkazní význam jen zprávy o skutečnostech, nikoli i jejich hodnocení.

ochrana svědka -současná právní úprava ochrany ohroženého svědka má tuto podobu:

Podle § 55 odst. 2 nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a neleze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jiným způsobem, orgán činný v trestním řízení učiní opatření k utajení podoby a totožnosti svědka. Zvláštní zákon č. 137/2001 Sb. § 209

Před výslechem je třeba § 101:

zjistit totožnost, poměr k obviněnému, poučení o právu odepřít výpověď

• povinnost vypovědět úplnou pravdu, nic nezamlčet

• poučení o následcích křivé výpovědi

• svědkovi mohou být kladeny doplňující otázky

• ke zjištění pravosti rukopisu může být přikázáno svědkovi napsat potřebný počet slov

Výslech svědka se provádí ústně s možností povolit svědkovi nahlédnout do jeho poznámek (§ 103, § 3 odst. 1). Pro výslech svědka v hlavním líčení platí navíc určité zvláštnosti, jež se přiměřeně používají i pro dokazování ve veřejném zasedání:

1. výslech svědka zásadně provádí předseda senátu (samosoudce)

2. výjimky z této zásady je ustanovení § 215 odst. 2

3. svědek ještě nevyslechnutý nemá být přítomen při výslechu obžalovaného a jiných svědků (§ 209).

4. možnost nařídit, aby se obžalovaný na dobu výslechu svědka vzdálil z jednací síně, jestliže je obava, že svědek v přítomnosti

obžalovaného nevypoví pravdu (§ 209).

5. jde-li o svědka jeho totožnost má zůstat utajena (§ 55 odst. 2), předseda senátu učiní opatření, která znemožňují zjistit skutečnou totožnost svědka (§209)

6. právo stran, jejich obhájců a zmocněnců, popř. zákonných zástupců dávat vyslýchanému svědku otázky, a to zpravidla, když předseda senátu skončil své dotazy a když nemají dotazy ostatní členové senátu (§ 215 odst. 1)

svědek mladší 15 let § 102 : přibere se pedagog nebo jiná osoba s podobnými zkušenostmi, mohou to být i rodiče, pokud to prospěje věc - jestliže je vyslýchána osoba mladší než patnáct let, je třeba věnovat zvýšenou pozornost poučení takové osoby. Zákon zvlášť upravuje, jak postupovat při výslechu osob mladších než 15 let o okolnostech, jejich oživování v paměti by mohlo nepříznivě ovlivnit duševní a mravní vývoj takového (§ 102).

Otázka č. 21. Postavení svědka v tr. řízení

Svědek je osoba, která byla vyzvána orgánem činným v trestním řízení, aby jako svědek vypovídala o skutečnostech, které vnímala svými smysly. Opatření přítomnosti svědka (viz. zákonná povinnost dostavit se na předvolání - § 97) na procesním úkonu se zajišťuje jeho předvoláním. Pokud se bez řádné omluvy nedostaví je předveden. Na tuto skutečnost a jiné následky nedostavení se (uložení pořádkové pokuty) musí být svědek v předvolání upozorněn. Předvedení svědka realizuje policejní orgán (analogická aplikace § 90 odst. 3).

Povinnost osoby dostavit se na předvolání jako svědek stíhá každého. Z povinnosti jsou vyňaty pouze osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodního práva (§ 10 odst. 1).

§ 97 - každý je povinen se dostavit na předvolání a vypovídat o tom, co je mu známo o TČ a o pachateli nebo okolnostech důležitých pro tr. řízení. Jestliže se svědek nedostaví, může být předveden § 98

§ 99 – týká-li se výpověď utajované skutečnosti, musí být zproštěn povinnosti mlčet

Výpověď svědka je v trestním řízení základním a nejčastějším důkazním prostředkem.

Z povinnosti vypovídat jsou podle toho vyňaty

1. osoby, požívající výsad a imunit podle zákona mezinárodního práva (§ 10) – (ty nemají povinnost se dostavit);

2. osoby, jejichž výslech je zakázán.

3. osoby oprávněné odepřít výpověď (§ 100) - příbuzní obviněného v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, druh

Kdo by způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu nebo jiným osobám v poměru, rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní;odepřít výpověď může svědek jen v tom směru a pokud je tu uvedený důvod.

4. poslanci a senátoři (čl. 28 Ústavy)

5. soudci Ústavního soudu

Prohlášení svědka, pokud jde o právu odepřít výpověď lze odvolat. Svědek, který vypovídal v přípravném řízení, může odepřít svědectví v hlavním líčení a naopak. Odepře-li svědek oprávněn svědectví v hlavním líčení, lze číst protokol o jeho dřívější výpovědi za podmínek uvedených v § 211 odst. 4. Totéž platí i pokud jde o veřejné zasedání o odvolání (§ 235 odst. 2). Odpírá-li svědek výpověď bez oprávnění, lze protokol o jeho výpovědi učiněné mimo hlavní líčení /veřejné zasedání) přečíst vždy (§ 211 odst. 3). Podáním svědecké povinnosti nesmí svědku vzniknout žádná hmotná újma. Proto trestní řád stanoví, že svědek má nárok na svědečné, tj. náhradu nutných výdajů a ušlé odměny za práci (§ 104).

Otázka č. 19. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu

§ 88 - týká se trestního řízení pro zvlášť závažný úmyslný TČ nebo pro jiný úmyslný TČ, k jehož stíhání zavazuje mezinárodní smlouva, lze předpokládat, že jím budou sděleny významné skutečnosti. Mezi obhájcem a obviněným je odposlech a záznam nepřípustný. Příkaz se dává písemně a obsahuje odůvodnění. Stanovená doba nesmí být delší než 6 měsíců, může být prodlouženo o nových 6 měsíců

- bez příkazu je možné provádět odposlech se souhlasem účastníka stanice (provádí ho OČTŘ)

Má-li být záznam telekomunikačního provozu užit jako důkaz, je nutné k němu připojit protokol s uvedením údajů o místě, času, způsobu a obsahu provedeného záznamu, jakož i o osobě, která záznam pořídila, ostatní záznamy je třeba označit, spolehlivě uschovat a v protokolu založeném do spisu poznamenat, kde jsou uloženy. Nebyly-li zjištěny potřebné skutečnosti, je nutné záznamy předepsaným způsobem zničit

Otázka č. 20. Předmět a rozsah dokazování

Skutečnost, která má být zjištěna, se označuje jako předmět důkazu. Prostředek, který je používán orgánem činným v trestním řízení při dokazování skutečnosti, který je předmětem důkazem, se nazývá důkazní prostředek.

Důkazem v procesním smyslu je poznatek, kterým orgán činný v trestním řízení získal o předmětu důkaz. Procesním důkazem jsou tedy výsledky získané provedením ohledání, obsah výpovědi vyslechnutých osob, obsah listin nebo obsah zpráv zachycených jinak než písemně.

Každý procesní důkaz je vždy nutně spjat s určitou osobou (jestliže je tímto důkazem výpověď) nebo s určitou věcí (jestliže je tímto důkazem listina nebo jiná zpráva spojená s nějakým hmotným pokladem). Tyto osoby nebo věci nazýváme nositeli důkazů (pramenem důkazů).

Předmětem dokazování v konkrétní věci jsou okolnosti důležité pro trestní řízení v této věci. Za takové okolnosti je třeba pokládat okolnosti důležité pro rozhodnutí věci, okolnosti, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její provedení, i okolnosti důležité pro postup trestního řízení.

1. výpověď obviněného a svědků

2. znalecké posudky

3. věcné a listinné důkazy důležité pro tr. řízení a ohledání

Pod pojem rozsah dokazování rozumíme okruh důkazů, které jsou třeba pro zjištění předmětu dokazování.

rozsah dokazování

1. zda se stal skutek

2. zda ho spáchal obviněný

3. podstatné okolnosti, které mají vliv na posouzení nebezpečnosti činu

4. podstatné okolnosti k posouzení osobních poměru pachatele

5. podstatné okolnosti pro stanovení nároku na výši škody

6. okolnosti, které vedly k tr. činnosti nebo umožnily její spáchání

Důkaz získaný nezákonným postupem nebo z donucení nesmí být použit v řízení.

Okruh okolností, které bude třeba v konkrétním případě dokazovat, je nutno tedy určit vzhledem k povaze tohoto případu, ale i vzhledem ke stadiu procesu, v němž se dokazování provádí. Tak např. v přípravném řízení mají policejní orgány povinnost dokazovat v potřebném rozsahu všechny základní skutečnosti pro posouzení.

V přípravném řízení – závisí rozsah dokazování na příslušné formě přípravného řízení závislé od právní kvalifikace skutku.

Obsah dovolání

je zákonem přesně vymezen. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i za jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soud s odkazem na zákonné ustanovení § 265b písm a) až j), o které se dovolání opírá.

Řízení před dovolacím soudem a jeho rozhodnutí -Nejvyšší soud rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a dvou soudců. Dospěl-li však senát NS při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od prvního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soud, postoupí věc k rozhodnutí velkému senátu kolegia.

Nové projednání a rozhodnutí věci - orgán, jemuž NS nařídil, aby věc projednal a rozhodl (soud nebo státní zástupce), je vázán právním názorem, který NS v rozhodnutí o dovolání vyslovil (§ 265s odst. 1), a je povinen provést všechny procesní úkony, které NS nařídil. Rozsah nového projednání a rozhodnutí je vytčen rozhodnutím NS.

Otázka č. 18. Vydání a odnětí věci

§ 78 Povinnost k vydání věci - týká se věci důležité pro tr. řízení, tu je povinen na vyzvání předložit soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu a je jí nutno pro tr. řízení zajistit. Existuje povinnost věc na vyzvání vydat, pokud nevyhoví, může být věc odňata - netýká se listin, jejichž obsah je zakázán vyslýchat. Výzvu k vydání věci dává předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán

§ 79 Odnětí věci - nebyla-li věc vydána pro tr. řízení. Na příkaz předsedy senátu a v přípravném řízení státního zástupce nebo policejního orgánu, policejní orgán potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Odnětí věci provádí buď sám orgán, který příkaz vydal nebo policejní orgán (ten může věc odejmout bez souhlasu státního zástupce, pokud věc nesnese odkladu). Osobě, které byla věc odňata se vydává ihned písemné potvrzení nebo opis protokolu

§ 79a Zajištění peněžních prostředků na účtu banky - určeny ke spáchání TČ nebo byly ke spáchání přímo užity, jsou výnosem z trestné činnosti. Rozhodnutí se doručuje bance a po provedení i majiteli účtu

rozhodnutí obsahuje: číslo účtu a kód banky a uvedení zajištěné peněžní částky v příslušné měně - majitel účtu může kdykoli požádat o zrušení nebo omezení zajištění

§ 79c - možnost zajistit zaknihované cenné papíry - středisko cenných papírů nebo banka zřídí majiteli zvláštní účet, na kterém začne tyto cenné papíry vést

§80 - není-li věci už třeba a nepřichází v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se tomu, kdo ji vydal. Uplatňuje-li nárok někdo jiný, vydá se mu, pokud není pochyb, že na ni nárok má - při pochybnostech je dána věc do úschovy a osoba musí uplatnit svůj nárok v řízení občanskoprávním. Pokud osoba věc nepřevezme, věc se prodá a částka za ní ztržená je uložena do úschovy soudu. Pokud by se věc zkazila, prodá se a částka jde opět do úschovy soudu

§ 81 - pochází-li věc z tr. činnosti, není známo komu věc patří nebo není znám pobyt poškozeného, vyhlásí se popis věci veřejně a to z důvodu zjištění poškozeného. jde-li o věc bezcennou, lze ji zničit

Otázka č. 17. Mimořádné opravné prostředky

Dovolání § 265a - lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu, který rozhodl ve 2. stupni a zákon to připouští

důvody: rozhodl věcně nepříslušný soud, ve věci rozhodl vyloučený orgán, obviněný neměl v řízení obhájce, bylo porušeno ustanovení o přítomnosti obviněného v hl. líčení nebo ve veřejném zasedání, trestní stíhání proti obviněnému bylo nepřípustné, byl nesprávně posouzen skutek, uložen trest nepřípustný nebo mimo trestní sazbu.

§ 256c – o dovolání rozhoduje Nejvyšší soud

§ 265d - oprávněné osoby pro podání dovolání:

1. nejvyšší státní zástupce

2. obviněný

§ 265e - u soudu, který rozhodl ve věci jako soud 1. stupně – do 2 měsíců od doručení rozhodnutí

§ 265j - dovolací soud dovolání zamítne, shledá-li, že není důvodné, § 265k – je -li dovolání důvodné: zruší napadené rozhodnutí nebo jeho část, -po zrušení napadeného rozhodnutí je nutné vydat nové rozhodnutí § 265l – to přikáže Nejvyšší soud zpravidla soudu, o jehož rozhodnutí jde. Soud tedy věc znovu projedná a rozhodne znovu. Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení přípustný opravný prostředek § 265m.

§ 265a - Nejvyšší soud může také sám po zrušení rozhodnutí sám hned rozhodnout ve věci rozsudkem

§ 265r - veřejné zasedání, účast státního zástupce povinná

Otázka č. 16. Řádné opravné prostředky

Opravnými prostředky podle trestního řádu jsou stížnost, odvolání, stížnost pro porušení zákona a dovolání , nebo odpor. Řádnými opravnými prostředky – odvolání, stížnost – lze ji napadnout každý rozsudek soudu prvního stupně a usnesení OČTŘ. Mimořádní opravné prostředky – dovolání.

1. základní rysy odvolání

1. odvolání je přípustné proti všem rozsudkům soudů prvního stupně (§ 245 odst. 1)

2. právo odvolat se proti rozsudku se poskytuje širokému okruhu osob

3. lhůta k podání odvolání začíná plynout až po doručení rozsudku a je dostatečně dlouhá – osm dní

4. odvolání je co do způsobu jeho podání, tak i co do formy a obsahu zbaveno každého zbytečného formalismu atd.

2. Odvolací právo vytváří předpoklady pro důslednou kontrolu práce soudů prvního stupně a sjednocování judikatury.

3. Důsledná ochrana práv stran zúčastněných v odvolacím řízení

4. Odvolání je typem řádného opravného prostředku proti rozsudku

5. Význačným rysem odvolání je jednoduchost, rychlost a hospodárnost řízení a jeho všestranná zpřístupnění

rozsudek může napadnout § 246 :

1. státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku

2. obžalovaný – výrok, který se ho týká

3. zúčastněná osoba proti zabrání věci

4. poškozený pro nesprávnost výroku o náhradě škody

lhůta a místo podání § 248 - u soudu, proti jehož výroku v rozsudku směřuje, do 8 dnů od doručení opisu

obsah § 249- musí být patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán, které vady jsou vytýkány

Ihned po vyhlášení rozsudku se může oprávněná osoba odvolání výslovně vzdát (§250), zpět vzetí: než se soud odebere k závěrečné poradě, může osoba, která odvolání podala ho vzít zpět

Nesplňuje-li odvolání náležitosti, vyzve předseda senátu osobu k jejich odstranění

O odvolání proti rozsudku okresního soudu rozhoduje nadřízený krajský soud, o rozsudku krajského soudu jako soudu, který rozhodoval v 1. stupni rozhoduje nadřízený vrchní soud

Předmět odvolání

-předmětem odvolání mohou být všechny rozsudky soudů prvního stupně.

Předmětem odvolání mohou být: 1. všechny výroky rozsudku

2. okolnost, že takový výrok nebyl učiněn (§ 246 odst. 2)

3. řízení předcházející rozsudku, pokud porušení ustanovení o tomto řízení mohlo způsobit, že výrok chybí (§ 246 odst. 2). Není přípustné odvolání jen proti odůvodnění rozsudku.

Důvody odvolání

1. pro nesprávnost výroků rozsudku (§ 246 odst. 1) – error in iudicando

2. Proto, že výrok nebyl učiněn (§ 246 odst. 2) - ačkoli podle povahy projednávané věci rozsudku měl být. Jde jen o jednu z vad procesněprávních.

3. Pro porušení ustanovení předcházejícím rozsudku – error in procedendo – pokud toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo chybí (§ 246 odst. 2).

Řízení u soudu prvního stupně-úkolem tohoto soudu není rozhodovat o odvolání. Soud prvního stupně nemůže zamítnout odvolání podané neoprávněnou osobou nebo podané opožděně ani je odmítnout jako odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání. Jeho posláním je především odstranit nedostatky náležitosti obsahu odvolání uvedených v § 249 odst. 1 a poskytnout stranám možnost vyjádřit se k podanému Odvolání.

Stížnost - je jediným opravným prostředkem řádným proti usnesení orgánů činných v trestním řízení.

Rozhodnutí o stížnosti - o stížnosti rozhoduje nadřízený orgán zásadně. Za určitých podmínek může o stížnosti rozhodovat též orgán, pro jehož usnesení stížnost směřuje (§ 146 odst. 1 – autoremedura). O stížnosti proti usnesení Okresního státního zástupce rozhoduje místně odpovídajících Okresní soud a o stížnosti proti usnesení Krajského státního zástupce rozhoduje místně odpovídající Krajský soud. Orgán rozhodující o stížnosti přezkoumá její přípustnost, zda byla podána oprávněnou osobou a zda nebyla vzatá zpět. Pokud ji shledá přípustnou, pak přezkoumá napadené usnesení v celé šíři.

Vyhlásit - vyhlášení rozsudku (§128)

-vyhlášením se rozumí jeho oznámení či sdělení ústní formou

-vyhlašuje předseda senátu: jménem republiky + plné znění výroku, alespoň podstatná část odůvodnění, poučení o opravném prostředku

-rozsudek se vyhlašuje zpravidla ihned po skončení jednání, které rozsudku předcházelo

-je třeba vyhlásit veřejně

Vyhotovit (§129) – písemně, podepisuje ho předseda senátu a ten kdo ho vypracoval

Oznámit -doručení (§130) - opis se zašle: obžalovanému, státnímu zástupci, zúčastněným osobám, poškozenému (při uplatňování náhrady škody) a přítomným vyhlášení rozsudku (např. obhájce, zák. zástupce atd.)

Právní moc rozhodnutí - pravomocné je takové rozhodnutí, které nelze napadnout a změnit řádným opravným prostředkem. Rozhodnutí nabývá právní moci jestliže:

1) zákon proti němu nepřipouští řádný opravný prostředek ( stížnost, odvolání). 2) jestliže zákon sice připouští řádný opravný prostředek, ale nebyl ve lhůtě podán, oprávněné osoby se opravného prostředku výslovně vzdaly nebo opravný prostředek byl zamítnut.

Trestní příkaz - v řízení před samosoudcem. Jde o případ, kdy je skutkový stav spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení. Obsah trestního příkazu (§ 314f) je možno rozvrhnout do tří částí:

a) úvodní část, která obsahuje výrok o vině a uloženém trestu a výrok o náhradě škody, jestliže byl nárok na její náhradu řádně uplatněn,

b) výroková část, která obsahuje výrok o vině a uloženém trestu a výrok o náhradě škody, jestliže byl nárok na její náhradu řádně uplatněn,

c) poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v případě, kdy obviněný odpor nepodá, vzdává se tím práva na projednání věci v hlavním líčení.

Rozhodnutí svého druhu

- Tzv. rozhodnutí svého druhu jsou např.: obžaloba (§ 176 a násl.), příkaz k zatčení (§ 69 odst. 2), zatýkací rozkaz (§ 376 odst. 2), příkaz k domovní prohlídce (§ 83 odst. 1) aj.

Rozhodnutí svého druhu jsou rozhodnutími orgánů činných v trestním řízení, která mají zvláštní formu odlišnou od usnesení, rozsudku a trestního příkazu. Rozhodují se jimi otázky, pro které nevyhovuje forma usnesení vzhledem k povaze těchto rozhodnutí, specifickému obsahu, odlišnému způsobu doručování. Některé úkony orgánů činných v trestním řízení blízkým svým obsahem rozhodnutí, mají povahu procesního opatření (jako např. zadržení obviněného, ustanovení obhájce, přibrání znalce aj.). Jde o neformální úkony proti nimž není přípustný opravný prostředek. Trestní řád připouští v rámci trestního řízení i rozhodnutí jiných orgánů, například ministra spravedlnosti (§ 327 odst. 1, § 382 odst. 1), prezidenta republiky (§ 366), nejvyššího státního zastupitelství (§ 383a), Ministerstva spravedlnosti (§ 383b), aniž stanoví trestní řád podrobnosti.

§134 – 138 Usnesení -

usnesení jsou mnohem různorodější než rozsudek. Lze jimi rozhodnout i o vině (zastavit trestní stíhání obviněného), nelze jimi však uznat obviněného vinným. Lze jimi dokonce i zrušit rozhodnutí ve věc samé, učiněné rozsudkem (např. v rámci opravného řízení), zjistí-li se, že je nesprávné. Mnohotvárnost usnesení proto nedovoluje určovat obsah tak podrobně, jako obsah rozsudku. Je podobný obsahu rozsudku, ale je jednodušší než forma rozsudku.

obsah: označení orgánu, den a místo rozhodnutí, výrok + zákonné ustanovení, odůvodnění, poučení opravném prostředku

zjednodušené usnesení: po vyhlášení ve veřejném zasedání se obviněný nebo jiná oprávněná osoba a státní zástupce vzdali práva stížnosti, toto usnesení neobsahuje odůvodnění

Vyhlášení § 135- jsou vyhlašována jen ta, která byla učiněna při úkonu prováděném za účasti osoby, které se toto omezení týká, usnesení v hlavním líčení

Oznamování § 137 - osobě, které se přímo týká a osobě, která k němu dala podnět, popř. obhájci, zák. zástupci

-usnesení soudu se oznamuje státnímu zástupci, dále v přítomnosti toho, jemuž je třeba usnesení oznámit, pokud toto není možné – doručí se opis.

Rozsudek i usnesení je třeba :

usnést - Porada a hlasování (§126 – 127)

• obsah rozhodnutí senátu se určuje hlasováním, předchází mu porada, která je jako hlasování tajné.

• při poradě a hlasování nesmí být kromě soudců, přísedících a zapisovatele přítomen nikdo další (§127/odst. 1)

• rozhoduje se většinou hlasů

• přísedící hlasují před soudci

• předseda senátu hlasuje naposledy

Otázka č. 15. Rozsudek a usnesení

Rozsudkem rozhoduje soud ve věci samé. Způsoby rozhodnutí soudu v hlavním líčení

1. rozhodnutí meritorní povahy – tj. odsuzující a zprošťující rozsudek, usnesení o zastavení trestního stíhání, usnesení o schválení narovnání, usnesení o postoupení věci mimosoudnímu orgánu. Toto rozhodnutí po nabytí právní moci představují překážku věci rozhodnuté.

2. Rozhodnutí zatímní povahy – tj. usnesení o přerušení trestního stíhání, usnesení o postoupení věci jinému soudu, usnesení o vrácení věci státnímu zástupci k došetření. Tato rozhodnutí neřeší věc konečným způsobem, nepředstavují překážku věci rozhodnuté.

3. Podmíněné zastavení trestního stíhání: jde o rozhodnutí tzv. mezitímní, které se po uplynutí zkušební doby za podmínek § 308 odst. 3 stává rozhodnutím meritorním

Hlavní význam rozsudku – touto formou postižení pachatelů trestných činů zajišťuje stát ochranu zájmů chráněných trestním právem.

Proto trestní řád upravuje podrobně a přesně obsah i formu rozsudku (§ 120 až §125).

Každý rozsudek lze rozdělit na 4 části: 1) úvodní část – úvodní slova – jménem republiky, poté označení soudu, který rozhodl, jména a příjmení soudců a přísedících, den a místo vyhlášení a označení obžalovaného. 2) Výrokovou část – vlastní rozhodnutí, 3) odůvodnění – pokud zákon nestanoví něco jiného, 4) poučení – o opravném prostředku. Pří formulaci rozsudku platí tyto zásady: obžalovaný musí být vždy přesně označen, aby nemohl být zaměněn s jinou osobou a aby nemohlo dojít k opětovnému stíhání téže osoby pro týž skutek. Výrok rozsudku – musí obsahovat výkonná ustanovení, kterých bylo použito, výrok o druhu a výši trestu, též výrok o náhradě škody a výrok o uložení ochranného opatření, pokud o něm bylo rozhodnuto. V odůvodnění soud uvádí, které skutečnosti vzal za prokázané, o které důkazy skutková zjištění opíral, odůvodnění má pak význam i při přezkoumání rozsudku soudem vyššího stupně. Odůvodnění se nevyhotovuje u rozsudku samosoudce, pokud se státní zástupce i obžalovaný vzdali odvolání (platí pouze pro písemné vyhotovení rozsudku).

Formální záležitosti rozsudku – písemná forma, podpis oprávněného pracovníka a kulaté razítko se státním znakem.

Soud rozhoduje rozsudkem, kde to zákon výslovně stanoví; v ostatních případech rozhoduje, jestliže zákon nestanoví něco jiného, usnesením. Za určitých podmínek může samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz.

Existuje ještě rozhodnutí svého druhu.